Pixabay/Mostafa Elturkey: Vědci, věda a výzkum.
Patří mezi ně například vědci Ricardo Galvão, Sandra Díaz, bioetička Wendy Rogers či aktivistka Greta Thunberg.
Nový seznam neprezentuje pouze vědce či vědkyně, kteří přišli letos s převratným objevem. Deset vybraných jsou osobnosti z výzkumného či vědeckého prostředí, o kterých bylo letos nejvíce slyšet – formovali veřejnou diskuzi, ovlivňovali politická rozhodnutí či za pomoci vědeckých faktů upozorňovali na nespravedlnost a zneužívání.
Prvního na seznamu, Ricarda Galvãoa, v červenci letošního roku veřejně obvinil brazilský prezident Jair Bolsonaro z toho, že on a jeho vědecký tým, kteří upozornili na zhoršující se situaci brazilského deštného pralesa, si vymysleli výsledky svých studií a že jsou ve spojení s nepřátelskými politickými silami. Ricardo Galvão se v reakci na bezdůvodnou prezidentovu kritiku postavil za svůj tým, obvinil prezidenta ze zbabělosti a vyzval k osobnímu setkání, na němž by mu výsledky studií vysvětlil. Kvůli této reakci na prohlášení autoritářského brazilského prezidenta Galvão přišel o práci. Aniž by to čekal, stal se z něj symbol hnutí za svobodu a objektivitu vědeckého bádání v Brazílii.
Další na seznamu je Kanaďanka Victoria Kaspi, která působí na McGill University v Montrealu. Studuje záhadné rychlé rádiové záblesky (FRB, podle anglického Fast radio burst) a podařilo se jí sestavit teleskop, který výzkum těchto záhadných jevů posunul dramaticky dopředu. Letos obdržela nejprestižnější kanadské vědecké ocenění Gerhard Herzberg Canada Gold Medal for Science and Engineering.
Na seznamu deseti nejvýraznějších vědeckých tváří roku 2019 se objevil také Nenad Sestan, který působí na Yale School of Medicine. Tomu se podařilo probrat odebrané prasečí mozky po klinické smrti zvířete částečně k životu. Jeho objev tak posouvá definici toho, co je považováno za mozkovou smrt.
Další oceněná, Sandra Díaz, v květnu 2019 spolu s 144 dalšími vědci publikovala jasnou zprávu: z dosud největšího globálního výzkumu vyplynulo, že vymírání živočišných druhů postupuje mnohem rychleji, než se předpokládalo. Pro přežití lidstva a celých ekosystémů je právě biodiverzita naprosto zásadní. Sandra Díaz působí jako jedna ze tří vedoucích Intergovernmental Science–Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services (IPBES), která onu klíčovou zprávu o délce více než 1500 stran publikovala. Výsledky výzkumu v roce 2019 rezonovaly všemi významnými světovými médii.
V roce 1976 se Jean-Jacques Muyembe Tamfum, další oceněný, v konžském pralese podílel na objevu eboly. Ta se pak stala celoživotním tématem jeho kariéry. V devadesátých letech minulého století se podílel na vývoji opatření, které by šíření nemoci zabránily. Ve spolupráci s místními komunitami se mu podařilo vymyslet mimo jiné i způsoby pohříbívání, které jsou uctivé k tamním zvykům a brání přitom dalšímu šíření nemoci. Minulý měsíc klinické zkoušky prokázaly až 90% účinnost nového léku. Podle autorů studie za své úspěchy vděčí právě Tamfumovi. Jean-Jacques Muyembe Tamfum se aktuálně snaží potlačit nové šíření eboly ve městě Beni.
Historii lidského druhu objasňuje Yohannes Haile-Selassie. V roce 2016 se mu v etiopské poušti podařilo najít dosud nejstarší lebku lidského příbuzného. Je téměř 3,8 milionu let stará a paleoantropologové význam objevu srovnávají se 3,2 milionu let zachovalou kostrou Australopithecus afarensis známkou jako Lucy. Haile-Selassieho objev tak přepisuje nejstarší dějiny lidského rodu.
