Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.
St, 22.4.2020
| Originální článek z: Kvasný průmysl
V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech.

Pixabay/5598375: Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.

V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Byl studován obsah aromatických alkoholů v běžných výčepních pivech, ležácích a nealkoholických pivech. V případě nealkoholických piv byly získány první údaje o vlivu použité technologie na změny obsahu těchto senzoricky aktivních látek.

1 ÚVOD

Jak již bylo zmíněno v prvním díle tohoto článku, věnovaném problematice vzniku a analýzy aromatických alkoholů (1), přítomnost těchto látek ovlivňuje v pozitivním i negativním smyslu výsledný senzorický charakter piva. Údaje o obsazích těchto látek v pivech se však značně liší, stejně jako údaje o jejich prahových hodnotách vnímání. Je to způsobeno nejen různými použitými metodami jejich extrakce a stanovení, ale i tím, že výsledný senzorický vjem závisí na množství a složení doprovodných senzoricky aktivních látek, tj. zejména esterů, alkoholů, hořkých kyselin apod. V této části práce jsme zmapovali běžně dosahované hodnoty obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Dále jsme se pokusili získat první informace o vlivu použité technologie výroby nealkoholického piva na obsah a zastoupení v něm obsažených zástupců jednotlivých aromatických alkoholů. Běžně používané metody stanovení, zmíněné v prvním díle tohoto pojednání, nejsou většinou schopny, s ohledem na jejich dosažitelnou mez stanovení a dynamický rozsah, obsáhnout celé spektrum aromatických alkoholů. Je to způsobeno značnými rozdíly v jejich koncentraci, obsahujícími v některých případech až několika řádů. Nově vyvinutá metoda stanovení vyšších aromatických alkoholů pomocí extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce na přístrojovém spojení kapilárního plynového chromatografu a kvadrupólového hmotnostního spektrometru (GC-MS) však tento nedostatek odstranila. Umožnila sledovat široké spektrum aromatických alkoholů přítomných v pivu bez nebezpečí ovlivnění výsledků necitlivými extrakčními podmínkami, např. zvýšenou tepelnou zátěží matrice při destilaci.

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

2.1 Extrakce aromatických alkoholů metodou SPE a jejich stanovení na přístrojovém spojení GC-MS

K extrakci aromatických alkoholů z piva byla použita metoda Čulík et al. (2), pracující na principu SPE.Vlastní stanovení analytů bylo provedeno novým postupem pomocí přístrojového spojení GC-MS. Pro orientaci zde uvádíme pouze základní údaje, detailní údaje jsou uvedeny v prvním díle tohoto pojednání (1).

Použité přístroje, zařízení a chemikálie

Přístroje, zařízení a chemikálie:

  • plynový chromatograf – hmotnostní spektrometr: Trace GC Ultra – DSQ II
  • data systém: Excalibur (GC-MS)
  • kapilární kolona RTx-5Sil MS Integra Guard (30 m, vnitřní průměr 0,25 mm, tloušťka fáze 0,25 μm)
  • voda čištěná reversní osmosou na zařízení Millipore Milli-RO 5plus
  • hélium o čistotě 5,0 Messer (pro GC-MS)
  • dusík o čistotě 4.8
  • extrakční (SPE) kolonky LiChrolut EN 200 mg (Merck)
  • použité standardy: guajakol, tryptofol, 4-ethylguajakol, 4-vinylguajakol, eugenol (Sigma – Aldrich), tyrosol, 4-ethylfenol (Fluka), 2-fenylethanol (Merck).
Extrakční postup:

Přibližně 50 ml vzorku piva odplyníme v ultrazvukové lázni a pH vzorku upravíme přídavkem roztoku hydroxidu sodného (o koncentraci 10 mol/l) na hodnotu 8,5. Poté odměříme do zkumavky 10 ml takto upraveného vzorku a přidáme 0,1 ml roztoku vnitřního standardu (4-ethylfenol) o koncentraci cca 30 mg/l.

Extrakční (SPE) kolonku LiChrolut EN 200 mg kondicionujeme na zařízení pro extrakci na pevné fázi následujícím způsobem. Kolonku promyjeme postupně 2 ml methanolu a poté 2 ml vody, jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 8,5. Po kondicionování nesmí kolonka vyschnout, a proto ihned na kolonku převedeme 10 ml vzorku upraveného výše popsaným způsobem. Průchod methanolu, vody i vzorku kolonkou je urychlen působením vakua z membránové vývěvy. Po průchodu vzorku kolonku propláchneme opět 2 ml vody (pH = 8,5). Vše jímáme do centrifugační zkumavky, jejíž obsah následně vyprázdníme do odpadu. Kolonku vyjmeme ze zařízení pro extrakci na pevné fázi a nasadíme na ústí ventilu na dusíkové bombě. Mírným proudem dusíku po dobu asi 3 min kolonku vysušíme. Viditelné zesvětlení náplně je znakem dokonalého vysušení. Dále kolonku opět nasadíme do zařízení pro extrakci na pevné fázi a provedeme eluci 2 ml ethylacetátu. Prosátí kolonky provedeme vakuově pomocí membránové vývěvy. Eluát jímáme do kalibrované kónické zkumavky a dále bez zahuštění jeho část převedeme do vialky opatřené insertem a šroubovacím víčkem. Vialky se vzorky přechováváme v mrazáku při teplotě – 18 °C.

Podmínky na přístrojovém spojení GC-MS
  • GC podmínky: Spojení GC – MS (Trace GC Ultra – DSQ II)
  • Kolona: RTx5-Sil MS Integra Guard, 30 m, vnitřní průměr 0,25 mm,
  • tloušťka fáze 0,25 μm (Restek)
  • Injektor: 250 °C, splitless 1 min (split flow 50 ml/min)
  • Objem nástřiku: 1 μl
  • Teplota transfer line GC-MS: 250 °C
  • Teplota zdroje MS: 200 °C
  • Teplotní program pece pro kolonu RTx5-Sil MS:
  • 70 °C (1 min) – 17 °C/min – 155 °C (0 min) – 25 °C/min –260 °C (2 min)

Kvantitativně byl obsah aromatických alkoholů stanoven v SIM módu (selected ion monitoring). Základní údaje o vybraných iontech využitých pro kvantifikaci stanovených sloučenin jsou uvedeny v tab. 2 v prvním díle tohoto pojednání (1).

