Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru
Čt, 16.4.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie.

Pixabay/felixioncool: Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru

Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie. Omezení přitom dobře ilustruje nebezpečné důsledky vědecké spolupráce s Čínou.

Podle nejnovějších informací americké stanice CNN se čínská vláda rozhodla ještě více zpřísnit kontrolu nad vědeckými informacemi o novém koronaviru COVID-19. Podle interního dokumentu, který se objevil v pátek 10. 4. 2020 na stránkách šanghajské Fudan University, musí být vědecké články, které se zabývají původem koronaviru „přísně a tvrdě kontrolovány“. Dokument byl o několik hodin později stažen.

Podle uniklého nařízení musí být takové vědecké články podrobeny trojímu schvalování – nejprve je musí schválit domácí univerzity, následně musí být odeslány čínskému Ministerstvu školství, vědy a technologie, a nakonec musí být schváleny k tomu určenou státní radou. Teprve pak mohou být tyto texty odeslány do vědeckých časopisů, kde proběhne standardní recenzní řízení.

Ostatní vědecké články o koronaviru sice tak přísnou státní kontrolou procházet nebudou, musí však projít schválením univerzitní rady, která určí, zda je jejich „akademická hodnota“ dostatečně vysoká či jestli je „správný čas“ k jejich zveřejnění.

Nové nařízení je tak další snahou čínské vlády kontrolovat narativ ohledně původu koronaviru v čínském Wu-chanu. Jak totiž informuje CNN, od ledna letošního roku čínští vědci publikovali řadu studií v předních medicínských časopisech, které dokumentují první případy vypuknutí nákazy koronavirem. Výsledky jejich bádání přitom zpochybňují oficiální verzi čínské vlády.

Čínský výzkumník, který z obav z perzekuce ze strany čínského režimu zůstal anonymní, situaci pro CNN komentoval následovně: „Podle mě se jedná o koordinovanou snahu čínské vlády kontrolovat narativ a vytvořit obrázek, podle něhož koronavirus nevypuknul v Číně. A nemyslím si, že budou tolerovat jakoukoli objektivní studii, která by zkoumala původ nemoci,“ uvedl. Podle něj je důležité, aby si mezinárodní vědecká komunita uvědomila, že jakýkoliv časopis nebo manuskript, který pochází z čínské vědecké instituce, byl dvakrát prověřen vládou. „Je třeba vědět, že zde existují kroky navíc mezi samotným nezávislým vědeckým výzkumem a jeho finální publikací,“ dodává.

Aktuální nařízení týkající se vědeckých článků o koronaviru je jedním z posledních kroků čínské vlády, jak ochránit stabilitu čínského nedemokratického režimu v kontextu globální pandemie. Od začátku propuknutí virového onemocnění ve Wu-chanu se čínská vláda snažila především minimalizovat politické důsledky nemoci. Olga Lomová, přední česká sinoložka, to ve svém článku pro Deník Referendum komentuje následovně:

„Příčiny tohoto nezodpovědného jednání byly systémové — od dob epidemie SARS patří v Číně šíření nakažlivých nemocí k citlivým otázkám dotýkajícím se stability politického systému. Rozhoduje se o nich na nejvyšších místech a hlavní otázkou není, jak zastavit šíření nemoci, ale jak zabránit tomu, aby nebyla ohrožena stabilita státu,“ píše Lomová ve své analýze. Podle ní se nabízí srovnání s chováním sovětské (a československé) vlády po havárii v Černobylu.

Čínská politika prostřednictvím čínské vědy?

Nové nařízení také ukazuje, jak obtížné je v rámci kooperace s Čínou identifikovat hranice mezi nutnou snahou o mezinárodní výzkumnou spolupráci a nedemokratickými praktikami v zemi. Vědecká spolupráce s čínskými institucemi se i z tohoto důvodu ocitla v posledních letech v hledáčku českých i světových médií. Velmi ostrý postoj zaujala americká vláda, když vyšlo najevo, že čínský náborový program tajně pomáhá získávat přístup k citlivým technologiím. Také Austrálie začala minulý rok vyšetřovat čínský vliv na tamějších univerzitách – zejména případy porušování autorských práv a kyberútoků.

