Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy
Po, 30.3.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/Sabina Ali
S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat

Vědavýzkum.cz: Marian Hajduch

S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Agentura CzechInvest spustila platformu spojujemecesko.cz, kde mohou firmy a organizace nabízet produkty, služby nebo technologie, které mohou přispět ke zvládnutí šíření viru SARS-CoV-2. Mezi nabídkami přibývá mnoho nápadů, jak zkrátit, zlevnit nebo jinak vylepšit testování tohoto koronaviru. Je to podle vás vůbec možné?

Prostor pro zlepšení je vždy a všude. Právě jsem se vrátil z jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde jsme se snažili zkoordinovat činnost testovacích laboratoří, zejména těch akademických. Třeba na našem ústavu jsme vyvinuli aplikaci, díky které bude možné přímo v odběrových stanech vyplnit žádanku a odesílat vzorky do laboratoří, které v tomto systému budou moci zadat výsledky a rovnou je odeslat pacientovi, ale i hygienické stanici a dalším zainteresovaným subjektům. To znamená, že všichni získají informace mnohem dřív. Administrativa spojená s testováním zahrnující příjem vzorku, vydání výsledku a povinná hlášení, je totiž jedním z úzkých míst v procesu.

Jak testování funguje? A v čem je testování na SARS-CoV-2 problematické?

Testování je v podstatě standardní polymerázová řetězová reakce. Je to běžné vyšetření, které se dělá třeba u HIV a celé řady dalších infekcí. Nejde o nic složitého, výzvou v tuto chvíli je to, že vzorků je skutečně obrovské množství a ta diagnostika není úplně připravena na nový typ viru, nemáme tak dobře zavedené diagnostické metody jako je tomu u jiných virů. Obrovský problém je v tom, že poptávka po testování je veliká a bude nepochybně ještě větší.

Co je potřeba udělat k odstranění těchto překážek?

Je naprosto zásadní, aby se do testování zapojila akademická pracoviště, která mají nejen technologické zázemí, ale také větší připravenost na případnou výrobu reagencií (chemické látky a činidla, které se používají v laboratořích pro spouštění chemických reakcí, izolaci RNA a molekulární biologii, pozn. redakce) potřebných pro testování. Až tyto látky dojdou, tak budeme muset nezbytně přejít k lokální výrobě. Svým způsobem si myslím, že to bude mít i kladné dopady, protože budeme mít více lokálních zdrojů těchto reagencí pro molekulární diagnostiku v medicíně a nejen tam, aplikace budou mnohem širší. Toto vidím jako jeden z pozitivních dopadů této vážné situace, který snad povede k rozvoji biotechnologického průmyslu a výroby zdravotnických prostředků v České republice. Chybí nám ale i další pomůcky potřebné pro testování a já nejsem schopen říct, jak dlouho dokážeme vše potřebné zajišťovat ze zahraničí. Nicméně velká část českých institucí už připravuje náhrady tak, abychom nemuseli testování přerušit.

Které instituce jsou v tomto směru nejaktivnější?

Asi nejvíce je v tomto směru aktivní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd pod vedením Jana Konvalinky, kde připravují in house RNA izolační kity s využitím modifikovaných magnetických kuliček, které syntetizuje tým Radka Zbořila na Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ale zapojují se i další skupiny, například přípravou rekombinantních enzymů na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jan Konvalinka s Petrem Bartůňkem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd organizují coronatest-hackathon, ve kterém se na dálku pravidelně setkáváme, vyměňujeme zkušenosti a spolupracujeme napříč akademickými institucemi v Česku. To je možná druhý pozitivní aspekt této krizové situace – lidé jsou si mnohem blíž a solidarita je obrovská, na veřejnosti i mezi vědci.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy testů?

Máme dva základní typy testů. První typ je protilátkový, jde o takzvaný rychlotest, který v podstatě hodnotí vznik protilátek na daný virus. Tyto testy jsou využitelné pouze u pacientů, kteří jsou nakažení již delší dobu, a jejich organizmus si tak stihl vytvořit protilátky, které pak můžeme diagnostikovat. Nevýhodou je, že tento test nezachytí počátky infekce ani její konec, kdy pacient již bez příznaků může stále vylučovat virus a být infekční. Spolehlivější jsou molekulární testy, které jsou prakticky všechny založené na polymerázové řetězové reakci.

Souhlasíte s tvrzením parazitologa Julia Lukeše, který uvedl v článku na webu časopisu Vesmír, že počet potenciálně testovacích metod pro COVID-19 na internetu explozivně přibývá, ale mezi odborníky je shoda, že na experimentování a zavádění neozkoušených testů teď rozhodně není čas ani prostor a je třeba se držet standardních kitů?

S tím v zásadě souhlasím, sami nijak neexperimentujeme. Rutinně používáme komerční diagnostický systém, ale máme připravené jeden až dva záložní pro případ, že by dodávky vypadly nebo pokud potřebujeme výsledky konfrontovat s nějakou nezávislou metodou. Ve větších laboratořích se totiž nemůžete spolehnout pouze na jednu metodu, musí být připravené i záložní systémy. Nejde ale o improvizaci, vycházíme z doporučení WHO nebo Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě, používáme vyzkoušené metody. Vše se vyvíjí velmi dynamicky, nemůžete ale přecházet z jedné metody na druhou každý týden. Myslím, že současná situace velmi ilustrativně ukazuje veřejnosti důležitost české vědy, výzkumných infrastruktur a odborníků, kteří v nich pracují.

Jak probíhá příprava vzorků pro testování?