2.2 Stanovení obsahu aromatických alkoholů v českých pivech

Obsah aromatických alkoholů byl stanoven v pivech z devíti pivovarů (označených P1 až P9) vyrábějících jak výčepní piva a ležáky, tak i piva nealkoholická. Uváděné výsledky odpovídají průměrným hodnotám dosaženým ve vzorcích na podzim roku 2007 a jaře roku 2008. Jednalo se o pivovary středně velké a velké, používající při výrobě výčepních piv a ležáků klasickou technologii výroby českého piva. V případě nealkoholických piv se však použitý technologický postup mezi jednotlivými pivovary od sebe značně lišil. Tato piva byla vyrobena buď přerušeným kvašením, s použitím speciálního druhu kvasinek, nebo vakuovou destilací alkoholického piva. V tab. 1 jsou uvedeny souhrnné stanovené hodnoty.

Tab. 1 Obsahy aromatických alkoholů ve vzorcích českých komerčních piv u vybraných pivovarů

Dále byl v intervalu dvou let namátkově sledován obsah aromatických alkoholů v komerčních pivech z ostatních tuzemských pivovarů (20 vzorků). Celkové porovnání tabelovaných a stanovených hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslové charakteristiky jsou uvedeny v tab. 2.

Tab. 2 Porovnání tabelovaných a běžných hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslová charakteristika

3 VÝSLEDKY A DISKUSE

Získané výsledky u piv z devíti vybraných pivovarů jsou souhrnně uvedeny v tab. 1. Barevně jsou zde od sebe odlišena nealkoholická piva vyrobená přerušeným kvašením (zeleně), speciálně použitým kmenem kvasinek (modře) a vakuovou destilací (žlutě).

Je zřejmé, že zatímco v obsazích guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly mezi pivy výčepními, ležáky i nealkoholickými pivy, u ostatních aromatických alkoholů tomu bylo právě naopak. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován zpravidla nárůst v obsahu těchto látek u ležáků v porovnání s pivy výčepními.V případě 2-fenylethanolu byl navíc zaznamenán i významný rozdíl mezi pivy různých výrobců.

Z výše uvedených výsledků i z výsledků namátkových odběrů je patrné, že obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivech a ležácích kolísaly v širším rozsahu a že jejich hodnoty v některých případech překročily dosud zveřejněné hodnoty zahraničními autory (tab. 2).

I když nebylo primárním záměrem této práce detailně zkoumat vliv technologie výroby piva na obsah aromatických alkoholů, neboť se jednalo o úvodní studii, je ze získaných výsledků zřejmé, že zvolené parametry výroby (kvasničný kmen, způsob kvašení, dealkoholizace apod.) značně ovlivňují obsah těchto senzoricky významných látek ve finálním výrobku (3). Markantně se to projevilo zejména u piv nealkoholických, jak je zřejmé z obr. 1. Významný je zde zejména pozorovaný pokles obsahu 2-fenylethanolu (s výjimkou nealkoholického piva vyrobeného vakuovou destilací) v porovnání s pivy výčepními a ležáky. Kromě 2-fenylethanolu, jehož obsah v pivech řádově převyšoval obsahy ostatních aromatických alkoholů, byl u sledovaných vzorků piv pozorován i vyšší obsah tyrosolu a 4-vinylguajakolu. U posledně jmenovaného byly zjištěny obsahy několikanásobně převyšující hodnoty uváděné zahraničními autory pro tento typ světlých, spodně kvašených piv (4-8). Lze to vysvětlit i tím, že nově navržený postup stanovení využívá velmi šetrný způsob extrakce stanovených látek a navíc pracuje s metodou přídavku interního standardu, což kompenzuje možné ztráty analytu během extrakce a následné analýzy. Získané poznatky budou v budoucnu využity při detailním studiu vlivu technologických podmínek a použitého typu kvasnic na obsah aromatických alkoholů ve vyráběném pivu a dále při typizaci značek českých piv.

Obr.1 Obsah vyšších aromatických alkoholů v nealko pivech v závislosti na použité technologii

4 ZÁVĚR

Navržená metoda stanovení aromatických alkoholů v pivu pomocí SPE a jejich následná GC-MS detekce byla úspěšně odzkoušena v praxi při sledování obsahu aromatických alkoholů v komerčních pivech českého typu.

V případě guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly v jejich obsazích jak u piv výčepních, tak i ležáků a piv nealkoholických. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován nárůst v obsahu těchto látek u ležáků, v porovnání s pivy výčepními. V případě 2-fenylethanolu, který lze považovat za hlavního představitele aromatických alkoholů v pivu, byl navíc zaznamenán i významný rozdíl v jeho obsahu mezi pivy různých výrobců.

Obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivecha ležácích kolísaly v širším rozsahu a jejich hodnoty v některých případech, jako například v případě 4-vinylguajakolu, překročily hodnoty uváděné zahraničními autory. Možným vysvětlením je fakt, že kromě použité citlivé a vysoce specifické metody stanovení aromatických alkoholů pomocí GC-MS, byl využit i velmi šetrný způsob jejich extrakce a k vyhodnocení metoda interního standardu kompenzující vliv možných ztrát stanovených látek během extrakčního postupu.

Kvasný průmysl
Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.
St, 22.4.2020
| Originální článek z: Kvasný průmysl
V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech.

Pixabay/5598375: Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.