S tím, jak v Číně přitvrzují autoritářské tendence Si Ťin-pchingovy vlády, řada univerzit přerušila partnerství s čínskými institucemi. V roce 2018 například americká Cornell University přerušila styky s čínskou Renmin University poté, co škola potrestala studenty za aktivismus. Také Konfuciovy instituty, které na zahraničních univerzitách zřizuje čínské ministerstvo školství, byly uzavřeny na nizozemské University of Leiden, švédské Stockholm University a University of Lyon ve Francii.

Skandál ohledně spolupráce s čínskou ambasádou se citelně dotkl i nejstarší české univerzity. Před vlivem Číny na českou vědu ostatně varuje i Bezpečnostní informační služba. Aktuální aféra netransparentní spolupráce s čínskými institucemi otřásá i německou Freie Universität Berlin (FU Berlin). Podle smlouvy uzavřené mezi univerzitou a čínskou vládu škola získá přes půl milionu eur na zřízení programu na přípravu čínských učitelů. Škola se ale podpisem zavázala, že bude dodržovat čínské zákony. Kritici se tak obávají, že čínský vliv zabrání na univerzitě výuce o událostech roku 1989 na Náměstí Nebeského klidu nebo o obsazení Tibetu. Univerzita se sice pochybnosti snaží rozptýlit, ale poté, co deník Tagesspiegel získal znění smlouvy, nové informace přilákaly pozornost německých politiků.

„Vměšování Číny do dění na FU Berlin jasně ukazuje, jak si Čína představuje ´kooperaci´s našimi vzdělávacími institucemi. Nezávislost vědy je jedna z nejdůležitějších svobod a musí být garantována,“ napsala na Twitteru německá politička za stranu Freie Demokratische Partei, Renata Alt.

Jiné země ale spolupráci s Čínou vítají. Maďarský ministr inovací a technologií Lászlo Palkovics a Sü Ning-šeng, prezident Fudan University v Šanghaji, podepsali v polovině prosince 2019 dokument, který potvrzuje založení čínského univerzitního kampusu v Budapešti. Viktor Orbán si, poté co vypudil ze země prestižní Středoevropskou univerzitu (CEU), spolupráci s Čínou pochvaluje.

Evropská unie a spolupráce s Čínou

Čínu jako nesnadného, ale klíčového partnera pro Evropu popisuje také James Morgan, zástupce Evropské unie pro vyjednávání spolupráce s Čínou. Období relativně hladké spolupráce mezi oběma globálními mocnostmi ale podle něj skončilo. Před rokem Evropská unie ve své aktuální strategii popsala Čínu jako „systematického rivala“. V minulých týdnech se například také Evropská unie tvrdě ohradila proti tvrzení čínské vlády, že Číňané jsou hlavním externí podporou pro Itálii a další země, které trpí nákazou koronavirem.

Přes dílčí roztržky ovšem spolupráce obou regionů v oblasti výzkumu a vývoje nadále roste. Čína je nyní druhý nejdůležitější partner v rámcovém programu Horizon 2020 a podílí se na projektech, jejichž celková výše dosahuje 630 milionů eur. Problém ovšem je, že dosud jen 60 % vybraných projektů obdrželo finance od čínské vlády a celková částka, kterou se Číňané do evropsko-čínské spolupráce zavázali vložit, nedosahuje požadovaného minima. To přitom přímo ohrožuje čínské účastníky projektů a potenciálně i celé projekty.

Jaká bude evropsko-čínská vědecká spolupráce v rámci nového rámcového programu Horizon Europe není úplně jasné. Brusel ovšem dal jasně najevo, že formální připojení Číny jakožto asociované země programu není na stole. Aktuální snahy čínské vlády kontrolovat nezávislost vědeckého výzkumu za účelem upevnění svého politického vlivu ukazují, jak riskantní je prohlubování spolupráce s čínským nedemokratickým režimem.

Vědavýzkum.cz
Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru
Čt, 16.4.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie.