Již dlouho se spekulovalo o tom, že Čína nedobrovolně odebírá orgány vězňům. Tyto praktiky, které čínská vláda dlouho popírala a později přiznala, prý skončily v roce 2015. Řada vědců tomu ale stále nevěří. Wendy Rogers, bioetička z Macquarie University v Sydney, vymyslela nový způsob, jak zkontrolovat výsledky čínských transplantologů. Na základě jejích závěrů bylo staženo více než 24 vědeckých článků, neboť jejich autoři nedokázali prokázat, že lidé, na nichž praktikovali své experimenty, dali k něčemu takovému souhlas. Rogers a její tým nyní stále pokračují v proveřování vědeckých článků a podezření z hrozivého porušení oborové etiky i lidské morálky visí nad dalšími 400 vědeckými texty. K dalším oceněným patří John Martinis. Jemu se po dlouhém úsilí podařilo uvést do chodu experiment s prvním počítačem, který je založen na kvantové technologii.
Další vědec, který se v žebříčku umístil, je Chung-Kchuej Teng. Dostal se do něj kvůli svému převratnému použití technologie CRISPR–Cas9, která umožňuje editovat genetickou informaci, při léčbě pacientů nakažených HIV. Jeho experiment spočíval v transplantaci kostní dřeně s upravenou genetickou informací, díky které byly buňky imunní vůči viru HIV. Jeho výzkum prokázal, že editované buňky v těle pacientky vydržely až dva roky. Jeho experiment byl sice kritizován za to, že pacientovi nemohl v žádném případě s onemocněním pomoci, přesto se mu však dostalo velké odborné i laické pozornosti.
Nakonec časopis Nature zařadil do desítky nejvýraznějších osobností i švédskou aktivistku Gretu Thunberg. Její slova na půdě amerického Kongresu, kde prohlásila: „Nechci, abyste naslouchali mně. Chci, abyste poslouchali vědce,“ oběhla titulky snad všech světových médií. Nature jí proto ocenil nejen jako inspiraci k aktivnějšímu zabraňování klimatické katastrofě, ale i za to, že její vliv inspiruje dnešní mládež, z níž vznikne další generace vědců.
Pixabay/Mostafa Elturkey: Vědci, věda a výzkum.
Patří mezi ně například vědci Ricardo Galvão, Sandra Díaz, bioetička Wendy Rogers či aktivistka Greta Thunberg.
Nový seznam neprezentuje pouze vědce či vědkyně, kteří přišli letos s převratným objevem. Deset vybraných jsou osobnosti z výzkumného či vědeckého prostředí, o kterých bylo letos nejvíce slyšet – formovali veřejnou diskuzi, ovlivňovali politická rozhodnutí či za pomoci vědeckých faktů upozorňovali na nespravedlnost a zneužívání.
Prvního na seznamu, Ricarda Galvãoa, v červenci letošního roku veřejně obvinil brazilský prezident Jair Bolsonaro z toho, že on a jeho vědecký tým, kteří upozornili na zhoršující se situaci brazilského deštného pralesa, si vymysleli výsledky svých studií a že jsou ve spojení s nepřátelskými politickými silami. Ricardo Galvão se v reakci na bezdůvodnou prezidentovu kritiku postavil za svůj tým, obvinil prezidenta ze zbabělosti a vyzval k osobnímu setkání, na němž by mu výsledky studií vysvětlil. Kvůli této reakci na prohlášení autoritářského brazilského prezidenta Galvão přišel o práci. Aniž by to čekal, stal se z něj symbol hnutí za svobodu a objektivitu vědeckého bádání v Brazílii.
Další na seznamu je Kanaďanka Victoria Kaspi, která působí na McGill University v Montrealu. Studuje záhadné rychlé rádiové záblesky (FRB, podle anglického Fast radio burst) a podařilo se jí sestavit teleskop, který výzkum těchto záhadných jevů posunul dramaticky dopředu. Letos obdržela nejprestižnější kanadské vědecké ocenění Gerhard Herzberg Canada Gold Medal for Science and Engineering.
Na seznamu deseti nejvýraznějších vědeckých tváří roku 2019 se objevil také Nenad Sestan, který působí na Yale School of Medicine. Tomu se podařilo probrat odebrané prasečí mozky po klinické smrti zvířete částečně k životu. Jeho objev tak posouvá definici toho, co je považováno za mozkovou smrt.