V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Byl studován obsah aromatických alkoholů v běžných výčepních pivech, ležácích a nealkoholických pivech. V případě nealkoholických piv byly získány první údaje o vlivu použité technologie na změny obsahu těchto senzoricky aktivních látek.

1 ÚVOD

Jak již bylo zmíněno v prvním díle tohoto článku, věnovaném problematice vzniku a analýzy aromatických alkoholů (1), přítomnost těchto látek ovlivňuje v pozitivním i negativním smyslu výsledný senzorický charakter piva. Údaje o obsazích těchto látek v pivech se však značně liší, stejně jako údaje o jejich prahových hodnotách vnímání. Je to způsobeno nejen různými použitými metodami jejich extrakce a stanovení, ale i tím, že výsledný senzorický vjem závisí na množství a složení doprovodných senzoricky aktivních látek, tj. zejména esterů, alkoholů, hořkých kyselin apod. V této části práce jsme zmapovali běžně dosahované hodnoty obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Dále jsme se pokusili získat první informace o vlivu použité technologie výroby nealkoholického piva na obsah a zastoupení v něm obsažených zástupců jednotlivých aromatických alkoholů. Běžně používané metody stanovení, zmíněné v prvním díle tohoto pojednání, nejsou většinou schopny, s ohledem na jejich dosažitelnou mez stanovení a dynamický rozsah, obsáhnout celé spektrum aromatických alkoholů. Je to způsobeno značnými rozdíly v jejich koncentraci, obsahujícími v některých případech až několika řádů. Nově vyvinutá metoda stanovení vyšších aromatických alkoholů pomocí extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce na přístrojovém spojení kapilárního plynového chromatografu a kvadrupólového hmotnostního spektrometru (GC-MS) však tento nedostatek odstranila. Umožnila sledovat široké spektrum aromatických alkoholů přítomných v pivu bez nebezpečí ovlivnění výsledků necitlivými extrakčními podmínkami, např. zvýšenou tepelnou zátěží matrice při destilaci.

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

2.1 Extrakce aromatických alkoholů metodou SPE a jejich stanovení na přístrojovém spojení GC-MS

K extrakci aromatických alkoholů z piva byla použita metoda Čulík et al. (2), pracující na principu SPE.Vlastní stanovení analytů bylo provedeno novým postupem pomocí přístrojového spojení GC-MS. Pro orientaci zde uvádíme pouze základní údaje, detailní údaje jsou uvedeny v prvním díle tohoto pojednání (1).

Použité přístroje, zařízení a chemikálie

Přístroje, zařízení a chemikálie:

  • plynový chromatograf – hmotnostní spektrometr: Trace GC Ultra – DSQ II
  • data systém: Excalibur (GC-MS)
  • kapilární kolona RTx-5Sil MS Integra Guard (30 m, vnitřní průměr 0,25 mm, tloušťka fáze 0,25 μm)
  • voda čištěná reversní osmosou na zařízení Millipore Milli-RO 5plus
  • hélium o čistotě 5,0 Messer (pro GC-MS)
  • dusík o čistotě 4.8
  • extrakční (SPE) kolonky LiChrolut EN 200 mg (Merck)
  • použité standardy: guajakol, tryptofol, 4-ethylguajakol, 4-vinylguajakol, eugenol (Sigma – Aldrich), tyrosol, 4-ethylfenol (Fluka), 2-fenylethanol (Merck).
Extrakční postup:

Přibližně 50 ml vzorku piva odplyníme v ultrazvukové lázni a pH vzorku upravíme přídavkem roztoku hydroxidu sodného (o koncentraci 10 mol/l) na hodnotu 8,5. Poté odměříme do zkumavky 10 ml takto upraveného vzorku a přidáme 0,1 ml roztoku vnitřního standardu (4-ethylfenol) o koncentraci cca 30 mg/l.

Extrakční (SPE) kolonku LiChrolut EN 200 mg kondicionujeme na zařízení pro extrakci na pevné fázi následujícím způsobem. Kolonku promyjeme postupně 2 ml methanolu a poté 2 ml vody, jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 8,5. Po kondicionování nesmí kolonka vyschnout, a proto ihned na kolonku převedeme 10 ml vzorku upraveného výše popsaným způsobem. Průchod methanolu, vody i vzorku kolonkou je urychlen působením vakua z membránové vývěvy. Po průchodu vzorku kolonku propláchneme opět 2 ml vody (pH = 8,5). Vše jímáme do centrifugační zkumavky, jejíž obsah následně vyprázdníme do odpadu. Kolonku vyjmeme ze zařízení pro extrakci na pevné fázi a nasadíme na ústí ventilu na dusíkové bombě. Mírným proudem dusíku po dobu asi 3 min kolonku vysušíme. Viditelné zesvětlení náplně je znakem dokonalého vysušení. Dále kolonku opět nasadíme do zařízení pro extrakci na pevné fázi a provedeme eluci 2 ml ethylacetátu. Prosátí kolonky provedeme vakuově pomocí membránové vývěvy. Eluát jímáme do kalibrované kónické zkumavky a dále bez zahuštění jeho část převedeme do vialky opatřené insertem a šroubovacím víčkem. Vialky se vzorky přechováváme v mrazáku při teplotě – 18 °C.

Podmínky na přístrojovém spojení GC-MS
  • GC podmínky: Spojení GC – MS (Trace GC Ultra – DSQ II)
  • Kolona: RTx5-Sil MS Integra Guard, 30 m, vnitřní průměr 0,25 mm,
  • tloušťka fáze 0,25 μm (Restek)
  • Injektor: 250 °C, splitless 1 min (split flow 50 ml/min)
  • Objem nástřiku: 1 μl
  • Teplota transfer line GC-MS: 250 °C
  • Teplota zdroje MS: 200 °C
  • Teplotní program pece pro kolonu RTx5-Sil MS:
  • 70 °C (1 min) – 17 °C/min – 155 °C (0 min) – 25 °C/min –260 °C (2 min)

Kvantitativně byl obsah aromatických alkoholů stanoven v SIM módu (selected ion monitoring). Základní údaje o vybraných iontech využitých pro kvantifikaci stanovených sloučenin jsou uvedeny v tab. 2 v prvním díle tohoto pojednání (1).