Pixabay/felixioncool: Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru

Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie. Omezení přitom dobře ilustruje nebezpečné důsledky vědecké spolupráce s Čínou.

Podle nejnovějších informací americké stanice CNN se čínská vláda rozhodla ještě více zpřísnit kontrolu nad vědeckými informacemi o novém koronaviru COVID-19. Podle interního dokumentu, který se objevil v pátek 10. 4. 2020 na stránkách šanghajské Fudan University, musí být vědecké články, které se zabývají původem koronaviru „přísně a tvrdě kontrolovány“. Dokument byl o několik hodin později stažen.

Podle uniklého nařízení musí být takové vědecké články podrobeny trojímu schvalování – nejprve je musí schválit domácí univerzity, následně musí být odeslány čínskému Ministerstvu školství, vědy a technologie, a nakonec musí být schváleny k tomu určenou státní radou. Teprve pak mohou být tyto texty odeslány do vědeckých časopisů, kde proběhne standardní recenzní řízení.

Ostatní vědecké články o koronaviru sice tak přísnou státní kontrolou procházet nebudou, musí však projít schválením univerzitní rady, která určí, zda je jejich „akademická hodnota“ dostatečně vysoká či jestli je „správný čas“ k jejich zveřejnění.

Nové nařízení je tak další snahou čínské vlády kontrolovat narativ ohledně původu koronaviru v čínském Wu-chanu. Jak totiž informuje CNN, od ledna letošního roku čínští vědci publikovali řadu studií v předních medicínských časopisech, které dokumentují první případy vypuknutí nákazy koronavirem. Výsledky jejich bádání přitom zpochybňují oficiální verzi čínské vlády.

Čínský výzkumník, který z obav z perzekuce ze strany čínského režimu zůstal anonymní, situaci pro CNN komentoval následovně: „Podle mě se jedná o koordinovanou snahu čínské vlády kontrolovat narativ a vytvořit obrázek, podle něhož koronavirus nevypuknul v Číně. A nemyslím si, že budou tolerovat jakoukoli objektivní studii, která by zkoumala původ nemoci,“ uvedl. Podle něj je důležité, aby si mezinárodní vědecká komunita uvědomila, že jakýkoliv časopis nebo manuskript, který pochází z čínské vědecké instituce, byl dvakrát prověřen vládou. „Je třeba vědět, že zde existují kroky navíc mezi samotným nezávislým vědeckým výzkumem a jeho finální publikací,“ dodává.

Aktuální nařízení týkající se vědeckých článků o koronaviru je jedním z posledních kroků čínské vlády, jak ochránit stabilitu čínského nedemokratického režimu v kontextu globální pandemie. Od začátku propuknutí virového onemocnění ve Wu-chanu se čínská vláda snažila především minimalizovat politické důsledky nemoci. Olga Lomová, přední česká sinoložka, to ve svém článku pro Deník Referendum komentuje následovně:

„Příčiny tohoto nezodpovědného jednání byly systémové — od dob epidemie SARS patří v Číně šíření nakažlivých nemocí k citlivým otázkám dotýkajícím se stability politického systému. Rozhoduje se o nich na nejvyšších místech a hlavní otázkou není, jak zastavit šíření nemoci, ale jak zabránit tomu, aby nebyla ohrožena stabilita státu,“ píše Lomová ve své analýze. Podle ní se nabízí srovnání s chováním sovětské (a československé) vlády po havárii v Černobylu.

Čínská politika prostřednictvím čínské vědy?

Nové nařízení také ukazuje, jak obtížné je v rámci kooperace s Čínou identifikovat hranice mezi nutnou snahou o mezinárodní výzkumnou spolupráci a nedemokratickými praktikami v zemi. Vědecká spolupráce s čínskými institucemi se i z tohoto důvodu ocitla v posledních letech v hledáčku českých i světových médií. Velmi ostrý postoj zaujala americká vláda, když vyšlo najevo, že čínský náborový program tajně pomáhá získávat přístup k citlivým technologiím. Také Austrálie začala minulý rok vyšetřovat čínský vliv na tamějších univerzitách – zejména případy porušování autorských práv a kyberútoků.

