Usnadněte povolování GMO v Evropě, žádají čeští vědci

Vědci z Centra regionu Haná chtějí, aby nová metoda genetické modifikace plodin měla snadnější cestu ke schválení. Upravené plodiny budeme nutně potřebovat, tvrdí. Evropská unie je podle nich reguluje moc přísně a neodlišuje různé způsoby modifikací. Nyní obeslali politiky, o změkčení pravidel pro GM plodiny je připravena jednat Evropská komise.

Loni v červenci přišlo z Evropského soudního dvora zásadní rozhodnutí: všechny plodiny získané genetickou modifikací (GM) budou v Evropské unii velmi přísně regulované. Tak přísně, že pěstování geneticky upravené sóji, kukuřice, pšenice nebo čehokoli dalšího musí projít tak náročným a drahým schvalováním, že si ho budou moci dovolit jen velké nadnárodní koncerny. Schvalování bude také časově náročné, takže zavádění GM plodin se výrazně zpomalí.

Co se na první pohled může zdát jako rozumné rozhodnutí, je z pohledu vědců krok zpátky. Navíc krok, který může znamenat zbrzdění, až skoro zastavení výzkumu rostlinných biotechnologií v Česku i v Evropské unii. Může to podle nich způsobit i odliv inovací mimo EU.

Evropský soudní dvůr totiž hodil všechny geneticky upravené plodiny do jednoho pytle a omezuje i ty, které jsou upravené moderními, podle vědců bezpečnými metodami.

GMO plodiny

• Kukuřice (povolena pro pěstování v EU) – druhá nejrozšířenější GM plodina. Používá se především jako krmivo, dováží se ze Severní a Jižní Ameriky. Jí osázená plocha v ČR se neustále snižuje. V EU se pěstuje hlavně ve Španělsku, Německo a Francie pěstování GM kukuřice zakázaly úplně.
• Sója (povolena pro dovoz do EU) – nejrozšířenější GM plodina. Většina sóji ve světě je geneticky upravená. Ve Spojených státech tvoří podíl GM sóji 90 %. Používá se v potravinářství, ale především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Jako krmivo ji používají i farmáři v České republice
• Bavlník – (povolen pro dovoz do EU) textilní nebo hygienické výrobky z GM bavlny se nijak neoznačují, zákazník to nepozná. Bavlníkový olej a semena se však používají jako složky potravin a krmiv, proto bylo do EU povoleno 10 modifikací a posuzováno je 6 žádostí. GM bavlník produkuje vlastní insekticid, který rozkládá vnitřnosti škodného hmyzu, a tím ho zabíjí. GM bavlník se používá zejména v Indii, která je největším vývozcem bavlny na světě. Největším producentem bavlny je Čína, která také GM bavlník hojně využívá
• Řepka olejná – (povolena pro dovoz do EU) Pěstuje se hlavně v Kanadě, ale také V USA nebo Austrálii. Používá se pro výrobu potravinářských tuků, ale i jako složka do bionafty nebo pro výrobu oleje.
• Brambory – pěstuje se odrůda vyvinutá německým chemickým koncernem BASF, ale pouze mimo EU. Má vysoký podíl škrobu, a proto se používá pro technické účely. Jedna z odrůd New Leaf se kvůli nulové poptávce v současnosti nepěstuje.
• Cukrová řepa – rozšířená především v USA, má většinový podíl na tamějším celkovém objemu cukrové řepy.
• Tabák – snadno se geneticky modifikuje, pěstuje se především v USA jeho varianta se sníženým obsahem nikotinu.
• Papája – v GM verzi se pěstuje především na Havaji, v Asii pracují na vývoji odrůd odolných vůči tamním nemocem.
• Ve fázi vývoje nebo čekající na schválení:
• Rýže, banánovníky, jabloň, rajče, pšenice, podzemnice olejná (arašídy).

CRISPR nerovná se genové inženýrství

Ozvali se proti tomu vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a vyzvali české politiky, aby se zasadili o změnu této přísné regulace. Současné moderní metody úpravy dědičné informace rostlin, například takzvanou metodou CRISPR, totiž fungují jinak než klasické metody genového inženýrství.