2.2 Stanovení obsahu aromatických alkoholů v českých pivech

Obsah aromatických alkoholů byl stanoven v pivech z devíti pivovarů (označených P1 až P9) vyrábějících jak výčepní piva a ležáky, tak i piva nealkoholická. Uváděné výsledky odpovídají průměrným hodnotám dosaženým ve vzorcích na podzim roku 2007 a jaře roku 2008. Jednalo se o pivovary středně velké a velké, používající při výrobě výčepních piv a ležáků klasickou technologii výroby českého piva. V případě nealkoholických piv se však použitý technologický postup mezi jednotlivými pivovary od sebe značně lišil. Tato piva byla vyrobena buď přerušeným kvašením, s použitím speciálního druhu kvasinek, nebo vakuovou destilací alkoholického piva. V tab. 1 jsou uvedeny souhrnné stanovené hodnoty.

Tab. 1 Obsahy aromatických alkoholů ve vzorcích českých komerčních piv u vybraných pivovarů

Dále byl v intervalu dvou let namátkově sledován obsah aromatických alkoholů v komerčních pivech z ostatních tuzemských pivovarů (20 vzorků). Celkové porovnání tabelovaných a stanovených hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslové charakteristiky jsou uvedeny v tab. 2.

Tab. 2 Porovnání tabelovaných a běžných hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslová charakteristika

3 VÝSLEDKY A DISKUSE

Získané výsledky u piv z devíti vybraných pivovarů jsou souhrnně uvedeny v tab. 1. Barevně jsou zde od sebe odlišena nealkoholická piva vyrobená přerušeným kvašením (zeleně), speciálně použitým kmenem kvasinek (modře) a vakuovou destilací (žlutě).

Je zřejmé, že zatímco v obsazích guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly mezi pivy výčepními, ležáky i nealkoholickými pivy, u ostatních aromatických alkoholů tomu bylo právě naopak. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován zpravidla nárůst v obsahu těchto látek u ležáků v porovnání s pivy výčepními.V případě 2-fenylethanolu byl navíc zaznamenán i významný rozdíl mezi pivy různých výrobců.

Z výše uvedených výsledků i z výsledků namátkových odběrů je patrné, že obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivech a ležácích kolísaly v širším rozsahu a že jejich hodnoty v některých případech překročily dosud zveřejněné hodnoty zahraničními autory (tab. 2).

I když nebylo primárním záměrem této práce detailně zkoumat vliv technologie výroby piva na obsah aromatických alkoholů, neboť se jednalo o úvodní studii, je ze získaných výsledků zřejmé, že zvolené parametry výroby (kvasničný kmen, způsob kvašení, dealkoholizace apod.) značně ovlivňují obsah těchto senzoricky významných látek ve finálním výrobku (3). Markantně se to projevilo zejména u piv nealkoholických, jak je zřejmé z obr. 1. Významný je zde zejména pozorovaný pokles obsahu 2-fenylethanolu (s výjimkou nealkoholického piva vyrobeného vakuovou destilací) v porovnání s pivy výčepními a ležáky. Kromě 2-fenylethanolu, jehož obsah v pivech řádově převyšoval obsahy ostatních aromatických alkoholů, byl u sledovaných vzorků piv pozorován i vyšší obsah tyrosolu a 4-vinylguajakolu. U posledně jmenovaného byly zjištěny obsahy několikanásobně převyšující hodnoty uváděné zahraničními autory pro tento typ světlých, spodně kvašených piv (4-8). Lze to vysvětlit i tím, že nově navržený postup stanovení využívá velmi šetrný způsob extrakce stanovených látek a navíc pracuje s metodou přídavku interního standardu, což kompenzuje možné ztráty analytu během extrakce a následné analýzy. Získané poznatky budou v budoucnu využity při detailním studiu vlivu technologických podmínek a použitého typu kvasnic na obsah aromatických alkoholů ve vyráběném pivu a dále při typizaci značek českých piv.

Obr.1 Obsah vyšších aromatických alkoholů v nealko pivech v závislosti na použité technologii

4 ZÁVĚR

Navržená metoda stanovení aromatických alkoholů v pivu pomocí SPE a jejich následná GC-MS detekce byla úspěšně odzkoušena v praxi při sledování obsahu aromatických alkoholů v komerčních pivech českého typu.

V případě guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly v jejich obsazích jak u piv výčepních, tak i ležáků a piv nealkoholických. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován nárůst v obsahu těchto látek u ležáků, v porovnání s pivy výčepními. V případě 2-fenylethanolu, který lze považovat za hlavního představitele aromatických alkoholů v pivu, byl navíc zaznamenán i významný rozdíl v jeho obsahu mezi pivy různých výrobců.

Obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivecha ležácích kolísaly v širším rozsahu a jejich hodnoty v některých případech, jako například v případě 4-vinylguajakolu, překročily hodnoty uváděné zahraničními autory. Možným vysvětlením je fakt, že kromě použité citlivé a vysoce specifické metody stanovení aromatických alkoholů pomocí GC-MS, byl využit i velmi šetrný způsob jejich extrakce a k vyhodnocení metoda interního standardu kompenzující vliv možných ztrát stanovených látek během extrakčního postupu.

Kvasný průmysl
Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.
St, 22.4.2020
| Originální článek z: Kvasný průmysl
V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech.

Pixabay/5598375: Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.

V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Byl studován obsah aromatických alkoholů v běžných výčepních pivech, ležácích a nealkoholických pivech. V případě nealkoholických piv byly získány první údaje o vlivu použité technologie na změny obsahu těchto senzoricky aktivních látek.