S tím, jak v Číně přitvrzují autoritářské tendence Si Ťin-pchingovy vlády, řada univerzit přerušila partnerství s čínskými institucemi. V roce 2018 například americká Cornell University přerušila styky s čínskou Renmin University poté, co škola potrestala studenty za aktivismus. Také Konfuciovy instituty, které na zahraničních univerzitách zřizuje čínské ministerstvo školství, byly uzavřeny na nizozemské University of Leiden, švédské Stockholm University a University of Lyon ve Francii.

Skandál ohledně spolupráce s čínskou ambasádou se citelně dotkl i nejstarší české univerzity. Před vlivem Číny na českou vědu ostatně varuje i Bezpečnostní informační služba. Aktuální aféra netransparentní spolupráce s čínskými institucemi otřásá i německou Freie Universität Berlin (FU Berlin). Podle smlouvy uzavřené mezi univerzitou a čínskou vládu škola získá přes půl milionu eur na zřízení programu na přípravu čínských učitelů. Škola se ale podpisem zavázala, že bude dodržovat čínské zákony. Kritici se tak obávají, že čínský vliv zabrání na univerzitě výuce o událostech roku 1989 na Náměstí Nebeského klidu nebo o obsazení Tibetu. Univerzita se sice pochybnosti snaží rozptýlit, ale poté, co deník Tagesspiegel získal znění smlouvy, nové informace přilákaly pozornost německých politiků.

„Vměšování Číny do dění na FU Berlin jasně ukazuje, jak si Čína představuje ´kooperaci´s našimi vzdělávacími institucemi. Nezávislost vědy je jedna z nejdůležitějších svobod a musí být garantována,“ napsala na Twitteru německá politička za stranu Freie Demokratische Partei, Renata Alt.

Jiné země ale spolupráci s Čínou vítají. Maďarský ministr inovací a technologií Lászlo Palkovics a Sü Ning-šeng, prezident Fudan University v Šanghaji, podepsali v polovině prosince 2019 dokument, který potvrzuje založení čínského univerzitního kampusu v Budapešti. Viktor Orbán si, poté co vypudil ze země prestižní Středoevropskou univerzitu (CEU), spolupráci s Čínou pochvaluje.

Evropská unie a spolupráce s Čínou

Čínu jako nesnadného, ale klíčového partnera pro Evropu popisuje také James Morgan, zástupce Evropské unie pro vyjednávání spolupráce s Čínou. Období relativně hladké spolupráce mezi oběma globálními mocnostmi ale podle něj skončilo. Před rokem Evropská unie ve své aktuální strategii popsala Čínu jako „systematického rivala“. V minulých týdnech se například také Evropská unie tvrdě ohradila proti tvrzení čínské vlády, že Číňané jsou hlavním externí podporou pro Itálii a další země, které trpí nákazou koronavirem.

Přes dílčí roztržky ovšem spolupráce obou regionů v oblasti výzkumu a vývoje nadále roste. Čína je nyní druhý nejdůležitější partner v rámcovém programu Horizon 2020 a podílí se na projektech, jejichž celková výše dosahuje 630 milionů eur. Problém ovšem je, že dosud jen 60 % vybraných projektů obdrželo finance od čínské vlády a celková částka, kterou se Číňané do evropsko-čínské spolupráce zavázali vložit, nedosahuje požadovaného minima. To přitom přímo ohrožuje čínské účastníky projektů a potenciálně i celé projekty.

Jaká bude evropsko-čínská vědecká spolupráce v rámci nového rámcového programu Horizon Europe není úplně jasné. Brusel ovšem dal jasně najevo, že formální připojení Číny jakožto asociované země programu není na stole. Aktuální snahy čínské vlády kontrolovat nezávislost vědeckého výzkumu za účelem upevnění svého politického vlivu ukazují, jak riskantní je prohlubování spolupráce s čínským nedemokratickým režimem.

Vědavýzkum.cz
Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru
Čt, 16.4.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie.

