Nejdiskutovanější vědecké články roku 2019
Pá, 10.1.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Společnost Altmetric vydala jako každoročně žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků v roce 2019.

Vědavýzkum.cz: The ALTMETRIC TOP 100

Veřejnost nejvíce zaujala květnová studie z elektronického archivu arXiv, která se zaměřuje na vytváření systémů, jež dokáží vytvořit realistické videosekvence řeči a mimiky z pouhého obrazu či fotografie. Studie se navíc stala vůbec nejsdílenější studií v rámci sedmiletého fungování této statistiky.

Statistika zobrazuje publikované výzkumy, které během roku 2019 nejvíce upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Vliv se sleduje na nejrůznějších platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě.

Statistika společnosti Altmetric nevyjadřuje kvalitu nebo dopad samotných výzkumných výsledků, i tak ale systém funguje jako určitá alternativa klasického bibliometrického hodnocení citovanosti vědeckých publikací.

Letos byl způsob vytváření žebříčku mírně pozměněn – zahrnuje více zdrojů, mezi jinými také recenzní posudky, dopisy editorům od samotných výzkumníků nebo i případové studie odeslané do lékařských časopisů. Tvůrci statistiky těmito změnami chtějí upozornit na rozličné způsoby, jakými vědci mohou ovlivňovat dopad svých příspěvků a lépe objasnit faktory, které ovlivňují pozornost věnovanou konkrétnímu výzkumu.

Nejdiskutovanější je opět medicína

Výsledky statistiky z části kopírují roky předešlé. Více než polovinu ze stovky nejdiskutovanějších článků tvoří texty z medicínských odborných časopisů. Vítězný článek s názvem Few-Shot Adversarial Learning of Realistic Neural Talking Head Models však spadá do kategorie informačních a počítačových technologií. Podíleli se na něm čtyři autoři, přičemž jedním z nich byl Victor Lempitsky z ruského Skolkovo Institute of Science and Technology. Nová technologie je podle něj založena na modelu hloubkového učení rozsáhlých sad videí různých osobností. Díky tomu je pak možné na základě několika obrazů konkrétní osoby vytvořit jejího fotorealistického avatara. Dle výsledků žebříčku bylo o tomto výzkumu publikováno 111 novinových článků a 14 blogů a na Twitteru jej zmínilo přes 61 tisíc uživatelů.

Druhý se umístil článek publikovaný v časopisu Nature, který se týkal požadavku osmi stovek vědců usilujících o změnu přístupu k užívání statistické významnosti ve vědě. Druhé místo mu zajistilo 42 novinových článků, 40 blogů a přes 21 tisíc tweetů.

Třetí nejdiskutovanější text patří již do oblasti medicíny a jeho hlavním zjištěním bylo, že vakcína MMR nezpůsobuje autismus, ale naopak pomáhá vzniku autismu předejít.

Čtvrté místo obsadila studie upozorňující na vážnost klimatické krize a páté opět patří počítačovým vědám, konkrétně AI generátoru obrazů, který dokáže vytvářet věrné obrazy neexistujících osob.

Klimatická krize a vývoj umělé inteligence

Druhým nejčtenějším oborem po medicíně jsou s devíti články v žebříčku vědy o lidské společnosti. Sedm článků spadá do oblasti životního prostředí a šest článků mají přírodní vědy a také psychologie člověka.

V letošním seznamu se objevuje mnoha témat, do popředí se však dostala stále aktuálnější klimatická krize, nutnost a význam očkování nebo další vývoj umělé inteligence.

Nejúspěšnější univerzitou byl Harvard, kde bylo publikováno celkem 11 článků, které se dostaly do žebříčku. Druhé a třetí místo obsadily britské univerzity - University College London (6 článků) a University of Oxford (5 článků).