1 ÚVOD

Jak již bylo zmíněno v prvním díle tohoto článku, věnovaném problematice vzniku a analýzy aromatických alkoholů (1), přítomnost těchto látek ovlivňuje v pozitivním i negativním smyslu výsledný senzorický charakter piva. Údaje o obsazích těchto látek v pivech se však značně liší, stejně jako údaje o jejich prahových hodnotách vnímání. Je to způsobeno nejen různými použitými metodami jejich extrakce a stanovení, ale i tím, že výsledný senzorický vjem závisí na množství a složení doprovodných senzoricky aktivních látek, tj. zejména esterů, alkoholů, hořkých kyselin apod. V této části práce jsme zmapovali běžně dosahované hodnoty obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Dále jsme se pokusili získat první informace o vlivu použité technologie výroby nealkoholického piva na obsah a zastoupení v něm obsažených zástupců jednotlivých aromatických alkoholů. Běžně používané metody stanovení, zmíněné v prvním díle tohoto pojednání, nejsou většinou schopny, s ohledem na jejich dosažitelnou mez stanovení a dynamický rozsah, obsáhnout celé spektrum aromatických alkoholů. Je to způsobeno značnými rozdíly v jejich koncentraci, obsahujícími v některých případech až několika řádů. Nově vyvinutá metoda stanovení vyšších aromatických alkoholů pomocí extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce na přístrojovém spojení kapilárního plynového chromatografu a kvadrupólového hmotnostního spektrometru (GC-MS) však tento nedostatek odstranila. Umožnila sledovat široké spektrum aromatických alkoholů přítomných v pivu bez nebezpečí ovlivnění výsledků necitlivými extrakčními podmínkami, např. zvýšenou tepelnou zátěží matrice při destilaci.

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

2.1 Extrakce aromatických alkoholů metodou SPE a jejich stanovení na přístrojovém spojení GC-MS

K extrakci aromatických alkoholů z piva byla použita metoda Čulík et al. (2), pracující na principu SPE.Vlastní stanovení analytů bylo provedeno novým postupem pomocí přístrojového spojení GC-MS. Pro orientaci zde uvádíme pouze základní údaje, detailní údaje jsou uvedeny v prvním díle tohoto pojednání (1).

Použité přístroje, zařízení a chemikálie

Přístroje, zařízení a chemikálie:

  • plynový chromatograf – hmotnostní spektrometr: Trace GC Ultra – DSQ II
  • data systém: Excalibur (GC-MS)
  • kapilární kolona RTx-5Sil MS Integra Guard (30 m, vnitřní průměr 0,25 mm, tloušťka fáze 0,25 μm)
  • voda čištěná reversní osmosou na zařízení Millipore Milli-RO 5plus
  • hélium o čistotě 5,0 Messer (pro GC-MS)
  • dusík o čistotě 4.8
  • extrakční (SPE) kolonky LiChrolut EN 200 mg (Merck)
  • použité standardy: guajakol, tryptofol, 4-ethylguajakol, 4-vinylguajakol, eugenol (Sigma – Aldrich), tyrosol, 4-ethylfenol (Fluka), 2-fenylethanol (Merck).
Extrakční postup:

Přibližně 50 ml vzorku piva odplyníme v ultrazvukové lázni a pH vzorku upravíme přídavkem roztoku hydroxidu sodného (o koncentraci 10 mol/l) na hodnotu 8,5. Poté odměříme do zkumavky 10 ml takto upraveného vzorku a přidáme 0,1 ml roztoku vnitřního standardu (4-ethylfenol) o koncentraci cca 30 mg/l.

Extrakční (SPE) kolonku LiChrolut EN 200 mg kondicionujeme na zařízení pro extrakci na pevné fázi následujícím způsobem. Kolonku promyjeme postupně 2 ml methanolu a poté 2 ml vody, jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 8,5. Po kondicionování nesmí kolonka vyschnout, a proto ihned na kolonku převedeme 10 ml vzorku upraveného výše popsaným způsobem. Průchod methanolu, vody i vzorku kolonkou je urychlen působením vakua z membránové vývěvy. Po průchodu vzorku kolonku propláchneme opět 2 ml vody (pH = 8,5). Vše jímáme do centrifugační zkumavky, jejíž obsah následně vyprázdníme do odpadu. Kolonku vyjmeme ze zařízení pro extrakci na pevné fázi a nasadíme na ústí ventilu na dusíkové bombě. Mírným proudem dusíku po dobu asi 3 min kolonku vysušíme. Viditelné zesvětlení náplně je znakem dokonalého vysušení. Dále kolonku opět nasadíme do zařízení pro extrakci na pevné fázi a provedeme eluci 2 ml ethylacetátu. Prosátí kolonky provedeme vakuově pomocí membránové vývěvy. Eluát jímáme do kalibrované kónické zkumavky a dále bez zahuštění jeho část převedeme do vialky opatřené insertem a šroubovacím víčkem. Vialky se vzorky přechováváme v mrazáku při teplotě – 18 °C.

Podmínky na přístrojovém spojení GC-MS
  • GC podmínky: Spojení GC – MS (Trace GC Ultra – DSQ II)
  • Kolona: RTx5-Sil MS Integra Guard, 30 m, vnitřní průměr 0,25 mm,
  • tloušťka fáze 0,25 μm (Restek)
  • Injektor: 250 °C, splitless 1 min (split flow 50 ml/min)
  • Objem nástřiku: 1 μl
  • Teplota transfer line GC-MS: 250 °C
  • Teplota zdroje MS: 200 °C
  • Teplotní program pece pro kolonu RTx5-Sil MS:
  • 70 °C (1 min) – 17 °C/min – 155 °C (0 min) – 25 °C/min –260 °C (2 min)

Kvantitativně byl obsah aromatických alkoholů stanoven v SIM módu (selected ion monitoring). Základní údaje o vybraných iontech využitých pro kvantifikaci stanovených sloučenin jsou uvedeny v tab. 2 v prvním díle tohoto pojednání (1).