Nějakou dobu trvá, než se vzorky vybalí, aby se s nimi dalo pracovat. Pak záleží na tom, jak má laboratoř nastavenou izolaci RNA, jestli jde o automatizovaný proces, nebo se dělá manuálně. U nás se vše dělá automaticky, náš automat dokáže najednou izolovat 96 vzorků. Problém je to, že izolaci předchází příprava vzorků. Ta totiž musí proběhnout za velmi přísných podmínek, protože se jedná o vysoce infekční materiál. Třeba v naší laboratoři je infekční každý desátý vzorek. S izolovaným a inaktivovaným vzorkem už můžete pracovat v podmínkách, které splňuje prakticky každá diagnostická laboratoř. Dlouho trvá také administrativní zaznamenávání výsledků a jejich předávání, které je velmi důležitou částí. Toto bychom ale chtěli urychlit novým informačním systémem. Díky tomu bychom se mohli věnovat primárně diagnostice.

Jaká je finanční náročnost testování?

To závisí na řadě faktorů. Záleží na tom, zda pracujete automaticky, nebo manuálně, zda používáte nakupované kity, nebo máte vlastní metody. Úplně přesně to tedy odhadnout nejde, ale ztrátová záležitost to určitě není. V tuto chvíli zdravotnickým zařízením diagnostiku hradí zdravotní pojišťovny. Pro akademická pracoviště zatím nebyl stanovený úhradový mechanismus a diagnostiku si hradí z vlastních zdrojů nebo s podporou svých institucí. Toto není dlouhodobě udržitelné, věřím ale, že řešení se brzy najde. Teď je důležité pracovat.

Jak přesně mohou pomoci čeští vědci a na čem konkrétně už pracují?

Zejména se aktivně zapojují do testování, řada věcí se musí dělat manuálně. Musím říct, že jsou všichni opravdu velmi solidární, svou pomoc nabízejí třeba i studenti. Čeští vědci pomáhají s velkým odhodláním. Za svůj život jsem nic takového ještě nezažil.

Vidím také obrovskou snahu všech státních institucí tuto situaci řešit, například Státní zdravotnický ústav nám testování povolil do šesti hodin, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nám povolil nakládáni s virem SARS-CoV-2 do 24 hodin, Státní úřad pro kontrolu léčiv schválil experimentální užití léku remdesivir v řádu několika jednotek dní a tak bych mohl pokračovat dál, jsou to naprosto nevídané termíny. Jsem opravdu vděčný za to, že instituce takto rychle reagují.

Vývoj testovacích metod podpořila darem také společnost Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech, která darovala 5 milionů korun Univerzitě Karlově a 2 miliony korun Ústavu molekulární genetiky AV ČR, aby vědecké týmy nemusely čekat do doby, než dorazí další finance od státu a jeho agentur. Co na tento krok říkáte?

Toto hodnotím jako velice pozitivní krok, který určitě pomůže výzkumné a diagnostické aktivity v Praze nastartovat. Věřím tomu, že se najdou podobně štědří sponzoři i v dalších regionech a také, že úhradový mechanismus se aktivuje co nejdříve a že nás stát nenechá na holičkách. Je to ale mimořádná situace, nelze očekávat, že se hned napoprvé přijde s finálním řešením. Vše se mění a upravuje za běhu a je třeba být trpělivý. Minulý týden jsme měli telekonferenci velké výzkumné infrastruktury EATRIS-ERIC zahrnující přes 90 předních biomedicínských center v Evropě. Kolegové ze Španělska popisovali katastrofální situaci, ve které se octnuli a velmi pozitivně hodnotili včasně zavedená restriktivní opatření v Česku. Je to jediná cesta, jak vše dostat pod kontrolu a uvedli, že kdyby se mohli vrátit v čase, tak by podobná opatření zavedli také. Tyto kroky nám umožňují získat více času, abychom se mohli připravit.

Spousta lidí se snaží do řešení situace všelijak zapojit a ptají se, co pro zlepšení systému udělat. Máte nějaké rady?

Určitě by stálo za to zaměřit se na vývoj lokální odběrové soupravy pro stěry vzorků k testování. Firmy, které jsou schopny vyrobit vyhovující testovací soupravy, by nám tímto velmi pomohly a my bychom s nimi rádi spolupracovali. Dále bychom potřebovali lokálně pořídit a instalovat za náš firewall objektové úložiště, to znamená tři velké servery a čtvrtý koordinační, který nám umožní náš informační systém zrychlit a spustit pro všechny ostatní laboratoře. Třetí důležitou věcí je, pokud by nám ti, kteří mají kapacitu a umí odpovídající programovací jazyk, byli schopni pomoct ve vylepšování našeho informačního systému.

Děkujeme za rozhovor!

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Pharmaceuticals’ Impurity - Regulations and Analysis for Carcinogenic Substances -

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, HeadSpace, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Various Analysis Techniques for Organic Acids and Examples of Their Application

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/MS/MS, Termální desorpce, GC/SQ, GC/QQQ, HPLC, Iontová chromatografie, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika

Shimadzu Selection Guide Metabolite Analysis - Metabolomics Product Portfolio

Brožury a specifikace
| 2019 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, SFC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika, Klinická analýza
 

Podobné články

Článek | Zdraví

Koronavirus SARS – kapesní pandemie

Poznejte koronaviry z odborného hlediska na příkladu SARS-CoV, který byl první pandemií 21. století. Jaký byl původ nového viru a jak se šířil? Jaká byla léčba a vývoj virostatik proti SARS?
Rozhovor | Covid-19

Nepotřebujeme miliardu za rok. Ale pár milionů přesně teď, říká koordinátor akademického výzkumu koronaviru

Jan Konvalinka popisuje závod s časem, který běží peloton našich vědců dobrovolníků. Proč si musíme vážit lidí, o které by stály všechny světové univerzity? Proč současnost připomíná rok 1989 nebo povodně 2002?
Video | Článek

Doc. Rumlová: Našli jsme si cestu, jak pomoci

Součástí konsorcia, za účelem vývoje alternativních diagnostických sad, jsou i zástupci VŠCHT Praha, kteří v našich laboratořích připravují dva enzymy, jež jsou základem stanovení koronaviru
Článek | Covid-19

Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.
Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy
Po, 30.3.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/Sabina Ali
S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat

Vědavýzkum.cz: Marian Hajduch

S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Agentura CzechInvest spustila platformu spojujemecesko.cz, kde mohou firmy a organizace nabízet produkty, služby nebo technologie, které mohou přispět ke zvládnutí šíření viru SARS-CoV-2. Mezi nabídkami přibývá mnoho nápadů, jak zkrátit, zlevnit nebo jinak vylepšit testování tohoto koronaviru. Je to podle vás vůbec možné?