Další oceněná, Sandra Díaz, v květnu 2019 spolu s 144 dalšími vědci publikovala jasnou zprávu: z dosud největšího globálního výzkumu vyplynulo, že vymírání živočišných druhů postupuje mnohem rychleji, než se předpokládalo. Pro přežití lidstva a celých ekosystémů je právě biodiverzita naprosto zásadní. Sandra Díaz působí jako jedna ze tří vedoucích Intergovernmental Science–Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services (IPBES), která onu klíčovou zprávu o délce více než 1500 stran publikovala. Výsledky výzkumu v roce 2019 rezonovaly všemi významnými světovými médii.
V roce 1976 se Jean-Jacques Muyembe Tamfum, další oceněný, v konžském pralese podílel na objevu eboly. Ta se pak stala celoživotním tématem jeho kariéry. V devadesátých letech minulého století se podílel na vývoji opatření, které by šíření nemoci zabránily. Ve spolupráci s místními komunitami se mu podařilo vymyslet mimo jiné i způsoby pohříbívání, které jsou uctivé k tamním zvykům a brání přitom dalšímu šíření nemoci. Minulý měsíc klinické zkoušky prokázaly až 90% účinnost nového léku. Podle autorů studie za své úspěchy vděčí právě Tamfumovi. Jean-Jacques Muyembe Tamfum se aktuálně snaží potlačit nové šíření eboly ve městě Beni.
Historii lidského druhu objasňuje Yohannes Haile-Selassie. V roce 2016 se mu v etiopské poušti podařilo najít dosud nejstarší lebku lidského příbuzného. Je téměř 3,8 milionu let stará a paleoantropologové význam objevu srovnávají se 3,2 milionu let zachovalou kostrou Australopithecus afarensis známkou jako Lucy. Haile-Selassieho objev tak přepisuje nejstarší dějiny lidského rodu.
Již dlouho se spekulovalo o tom, že Čína nedobrovolně odebírá orgány vězňům. Tyto praktiky, které čínská vláda dlouho popírala a později přiznala, prý skončily v roce 2015. Řada vědců tomu ale stále nevěří. Wendy Rogers, bioetička z Macquarie University v Sydney, vymyslela nový způsob, jak zkontrolovat výsledky čínských transplantologů. Na základě jejích závěrů bylo staženo více než 24 vědeckých článků, neboť jejich autoři nedokázali prokázat, že lidé, na nichž praktikovali své experimenty, dali k něčemu takovému souhlas. Rogers a její tým nyní stále pokračují v proveřování vědeckých článků a podezření z hrozivého porušení oborové etiky i lidské morálky visí nad dalšími 400 vědeckými texty. K dalším oceněným patří John Martinis. Jemu se po dlouhém úsilí podařilo uvést do chodu experiment s prvním počítačem, který je založen na kvantové technologii.
Další vědec, který se v žebříčku umístil, je Chung-Kchuej Teng. Dostal se do něj kvůli svému převratnému použití technologie CRISPR–Cas9, která umožňuje editovat genetickou informaci, při léčbě pacientů nakažených HIV. Jeho experiment spočíval v transplantaci kostní dřeně s upravenou genetickou informací, díky které byly buňky imunní vůči viru HIV. Jeho výzkum prokázal, že editované buňky v těle pacientky vydržely až dva roky. Jeho experiment byl sice kritizován za to, že pacientovi nemohl v žádném případě s onemocněním pomoci, přesto se mu však dostalo velké odborné i laické pozornosti.
Nakonec časopis Nature zařadil do desítky nejvýraznějších osobností i švédskou aktivistku Gretu Thunberg. Její slova na půdě amerického Kongresu, kde prohlásila: „Nechci, abyste naslouchali mně. Chci, abyste poslouchali vědce,“ oběhla titulky snad všech světových médií. Nature jí proto ocenil nejen jako inspiraci k aktivnějšímu zabraňování klimatické katastrofě, ale i za to, že její vliv inspiruje dnešní mládež, z níž vznikne další generace vědců.