Z celkového přehledu vyplývá, že nejvíce článků bylo publikováno v časopise Nature, konkrétně dvanáct. Z hlediska nakladatelství zůstaly první pozice stejné, jako v roce předchozím. Springer Nature publikovalo 23 článků ze žebříčku, 17 textů patří pod hlavičku nizozemského Elsevieru. Mírně poklesl počet článků, které byly zveřejněny prostřednictvím některé Open Access licence. Naopak počet studií, které jsou zveřejněné zcela zdarma, vyšplhal oproti loňsku z 13 na 28.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Různé

Desítka vědců, která ovlivnila svět v roce 2019

Časopis Nature sestavil u příležitosti konce roku 2019 žebříček deseti lidí, o jejichž práci se v oblasti vědy a výzkumu letos mluvilo nejvíc.
Článek | Různé

Jan Valenta: Proč má stále smysl psát o vědě česky?

Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? Pochopitelně - nemohl jsem na tuto základní otázku odpovědět jinak než: ano, má to smysl. Proč? Odpovědět se pokusím v této úvaze.
Článek | Různé

ERC: Podpora excelentní vědy v průběhu let

Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje evropský výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc vědeckých projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Nejdiskutovanější vědecké články roku 2019
Pá, 10.1.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Společnost Altmetric vydala jako každoročně žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků v roce 2019.

Vědavýzkum.cz: The ALTMETRIC TOP 100

Veřejnost nejvíce zaujala květnová studie z elektronického archivu arXiv, která se zaměřuje na vytváření systémů, jež dokáží vytvořit realistické videosekvence řeči a mimiky z pouhého obrazu či fotografie. Studie se navíc stala vůbec nejsdílenější studií v rámci sedmiletého fungování této statistiky.

Statistika zobrazuje publikované výzkumy, které během roku 2019 nejvíce upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Vliv se sleduje na nejrůznějších platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě.

Statistika společnosti Altmetric nevyjadřuje kvalitu nebo dopad samotných výzkumných výsledků, i tak ale systém funguje jako určitá alternativa klasického bibliometrického hodnocení citovanosti vědeckých publikací.

Letos byl způsob vytváření žebříčku mírně pozměněn – zahrnuje více zdrojů, mezi jinými také recenzní posudky, dopisy editorům od samotných výzkumníků nebo i případové studie odeslané do lékařských časopisů. Tvůrci statistiky těmito změnami chtějí upozornit na rozličné způsoby, jakými vědci mohou ovlivňovat dopad svých příspěvků a lépe objasnit faktory, které ovlivňují pozornost věnovanou konkrétnímu výzkumu.

Nejdiskutovanější je opět medicína

Výsledky statistiky z části kopírují roky předešlé. Více než polovinu ze stovky nejdiskutovanějších článků tvoří texty z medicínských odborných časopisů. Vítězný článek s názvem Few-Shot Adversarial Learning of Realistic Neural Talking Head Models však spadá do kategorie informačních a počítačových technologií. Podíleli se na něm čtyři autoři, přičemž jedním z nich byl Victor Lempitsky z ruského Skolkovo Institute of Science and Technology. Nová technologie je podle něj založena na modelu hloubkového učení rozsáhlých sad videí různých osobností. Díky tomu je pak možné na základě několika obrazů konkrétní osoby vytvořit jejího fotorealistického avatara. Dle výsledků žebříčku bylo o tomto výzkumu publikováno 111 novinových článků a 14 blogů a na Twitteru jej zmínilo přes 61 tisíc uživatelů.

Druhý se umístil článek publikovaný v časopisu Nature, který se týkal požadavku osmi stovek vědců usilujících o změnu přístupu k užívání statistické významnosti ve vědě. Druhé místo mu zajistilo 42 novinových článků, 40 blogů a přes 21 tisíc tweetů.

Třetí nejdiskutovanější text patří již do oblasti medicíny a jeho hlavním zjištěním bylo, že vakcína MMR nezpůsobuje autismus, ale naopak pomáhá vzniku autismu předejít.

Čtvrté místo obsadila studie upozorňující na vážnost klimatické krize a páté opět patří počítačovým vědám, konkrétně AI generátoru obrazů, který dokáže vytvářet věrné obrazy neexistujících osob.