Prostor pro zlepšení je vždy a všude. Právě jsem se vrátil z jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde jsme se snažili zkoordinovat činnost testovacích laboratoří, zejména těch akademických. Třeba na našem ústavu jsme vyvinuli aplikaci, díky které bude možné přímo v odběrových stanech vyplnit žádanku a odesílat vzorky do laboratoří, které v tomto systému budou moci zadat výsledky a rovnou je odeslat pacientovi, ale i hygienické stanici a dalším zainteresovaným subjektům. To znamená, že všichni získají informace mnohem dřív. Administrativa spojená s testováním zahrnující příjem vzorku, vydání výsledku a povinná hlášení, je totiž jedním z úzkých míst v procesu.

Jak testování funguje? A v čem je testování na SARS-CoV-2 problematické?

Testování je v podstatě standardní polymerázová řetězová reakce. Je to běžné vyšetření, které se dělá třeba u HIV a celé řady dalších infekcí. Nejde o nic složitého, výzvou v tuto chvíli je to, že vzorků je skutečně obrovské množství a ta diagnostika není úplně připravena na nový typ viru, nemáme tak dobře zavedené diagnostické metody jako je tomu u jiných virů. Obrovský problém je v tom, že poptávka po testování je veliká a bude nepochybně ještě větší.

Co je potřeba udělat k odstranění těchto překážek?

Je naprosto zásadní, aby se do testování zapojila akademická pracoviště, která mají nejen technologické zázemí, ale také větší připravenost na případnou výrobu reagencií (chemické látky a činidla, které se používají v laboratořích pro spouštění chemických reakcí, izolaci RNA a molekulární biologii, pozn. redakce) potřebných pro testování. Až tyto látky dojdou, tak budeme muset nezbytně přejít k lokální výrobě. Svým způsobem si myslím, že to bude mít i kladné dopady, protože budeme mít více lokálních zdrojů těchto reagencí pro molekulární diagnostiku v medicíně a nejen tam, aplikace budou mnohem širší. Toto vidím jako jeden z pozitivních dopadů této vážné situace, který snad povede k rozvoji biotechnologického průmyslu a výroby zdravotnických prostředků v České republice. Chybí nám ale i další pomůcky potřebné pro testování a já nejsem schopen říct, jak dlouho dokážeme vše potřebné zajišťovat ze zahraničí. Nicméně velká část českých institucí už připravuje náhrady tak, abychom nemuseli testování přerušit.

Které instituce jsou v tomto směru nejaktivnější?

Asi nejvíce je v tomto směru aktivní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd pod vedením Jana Konvalinky, kde připravují in house RNA izolační kity s využitím modifikovaných magnetických kuliček, které syntetizuje tým Radka Zbořila na Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ale zapojují se i další skupiny, například přípravou rekombinantních enzymů na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jan Konvalinka s Petrem Bartůňkem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd organizují coronatest-hackathon, ve kterém se na dálku pravidelně setkáváme, vyměňujeme zkušenosti a spolupracujeme napříč akademickými institucemi v Česku. To je možná druhý pozitivní aspekt této krizové situace – lidé jsou si mnohem blíž a solidarita je obrovská, na veřejnosti i mezi vědci.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy testů?

Máme dva základní typy testů. První typ je protilátkový, jde o takzvaný rychlotest, který v podstatě hodnotí vznik protilátek na daný virus. Tyto testy jsou využitelné pouze u pacientů, kteří jsou nakažení již delší dobu, a jejich organizmus si tak stihl vytvořit protilátky, které pak můžeme diagnostikovat. Nevýhodou je, že tento test nezachytí počátky infekce ani její konec, kdy pacient již bez příznaků může stále vylučovat virus a být infekční. Spolehlivější jsou molekulární testy, které jsou prakticky všechny založené na polymerázové řetězové reakci.

Souhlasíte s tvrzením parazitologa Julia Lukeše, který uvedl v článku na webu časopisu Vesmír, že počet potenciálně testovacích metod pro COVID-19 na internetu explozivně přibývá, ale mezi odborníky je shoda, že na experimentování a zavádění neozkoušených testů teď rozhodně není čas ani prostor a je třeba se držet standardních kitů?

S tím v zásadě souhlasím, sami nijak neexperimentujeme. Rutinně používáme komerční diagnostický systém, ale máme připravené jeden až dva záložní pro případ, že by dodávky vypadly nebo pokud potřebujeme výsledky konfrontovat s nějakou nezávislou metodou. Ve větších laboratořích se totiž nemůžete spolehnout pouze na jednu metodu, musí být připravené i záložní systémy. Nejde ale o improvizaci, vycházíme z doporučení WHO nebo Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě, používáme vyzkoušené metody. Vše se vyvíjí velmi dynamicky, nemůžete ale přecházet z jedné metody na druhou každý týden. Myslím, že současná situace velmi ilustrativně ukazuje veřejnosti důležitost české vědy, výzkumných infrastruktur a odborníků, kteří v nich pracují.

Jak probíhá příprava vzorků pro testování?