Pixabay/felixioncool: Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru

Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie. Omezení přitom dobře ilustruje nebezpečné důsledky vědecké spolupráce s Čínou.

Podle nejnovějších informací americké stanice CNN se čínská vláda rozhodla ještě více zpřísnit kontrolu nad vědeckými informacemi o novém koronaviru COVID-19. Podle interního dokumentu, který se objevil v pátek 10. 4. 2020 na stránkách šanghajské Fudan University, musí být vědecké články, které se zabývají původem koronaviru „přísně a tvrdě kontrolovány“. Dokument byl o několik hodin později stažen.

Podle uniklého nařízení musí být takové vědecké články podrobeny trojímu schvalování – nejprve je musí schválit domácí univerzity, následně musí být odeslány čínskému Ministerstvu školství, vědy a technologie, a nakonec musí být schváleny k tomu určenou státní radou. Teprve pak mohou být tyto texty odeslány do vědeckých časopisů, kde proběhne standardní recenzní řízení.

Ostatní vědecké články o koronaviru sice tak přísnou státní kontrolou procházet nebudou, musí však projít schválením univerzitní rady, která určí, zda je jejich „akademická hodnota“ dostatečně vysoká či jestli je „správný čas“ k jejich zveřejnění.

Nové nařízení je tak další snahou čínské vlády kontrolovat narativ ohledně původu koronaviru v čínském Wu-chanu. Jak totiž informuje CNN, od ledna letošního roku čínští vědci publikovali řadu studií v předních medicínských časopisech, které dokumentují první případy vypuknutí nákazy koronavirem. Výsledky jejich bádání přitom zpochybňují oficiální verzi čínské vlády.

Čínský výzkumník, který z obav z perzekuce ze strany čínského režimu zůstal anonymní, situaci pro CNN komentoval následovně: „Podle mě se jedná o koordinovanou snahu čínské vlády kontrolovat narativ a vytvořit obrázek, podle něhož koronavirus nevypuknul v Číně. A nemyslím si, že budou tolerovat jakoukoli objektivní studii, která by zkoumala původ nemoci,“ uvedl. Podle něj je důležité, aby si mezinárodní vědecká komunita uvědomila, že jakýkoliv časopis nebo manuskript, který pochází z čínské vědecké instituce, byl dvakrát prověřen vládou. „Je třeba vědět, že zde existují kroky navíc mezi samotným nezávislým vědeckým výzkumem a jeho finální publikací,“ dodává.

Aktuální nařízení týkající se vědeckých článků o koronaviru je jedním z posledních kroků čínské vlády, jak ochránit stabilitu čínského nedemokratického režimu v kontextu globální pandemie. Od začátku propuknutí virového onemocnění ve Wu-chanu se čínská vláda snažila především minimalizovat politické důsledky nemoci. Olga Lomová, přední česká sinoložka, to ve svém článku pro Deník Referendum komentuje následovně:

„Příčiny tohoto nezodpovědného jednání byly systémové — od dob epidemie SARS patří v Číně šíření nakažlivých nemocí k citlivým otázkám dotýkajícím se stability politického systému. Rozhoduje se o nich na nejvyšších místech a hlavní otázkou není, jak zastavit šíření nemoci, ale jak zabránit tomu, aby nebyla ohrožena stabilita státu,“ píše Lomová ve své analýze. Podle ní se nabízí srovnání s chováním sovětské (a československé) vlády po havárii v Černobylu.

Čínská politika prostřednictvím čínské vědy?

Nové nařízení také ukazuje, jak obtížné je v rámci kooperace s Čínou identifikovat hranice mezi nutnou snahou o mezinárodní výzkumnou spolupráci a nedemokratickými praktikami v zemi. Vědecká spolupráce s čínskými institucemi se i z tohoto důvodu ocitla v posledních letech v hledáčku českých i světových médií. Velmi ostrý postoj zaujala americká vláda, když vyšlo najevo, že čínský náborový program tajně pomáhá získávat přístup k citlivým technologiím. Také Austrálie začala minulý rok vyšetřovat čínský vliv na tamějších univerzitách – zejména případy porušování autorských práv a kyberútoků.