Klimatická krize a vývoj umělé inteligence

Druhým nejčtenějším oborem po medicíně jsou s devíti články v žebříčku vědy o lidské společnosti. Sedm článků spadá do oblasti životního prostředí a šest článků mají přírodní vědy a také psychologie člověka.

V letošním seznamu se objevuje mnoha témat, do popředí se však dostala stále aktuálnější klimatická krize, nutnost a význam očkování nebo další vývoj umělé inteligence.

Nejúspěšnější univerzitou byl Harvard, kde bylo publikováno celkem 11 článků, které se dostaly do žebříčku. Druhé a třetí místo obsadily britské univerzity - University College London (6 článků) a University of Oxford (5 článků).

Z celkového přehledu vyplývá, že nejvíce článků bylo publikováno v časopise Nature, konkrétně dvanáct. Z hlediska nakladatelství zůstaly první pozice stejné, jako v roce předchozím. Springer Nature publikovalo 23 článků ze žebříčku, 17 textů patří pod hlavičku nizozemského Elsevieru. Mírně poklesl počet článků, které byly zveřejněny prostřednictvím některé Open Access licence. Naopak počet studií, které jsou zveřejněné zcela zdarma, vyšplhal oproti loňsku z 13 na 28.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Různé

Desítka vědců, která ovlivnila svět v roce 2019

Časopis Nature sestavil u příležitosti konce roku 2019 žebříček deseti lidí, o jejichž práci se v oblasti vědy a výzkumu letos mluvilo nejvíc.
Článek | Různé

Jan Valenta: Proč má stále smysl psát o vědě česky?

Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? Pochopitelně - nemohl jsem na tuto základní otázku odpovědět jinak než: ano, má to smysl. Proč? Odpovědět se pokusím v této úvaze.
Článek | Různé

ERC: Podpora excelentní vědy v průběhu let

Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje evropský výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc vědeckých projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Nejdiskutovanější vědecké články roku 2019
Pá, 10.1.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Společnost Altmetric vydala jako každoročně žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků v roce 2019.

Vědavýzkum.cz: The ALTMETRIC TOP 100

Veřejnost nejvíce zaujala květnová studie z elektronického archivu arXiv, která se zaměřuje na vytváření systémů, jež dokáží vytvořit realistické videosekvence řeči a mimiky z pouhého obrazu či fotografie. Studie se navíc stala vůbec nejsdílenější studií v rámci sedmiletého fungování této statistiky.

Statistika zobrazuje publikované výzkumy, které během roku 2019 nejvíce upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Vliv se sleduje na nejrůznějších platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě.

Statistika společnosti Altmetric nevyjadřuje kvalitu nebo dopad samotných výzkumných výsledků, i tak ale systém funguje jako určitá alternativa klasického bibliometrického hodnocení citovanosti vědeckých publikací.

Letos byl způsob vytváření žebříčku mírně pozměněn – zahrnuje více zdrojů, mezi jinými také recenzní posudky, dopisy editorům od samotných výzkumníků nebo i případové studie odeslané do lékařských časopisů. Tvůrci statistiky těmito změnami chtějí upozornit na rozličné způsoby, jakými vědci mohou ovlivňovat dopad svých příspěvků a lépe objasnit faktory, které ovlivňují pozornost věnovanou konkrétnímu výzkumu.

Nejdiskutovanější je opět medicína

Výsledky statistiky z části kopírují roky předešlé. Více než polovinu ze stovky nejdiskutovanějších článků tvoří texty z medicínských odborných časopisů. Vítězný článek s názvem Few-Shot Adversarial Learning of Realistic Neural Talking Head Models však spadá do kategorie informačních a počítačových technologií. Podíleli se na něm čtyři autoři, přičemž jedním z nich byl Victor Lempitsky z ruského Skolkovo Institute of Science and Technology. Nová technologie je podle něj založena na modelu hloubkového učení rozsáhlých sad videí různých osobností. Díky tomu je pak možné na základě několika obrazů konkrétní osoby vytvořit jejího fotorealistického avatara. Dle výsledků žebříčku bylo o tomto výzkumu publikováno 111 novinových článků a 14 blogů a na Twitteru jej zmínilo přes 61 tisíc uživatelů.