Nějakou dobu trvá, než se vzorky vybalí, aby se s nimi dalo pracovat. Pak záleží na tom, jak má laboratoř nastavenou izolaci RNA, jestli jde o automatizovaný proces, nebo se dělá manuálně. U nás se vše dělá automaticky, náš automat dokáže najednou izolovat 96 vzorků. Problém je to, že izolaci předchází příprava vzorků. Ta totiž musí proběhnout za velmi přísných podmínek, protože se jedná o vysoce infekční materiál. Třeba v naší laboratoři je infekční každý desátý vzorek. S izolovaným a inaktivovaným vzorkem už můžete pracovat v podmínkách, které splňuje prakticky každá diagnostická laboratoř. Dlouho trvá také administrativní zaznamenávání výsledků a jejich předávání, které je velmi důležitou částí. Toto bychom ale chtěli urychlit novým informačním systémem. Díky tomu bychom se mohli věnovat primárně diagnostice.

Jaká je finanční náročnost testování?

To závisí na řadě faktorů. Záleží na tom, zda pracujete automaticky, nebo manuálně, zda používáte nakupované kity, nebo máte vlastní metody. Úplně přesně to tedy odhadnout nejde, ale ztrátová záležitost to určitě není. V tuto chvíli zdravotnickým zařízením diagnostiku hradí zdravotní pojišťovny. Pro akademická pracoviště zatím nebyl stanovený úhradový mechanismus a diagnostiku si hradí z vlastních zdrojů nebo s podporou svých institucí. Toto není dlouhodobě udržitelné, věřím ale, že řešení se brzy najde. Teď je důležité pracovat.

Jak přesně mohou pomoci čeští vědci a na čem konkrétně už pracují?

Zejména se aktivně zapojují do testování, řada věcí se musí dělat manuálně. Musím říct, že jsou všichni opravdu velmi solidární, svou pomoc nabízejí třeba i studenti. Čeští vědci pomáhají s velkým odhodláním. Za svůj život jsem nic takového ještě nezažil.

Vidím také obrovskou snahu všech státních institucí tuto situaci řešit, například Státní zdravotnický ústav nám testování povolil do šesti hodin, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nám povolil nakládáni s virem SARS-CoV-2 do 24 hodin, Státní úřad pro kontrolu léčiv schválil experimentální užití léku remdesivir v řádu několika jednotek dní a tak bych mohl pokračovat dál, jsou to naprosto nevídané termíny. Jsem opravdu vděčný za to, že instituce takto rychle reagují.

Vývoj testovacích metod podpořila darem také společnost Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech, která darovala 5 milionů korun Univerzitě Karlově a 2 miliony korun Ústavu molekulární genetiky AV ČR, aby vědecké týmy nemusely čekat do doby, než dorazí další finance od státu a jeho agentur. Co na tento krok říkáte?

Toto hodnotím jako velice pozitivní krok, který určitě pomůže výzkumné a diagnostické aktivity v Praze nastartovat. Věřím tomu, že se najdou podobně štědří sponzoři i v dalších regionech a také, že úhradový mechanismus se aktivuje co nejdříve a že nás stát nenechá na holičkách. Je to ale mimořádná situace, nelze očekávat, že se hned napoprvé přijde s finálním řešením. Vše se mění a upravuje za běhu a je třeba být trpělivý. Minulý týden jsme měli telekonferenci velké výzkumné infrastruktury EATRIS-ERIC zahrnující přes 90 předních biomedicínských center v Evropě. Kolegové ze Španělska popisovali katastrofální situaci, ve které se octnuli a velmi pozitivně hodnotili včasně zavedená restriktivní opatření v Česku. Je to jediná cesta, jak vše dostat pod kontrolu a uvedli, že kdyby se mohli vrátit v čase, tak by podobná opatření zavedli také. Tyto kroky nám umožňují získat více času, abychom se mohli připravit.

Spousta lidí se snaží do řešení situace všelijak zapojit a ptají se, co pro zlepšení systému udělat. Máte nějaké rady?

Určitě by stálo za to zaměřit se na vývoj lokální odběrové soupravy pro stěry vzorků k testování. Firmy, které jsou schopny vyrobit vyhovující testovací soupravy, by nám tímto velmi pomohly a my bychom s nimi rádi spolupracovali. Dále bychom potřebovali lokálně pořídit a instalovat za náš firewall objektové úložiště, to znamená tři velké servery a čtvrtý koordinační, který nám umožní náš informační systém zrychlit a spustit pro všechny ostatní laboratoře. Třetí důležitou věcí je, pokud by nám ti, kteří mají kapacitu a umí odpovídající programovací jazyk, byli schopni pomoct ve vylepšování našeho informačního systému.

Děkujeme za rozhovor!

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Pharmaceuticals’ Impurity - Regulations and Analysis for Carcinogenic Substances -

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, HeadSpace, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Various Analysis Techniques for Organic Acids and Examples of Their Application

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/MS/MS, Termální desorpce, GC/SQ, GC/QQQ, HPLC, Iontová chromatografie, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika

Shimadzu Selection Guide Metabolite Analysis - Metabolomics Product Portfolio

Brožury a specifikace
| 2019 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, SFC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika, Klinická analýza
 

Podobné články

Článek | Zdraví

Koronavirus SARS – kapesní pandemie

Poznejte koronaviry z odborného hlediska na příkladu SARS-CoV, který byl první pandemií 21. století. Jaký byl původ nového viru a jak se šířil? Jaká byla léčba a vývoj virostatik proti SARS?
Rozhovor | Covid-19

Nepotřebujeme miliardu za rok. Ale pár milionů přesně teď, říká koordinátor akademického výzkumu koronaviru

Jan Konvalinka popisuje závod s časem, který běží peloton našich vědců dobrovolníků. Proč si musíme vážit lidí, o které by stály všechny světové univerzity? Proč současnost připomíná rok 1989 nebo povodně 2002?
Video | Článek

Doc. Rumlová: Našli jsme si cestu, jak pomoci

Součástí konsorcia, za účelem vývoje alternativních diagnostických sad, jsou i zástupci VŠCHT Praha, kteří v našich laboratořích připravují dva enzymy, jež jsou základem stanovení koronaviru
Článek | Covid-19

Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.
Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy
Po, 30.3.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/Sabina Ali
S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat

Vědavýzkum.cz: Marian Hajduch

S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Agentura CzechInvest spustila platformu spojujemecesko.cz, kde mohou firmy a organizace nabízet produkty, služby nebo technologie, které mohou přispět ke zvládnutí šíření viru SARS-CoV-2. Mezi nabídkami přibývá mnoho nápadů, jak zkrátit, zlevnit nebo jinak vylepšit testování tohoto koronaviru. Je to podle vás vůbec možné?