Pixabay/Mostafa Elturkey: Vědci, věda a výzkum.
Patří mezi ně například vědci Ricardo Galvão, Sandra Díaz, bioetička Wendy Rogers či aktivistka Greta Thunberg.
Nový seznam neprezentuje pouze vědce či vědkyně, kteří přišli letos s převratným objevem. Deset vybraných jsou osobnosti z výzkumného či vědeckého prostředí, o kterých bylo letos nejvíce slyšet – formovali veřejnou diskuzi, ovlivňovali politická rozhodnutí či za pomoci vědeckých faktů upozorňovali na nespravedlnost a zneužívání.
Prvního na seznamu, Ricarda Galvãoa, v červenci letošního roku veřejně obvinil brazilský prezident Jair Bolsonaro z toho, že on a jeho vědecký tým, kteří upozornili na zhoršující se situaci brazilského deštného pralesa, si vymysleli výsledky svých studií a že jsou ve spojení s nepřátelskými politickými silami. Ricardo Galvão se v reakci na bezdůvodnou prezidentovu kritiku postavil za svůj tým, obvinil prezidenta ze zbabělosti a vyzval k osobnímu setkání, na němž by mu výsledky studií vysvětlil. Kvůli této reakci na prohlášení autoritářského brazilského prezidenta Galvão přišel o práci. Aniž by to čekal, stal se z něj symbol hnutí za svobodu a objektivitu vědeckého bádání v Brazílii.
Další na seznamu je Kanaďanka Victoria Kaspi, která působí na McGill University v Montrealu. Studuje záhadné rychlé rádiové záblesky (FRB, podle anglického Fast radio burst) a podařilo se jí sestavit teleskop, který výzkum těchto záhadných jevů posunul dramaticky dopředu. Letos obdržela nejprestižnější kanadské vědecké ocenění Gerhard Herzberg Canada Gold Medal for Science and Engineering.
Na seznamu deseti nejvýraznějších vědeckých tváří roku 2019 se objevil také Nenad Sestan, který působí na Yale School of Medicine. Tomu se podařilo probrat odebrané prasečí mozky po klinické smrti zvířete částečně k životu. Jeho objev tak posouvá definici toho, co je považováno za mozkovou smrt.
Další oceněná, Sandra Díaz, v květnu 2019 spolu s 144 dalšími vědci publikovala jasnou zprávu: z dosud největšího globálního výzkumu vyplynulo, že vymírání živočišných druhů postupuje mnohem rychleji, než se předpokládalo. Pro přežití lidstva a celých ekosystémů je právě biodiverzita naprosto zásadní. Sandra Díaz působí jako jedna ze tří vedoucích Intergovernmental Science–Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services (IPBES), která onu klíčovou zprávu o délce více než 1500 stran publikovala. Výsledky výzkumu v roce 2019 rezonovaly všemi významnými světovými médii.
V roce 1976 se Jean-Jacques Muyembe Tamfum, další oceněný, v konžském pralese podílel na objevu eboly. Ta se pak stala celoživotním tématem jeho kariéry. V devadesátých letech minulého století se podílel na vývoji opatření, které by šíření nemoci zabránily. Ve spolupráci s místními komunitami se mu podařilo vymyslet mimo jiné i způsoby pohříbívání, které jsou uctivé k tamním zvykům a brání přitom dalšímu šíření nemoci. Minulý měsíc klinické zkoušky prokázaly až 90% účinnost nového léku. Podle autorů studie za své úspěchy vděčí právě Tamfumovi. Jean-Jacques Muyembe Tamfum se aktuálně snaží potlačit nové šíření eboly ve městě Beni.
Historii lidského druhu objasňuje Yohannes Haile-Selassie. V roce 2016 se mu v etiopské poušti podařilo najít dosud nejstarší lebku lidského příbuzného. Je téměř 3,8 milionu let stará a paleoantropologové význam objevu srovnávají se 3,2 milionu let zachovalou kostrou Australopithecus afarensis známkou jako Lucy. Haile-Selassieho objev tak přepisuje nejstarší dějiny lidského rodu.