S tím, jak v Číně přitvrzují autoritářské tendence Si Ťin-pchingovy vlády, řada univerzit přerušila partnerství s čínskými institucemi. V roce 2018 například americká Cornell University přerušila styky s čínskou Renmin University poté, co škola potrestala studenty za aktivismus. Také Konfuciovy instituty, které na zahraničních univerzitách zřizuje čínské ministerstvo školství, byly uzavřeny na nizozemské University of Leiden, švédské Stockholm University a University of Lyon ve Francii.

Skandál ohledně spolupráce s čínskou ambasádou se citelně dotkl i nejstarší české univerzity. Před vlivem Číny na českou vědu ostatně varuje i Bezpečnostní informační služba. Aktuální aféra netransparentní spolupráce s čínskými institucemi otřásá i německou Freie Universität Berlin (FU Berlin). Podle smlouvy uzavřené mezi univerzitou a čínskou vládu škola získá přes půl milionu eur na zřízení programu na přípravu čínských učitelů. Škola se ale podpisem zavázala, že bude dodržovat čínské zákony. Kritici se tak obávají, že čínský vliv zabrání na univerzitě výuce o událostech roku 1989 na Náměstí Nebeského klidu nebo o obsazení Tibetu. Univerzita se sice pochybnosti snaží rozptýlit, ale poté, co deník Tagesspiegel získal znění smlouvy, nové informace přilákaly pozornost německých politiků.

„Vměšování Číny do dění na FU Berlin jasně ukazuje, jak si Čína představuje ´kooperaci´s našimi vzdělávacími institucemi. Nezávislost vědy je jedna z nejdůležitějších svobod a musí být garantována,“ napsala na Twitteru německá politička za stranu Freie Demokratische Partei, Renata Alt.

Jiné země ale spolupráci s Čínou vítají. Maďarský ministr inovací a technologií Lászlo Palkovics a Sü Ning-šeng, prezident Fudan University v Šanghaji, podepsali v polovině prosince 2019 dokument, který potvrzuje založení čínského univerzitního kampusu v Budapešti. Viktor Orbán si, poté co vypudil ze země prestižní Středoevropskou univerzitu (CEU), spolupráci s Čínou pochvaluje.

Evropská unie a spolupráce s Čínou

Čínu jako nesnadného, ale klíčového partnera pro Evropu popisuje také James Morgan, zástupce Evropské unie pro vyjednávání spolupráce s Čínou. Období relativně hladké spolupráce mezi oběma globálními mocnostmi ale podle něj skončilo. Před rokem Evropská unie ve své aktuální strategii popsala Čínu jako „systematického rivala“. V minulých týdnech se například také Evropská unie tvrdě ohradila proti tvrzení čínské vlády, že Číňané jsou hlavním externí podporou pro Itálii a další země, které trpí nákazou koronavirem.

Přes dílčí roztržky ovšem spolupráce obou regionů v oblasti výzkumu a vývoje nadále roste. Čína je nyní druhý nejdůležitější partner v rámcovém programu Horizon 2020 a podílí se na projektech, jejichž celková výše dosahuje 630 milionů eur. Problém ovšem je, že dosud jen 60 % vybraných projektů obdrželo finance od čínské vlády a celková částka, kterou se Číňané do evropsko-čínské spolupráce zavázali vložit, nedosahuje požadovaného minima. To přitom přímo ohrožuje čínské účastníky projektů a potenciálně i celé projekty.

Jaká bude evropsko-čínská vědecká spolupráce v rámci nového rámcového programu Horizon Europe není úplně jasné. Brusel ovšem dal jasně najevo, že formální připojení Číny jakožto asociované země programu není na stole. Aktuální snahy čínské vlády kontrolovat nezávislost vědeckého výzkumu za účelem upevnění svého politického vlivu ukazují, jak riskantní je prohlubování spolupráce s čínským nedemokratickým režimem.

Vědavýzkum.cz
Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru
Čt, 16.4.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie.