Prostor pro zlepšení je vždy a všude. Právě jsem se vrátil z jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde jsme se snažili zkoordinovat činnost testovacích laboratoří, zejména těch akademických. Třeba na našem ústavu jsme vyvinuli aplikaci, díky které bude možné přímo v odběrových stanech vyplnit žádanku a odesílat vzorky do laboratoří, které v tomto systému budou moci zadat výsledky a rovnou je odeslat pacientovi, ale i hygienické stanici a dalším zainteresovaným subjektům. To znamená, že všichni získají informace mnohem dřív. Administrativa spojená s testováním zahrnující příjem vzorku, vydání výsledku a povinná hlášení, je totiž jedním z úzkých míst v procesu.

Jak testování funguje? A v čem je testování na SARS-CoV-2 problematické?

Testování je v podstatě standardní polymerázová řetězová reakce. Je to běžné vyšetření, které se dělá třeba u HIV a celé řady dalších infekcí. Nejde o nic složitého, výzvou v tuto chvíli je to, že vzorků je skutečně obrovské množství a ta diagnostika není úplně připravena na nový typ viru, nemáme tak dobře zavedené diagnostické metody jako je tomu u jiných virů. Obrovský problém je v tom, že poptávka po testování je veliká a bude nepochybně ještě větší.

Co je potřeba udělat k odstranění těchto překážek?

Je naprosto zásadní, aby se do testování zapojila akademická pracoviště, která mají nejen technologické zázemí, ale také větší připravenost na případnou výrobu reagencií (chemické látky a činidla, které se používají v laboratořích pro spouštění chemických reakcí, izolaci RNA a molekulární biologii, pozn. redakce) potřebných pro testování. Až tyto látky dojdou, tak budeme muset nezbytně přejít k lokální výrobě. Svým způsobem si myslím, že to bude mít i kladné dopady, protože budeme mít více lokálních zdrojů těchto reagencí pro molekulární diagnostiku v medicíně a nejen tam, aplikace budou mnohem širší. Toto vidím jako jeden z pozitivních dopadů této vážné situace, který snad povede k rozvoji biotechnologického průmyslu a výroby zdravotnických prostředků v České republice. Chybí nám ale i další pomůcky potřebné pro testování a já nejsem schopen říct, jak dlouho dokážeme vše potřebné zajišťovat ze zahraničí. Nicméně velká část českých institucí už připravuje náhrady tak, abychom nemuseli testování přerušit.

Které instituce jsou v tomto směru nejaktivnější?

Asi nejvíce je v tomto směru aktivní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd pod vedením Jana Konvalinky, kde připravují in house RNA izolační kity s využitím modifikovaných magnetických kuliček, které syntetizuje tým Radka Zbořila na Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ale zapojují se i další skupiny, například přípravou rekombinantních enzymů na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jan Konvalinka s Petrem Bartůňkem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd organizují coronatest-hackathon, ve kterém se na dálku pravidelně setkáváme, vyměňujeme zkušenosti a spolupracujeme napříč akademickými institucemi v Česku. To je možná druhý pozitivní aspekt této krizové situace – lidé jsou si mnohem blíž a solidarita je obrovská, na veřejnosti i mezi vědci.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy testů?

Máme dva základní typy testů. První typ je protilátkový, jde o takzvaný rychlotest, který v podstatě hodnotí vznik protilátek na daný virus. Tyto testy jsou využitelné pouze u pacientů, kteří jsou nakažení již delší dobu, a jejich organizmus si tak stihl vytvořit protilátky, které pak můžeme diagnostikovat. Nevýhodou je, že tento test nezachytí počátky infekce ani její konec, kdy pacient již bez příznaků může stále vylučovat virus a být infekční. Spolehlivější jsou molekulární testy, které jsou prakticky všechny založené na polymerázové řetězové reakci.

Souhlasíte s tvrzením parazitologa Julia Lukeše, který uvedl v článku na webu časopisu Vesmír, že počet potenciálně testovacích metod pro COVID-19 na internetu explozivně přibývá, ale mezi odborníky je shoda, že na experimentování a zavádění neozkoušených testů teď rozhodně není čas ani prostor a je třeba se držet standardních kitů?

S tím v zásadě souhlasím, sami nijak neexperimentujeme. Rutinně používáme komerční diagnostický systém, ale máme připravené jeden až dva záložní pro případ, že by dodávky vypadly nebo pokud potřebujeme výsledky konfrontovat s nějakou nezávislou metodou. Ve větších laboratořích se totiž nemůžete spolehnout pouze na jednu metodu, musí být připravené i záložní systémy. Nejde ale o improvizaci, vycházíme z doporučení WHO nebo Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě, používáme vyzkoušené metody. Vše se vyvíjí velmi dynamicky, nemůžete ale přecházet z jedné metody na druhou každý týden. Myslím, že současná situace velmi ilustrativně ukazuje veřejnosti důležitost české vědy, výzkumných infrastruktur a odborníků, kteří v nich pracují.

Jak probíhá příprava vzorků pro testování?