„Za GMO se považují takové organismy, do jejichž dědičné informace byl vložen úsek cizorodé DNA, který v ní zůstává a přenáší se na potomstvo. Technika CRISPR také umožňuje měnit dědičnou informaci, ale do organismu se cizorodá DNA nevkládá a upravuje se vlastní DNA organismu,“ vysvětluje Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Centra regionu Haná a nositel ceny Česká hlava za rok 2018.

Jinými slovy, metoda CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umějí v genomu „vypnout“ nebo změnit gen, který je nositelem konkrétní vlastnosti, nevkládají do něj nic cizího. Díky tomu lze získat rostliny, které budou například odolnější proti suchu nebo chorobám. Důležité je to hlavně u hospodářsky významných plodin, jako je zmíněná sója nebo kukuřice, ale například i bavlna či banánovníky.

S výzkumem musíme začít hned

Podle Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby a předsedy České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, metoda CRISPR znamená revoluci v molekulární genetice. S její pomocí mohou vědci zasahovat zcela cíleně do dědičné informace mikrobů, rostlin i živočichů včetně člověka.

„Můžeme získat plodiny s žádoucími vlastnostmi – s vysokým výnosem, malou potřebou hnojiv, rezistentní k extrémům počasí, škůdcům i chorobám. Takové plodiny budeme nutně potřebovat. Jestli je chceme mít třeba za třicet let, je nejvyšší čas začít. Včera bylo pozdě,“ myslí si Petr a říká, že jiné metody šlechtění jsou ruleta, kde žádoucí změnu plodiny přihrává šťastná náhoda, ale metoda CRISPR je sázka na jistotu.

Vědci zdůrazňují, že všechny domestikované plodiny vznikly mutací jejich planého předchůdce. Od poloviny minulého století se pak mutace vyvolávají uměle, působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy vyvolávají stovky i tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu Evropský soudní dvůr uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.

„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé,“ upozorňuje Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná a další ze signatářů dopisu.

EU jako zemědělský skanzen

Inovativní zemědělský výzkum se podle vědců přesune mimo Evropu, která bude zpoždění těžko dohánět. „Bude ztížené zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ dodává Frébort.

Podle Jaroslava Petra by výrazné omezení GMO v Evropské unii byla naprostá tragédie. „Proměnili bychom se v zemědělský skanzen a dramaticky bychom si zkomplikovali řešení problémů, které před námi stojí. Stačí si připomenout letošní sucho. Musíme počítat i s novými škůdci a chorobami plodin, které to s sebou přinese,“ připomíná Petr.

„Naše potraviny by měly být zdravější. Když nebudeme mít pšenici odolnou proti nové houbové chorobě, budeme muset pole chránit chemickým postřikem,“ podotýká.

Dodává, že klasickým šlechtěním bude EU na tyto výzvy reagovat zoufale pomalu. Už stávající situace, kdy jsou geneticky modifikované plodiny v EU sice formálně povolené, ale fakticky Evropská unie jejich pěstování bojkotuje, protože povolení je velmi složité, je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Dodnes bylo v EU povoleno pěstování pouze deset odrůd, z nichž sedm jsou karafiáty, tedy nejedlé rostliny, oproti asi dvěma stovkám odrůd rostlin povolených jinde ve světě.

Vědcům se nelíbí, že země Evropské unie dováží obrovská množství geneticky modifikované sóji a kukuřice, protože nedokáží vypěstovat dost krmiv pro hospodářská zvířata, která se v Evropě chovají. „Nechtěl bych se dožít doby, kdy nebudeme s to nakrmit lidi a budeme vydáni napospas zemím, které budou ochotné nám potraviny prodávat,“ varuje Petr.

V USA už vzniká mnoho malých firem a některé z nich pomocí nových metod již získaly plodiny, které mají vlastnosti požadované spotřebiteli. „Jejich pěstování bude rentabilní v podmínkách měnícího se klimatu a respektování požadavků udržitelného zemědělství,“ říká Jaroslav Doležel.