2.2 Stanovení obsahu aromatických alkoholů v českých pivech

Obsah aromatických alkoholů byl stanoven v pivech z devíti pivovarů (označených P1 až P9) vyrábějících jak výčepní piva a ležáky, tak i piva nealkoholická. Uváděné výsledky odpovídají průměrným hodnotám dosaženým ve vzorcích na podzim roku 2007 a jaře roku 2008. Jednalo se o pivovary středně velké a velké, používající při výrobě výčepních piv a ležáků klasickou technologii výroby českého piva. V případě nealkoholických piv se však použitý technologický postup mezi jednotlivými pivovary od sebe značně lišil. Tato piva byla vyrobena buď přerušeným kvašením, s použitím speciálního druhu kvasinek, nebo vakuovou destilací alkoholického piva. V tab. 1 jsou uvedeny souhrnné stanovené hodnoty.

Tab. 1 Obsahy aromatických alkoholů ve vzorcích českých komerčních piv u vybraných pivovarů

Dále byl v intervalu dvou let namátkově sledován obsah aromatických alkoholů v komerčních pivech z ostatních tuzemských pivovarů (20 vzorků). Celkové porovnání tabelovaných a stanovených hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslové charakteristiky jsou uvedeny v tab. 2.

Tab. 2 Porovnání tabelovaných a běžných hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslová charakteristika

3 VÝSLEDKY A DISKUSE

Získané výsledky u piv z devíti vybraných pivovarů jsou souhrnně uvedeny v tab. 1. Barevně jsou zde od sebe odlišena nealkoholická piva vyrobená přerušeným kvašením (zeleně), speciálně použitým kmenem kvasinek (modře) a vakuovou destilací (žlutě).

Je zřejmé, že zatímco v obsazích guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly mezi pivy výčepními, ležáky i nealkoholickými pivy, u ostatních aromatických alkoholů tomu bylo právě naopak. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován zpravidla nárůst v obsahu těchto látek u ležáků v porovnání s pivy výčepními.V případě 2-fenylethanolu byl navíc zaznamenán i významný rozdíl mezi pivy různých výrobců.

Z výše uvedených výsledků i z výsledků namátkových odběrů je patrné, že obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivech a ležácích kolísaly v širším rozsahu a že jejich hodnoty v některých případech překročily dosud zveřejněné hodnoty zahraničními autory (tab. 2).

I když nebylo primárním záměrem této práce detailně zkoumat vliv technologie výroby piva na obsah aromatických alkoholů, neboť se jednalo o úvodní studii, je ze získaných výsledků zřejmé, že zvolené parametry výroby (kvasničný kmen, způsob kvašení, dealkoholizace apod.) značně ovlivňují obsah těchto senzoricky významných látek ve finálním výrobku (3). Markantně se to projevilo zejména u piv nealkoholických, jak je zřejmé z obr. 1. Významný je zde zejména pozorovaný pokles obsahu 2-fenylethanolu (s výjimkou nealkoholického piva vyrobeného vakuovou destilací) v porovnání s pivy výčepními a ležáky. Kromě 2-fenylethanolu, jehož obsah v pivech řádově převyšoval obsahy ostatních aromatických alkoholů, byl u sledovaných vzorků piv pozorován i vyšší obsah tyrosolu a 4-vinylguajakolu. U posledně jmenovaného byly zjištěny obsahy několikanásobně převyšující hodnoty uváděné zahraničními autory pro tento typ světlých, spodně kvašených piv (4-8). Lze to vysvětlit i tím, že nově navržený postup stanovení využívá velmi šetrný způsob extrakce stanovených látek a navíc pracuje s metodou přídavku interního standardu, což kompenzuje možné ztráty analytu během extrakce a následné analýzy. Získané poznatky budou v budoucnu využity při detailním studiu vlivu technologických podmínek a použitého typu kvasnic na obsah aromatických alkoholů ve vyráběném pivu a dále při typizaci značek českých piv.

Obr.1 Obsah vyšších aromatických alkoholů v nealko pivech v závislosti na použité technologii

4 ZÁVĚR

Navržená metoda stanovení aromatických alkoholů v pivu pomocí SPE a jejich následná GC-MS detekce byla úspěšně odzkoušena v praxi při sledování obsahu aromatických alkoholů v komerčních pivech českého typu.

V případě guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly v jejich obsazích jak u piv výčepních, tak i ležáků a piv nealkoholických. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován nárůst v obsahu těchto látek u ležáků, v porovnání s pivy výčepními. V případě 2-fenylethanolu, který lze považovat za hlavního představitele aromatických alkoholů v pivu, byl navíc zaznamenán i významný rozdíl v jeho obsahu mezi pivy různých výrobců.

Obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivecha ležácích kolísaly v širším rozsahu a jejich hodnoty v některých případech, jako například v případě 4-vinylguajakolu, překročily hodnoty uváděné zahraničními autory. Možným vysvětlením je fakt, že kromě použité citlivé a vysoce specifické metody stanovení aromatických alkoholů pomocí GC-MS, byl využit i velmi šetrný způsob jejich extrakce a k vyhodnocení metoda interního standardu kompenzující vliv možných ztrát stanovených látek během extrakčního postupu.

Kvasný průmysl
Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.
St, 22.4.2020
| Originální článek z: Kvasný průmysl
V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech.

Pixabay/5598375: Stanovení aromatických alkoholů v pivu s využitím metody extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce pomocí spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Část II. - Obsah aromatických alkoholů v českých pivech.

V této části jsou shrnuty poznatky týkající se zjištěných reálných hodnot obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Byl studován obsah aromatických alkoholů v běžných výčepních pivech, ležácích a nealkoholických pivech. V případě nealkoholických piv byly získány první údaje o vlivu použité technologie na změny obsahu těchto senzoricky aktivních látek.