Nějakou dobu trvá, než se vzorky vybalí, aby se s nimi dalo pracovat. Pak záleží na tom, jak má laboratoř nastavenou izolaci RNA, jestli jde o automatizovaný proces, nebo se dělá manuálně. U nás se vše dělá automaticky, náš automat dokáže najednou izolovat 96 vzorků. Problém je to, že izolaci předchází příprava vzorků. Ta totiž musí proběhnout za velmi přísných podmínek, protože se jedná o vysoce infekční materiál. Třeba v naší laboratoři je infekční každý desátý vzorek. S izolovaným a inaktivovaným vzorkem už můžete pracovat v podmínkách, které splňuje prakticky každá diagnostická laboratoř. Dlouho trvá také administrativní zaznamenávání výsledků a jejich předávání, které je velmi důležitou částí. Toto bychom ale chtěli urychlit novým informačním systémem. Díky tomu bychom se mohli věnovat primárně diagnostice.

Jaká je finanční náročnost testování?

To závisí na řadě faktorů. Záleží na tom, zda pracujete automaticky, nebo manuálně, zda používáte nakupované kity, nebo máte vlastní metody. Úplně přesně to tedy odhadnout nejde, ale ztrátová záležitost to určitě není. V tuto chvíli zdravotnickým zařízením diagnostiku hradí zdravotní pojišťovny. Pro akademická pracoviště zatím nebyl stanovený úhradový mechanismus a diagnostiku si hradí z vlastních zdrojů nebo s podporou svých institucí. Toto není dlouhodobě udržitelné, věřím ale, že řešení se brzy najde. Teď je důležité pracovat.

Jak přesně mohou pomoci čeští vědci a na čem konkrétně už pracují?

Zejména se aktivně zapojují do testování, řada věcí se musí dělat manuálně. Musím říct, že jsou všichni opravdu velmi solidární, svou pomoc nabízejí třeba i studenti. Čeští vědci pomáhají s velkým odhodláním. Za svůj život jsem nic takového ještě nezažil.

Vidím také obrovskou snahu všech státních institucí tuto situaci řešit, například Státní zdravotnický ústav nám testování povolil do šesti hodin, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nám povolil nakládáni s virem SARS-CoV-2 do 24 hodin, Státní úřad pro kontrolu léčiv schválil experimentální užití léku remdesivir v řádu několika jednotek dní a tak bych mohl pokračovat dál, jsou to naprosto nevídané termíny. Jsem opravdu vděčný za to, že instituce takto rychle reagují.

Vývoj testovacích metod podpořila darem také společnost Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech, která darovala 5 milionů korun Univerzitě Karlově a 2 miliony korun Ústavu molekulární genetiky AV ČR, aby vědecké týmy nemusely čekat do doby, než dorazí další finance od státu a jeho agentur. Co na tento krok říkáte?

Toto hodnotím jako velice pozitivní krok, který určitě pomůže výzkumné a diagnostické aktivity v Praze nastartovat. Věřím tomu, že se najdou podobně štědří sponzoři i v dalších regionech a také, že úhradový mechanismus se aktivuje co nejdříve a že nás stát nenechá na holičkách. Je to ale mimořádná situace, nelze očekávat, že se hned napoprvé přijde s finálním řešením. Vše se mění a upravuje za běhu a je třeba být trpělivý. Minulý týden jsme měli telekonferenci velké výzkumné infrastruktury EATRIS-ERIC zahrnující přes 90 předních biomedicínských center v Evropě. Kolegové ze Španělska popisovali katastrofální situaci, ve které se octnuli a velmi pozitivně hodnotili včasně zavedená restriktivní opatření v Česku. Je to jediná cesta, jak vše dostat pod kontrolu a uvedli, že kdyby se mohli vrátit v čase, tak by podobná opatření zavedli také. Tyto kroky nám umožňují získat více času, abychom se mohli připravit.

Spousta lidí se snaží do řešení situace všelijak zapojit a ptají se, co pro zlepšení systému udělat. Máte nějaké rady?

Určitě by stálo za to zaměřit se na vývoj lokální odběrové soupravy pro stěry vzorků k testování. Firmy, které jsou schopny vyrobit vyhovující testovací soupravy, by nám tímto velmi pomohly a my bychom s nimi rádi spolupracovali. Dále bychom potřebovali lokálně pořídit a instalovat za náš firewall objektové úložiště, to znamená tři velké servery a čtvrtý koordinační, který nám umožní náš informační systém zrychlit a spustit pro všechny ostatní laboratoře. Třetí důležitou věcí je, pokud by nám ti, kteří mají kapacitu a umí odpovídající programovací jazyk, byli schopni pomoct ve vylepšování našeho informačního systému.

Děkujeme za rozhovor!

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Pharmaceuticals’ Impurity - Regulations and Analysis for Carcinogenic Substances -

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, HeadSpace, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Various Analysis Techniques for Organic Acids and Examples of Their Application

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/MS/MS, Termální desorpce, GC/SQ, GC/QQQ, HPLC, Iontová chromatografie, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika

Shimadzu Selection Guide Metabolite Analysis - Metabolomics Product Portfolio

Brožury a specifikace
| 2019 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, SFC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika, Klinická analýza
 

Podobné články

Článek | Zdraví

Koronavirus SARS – kapesní pandemie

Poznejte koronaviry z odborného hlediska na příkladu SARS-CoV, který byl první pandemií 21. století. Jaký byl původ nového viru a jak se šířil? Jaká byla léčba a vývoj virostatik proti SARS?
Rozhovor | Covid-19

Nepotřebujeme miliardu za rok. Ale pár milionů přesně teď, říká koordinátor akademického výzkumu koronaviru

Jan Konvalinka popisuje závod s časem, který běží peloton našich vědců dobrovolníků. Proč si musíme vážit lidí, o které by stály všechny světové univerzity? Proč současnost připomíná rok 1989 nebo povodně 2002?
Video | Článek

Doc. Rumlová: Našli jsme si cestu, jak pomoci

Součástí konsorcia, za účelem vývoje alternativních diagnostických sad, jsou i zástupci VŠCHT Praha, kteří v našich laboratořích připravují dva enzymy, jež jsou základem stanovení koronaviru
Článek | Covid-19

Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.
Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy
Po, 30.3.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/Sabina Ali
S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat

Vědavýzkum.cz: Marian Hajduch

S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Agentura CzechInvest spustila platformu spojujemecesko.cz, kde mohou firmy a organizace nabízet produkty, služby nebo technologie, které mohou přispět ke zvládnutí šíření viru SARS-CoV-2. Mezi nabídkami přibývá mnoho nápadů, jak zkrátit, zlevnit nebo jinak vylepšit testování tohoto koronaviru. Je to podle vás vůbec možné?

