Český výzkum v číslech II: Poskytovatelé, příjemci a socioekonomické cíle

Český statistický úřad před koncem roku 2022 zveřejnil souhrnné statistiky financování vědy a výzkumu v ČR, které obsahují dlouhodobé srovnání údajů za roky 2010 až 2021.

Největší poskytovatelé

Zdaleka největším poskytovatelem jakékoli přímé podpory je MŠMT, jehož prostřednictvím bylo do oblasti VaV alokováno 15 mld. Kč, tedy 39 % z celkového objemu státních rozpočtových výdajů na VaV. Přičemž asi dvě třetiny směřovaly k organizacím v podobě institucionální podpory a zároveň 74 % těchto prostředků bylo určeno na výzkum prováděný na vysokých školách. Podpora AV ČR je směrována výhradně na jednotlivé ústavy Akademie.

Zatímco Technologická agentura ČR se zaměřuje zejména na účelovou podporu aplikovaného výzkumu (soukromý sektor byl takto podpořen 2 miliardami korun, vysoké školy ještě dalšími 100 miliony více), Grantová agentura ČR se orientuje zejména na poskytování podpory v oblasti základního výzkumu. GAČR podpořila rovněž 2,1 miliardy korun výzkum na vysokých školách a 1,9 miliardy veřejné výzkumné instituce.

Následují rezortní programy podpory, přičemž přes hranici 1 miliardy korun podpory se dostaly Ministerstvo zdravotnictví (1,8 mld., z toho 2 třetiny získaly nemocnice), Ministerstvo průmyslu a obchodu (1,6 mld., z toho 1,1 mld. získaly soukromé podniky) a Ministerstvo zemědělství (1,2 mld.).

Příjemci podpory

Ať už jde o institucionální nebo účelovou přímou podporu, nejvíce ze státního rozpočtu inkasovalo 28 vysokých škol (26 veřejných a 2 státní). Jednalo se o 16,7 mld. Kč, což představuje na státních rozpočtových výdajích na VaV podíl 43,7 %. Soukromé podniky dosáhly na podporu 3,8 mld. korun, přičemž dominuje způsob účelové podpory.

Vědavýzkum.cz/ČSU: GRAF 3-5: Státní rozpočtové výdaje na VaV v ČR podle příjemců a formy podpory (mld. Kč, podíl na GBARD); 2021

Regionální distribuce

Je evidentní, že pomyslným centrem české vědy a výzkumu je Praha, v jejímž katastru získaly vědeckovýzkumné instituce 20,7 mld. korun, což tvoří téměř 54 % výdajů rozpočtu na VaV. Dominance Prahy, jakožto lokality, do které proudí největší množství prostředků, je dána koncentrací vysokých škol (získaly 7,6 mld. Kč) a ústavů Akademie věd ČR (9,1 mld. Kč).

Specifická je podle údajů ČSÚ pozice Středočeského kraje s alokovanou částkou 2 mld. Kč. V tomto kraji nepůsobí žádná veřejná vysoká škola, ale provádí zde výzkum několik veřejných výzkumných institucí a center výzkumu a vývoje postavených z Evropských strukturálních a investičních fondů, do nichž směřovala více než polovina státních rozpočtových výdajů na VaV v tomto kraji (konkrétně 1,2 mld. Kč).

Statistika příjmů prostředků na VaV ukazuje na problematickou pozici Karlovarského kraje, ve kterém se nenachází žádná veřejná vysoká škola, ani zde nenajdeme žádnou veřejnou výzkumnou organizaci. Tento strukturální deficit se pak promítá i do dalších socioekonomických ukazatelů hospodaření tohoto kraje.

Vědavýzkum.cz/ČSU: GRAF 3-6: Státní rozpočtové výdaje na VaV podle krajů a formy podpory (mld. Kč; podíl na GBARD); 2021

Jaké socioekonomické cíle se nejvíce podporovaly?

Jedním z nejdůležitějších parametrů statistik financování VaV je na základě požadavků Evropské komise a úkolu GBARD sledování alokace prostředků VaV do jednotlivých socioekonomických cílů NABS (Nomenklatura pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů, kterou vytvořil Eurostat v roce 2007). Jednotlivých hlavních socioekonomických cílů (SEO) je 14: Průzkum a využití Země; Životní prostředí; Průzkum a využití kosmu; Doprava, telekomunikace a ostatní infrastruktura; Energie; Průmyslová výroba a technologie; Zdraví; Zemědělství; Vzdělání; Kultura, rekreace, náboženství a média; Politické a sociální systémy, struktury a procesy; Všeobecný rozvoj znalostí na vysokých školách financovaný z institucionálních, prostředků na výzkum a vývoj; Všeobecný rozvoj znalostí financovaný z ostatních zdrojů na výzkum a vývoj (poslední dva jsou grafu níže sloučeny do jednoho); Obrana.

Dále pak u Všeobecného rozvoje znalostí statistika rozlišuje dílčí tematické oblasti, kryjící se s vědními oblastmi známými z například hodnocení vědy dle Metodiky 2017+.