Již dlouho se spekulovalo o tom, že Čína nedobrovolně odebírá orgány vězňům. Tyto praktiky, které čínská vláda dlouho popírala a později přiznala, prý skončily v roce 2015. Řada vědců tomu ale stále nevěří. Wendy Rogers, bioetička z Macquarie University v Sydney, vymyslela nový způsob, jak zkontrolovat výsledky čínských transplantologů. Na základě jejích závěrů bylo staženo více než 24 vědeckých článků, neboť jejich autoři nedokázali prokázat, že lidé, na nichž praktikovali své experimenty, dali k něčemu takovému souhlas. Rogers a její tým nyní stále pokračují v proveřování vědeckých článků a podezření z hrozivého porušení oborové etiky i lidské morálky visí nad dalšími 400 vědeckými texty. K dalším oceněným patří John Martinis. Jemu se po dlouhém úsilí podařilo uvést do chodu experiment s prvním počítačem, který je založen na kvantové technologii.
Další vědec, který se v žebříčku umístil, je Chung-Kchuej Teng. Dostal se do něj kvůli svému převratnému použití technologie CRISPR–Cas9, která umožňuje editovat genetickou informaci, při léčbě pacientů nakažených HIV. Jeho experiment spočíval v transplantaci kostní dřeně s upravenou genetickou informací, díky které byly buňky imunní vůči viru HIV. Jeho výzkum prokázal, že editované buňky v těle pacientky vydržely až dva roky. Jeho experiment byl sice kritizován za to, že pacientovi nemohl v žádném případě s onemocněním pomoci, přesto se mu však dostalo velké odborné i laické pozornosti.
Nakonec časopis Nature zařadil do desítky nejvýraznějších osobností i švédskou aktivistku Gretu Thunberg. Její slova na půdě amerického Kongresu, kde prohlásila: „Nechci, abyste naslouchali mně. Chci, abyste poslouchali vědce,“ oběhla titulky snad všech světových médií. Nature jí proto ocenil nejen jako inspiraci k aktivnějšímu zabraňování klimatické katastrofě, ale i za to, že její vliv inspiruje dnešní mládež, z níž vznikne další generace vědců.
Pixabay/Mostafa Elturkey: Vědci, věda a výzkum.
Patří mezi ně například vědci Ricardo Galvão, Sandra Díaz, bioetička Wendy Rogers či aktivistka Greta Thunberg.
Nový seznam neprezentuje pouze vědce či vědkyně, kteří přišli letos s převratným objevem. Deset vybraných jsou osobnosti z výzkumného či vědeckého prostředí, o kterých bylo letos nejvíce slyšet – formovali veřejnou diskuzi, ovlivňovali politická rozhodnutí či za pomoci vědeckých faktů upozorňovali na nespravedlnost a zneužívání.
Prvního na seznamu, Ricarda Galvãoa, v červenci letošního roku veřejně obvinil brazilský prezident Jair Bolsonaro z toho, že on a jeho vědecký tým, kteří upozornili na zhoršující se situaci brazilského deštného pralesa, si vymysleli výsledky svých studií a že jsou ve spojení s nepřátelskými politickými silami. Ricardo Galvão se v reakci na bezdůvodnou prezidentovu kritiku postavil za svůj tým, obvinil prezidenta ze zbabělosti a vyzval k osobnímu setkání, na němž by mu výsledky studií vysvětlil. Kvůli této reakci na prohlášení autoritářského brazilského prezidenta Galvão přišel o práci. Aniž by to čekal, stal se z něj symbol hnutí za svobodu a objektivitu vědeckého bádání v Brazílii.
Další na seznamu je Kanaďanka Victoria Kaspi, která působí na McGill University v Montrealu. Studuje záhadné rychlé rádiové záblesky (FRB, podle anglického Fast radio burst) a podařilo se jí sestavit teleskop, který výzkum těchto záhadných jevů posunul dramaticky dopředu. Letos obdržela nejprestižnější kanadské vědecké ocenění Gerhard Herzberg Canada Gold Medal for Science and Engineering.
Na seznamu deseti nejvýraznějších vědeckých tváří roku 2019 se objevil také Nenad Sestan, který působí na Yale School of Medicine. Tomu se podařilo probrat odebrané prasečí mozky po klinické smrti zvířete částečně k životu. Jeho objev tak posouvá definici toho, co je považováno za mozkovou smrt.