Druhý se umístil článek publikovaný v časopisu Nature, který se týkal požadavku osmi stovek vědců usilujících o změnu přístupu k užívání statistické významnosti ve vědě. Druhé místo mu zajistilo 42 novinových článků, 40 blogů a přes 21 tisíc tweetů.

Třetí nejdiskutovanější text patří již do oblasti medicíny a jeho hlavním zjištěním bylo, že vakcína MMR nezpůsobuje autismus, ale naopak pomáhá vzniku autismu předejít.

Čtvrté místo obsadila studie upozorňující na vážnost klimatické krize a páté opět patří počítačovým vědám, konkrétně AI generátoru obrazů, který dokáže vytvářet věrné obrazy neexistujících osob.

Klimatická krize a vývoj umělé inteligence

Druhým nejčtenějším oborem po medicíně jsou s devíti články v žebříčku vědy o lidské společnosti. Sedm článků spadá do oblasti životního prostředí a šest článků mají přírodní vědy a také psychologie člověka.

V letošním seznamu se objevuje mnoha témat, do popředí se však dostala stále aktuálnější klimatická krize, nutnost a význam očkování nebo další vývoj umělé inteligence.

Nejúspěšnější univerzitou byl Harvard, kde bylo publikováno celkem 11 článků, které se dostaly do žebříčku. Druhé a třetí místo obsadily britské univerzity - University College London (6 článků) a University of Oxford (5 článků).

Z celkového přehledu vyplývá, že nejvíce článků bylo publikováno v časopise Nature, konkrétně dvanáct. Z hlediska nakladatelství zůstaly první pozice stejné, jako v roce předchozím. Springer Nature publikovalo 23 článků ze žebříčku, 17 textů patří pod hlavičku nizozemského Elsevieru. Mírně poklesl počet článků, které byly zveřejněny prostřednictvím některé Open Access licence. Naopak počet studií, které jsou zveřejněné zcela zdarma, vyšplhal oproti loňsku z 13 na 28.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Různé

Desítka vědců, která ovlivnila svět v roce 2019

Časopis Nature sestavil u příležitosti konce roku 2019 žebříček deseti lidí, o jejichž práci se v oblasti vědy a výzkumu letos mluvilo nejvíc.
Článek | Různé

Jan Valenta: Proč má stále smysl psát o vědě česky?

Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? Pochopitelně - nemohl jsem na tuto základní otázku odpovědět jinak než: ano, má to smysl. Proč? Odpovědět se pokusím v této úvaze.
Článek | Různé

ERC: Podpora excelentní vědy v průběhu let

Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje evropský výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc vědeckých projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Nejdiskutovanější vědecké články roku 2019
Pá, 10.1.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Společnost Altmetric vydala jako každoročně žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků v roce 2019.

Vědavýzkum.cz: The ALTMETRIC TOP 100

Veřejnost nejvíce zaujala květnová studie z elektronického archivu arXiv, která se zaměřuje na vytváření systémů, jež dokáží vytvořit realistické videosekvence řeči a mimiky z pouhého obrazu či fotografie. Studie se navíc stala vůbec nejsdílenější studií v rámci sedmiletého fungování této statistiky.

Statistika zobrazuje publikované výzkumy, které během roku 2019 nejvíce upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Vliv se sleduje na nejrůznějších platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě.

Statistika společnosti Altmetric nevyjadřuje kvalitu nebo dopad samotných výzkumných výsledků, i tak ale systém funguje jako určitá alternativa klasického bibliometrického hodnocení citovanosti vědeckých publikací.