Pixabay/felixioncool: Čínská vláda bude schvalovat vědecké články o koronaviru

Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie. Omezení přitom dobře ilustruje nebezpečné důsledky vědecké spolupráce s Čínou.

Podle nejnovějších informací americké stanice CNN se čínská vláda rozhodla ještě více zpřísnit kontrolu nad vědeckými informacemi o novém koronaviru COVID-19. Podle interního dokumentu, který se objevil v pátek 10. 4. 2020 na stránkách šanghajské Fudan University, musí být vědecké články, které se zabývají původem koronaviru „přísně a tvrdě kontrolovány“. Dokument byl o několik hodin později stažen.

Podle uniklého nařízení musí být takové vědecké články podrobeny trojímu schvalování – nejprve je musí schválit domácí univerzity, následně musí být odeslány čínskému Ministerstvu školství, vědy a technologie, a nakonec musí být schváleny k tomu určenou státní radou. Teprve pak mohou být tyto texty odeslány do vědeckých časopisů, kde proběhne standardní recenzní řízení.

Ostatní vědecké články o koronaviru sice tak přísnou státní kontrolou procházet nebudou, musí však projít schválením univerzitní rady, která určí, zda je jejich „akademická hodnota“ dostatečně vysoká či jestli je „správný čas“ k jejich zveřejnění.

Nové nařízení je tak další snahou čínské vlády kontrolovat narativ ohledně původu koronaviru v čínském Wu-chanu. Jak totiž informuje CNN, od ledna letošního roku čínští vědci publikovali řadu studií v předních medicínských časopisech, které dokumentují první případy vypuknutí nákazy koronavirem. Výsledky jejich bádání přitom zpochybňují oficiální verzi čínské vlády.

Čínský výzkumník, který z obav z perzekuce ze strany čínského režimu zůstal anonymní, situaci pro CNN komentoval následovně: „Podle mě se jedná o koordinovanou snahu čínské vlády kontrolovat narativ a vytvořit obrázek, podle něhož koronavirus nevypuknul v Číně. A nemyslím si, že budou tolerovat jakoukoli objektivní studii, která by zkoumala původ nemoci,“ uvedl. Podle něj je důležité, aby si mezinárodní vědecká komunita uvědomila, že jakýkoliv časopis nebo manuskript, který pochází z čínské vědecké instituce, byl dvakrát prověřen vládou. „Je třeba vědět, že zde existují kroky navíc mezi samotným nezávislým vědeckým výzkumem a jeho finální publikací,“ dodává.

Aktuální nařízení týkající se vědeckých článků o koronaviru je jedním z posledních kroků čínské vlády, jak ochránit stabilitu čínského nedemokratického režimu v kontextu globální pandemie. Od začátku propuknutí virového onemocnění ve Wu-chanu se čínská vláda snažila především minimalizovat politické důsledky nemoci. Olga Lomová, přední česká sinoložka, to ve svém článku pro Deník Referendum komentuje následovně:

„Příčiny tohoto nezodpovědného jednání byly systémové — od dob epidemie SARS patří v Číně šíření nakažlivých nemocí k citlivým otázkám dotýkajícím se stability politického systému. Rozhoduje se o nich na nejvyšších místech a hlavní otázkou není, jak zastavit šíření nemoci, ale jak zabránit tomu, aby nebyla ohrožena stabilita státu,“ píše Lomová ve své analýze. Podle ní se nabízí srovnání s chováním sovětské (a československé) vlády po havárii v Černobylu.

Čínská politika prostřednictvím čínské vědy?

Nové nařízení také ukazuje, jak obtížné je v rámci kooperace s Čínou identifikovat hranice mezi nutnou snahou o mezinárodní výzkumnou spolupráci a nedemokratickými praktikami v zemi. Vědecká spolupráce s čínskými institucemi se i z tohoto důvodu ocitla v posledních letech v hledáčku českých i světových médií. Velmi ostrý postoj zaujala americká vláda, když vyšlo najevo, že čínský náborový program tajně pomáhá získávat přístup k citlivým technologiím. Také Austrálie začala minulý rok vyšetřovat čínský vliv na tamějších univerzitách – zejména případy porušování autorských práv a kyberútoků.