1 ÚVOD

Jak již bylo zmíněno v prvním díle tohoto článku, věnovaném problematice vzniku a analýzy aromatických alkoholů (1), přítomnost těchto látek ovlivňuje v pozitivním i negativním smyslu výsledný senzorický charakter piva. Údaje o obsazích těchto látek v pivech se však značně liší, stejně jako údaje o jejich prahových hodnotách vnímání. Je to způsobeno nejen různými použitými metodami jejich extrakce a stanovení, ale i tím, že výsledný senzorický vjem závisí na množství a složení doprovodných senzoricky aktivních látek, tj. zejména esterů, alkoholů, hořkých kyselin apod. V této části práce jsme zmapovali běžně dosahované hodnoty obsahu aromatických alkoholů v českých pivech. Dále jsme se pokusili získat první informace o vlivu použité technologie výroby nealkoholického piva na obsah a zastoupení v něm obsažených zástupců jednotlivých aromatických alkoholů. Běžně používané metody stanovení, zmíněné v prvním díle tohoto pojednání, nejsou většinou schopny, s ohledem na jejich dosažitelnou mez stanovení a dynamický rozsah, obsáhnout celé spektrum aromatických alkoholů. Je to způsobeno značnými rozdíly v jejich koncentraci, obsahujícími v některých případech až několika řádů. Nově vyvinutá metoda stanovení vyšších aromatických alkoholů pomocí extrakce na pevné fázi (SPE) a detekce na přístrojovém spojení kapilárního plynového chromatografu a kvadrupólového hmotnostního spektrometru (GC-MS) však tento nedostatek odstranila. Umožnila sledovat široké spektrum aromatických alkoholů přítomných v pivu bez nebezpečí ovlivnění výsledků necitlivými extrakčními podmínkami, např. zvýšenou tepelnou zátěží matrice při destilaci.

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

2.1 Extrakce aromatických alkoholů metodou SPE a jejich stanovení na přístrojovém spojení GC-MS

K extrakci aromatických alkoholů z piva byla použita metoda Čulík et al. (2), pracující na principu SPE.Vlastní stanovení analytů bylo provedeno novým postupem pomocí přístrojového spojení GC-MS. Pro orientaci zde uvádíme pouze základní údaje, detailní údaje jsou uvedeny v prvním díle tohoto pojednání (1).

Použité přístroje, zařízení a chemikálie

Přístroje, zařízení a chemikálie:

  • plynový chromatograf – hmotnostní spektrometr: Trace GC Ultra – DSQ II
  • data systém: Excalibur (GC-MS)
  • kapilární kolona RTx-5Sil MS Integra Guard (30 m, vnitřní průměr 0,25 mm, tloušťka fáze 0,25 μm)
  • voda čištěná reversní osmosou na zařízení Millipore Milli-RO 5plus
  • hélium o čistotě 5,0 Messer (pro GC-MS)
  • dusík o čistotě 4.8
  • extrakční (SPE) kolonky LiChrolut EN 200 mg (Merck)
  • použité standardy: guajakol, tryptofol, 4-ethylguajakol, 4-vinylguajakol, eugenol (Sigma – Aldrich), tyrosol, 4-ethylfenol (Fluka), 2-fenylethanol (Merck).
Extrakční postup:

Přibližně 50 ml vzorku piva odplyníme v ultrazvukové lázni a pH vzorku upravíme přídavkem roztoku hydroxidu sodného (o koncentraci 10 mol/l) na hodnotu 8,5. Poté odměříme do zkumavky 10 ml takto upraveného vzorku a přidáme 0,1 ml roztoku vnitřního standardu (4-ethylfenol) o koncentraci cca 30 mg/l.

Extrakční (SPE) kolonku LiChrolut EN 200 mg kondicionujeme na zařízení pro extrakci na pevné fázi následujícím způsobem. Kolonku promyjeme postupně 2 ml methanolu a poté 2 ml vody, jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 8,5. Po kondicionování nesmí kolonka vyschnout, a proto ihned na kolonku převedeme 10 ml vzorku upraveného výše popsaným způsobem. Průchod methanolu, vody i vzorku kolonkou je urychlen působením vakua z membránové vývěvy. Po průchodu vzorku kolonku propláchneme opět 2 ml vody (pH = 8,5). Vše jímáme do centrifugační zkumavky, jejíž obsah následně vyprázdníme do odpadu. Kolonku vyjmeme ze zařízení pro extrakci na pevné fázi a nasadíme na ústí ventilu na dusíkové bombě. Mírným proudem dusíku po dobu asi 3 min kolonku vysušíme. Viditelné zesvětlení náplně je znakem dokonalého vysušení. Dále kolonku opět nasadíme do zařízení pro extrakci na pevné fázi a provedeme eluci 2 ml ethylacetátu. Prosátí kolonky provedeme vakuově pomocí membránové vývěvy. Eluát jímáme do kalibrované kónické zkumavky a dále bez zahuštění jeho část převedeme do vialky opatřené insertem a šroubovacím víčkem. Vialky se vzorky přechováváme v mrazáku při teplotě – 18 °C.

Podmínky na přístrojovém spojení GC-MS
  • GC podmínky: Spojení GC – MS (Trace GC Ultra – DSQ II)
  • Kolona: RTx5-Sil MS Integra Guard, 30 m, vnitřní průměr 0,25 mm,
  • tloušťka fáze 0,25 μm (Restek)
  • Injektor: 250 °C, splitless 1 min (split flow 50 ml/min)
  • Objem nástřiku: 1 μl
  • Teplota transfer line GC-MS: 250 °C
  • Teplota zdroje MS: 200 °C
  • Teplotní program pece pro kolonu RTx5-Sil MS:
  • 70 °C (1 min) – 17 °C/min – 155 °C (0 min) – 25 °C/min –260 °C (2 min)

Kvantitativně byl obsah aromatických alkoholů stanoven v SIM módu (selected ion monitoring). Základní údaje o vybraných iontech využitých pro kvantifikaci stanovených sloučenin jsou uvedeny v tab. 2 v prvním díle tohoto pojednání (1).

