Čejka: Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z Přírodovědecké fakulty UK budí zájem nejen v akademickém prostředí, ale i mezi firmami. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firemní výzkum je také velmi orientovaný na výsledky. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda se vyplácí a zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka, který se celkem podílel na zhruba dvaceti projektech s různými zahraničními partnery.

Univerzita Karlova: prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.

Vzpomínáte si, jak jste se poprvé dostali k aplikovanému výzkumu? Kdo udělal ten první krok?

Úplně poprvé nás oslovila firma. A je to i jedna z věcí, která se za těch čtyřicet let, kdy se pohybuji v oboru zeolitů, obrovsky změnila. Když jsem na počátku devadesátých let začínal a přijel na konferenci, tak ty naprosto nejzajímavější a nejlepší přednášky měli lidé z průmyslu. V té době totiž průmysl investoval obrovské množství peněz do takzvaného orientovaného výzkumu, což je vlastně stále základní výzkum, který ale neustále myslí na možnou aplikaci. Dnes je situace o dost jiná, firmy do výzkumu investují mnohem méně a více si rozmýšlejí a vybírají, jaké projekty podpoří.

Jak v dnešní době zaujmout firmu?

Na to neexistuje jeden model, který by univerzálně fungoval, záleží na mnoha faktorech. Obecně lze ale shrnout, že firemní výzkum je velmi orientovaný na výsledky a průběžně hodnocený, zda se projekt stále vyplácí, zda směřuje k zajímavým výsledkům.

Když uvedu konkrétní příklad, tak naše spolupráce se světově uznávanou firmou Johnson Matthey vznikla na konferenci. Kolega Michal Mazur se tam s nimi seznámil a představil jim, co vše děláme a umíme. Po dalších diskuzích navrhli, že nám finančně podpoří jednu bakalářskou práci. Protože byli se spoluprací spokojení, dnes mám platí Ph. D. studentku, což už je finančně mnohem zajímavější – kolem půl milionu korun ročně.

Účinnější a multifunkční katalyzátory

Tým Jiřího Čejky je také zapojen do projektu Technologie za hranicí nanosvěta v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK), který koordinuje Univerzita Palackého v Olomouci. „Naším cílem je vyvinout nové typy multifunkčních jedno atomárních katalyzátorů, kde by na jednom nosiči mohlo vedle sebe probíhat několik různých reakcí. Ve výsledku by taková reakce nemusela probíhat v pěti různých reaktorech, ale pouze v jednom,“ vysvětluje Jiří Čejka.

Co další příklady spolupráce?

Zmíním například Euro Support Manufacturing Czechia, což je firma mající kořeny v Chemopetrolu Litvínov, kde byla výrobna katalyzátorů, kterou ale později odkoupil Feike Dirksen z Holandska. Díky jeho investicím se firma se neskutečně rozrostla. V devadesátých letech zaměstnávali kolem stovky lidí a vyráběli asi 120 tun katalyzátorů. Dnes mají 170 zaměstnanců a vyrábí asi pět tisíc tun katalyzátorů.

Objemově se tak jedná o střední firmu, která ale perfektně zaplňuje důležitou mezeru na trhu. Vyrábí totiž katalyzátory v objemech jako 200 či 300 tun, do čehož se velkým firmám příliš nechce. Často tak dostávají poptávky „syntetizujte v určitém množství katalyzátor, který má takové a makové vlastnosti“. My s nimi spolupracujeme právě v oblasti syntézy zeolitů, kdy v laboratorních podmínkách hledáme ten nejlepší recept, pro požadovanou syntézu. Do této firmy také podnikáme exkurze se studenty, aby na vlastní oči viděli, jak se katalyzátory vyrábí. Jeden z mých studentů tam byl letošní léto například na praxi, protože je to něco, co by chtěl dělat do budoucna.

Univerzita Karlova: Čejka - Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout

Pro některé firmy poskytujete i rutinní měření a analýzy. Proč, jaké to má výhody?

V současnosti máme hned několik takových spoluprací, kdy zavedené firmy využívají naše znalosti a experimentální vybavení. Nejčastěji pro ně děláme servisní měření vzorků, což sice není příliš kreativní, ale můžeme v praxi využívat naše expertízy a nebudu zastírat, že je to zajímavé z finančního hlediska. A často se stává, že z rutinního servisu vznikne i mnohem zajímavější spolupráce.

Co jsou ty klíčové ingredience pro úspěšnou firemní spolupráci?

Nedovedu si představit, že bych někdy spolupracoval s člověkem, se kterým bych zjednodušeně řečeno ,,nemohl jít na pivo“. Pro úspěšnou spolupráci si musíte lidsky sednout a mít společnou řeč. A musím zmínit, že naší obrovskou výhodou je také to, že nám pomáhá Paul Diddams, expert na zeolity a katalýzu, absolvent Cambridge, který po mnoho let pracoval na vysokých vědeckých pozicích pro světové firmy jako Total, Grace, Johnson Matthey či Intercat. Před dvanácti lety se kvůli své přítelkyni přestěhoval do Česka a od té doby spolu velmi intenzivně spolupracujeme. Jeho zkušenosti a znalosti jsou ohromné a naprosto nedocenitelné. Umí bezchybně vystihnout myšlenku a jeho otázky vždy přesně trefí danou podstatu.

Článek: CUCAM: Výzkum nových materiálů a výchova špičkových vědců

Máte přehled, kolik jste již měli spoluprací s průmyslem?

Kdybych to počítal za celou svoji kariéru, tak to bude asi kolem patnácti až dvaceti projektů, které se ale velmi liší svojí délkou, některé trvaly sotva rok, jiné byly dlouhodobější. Kdybych to měl počítat za posledních sedm let, kdy působím na Přírodovědecké fakultě UK, je to asi šest a sedm spoluprací.

Univerzita Karlova: prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.

Čím to je, že jste v tomto smyslu v českém prostředí raritou? Komerčních spoluprací máte na UK zdaleka nejvíce.

To je dáno mnoha důvody, na jiných českých univerzitách jsou na tom ještě mnohem lépe, ale Univerzita Karlova není historicky příliš orientovaná na praktické výzkumy. Firmám musíte mít co nabídnout, což s velmi akademickým výzkumem většinou nemáte.

Kdy se dočkáme vašeho prvního zeolitu používaného v praxi?

To se těžce odhaduje, i studentům vždy vysvětluji, že nejlepší katalyzátor v laboratoři se v naprosté většině případů nepoužívá v průmyslu. A to z mnoha různých důvodů, od toho, že je obtížné či extrémně drahé připravit větší množství katalyzátoru, ale třeba i jen to, že firma má odzkoušené nějaké výrobní postupy a nechce je jen tak bezdůvodně měnit. A takových zádrhelů je na cestě z laboratoře do praxe mnoho, takže i když máte perfektní katalyzátor, není automaticky zaručeno, že hned najde i uplatnění v praxi. Ale samozřejmě doufáme a usilujeme o to, aby se „naše zeolity“ používaly již během několika let.

prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.

Od roku 2016 působí na Katedře fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě UK. Jako postdoc strávil šest měsíců na Technické univerzitě ve Vídni u profesora J. A. Lerchera. Řadu let působil na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Profesorský titul získal v roce 2005 na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Je autorem více než 400 publikací, které mají přes 15 tisíc citací, jeho H-index je 64.