Prostor pro zlepšení je vždy a všude. Právě jsem se vrátil z jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde jsme se snažili zkoordinovat činnost testovacích laboratoří, zejména těch akademických. Třeba na našem ústavu jsme vyvinuli aplikaci, díky které bude možné přímo v odběrových stanech vyplnit žádanku a odesílat vzorky do laboratoří, které v tomto systému budou moci zadat výsledky a rovnou je odeslat pacientovi, ale i hygienické stanici a dalším zainteresovaným subjektům. To znamená, že všichni získají informace mnohem dřív. Administrativa spojená s testováním zahrnující příjem vzorku, vydání výsledku a povinná hlášení, je totiž jedním z úzkých míst v procesu.

Jak testování funguje? A v čem je testování na SARS-CoV-2 problematické?

Testování je v podstatě standardní polymerázová řetězová reakce. Je to běžné vyšetření, které se dělá třeba u HIV a celé řady dalších infekcí. Nejde o nic složitého, výzvou v tuto chvíli je to, že vzorků je skutečně obrovské množství a ta diagnostika není úplně připravena na nový typ viru, nemáme tak dobře zavedené diagnostické metody jako je tomu u jiných virů. Obrovský problém je v tom, že poptávka po testování je veliká a bude nepochybně ještě větší.

Co je potřeba udělat k odstranění těchto překážek?

Je naprosto zásadní, aby se do testování zapojila akademická pracoviště, která mají nejen technologické zázemí, ale také větší připravenost na případnou výrobu reagencií (chemické látky a činidla, které se používají v laboratořích pro spouštění chemických reakcí, izolaci RNA a molekulární biologii, pozn. redakce) potřebných pro testování. Až tyto látky dojdou, tak budeme muset nezbytně přejít k lokální výrobě. Svým způsobem si myslím, že to bude mít i kladné dopady, protože budeme mít více lokálních zdrojů těchto reagencí pro molekulární diagnostiku v medicíně a nejen tam, aplikace budou mnohem širší. Toto vidím jako jeden z pozitivních dopadů této vážné situace, který snad povede k rozvoji biotechnologického průmyslu a výroby zdravotnických prostředků v České republice. Chybí nám ale i další pomůcky potřebné pro testování a já nejsem schopen říct, jak dlouho dokážeme vše potřebné zajišťovat ze zahraničí. Nicméně velká část českých institucí už připravuje náhrady tak, abychom nemuseli testování přerušit.

Které instituce jsou v tomto směru nejaktivnější?

Asi nejvíce je v tomto směru aktivní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd pod vedením Jana Konvalinky, kde připravují in house RNA izolační kity s využitím modifikovaných magnetických kuliček, které syntetizuje tým Radka Zbořila na Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ale zapojují se i další skupiny, například přípravou rekombinantních enzymů na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jan Konvalinka s Petrem Bartůňkem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd organizují coronatest-hackathon, ve kterém se na dálku pravidelně setkáváme, vyměňujeme zkušenosti a spolupracujeme napříč akademickými institucemi v Česku. To je možná druhý pozitivní aspekt této krizové situace – lidé jsou si mnohem blíž a solidarita je obrovská, na veřejnosti i mezi vědci.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy testů?

Máme dva základní typy testů. První typ je protilátkový, jde o takzvaný rychlotest, který v podstatě hodnotí vznik protilátek na daný virus. Tyto testy jsou využitelné pouze u pacientů, kteří jsou nakažení již delší dobu, a jejich organizmus si tak stihl vytvořit protilátky, které pak můžeme diagnostikovat. Nevýhodou je, že tento test nezachytí počátky infekce ani její konec, kdy pacient již bez příznaků může stále vylučovat virus a být infekční. Spolehlivější jsou molekulární testy, které jsou prakticky všechny založené na polymerázové řetězové reakci.

Souhlasíte s tvrzením parazitologa Julia Lukeše, který uvedl v článku na webu časopisu Vesmír, že počet potenciálně testovacích metod pro COVID-19 na internetu explozivně přibývá, ale mezi odborníky je shoda, že na experimentování a zavádění neozkoušených testů teď rozhodně není čas ani prostor a je třeba se držet standardních kitů?

S tím v zásadě souhlasím, sami nijak neexperimentujeme. Rutinně používáme komerční diagnostický systém, ale máme připravené jeden až dva záložní pro případ, že by dodávky vypadly nebo pokud potřebujeme výsledky konfrontovat s nějakou nezávislou metodou. Ve větších laboratořích se totiž nemůžete spolehnout pouze na jednu metodu, musí být připravené i záložní systémy. Nejde ale o improvizaci, vycházíme z doporučení WHO nebo Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě, používáme vyzkoušené metody. Vše se vyvíjí velmi dynamicky, nemůžete ale přecházet z jedné metody na druhou každý týden. Myslím, že současná situace velmi ilustrativně ukazuje veřejnosti důležitost české vědy, výzkumných infrastruktur a odborníků, kteří v nich pracují.

Jak probíhá příprava vzorků pro testování?