2.2 Stanovení obsahu aromatických alkoholů v českých pivech

Obsah aromatických alkoholů byl stanoven v pivech z devíti pivovarů (označených P1 až P9) vyrábějících jak výčepní piva a ležáky, tak i piva nealkoholická. Uváděné výsledky odpovídají průměrným hodnotám dosaženým ve vzorcích na podzim roku 2007 a jaře roku 2008. Jednalo se o pivovary středně velké a velké, používající při výrobě výčepních piv a ležáků klasickou technologii výroby českého piva. V případě nealkoholických piv se však použitý technologický postup mezi jednotlivými pivovary od sebe značně lišil. Tato piva byla vyrobena buď přerušeným kvašením, s použitím speciálního druhu kvasinek, nebo vakuovou destilací alkoholického piva. V tab. 1 jsou uvedeny souhrnné stanovené hodnoty.

Tab. 1 Obsahy aromatických alkoholů ve vzorcích českých komerčních piv u vybraných pivovarů

Dále byl v intervalu dvou let namátkově sledován obsah aromatických alkoholů v komerčních pivech z ostatních tuzemských pivovarů (20 vzorků). Celkové porovnání tabelovaných a stanovených hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslové charakteristiky jsou uvedeny v tab. 2.

Tab. 2 Porovnání tabelovaných a běžných hodnot obsahu vybraných aromatických alkoholů v českých světlých pivech, jejich prahové hodnoty a smyslová charakteristika

3 VÝSLEDKY A DISKUSE

Získané výsledky u piv z devíti vybraných pivovarů jsou souhrnně uvedeny v tab. 1. Barevně jsou zde od sebe odlišena nealkoholická piva vyrobená přerušeným kvašením (zeleně), speciálně použitým kmenem kvasinek (modře) a vakuovou destilací (žlutě).

Je zřejmé, že zatímco v obsazích guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly mezi pivy výčepními, ležáky i nealkoholickými pivy, u ostatních aromatických alkoholů tomu bylo právě naopak. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován zpravidla nárůst v obsahu těchto látek u ležáků v porovnání s pivy výčepními.V případě 2-fenylethanolu byl navíc zaznamenán i významný rozdíl mezi pivy různých výrobců.

Z výše uvedených výsledků i z výsledků namátkových odběrů je patrné, že obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivech a ležácích kolísaly v širším rozsahu a že jejich hodnoty v některých případech překročily dosud zveřejněné hodnoty zahraničními autory (tab. 2).

I když nebylo primárním záměrem této práce detailně zkoumat vliv technologie výroby piva na obsah aromatických alkoholů, neboť se jednalo o úvodní studii, je ze získaných výsledků zřejmé, že zvolené parametry výroby (kvasničný kmen, způsob kvašení, dealkoholizace apod.) značně ovlivňují obsah těchto senzoricky významných látek ve finálním výrobku (3). Markantně se to projevilo zejména u piv nealkoholických, jak je zřejmé z obr. 1. Významný je zde zejména pozorovaný pokles obsahu 2-fenylethanolu (s výjimkou nealkoholického piva vyrobeného vakuovou destilací) v porovnání s pivy výčepními a ležáky. Kromě 2-fenylethanolu, jehož obsah v pivech řádově převyšoval obsahy ostatních aromatických alkoholů, byl u sledovaných vzorků piv pozorován i vyšší obsah tyrosolu a 4-vinylguajakolu. U posledně jmenovaného byly zjištěny obsahy několikanásobně převyšující hodnoty uváděné zahraničními autory pro tento typ světlých, spodně kvašených piv (4-8). Lze to vysvětlit i tím, že nově navržený postup stanovení využívá velmi šetrný způsob extrakce stanovených látek a navíc pracuje s metodou přídavku interního standardu, což kompenzuje možné ztráty analytu během extrakce a následné analýzy. Získané poznatky budou v budoucnu využity při detailním studiu vlivu technologických podmínek a použitého typu kvasnic na obsah aromatických alkoholů ve vyráběném pivu a dále při typizaci značek českých piv.

Obr.1 Obsah vyšších aromatických alkoholů v nealko pivech v závislosti na použité technologii

4 ZÁVĚR

Navržená metoda stanovení aromatických alkoholů v pivu pomocí SPE a jejich následná GC-MS detekce byla úspěšně odzkoušena v praxi při sledování obsahu aromatických alkoholů v komerčních pivech českého typu.

V případě guajakolu, 4-ethylguajakolu a eugenolu nebyly pozorovány významné rozdíly v jejich obsazích jak u piv výčepních, tak i ležáků a piv nealkoholických. U tyrosolu, tryptofolu, 4-vinylguajakolu a 2-fenylethanolu byl pozorován nárůst v obsahu těchto látek u ležáků, v porovnání s pivy výčepními. V případě 2-fenylethanolu, který lze považovat za hlavního představitele aromatických alkoholů v pivu, byl navíc zaznamenán i významný rozdíl v jeho obsahu mezi pivy různých výrobců.

Obsahy sledovaných aromatických alkoholů ve výčepních pivecha ležácích kolísaly v širším rozsahu a jejich hodnoty v některých případech, jako například v případě 4-vinylguajakolu, překročily hodnoty uváděné zahraničními autory. Možným vysvětlením je fakt, že kromě použité citlivé a vysoce specifické metody stanovení aromatických alkoholů pomocí GC-MS, byl využit i velmi šetrný způsob jejich extrakce a k vyhodnocení metoda interního standardu kompenzující vliv možných ztrát stanovených látek během extrakčního postupu.

Kvasný průmysl
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.