Dvojnásobný rozpočet pro nástupce Horizon Europe?

Přestože se aktuální rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe (2021-2027) blíží teprve ke své polovině, první diskuse o rozpočtu jeho nástupce již probíhají. Dva hlavní představitelé Evropského parlamentu pro oblast politiky výzkumu a inovací jsou toho názoru, že musí mít rozpočet ve výši 200 miliard eur.

„Věřte mi – první diskuse aktuálně probíhají,“ zmínil Christian Ehler, člen Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (Industry, Research and Energy – ITRE). Výrok zazněl 10. října na konferenci o vědecky podložených řešeních pro udržitelné potravinové systémy, jež společně pořádaly Parlamentní panel pro budoucnost vědy a techniky (Parliament’s Panel for the Future of Science and Technology – STOA) a Evropská rada pro výzkum (European Research Council – ERC).

Názor o částce 200 miliard eur na rozpočet budoucího – v pořadí již desátého – rámcového programu s prozatímním názvem FP 10 sdílí s Ehlerem i Maria da Graça Carvalho, rovněž členka ITRE, která tuto informaci sdělila 9. října v rámci akce Týden regionů a měst EU a následně ji uvedla i na svém účtu X.
V komentáři pro Science Business zmínila, že zdvojnásobení rozpočtu není pouhou ambicí, ale naprostou nutností, pokud chce EU dosáhnout svých cílů jak v oblasti ekologie, tak digitální technologie.

Hlasy podpory i skepse

Požadavky obou poslanců Evropského parlamentu rezonují i s názory dalších členů evropských odborníků. Řada z nich však návrh na zdvojnásobení rozpočtu FP10 oproti Horizon Europe (jehož rozpočet byl stanoven na 95,5 miliard eur) bere s rezervou, či je skeptická.

Generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit (League of European Research Universities – LERU) Kurt Deketelaere částku rozpočtu v této výši podporuje od června, kdy sdružení vydalo své prohlášení k příštímu programu. Podle Deketelaera však nestačí mít peníze. Ty musí být také správně rozděleny, aby se zajistilo, že miliardy nebudou přesměrovány na nové priority Komise, jak se tomu běžně podle slov generálního tajemníka LERU děje v případě nových iniciativ, jako je Nový evropský Bauhaus, na nějž bylo z programů EU vyčleněno přibližně 85 milionů eur, či Evropský akt o čipech nebo Platforma strategických technologií pro Evropu. „Návrhy na výzkum tak v současné době sice jsou, ale peníze chybí,“ zmiňuje v této souvislosti Deketelaere.

Podporu Ehlera a Carvalho pro zdvojnásobení rozpočtu vítá i Just van den Hoek, politický poradce Netherlands house for Education and Research. Navzdory ambiciózním prioritám EU, jež si žádají velkých investic, si však je Hoek vědom i potřeby vyřešit další problémy, jako je řešení plánu na podporu oživení s cílem řešit sociální a ekonomické dopady pandemie covid-19. V důsledku krizí tak vlády jednotlivých států v celém bloku utahují peněženky. „Zdá se skutečně pravděpodobné, že jednání o rozpočtu budou těžší než kdy jindy,“ uvedl Hoek.

První vyjádření generálního ředitele pro výzkum a inovace komise o FP10

První jednání o FP10 nastínil v Bruselu během EARTO Policy Event and Innovation Awards 11. října i generální ředitel pro výzkum a inovace Komise Marc Lemaître, který zdůraznil, že je primárně důležité zamyslet se nad zaměřením samotného programu. „Současně s tím, jak EU stanovuje ambiciózní cíle v oblasti technologické nezávislosti a ekologických inovací, je zřejmá potřeba cílenějšího programování výzkumu a inovací. V nějakém okamžiku se v oblasti průmyslu objevily určité ambice, které se s programem Horizon Europe – tak jak byl navržen, tedy s jeho strukturou – neshodovaly,“ připustil Lemaître.

Lemaître dále připomněl, že plánům Komise ke správnému zformování budoucího rámcového program musí předcházet vyhodnocení proběhnuvších projektů. Komise aktuálně pracuje na střednědobém hodnocení programu Horizon Europe, jehož závěry pomohou položit základy FP10. Současně s hodnocením v polovině období Komise zřizuje skupinu odborníků, jež měla být sestavena do konce října 2023, a která má k realizaci příštího rámce pro výzkum poskytnout odborné podněty. Samotný návrh Komise pro FP10 pak bude zveřejněn do poloviny roku 2025.

„Máme ještě téměř dva roky na to, abychom mohli vést podrobnější debaty, které jsou zapotřebí. Toto je začátek rozhovoru,“ zmínil Lemaître.

Anabáze rozpočtu Horizon Europe

Sestavování rozpočtu pro Horizon Europe se odvíjelo podle obvyklého scénáře předešlých rámcových programů: Evropský parlament požaduje vyšší rozpočet, členské státy chtějí jeho výrazné snížení a Evropská komise navrhuje částku někde uprostřed. Konkrétně během jednání o rozpočtu programu Horizon Europe požadoval Evropský parlament 120 miliard eur, členské státy chtěly něco přes 80 miliard eur a po několikaměsíčním jednání byla nakonec částka stanovena na 95,5 miliardy eur.

Ačkoli nejsou jména expertů zmíněné skupiny, jež má sehrávat klíčovou roli v realizaci FP10, doposud známá, mnozí ji již provizorně nazývají „Lamyho skupinou“ podle Pascala Lamyho. Ten skupině předsedal během formování programu Horizon Europe. Tehdy měla skupina podobné ambice v podobě zdvojnásobení výdajů EU na výzkum, což znamenalo stanovení rozpočtu až na 154 miliard eur. Závěrečným prohlášením skupiny bylo, že jakákoli částka nižší než 120 miliard eur „by narušila dynamiku a zpochybnila závazek EU plnit své politické priority“.

První dva roky scházelo v Horizon Europe 34 miliard eur

Nutnost vyššího rozpočtu rámcového programu dokládá i šetření Evropské komise, jež se zaměřilo na průběh Horizon Europe v letech 2021–2022. Celkem 71 % vysoce kvalitních návrhů nezískalo financování, což je jen mírné zlepšení oproti předchozímu rámcovému programu Horizon 2020, který proběhl v letech 2014–2020. V něm nezískalo podporu 74 % návrhů stejné úrovně. Ve výsledku tak v prvních dvou letech v Horizon Europe pro tyto návrhy scházelo 34 miliard eur.

Alain Mermet, ředitel bruselské kanceláře francouzského Národního střediska pro vědecký výzkum (National Center for Scientific Research – CNRS) v této souvislosti uvedl, že z analýzy jasně vyplývá potřeba EU investovat více financí do talentů a kvalitního výzkumu. „Odliv mozků a atraktivita evropského výzkumu je rozhodně kritickým problémem, který vyžaduje okamžitá a konkrétní opatření,“ vyjádřil se Mermet k problému pro Science Business.