Horizon Europe získá další 4 miliardy eur. Pro některé výhra, pro jiné zklamání

V pořadí devátý výzkumný program EU Horizon Europe tak díky včasným debatám pravděpodobně začne, jak bylo v plánu, v lednu 2021. Ne všichni jsou však s konečným výsledkem rozpočtu spokojeni, podle některých si program zaslouží mnohem více.

Dohoda, která stále vyžaduje konečné přikývnutí ze strany Evropského parlamentu a členských států, přibližuje Brusel k finálnímu přerozdělení gigantického rozpočtu ve výši 1,8 bilionu eur a balíčku obnovy v důsledku pandemie COVID-19.

V kompromisu se Parlamentu podařilo vybojovat dodatečných 16 miliard eur nad rámec balíčku schváleného v rámci dohody Evropské rady z července 2020. Vedle čtyřmiliardového navýšení pro program Horizon Europe by měl být o 2,2 miliardy eur navýšen i program Erasmus +. Další klíčový program EU4Health by měl být navýšen o 3,4 miliardy eur.

Finální stanovisko nyní patří Evropské radě, předsedovi Parlamentu a vedoucím jednotlivých frakcí. Rozpočet bude také předmětem hlasování v Rozpočtovém výboru a v plénu.

„Evropský parlament ztrojnásobil rozpočet programu v oblasti zdraví a zajistil další rok financování programu Erasmus+ na podporu mladé generace. Chtěli jsme a přejeme si i dál, aby se financování výzkumu v klíčových oblastech stále zvyšovalo, například v oblasti digitalizace, klimatu a zdraví,“ uvedl Johan Van Overtveldt, belgický europoslanec, který je členem Rozpočtového výboru.

Poslanci bojují za zvrácení škrtů ve vědě a v dalších investičních programech od července 2020. Tehdy se vedoucí představitelé EU dohodli na rozpočtu ve výši 80,9 miliardy eur (v cenách roku 2018) pro program Horizon Europe. Evropská komise přitom navrhovala až 94,4 miliardy eur.

„Jsem opravdu hrdý na to, že jsme bojovali jako tým,“ řekl Van Overtveldt a ukázal na další členy Evropského parlamentu, kteří rozpočet vyjednávali s německým předsednictvím Rady. Jeden z nejviditelnějších aktivistů v oblasti vědy v parlamentu, europoslanec Christian Ehler, označil dohodu za „vítězství výzkumníků, vědců i občanů.“ Vybojovaná částka podle něj do jisté míry kompenzuje škrty, které členské státy EU tak tvrdě prosazovaly.

Jan Palmowski, generální tajemník uskupení evropských univerzit zaměřených na intenzivní výzkum The Guild, ocenil, že se parlament zaměřil právě na tyto oblasti. „Nyní mohou nové programy začít včas,“ dodal Palmowski, přičemž vyzdvihl právě i zásluhu Ehlera a několika dalších kolegů.

Je to prohra, program si zaslouží více

Většina vědců je ráda, že uvidí více peněz na vědu, část přítomných však neskrývala zklamání, protože původně navrhovaná částka byla přeci jen o dost vyšší. Podle Roberta-Jana Smitse, bývalého generálního ředitele pro výzkum a inovace Evropské komise a předsedy výkonné rady Eindhoven University of Technology, si program zaslouží více. „Je to trochu víc, ale samozřejmě se to nepřibližuje 100 miliardám, které původně navrhla Evropská komise, a 120 miliardám, o které požádal Evropský parlament,“ vyjádřil se k výsledkům rozpočtu Smits.

Zklamání neskrýval ani Kurt Deketelaere, generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit LERU. „Na Světový den vědy uzavírá EU na příštích sedm let špatnou dohodu o rozpočtu na výzkum, inovace a vzdělávání. Jak cynické,“ tweetoval Deketelaere.

Již v předchozích měsících vyšly najevo obavy vědců a akademiků ze snížení rozpočtu, které by mohlo „omezit jeden z největších úspěchů Evropské unie.“ Otevřený dopis Evropské komisi podepsalo celkem 16 tisíc akademiků z 94 zemí, mezi nimiž bylo i 14 laureátů Nobelovy ceny.