Letos byl způsob vytváření žebříčku mírně pozměněn – zahrnuje více zdrojů, mezi jinými také recenzní posudky, dopisy editorům od samotných výzkumníků nebo i případové studie odeslané do lékařských časopisů. Tvůrci statistiky těmito změnami chtějí upozornit na rozličné způsoby, jakými vědci mohou ovlivňovat dopad svých příspěvků a lépe objasnit faktory, které ovlivňují pozornost věnovanou konkrétnímu výzkumu.

Nejdiskutovanější je opět medicína

Výsledky statistiky z části kopírují roky předešlé. Více než polovinu ze stovky nejdiskutovanějších článků tvoří texty z medicínských odborných časopisů. Vítězný článek s názvem Few-Shot Adversarial Learning of Realistic Neural Talking Head Models však spadá do kategorie informačních a počítačových technologií. Podíleli se na něm čtyři autoři, přičemž jedním z nich byl Victor Lempitsky z ruského Skolkovo Institute of Science and Technology. Nová technologie je podle něj založena na modelu hloubkového učení rozsáhlých sad videí různých osobností. Díky tomu je pak možné na základě několika obrazů konkrétní osoby vytvořit jejího fotorealistického avatara. Dle výsledků žebříčku bylo o tomto výzkumu publikováno 111 novinových článků a 14 blogů a na Twitteru jej zmínilo přes 61 tisíc uživatelů.

Druhý se umístil článek publikovaný v časopisu Nature, který se týkal požadavku osmi stovek vědců usilujících o změnu přístupu k užívání statistické významnosti ve vědě. Druhé místo mu zajistilo 42 novinových článků, 40 blogů a přes 21 tisíc tweetů.

Třetí nejdiskutovanější text patří již do oblasti medicíny a jeho hlavním zjištěním bylo, že vakcína MMR nezpůsobuje autismus, ale naopak pomáhá vzniku autismu předejít.

Čtvrté místo obsadila studie upozorňující na vážnost klimatické krize a páté opět patří počítačovým vědám, konkrétně AI generátoru obrazů, který dokáže vytvářet věrné obrazy neexistujících osob.

Klimatická krize a vývoj umělé inteligence

Druhým nejčtenějším oborem po medicíně jsou s devíti články v žebříčku vědy o lidské společnosti. Sedm článků spadá do oblasti životního prostředí a šest článků mají přírodní vědy a také psychologie člověka.

V letošním seznamu se objevuje mnoha témat, do popředí se však dostala stále aktuálnější klimatická krize, nutnost a význam očkování nebo další vývoj umělé inteligence.

Nejúspěšnější univerzitou byl Harvard, kde bylo publikováno celkem 11 článků, které se dostaly do žebříčku. Druhé a třetí místo obsadily britské univerzity - University College London (6 článků) a University of Oxford (5 článků).

Z celkového přehledu vyplývá, že nejvíce článků bylo publikováno v časopise Nature, konkrétně dvanáct. Z hlediska nakladatelství zůstaly první pozice stejné, jako v roce předchozím. Springer Nature publikovalo 23 článků ze žebříčku, 17 textů patří pod hlavičku nizozemského Elsevieru. Mírně poklesl počet článků, které byly zveřejněny prostřednictvím některé Open Access licence. Naopak počet studií, které jsou zveřejněné zcela zdarma, vyšplhal oproti loňsku z 13 na 28.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Různé

Desítka vědců, která ovlivnila svět v roce 2019

Časopis Nature sestavil u příležitosti konce roku 2019 žebříček deseti lidí, o jejichž práci se v oblasti vědy a výzkumu letos mluvilo nejvíc.
Článek | Různé

Jan Valenta: Proč má stále smysl psát o vědě česky?

Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? Pochopitelně - nemohl jsem na tuto základní otázku odpovědět jinak než: ano, má to smysl. Proč? Odpovědět se pokusím v této úvaze.
Článek | Různé

ERC: Podpora excelentní vědy v průběhu let

Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje evropský výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc vědeckých projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.