S tím, jak v Číně přitvrzují autoritářské tendence Si Ťin-pchingovy vlády, řada univerzit přerušila partnerství s čínskými institucemi. V roce 2018 například americká Cornell University přerušila styky s čínskou Renmin University poté, co škola potrestala studenty za aktivismus. Také Konfuciovy instituty, které na zahraničních univerzitách zřizuje čínské ministerstvo školství, byly uzavřeny na nizozemské University of Leiden, švédské Stockholm University a University of Lyon ve Francii.

Skandál ohledně spolupráce s čínskou ambasádou se citelně dotkl i nejstarší české univerzity. Před vlivem Číny na českou vědu ostatně varuje i Bezpečnostní informační služba. Aktuální aféra netransparentní spolupráce s čínskými institucemi otřásá i německou Freie Universität Berlin (FU Berlin). Podle smlouvy uzavřené mezi univerzitou a čínskou vládu škola získá přes půl milionu eur na zřízení programu na přípravu čínských učitelů. Škola se ale podpisem zavázala, že bude dodržovat čínské zákony. Kritici se tak obávají, že čínský vliv zabrání na univerzitě výuce o událostech roku 1989 na Náměstí Nebeského klidu nebo o obsazení Tibetu. Univerzita se sice pochybnosti snaží rozptýlit, ale poté, co deník Tagesspiegel získal znění smlouvy, nové informace přilákaly pozornost německých politiků.

„Vměšování Číny do dění na FU Berlin jasně ukazuje, jak si Čína představuje ´kooperaci´s našimi vzdělávacími institucemi. Nezávislost vědy je jedna z nejdůležitějších svobod a musí být garantována,“ napsala na Twitteru německá politička za stranu Freie Demokratische Partei, Renata Alt.

Jiné země ale spolupráci s Čínou vítají. Maďarský ministr inovací a technologií Lászlo Palkovics a Sü Ning-šeng, prezident Fudan University v Šanghaji, podepsali v polovině prosince 2019 dokument, který potvrzuje založení čínského univerzitního kampusu v Budapešti. Viktor Orbán si, poté co vypudil ze země prestižní Středoevropskou univerzitu (CEU), spolupráci s Čínou pochvaluje.

Evropská unie a spolupráce s Čínou

Čínu jako nesnadného, ale klíčového partnera pro Evropu popisuje také James Morgan, zástupce Evropské unie pro vyjednávání spolupráce s Čínou. Období relativně hladké spolupráce mezi oběma globálními mocnostmi ale podle něj skončilo. Před rokem Evropská unie ve své aktuální strategii popsala Čínu jako „systematického rivala“. V minulých týdnech se například také Evropská unie tvrdě ohradila proti tvrzení čínské vlády, že Číňané jsou hlavním externí podporou pro Itálii a další země, které trpí nákazou koronavirem.

Přes dílčí roztržky ovšem spolupráce obou regionů v oblasti výzkumu a vývoje nadále roste. Čína je nyní druhý nejdůležitější partner v rámcovém programu Horizon 2020 a podílí se na projektech, jejichž celková výše dosahuje 630 milionů eur. Problém ovšem je, že dosud jen 60 % vybraných projektů obdrželo finance od čínské vlády a celková částka, kterou se Číňané do evropsko-čínské spolupráce zavázali vložit, nedosahuje požadovaného minima. To přitom přímo ohrožuje čínské účastníky projektů a potenciálně i celé projekty.

Jaká bude evropsko-čínská vědecká spolupráce v rámci nového rámcového programu Horizon Europe není úplně jasné. Brusel ovšem dal jasně najevo, že formální připojení Číny jakožto asociované země programu není na stole. Aktuální snahy čínské vlády kontrolovat nezávislost vědeckého výzkumu za účelem upevnění svého politického vlivu ukazují, jak riskantní je prohlubování spolupráce s čínským nedemokratickým režimem.

Vědavýzkum.cz
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.