Vědavýzkum.cz/ČSU: GRAF 3-7: Státní rozpočtové výdaje na VaV v ČR podle hlavních socioekonomických cílů klasifikace NABS v letech 2011 a 2021 (mil. Kč; podíl na GBARD v roce 2021)

Jak je vidět z grafu, téměř veškeré prostředky směřující do VaV byly prostředky na podporu civilního výzkumu. Pouze 0,3 % celkové státní podpory bylo zaměřeno na výzkum a vývoj v oblasti obrany. Tyto prostředky jsou k dispozici výhradně z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany ČR. O prostředcích na výzkum a vývoj v oblasti obrany jsme psali zde.

Například pro SEO 12 – Všeobecný rozvoj znalostí na vysokých školách financovaný z institucionálních prostředků na VaV, kam spadá podpora dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace a specifického vysokoškolského výzkumu, je jedinou formu financování institucionální podpora VaV. Například výzkum a vývoj týkající se obrany je dominantně (z 92 %) financován prostřednictvím účelové formy podpory.

Cílů, kde dominuje účelová podpora nad tou institucionální, je většina – 10. Naopak institucionální převažuje pouze u již zmíněného Všeobecného rozvoje znalostí financovaného z tzv. DKRVO a prostředků na specifický vysokoškolský výzkum (100 %), dále pak u cílů Průzkumu a využití kosmu (76 %), Průzkumu a využití zdrojů Země (54 %) a Všeobecného rozvoje znalostí VaV financovaného z jiných než univerzitních zdrojů (51 %).

V rámci prostředků určených na všeobecný rozvoj znalostí (SEO 12 a 13) jde dohromady o 22 mld. korun, což tvoří 57,4 % veškeré státní rozpočtové podpory VaV. V těchto oblastech se typicky nevyskytují dílčí specifické cíle a z těchto prostředků je financován převážně základní výzkum.

Vědavýzkum.cz/ČSU: GRAF 3-9: Státní rozpočtové výdaje na VaV v ČR na všeobecný rozvoj znalostí (SEO 12 +SEO 13) podle vědních oblastí a hlavních příjemců podpory; 2021 (mil. Kč; %*)

Naprosto zásadní podíl prostředků v rámci všeobecného rozvoje znalostí je alokováno do oblasti přírodních věd, konkrétně jde o 57,4 %. Nejméně jsou podporovány vědy zemědělské, přičemž prakticky veškeré financování tohoto odvětví probíhá skrze vysoké školy. U humanitních věd a lékařských věd je poměr alokace prostředků přes vysoké školy a veřejné výzkumné instituce podobný jako u věd přírodních. Jen celkový objem prostředků je řádově nižší. Technické a sociální vědy jsou podporovány podobně jako ty zemědělské převážně z vysokoškolských prostředků. Regionálně hrají důležitou roli 3 největší české univerzity a pracoviště Akademie věd. Podpora všeobecného rozvoje znalostí tak proudí zejména do Prahy, Brna a Olomouce.

Vynecháme-li poněkud všeobjímající a vágní cíl rozvoje znalostí, pak nejvyšší část veřejné podpory VaV směřovala do oblasti průmyslové výroby a technologií. Celkem byl výzkum a vývoj v této oblasti podpořen částkou 4,6 mld. Kč, odpovídající 11,9 % celkových státních rozpočtových prostředků na VaV. Pro tento socioekonomický cíl jsou charakteristické činnosti spojené s aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem a převažuje (86 %) účelová forma podpory.

Mezinárodní srovnání

Za nejběžnější srovnání výdajů na VaV v rámci národních rozpočtů ČSÚ považuje poměr těchto prostředků vůči HDP. Jak už bylo řečeno na začátku, Česká republika v roce 2021 dosáhla podílu 0,67 % státních výdajů na vědu a výzkum vůči hrubému domácímu produktu. Stejně tak zopakujme, že premiantem v EU je v tomto ukazateli Německo s hodnotou 1,09 %. Na opačné straně srovnání se nachází Irsko (0,23 %) a Rumunsko (0,19 %). Průměr zemí Evropské unie činil 0,77 %, Česko tak stále zaostává.

Pozitivní ovšem může být posun od roku 2010, kdy poměr výdajů na VaV na HDP v ČR činil něco málo přes půl procenta. Z vybraných zemí mimo EU ohromí například japonských 1,7 % a jihokorejských 1,25 %. Spojené státy americké dosáhly na 0,81 % a vrátily se na stav v roce 2010. V rámci EU činil celkový objem prostředků na podporu VaV ohromujících 102,8 mld. eur, tedy v přepočtu asi dva a půl bilionu korun, což je téměř dvojnásobek plánovaných příjmů státního rozpočtu ČR na rok 2021.

Přečtěte si také první díl českého výzkumu v číslech, který se zaměřil na institucionální a účelovou přímou podporu VaV.