Nějakou dobu trvá, než se vzorky vybalí, aby se s nimi dalo pracovat. Pak záleží na tom, jak má laboratoř nastavenou izolaci RNA, jestli jde o automatizovaný proces, nebo se dělá manuálně. U nás se vše dělá automaticky, náš automat dokáže najednou izolovat 96 vzorků. Problém je to, že izolaci předchází příprava vzorků. Ta totiž musí proběhnout za velmi přísných podmínek, protože se jedná o vysoce infekční materiál. Třeba v naší laboratoři je infekční každý desátý vzorek. S izolovaným a inaktivovaným vzorkem už můžete pracovat v podmínkách, které splňuje prakticky každá diagnostická laboratoř. Dlouho trvá také administrativní zaznamenávání výsledků a jejich předávání, které je velmi důležitou částí. Toto bychom ale chtěli urychlit novým informačním systémem. Díky tomu bychom se mohli věnovat primárně diagnostice.

Jaká je finanční náročnost testování?

To závisí na řadě faktorů. Záleží na tom, zda pracujete automaticky, nebo manuálně, zda používáte nakupované kity, nebo máte vlastní metody. Úplně přesně to tedy odhadnout nejde, ale ztrátová záležitost to určitě není. V tuto chvíli zdravotnickým zařízením diagnostiku hradí zdravotní pojišťovny. Pro akademická pracoviště zatím nebyl stanovený úhradový mechanismus a diagnostiku si hradí z vlastních zdrojů nebo s podporou svých institucí. Toto není dlouhodobě udržitelné, věřím ale, že řešení se brzy najde. Teď je důležité pracovat.

Jak přesně mohou pomoci čeští vědci a na čem konkrétně už pracují?

Zejména se aktivně zapojují do testování, řada věcí se musí dělat manuálně. Musím říct, že jsou všichni opravdu velmi solidární, svou pomoc nabízejí třeba i studenti. Čeští vědci pomáhají s velkým odhodláním. Za svůj život jsem nic takového ještě nezažil.

Vidím také obrovskou snahu všech státních institucí tuto situaci řešit, například Státní zdravotnický ústav nám testování povolil do šesti hodin, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nám povolil nakládáni s virem SARS-CoV-2 do 24 hodin, Státní úřad pro kontrolu léčiv schválil experimentální užití léku remdesivir v řádu několika jednotek dní a tak bych mohl pokračovat dál, jsou to naprosto nevídané termíny. Jsem opravdu vděčný za to, že instituce takto rychle reagují.

Vývoj testovacích metod podpořila darem také společnost Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech, která darovala 5 milionů korun Univerzitě Karlově a 2 miliony korun Ústavu molekulární genetiky AV ČR, aby vědecké týmy nemusely čekat do doby, než dorazí další finance od státu a jeho agentur. Co na tento krok říkáte?

Toto hodnotím jako velice pozitivní krok, který určitě pomůže výzkumné a diagnostické aktivity v Praze nastartovat. Věřím tomu, že se najdou podobně štědří sponzoři i v dalších regionech a také, že úhradový mechanismus se aktivuje co nejdříve a že nás stát nenechá na holičkách. Je to ale mimořádná situace, nelze očekávat, že se hned napoprvé přijde s finálním řešením. Vše se mění a upravuje za běhu a je třeba být trpělivý. Minulý týden jsme měli telekonferenci velké výzkumné infrastruktury EATRIS-ERIC zahrnující přes 90 předních biomedicínských center v Evropě. Kolegové ze Španělska popisovali katastrofální situaci, ve které se octnuli a velmi pozitivně hodnotili včasně zavedená restriktivní opatření v Česku. Je to jediná cesta, jak vše dostat pod kontrolu a uvedli, že kdyby se mohli vrátit v čase, tak by podobná opatření zavedli také. Tyto kroky nám umožňují získat více času, abychom se mohli připravit.

Spousta lidí se snaží do řešení situace všelijak zapojit a ptají se, co pro zlepšení systému udělat. Máte nějaké rady?

Určitě by stálo za to zaměřit se na vývoj lokální odběrové soupravy pro stěry vzorků k testování. Firmy, které jsou schopny vyrobit vyhovující testovací soupravy, by nám tímto velmi pomohly a my bychom s nimi rádi spolupracovali. Dále bychom potřebovali lokálně pořídit a instalovat za náš firewall objektové úložiště, to znamená tři velké servery a čtvrtý koordinační, který nám umožní náš informační systém zrychlit a spustit pro všechny ostatní laboratoře. Třetí důležitou věcí je, pokud by nám ti, kteří mají kapacitu a umí odpovídající programovací jazyk, byli schopni pomoct ve vylepšování našeho informačního systému.

Děkujeme za rozhovor!

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Pharmaceuticals’ Impurity - Regulations and Analysis for Carcinogenic Substances -

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, HeadSpace, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Various Analysis Techniques for Organic Acids and Examples of Their Application

Příručky
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/MS/MS, Termální desorpce, GC/SQ, GC/QQQ, HPLC, Iontová chromatografie, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika

Shimadzu Selection Guide Metabolite Analysis - Metabolomics Product Portfolio

Brožury a specifikace
| 2019 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, SFC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Metabolomika, Klinická analýza
 

Podobné články

Článek | Zdraví

Koronavirus SARS – kapesní pandemie

Poznejte koronaviry z odborného hlediska na příkladu SARS-CoV, který byl první pandemií 21. století. Jaký byl původ nového viru a jak se šířil? Jaká byla léčba a vývoj virostatik proti SARS?
Rozhovor | Covid-19

Nepotřebujeme miliardu za rok. Ale pár milionů přesně teď, říká koordinátor akademického výzkumu koronaviru

Jan Konvalinka popisuje závod s časem, který běží peloton našich vědců dobrovolníků. Proč si musíme vážit lidí, o které by stály všechny světové univerzity? Proč současnost připomíná rok 1989 nebo povodně 2002?
Video | Článek

Doc. Rumlová: Našli jsme si cestu, jak pomoci

Součástí konsorcia, za účelem vývoje alternativních diagnostických sad, jsou i zástupci VŠCHT Praha, kteří v našich laboratořích připravují dva enzymy, jež jsou základem stanovení koronaviru
Článek | Covid-19

Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.