Další oceněná, Sandra Díaz, v květnu 2019 spolu s 144 dalšími vědci publikovala jasnou zprávu: z dosud největšího globálního výzkumu vyplynulo, že vymírání živočišných druhů postupuje mnohem rychleji, než se předpokládalo. Pro přežití lidstva a celých ekosystémů je právě biodiverzita naprosto zásadní. Sandra Díaz působí jako jedna ze tří vedoucích Intergovernmental Science–Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services (IPBES), která onu klíčovou zprávu o délce více než 1500 stran publikovala. Výsledky výzkumu v roce 2019 rezonovaly všemi významnými světovými médii.
V roce 1976 se Jean-Jacques Muyembe Tamfum, další oceněný, v konžském pralese podílel na objevu eboly. Ta se pak stala celoživotním tématem jeho kariéry. V devadesátých letech minulého století se podílel na vývoji opatření, které by šíření nemoci zabránily. Ve spolupráci s místními komunitami se mu podařilo vymyslet mimo jiné i způsoby pohříbívání, které jsou uctivé k tamním zvykům a brání přitom dalšímu šíření nemoci. Minulý měsíc klinické zkoušky prokázaly až 90% účinnost nového léku. Podle autorů studie za své úspěchy vděčí právě Tamfumovi. Jean-Jacques Muyembe Tamfum se aktuálně snaží potlačit nové šíření eboly ve městě Beni.
Historii lidského druhu objasňuje Yohannes Haile-Selassie. V roce 2016 se mu v etiopské poušti podařilo najít dosud nejstarší lebku lidského příbuzného. Je téměř 3,8 milionu let stará a paleoantropologové význam objevu srovnávají se 3,2 milionu let zachovalou kostrou Australopithecus afarensis známkou jako Lucy. Haile-Selassieho objev tak přepisuje nejstarší dějiny lidského rodu.
Již dlouho se spekulovalo o tom, že Čína nedobrovolně odebírá orgány vězňům. Tyto praktiky, které čínská vláda dlouho popírala a později přiznala, prý skončily v roce 2015. Řada vědců tomu ale stále nevěří. Wendy Rogers, bioetička z Macquarie University v Sydney, vymyslela nový způsob, jak zkontrolovat výsledky čínských transplantologů. Na základě jejích závěrů bylo staženo více než 24 vědeckých článků, neboť jejich autoři nedokázali prokázat, že lidé, na nichž praktikovali své experimenty, dali k něčemu takovému souhlas. Rogers a její tým nyní stále pokračují v proveřování vědeckých článků a podezření z hrozivého porušení oborové etiky i lidské morálky visí nad dalšími 400 vědeckými texty. K dalším oceněným patří John Martinis. Jemu se po dlouhém úsilí podařilo uvést do chodu experiment s prvním počítačem, který je založen na kvantové technologii.
Další vědec, který se v žebříčku umístil, je Chung-Kchuej Teng. Dostal se do něj kvůli svému převratnému použití technologie CRISPR–Cas9, která umožňuje editovat genetickou informaci, při léčbě pacientů nakažených HIV. Jeho experiment spočíval v transplantaci kostní dřeně s upravenou genetickou informací, díky které byly buňky imunní vůči viru HIV. Jeho výzkum prokázal, že editované buňky v těle pacientky vydržely až dva roky. Jeho experiment byl sice kritizován za to, že pacientovi nemohl v žádném případě s onemocněním pomoci, přesto se mu však dostalo velké odborné i laické pozornosti.
Nakonec časopis Nature zařadil do desítky nejvýraznějších osobností i švédskou aktivistku Gretu Thunberg. Její slova na půdě amerického Kongresu, kde prohlásila: „Nechci, abyste naslouchali mně. Chci, abyste poslouchali vědce,“ oběhla titulky snad všech světových médií. Nature jí proto ocenil nejen jako inspiraci k aktivnějšímu zabraňování klimatické katastrofě, ale i za to, že její vliv inspiruje dnešní mládež, z níž vznikne další generace vědců.
