Pixabay/Florian Pircher: Nobelovým cenám dominuje pět oborů
Nová studie upozorňuje, že udělování nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.
Analýza publikovaná v časopise Plos One s názvem Work honored by Nobel prizes clusters heavily in a few scientific fields identifikovala celkem 114 vědeckých oborů. Pouze 36 z nich přitom mělo určitý vztah k některému příjemci Nobelovy ceny, přičemž více než 70 oborů nemělo k udělovaným cenám naopak vztah žádný. Ve více než polovině případů se Nobelova cena vztahovala k jednomu z pěti následujících oborů: částicová fyzika (14 %), buněčná biologie (12 %), atomová fyzika (11 %), neurovědy (10 %) a molekulární chemie (5 %).
Autoři do své studie zahrnuli jednu klíčovou publikaci každého laureáta Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii v letech 1995 až 2017. Při výběru byl zohledněn počet citací dané práce i hlavní autorství. Analýza si všímá, že téměř vždy, když byla Nobelova cena udělena, existovala řada dalších prací, které byly vydány současně s prací vítěznou a které byly zároveň citovány častěji.
Autoři studie však připomínají, že samotné citace nepokrývají celý obraz možného dopadu. Některé práce mohou vést k velkým pokrokům, a přesto přestanou být citovány, protože už svou úlohu splnily a pomohly konkrétní výzkumný obor posunout dopředu. A na druhou stranu i v oboru, ve kterém bylo zatím dosaženo jen malého pokroku, může docházet k opakovanému citování stejných referenčních prací. Také ne všechny vysoce citované články mají stejnou hodnotu - některé typy článků a knih mohou přitahovat mnoho citací, ale neexistuje žádný zlatý standard pro měření dopadu, který by byl aplikovatelný na vědu jako celek.
Autoři jsou si vědomi toho, že některé obory, jejichž publikace vycházejí v databázi Scopus, skutečně nejsou pro udělení jedné ze tří zkoumaných cen relevantní. „Přesto se zdá se, že většina vědeckých disciplín byla z ocenění vyloučena, i když by výzkum provedený v těchto oblastech byl pro jeden nebo více ze tří typů analyzovaných Nobelových cen způsobilý,“ stojí v práci publikované v časopisu Plos One.
Autoři uvádějí, že je obtížné určit příčinu tohoto shlukování několika „úspěšných“ oborů, a dodávají, že někteří vědci to mohou považovat i za žádoucí.
Protože s udělováním Nobelovy ceny je spojena především vysoká prestiž, vzniká podle autorů článku riziko, že tato nerovnost vytváří určitou kulturu exkluzivity vědců pracujících v některých oborech, zatímco jiné upozaďuje čistě na základě oblasti, v níž provádějí svůj výzkum. Tyto nerovnosti se pak odrážejí nejen v rovině prestiže, ale často také ve financování výzkumných týmů.
„Může to posílit kruh, ve kterém se již tak privilegované obory stanou ještě více privilegovanými a získají ještě více moci a finančních prostředků ve srovnání s jinými vědeckými obory, které zůstávají zanedbávány,“ uvádějí autoři studie. Jedním z možných řešení této situace by podle nich mohlo být vytvoření více kategorií Nobelových cen.
„Výzvou zůstává, jak do systému odměňování zahrnout rozšiřující se spektrum vědeckých disciplín a rozšiřující se horizont typů práce, jako je například práce týmová,“ dodává vedoucí autorského kolektivu John Ioannidis, profesor medicíny a biomedicínské statistiky na Stanford University.
Pixabay/Florian Pircher: Nobelovým cenám dominuje pět oborů
Nová studie upozorňuje, že udělování nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.
Analýza publikovaná v časopise Plos One s názvem Work honored by Nobel prizes clusters heavily in a few scientific fields identifikovala celkem 114 vědeckých oborů. Pouze 36 z nich přitom mělo určitý vztah k některému příjemci Nobelovy ceny, přičemž více než 70 oborů nemělo k udělovaným cenám naopak vztah žádný. Ve více než polovině případů se Nobelova cena vztahovala k jednomu z pěti následujících oborů: částicová fyzika (14 %), buněčná biologie (12 %), atomová fyzika (11 %), neurovědy (10 %) a molekulární chemie (5 %).
Autoři do své studie zahrnuli jednu klíčovou publikaci každého laureáta Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii v letech 1995 až 2017. Při výběru byl zohledněn počet citací dané práce i hlavní autorství. Analýza si všímá, že téměř vždy, když byla Nobelova cena udělena, existovala řada dalších prací, které byly vydány současně s prací vítěznou a které byly zároveň citovány častěji.
Autoři studie však připomínají, že samotné citace nepokrývají celý obraz možného dopadu. Některé práce mohou vést k velkým pokrokům, a přesto přestanou být citovány, protože už svou úlohu splnily a pomohly konkrétní výzkumný obor posunout dopředu. A na druhou stranu i v oboru, ve kterém bylo zatím dosaženo jen malého pokroku, může docházet k opakovanému citování stejných referenčních prací. Také ne všechny vysoce citované články mají stejnou hodnotu - některé typy článků a knih mohou přitahovat mnoho citací, ale neexistuje žádný zlatý standard pro měření dopadu, který by byl aplikovatelný na vědu jako celek.
Autoři jsou si vědomi toho, že některé obory, jejichž publikace vycházejí v databázi Scopus, skutečně nejsou pro udělení jedné ze tří zkoumaných cen relevantní. „Přesto se zdá se, že většina vědeckých disciplín byla z ocenění vyloučena, i když by výzkum provedený v těchto oblastech byl pro jeden nebo více ze tří typů analyzovaných Nobelových cen způsobilý,“ stojí v práci publikované v časopisu Plos One.
Autoři uvádějí, že je obtížné určit příčinu tohoto shlukování několika „úspěšných“ oborů, a dodávají, že někteří vědci to mohou považovat i za žádoucí.
Protože s udělováním Nobelovy ceny je spojena především vysoká prestiž, vzniká podle autorů článku riziko, že tato nerovnost vytváří určitou kulturu exkluzivity vědců pracujících v některých oborech, zatímco jiné upozaďuje čistě na základě oblasti, v níž provádějí svůj výzkum. Tyto nerovnosti se pak odrážejí nejen v rovině prestiže, ale často také ve financování výzkumných týmů.
„Může to posílit kruh, ve kterém se již tak privilegované obory stanou ještě více privilegovanými a získají ještě více moci a finančních prostředků ve srovnání s jinými vědeckými obory, které zůstávají zanedbávány,“ uvádějí autoři studie. Jedním z možných řešení této situace by podle nich mohlo být vytvoření více kategorií Nobelových cen.
„Výzvou zůstává, jak do systému odměňování zahrnout rozšiřující se spektrum vědeckých disciplín a rozšiřující se horizont typů práce, jako je například práce týmová,“ dodává vedoucí autorského kolektivu John Ioannidis, profesor medicíny a biomedicínské statistiky na Stanford University.
Pixabay/Florian Pircher: Nobelovým cenám dominuje pět oborů
Nová studie upozorňuje, že udělování nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.
Analýza publikovaná v časopise Plos One s názvem Work honored by Nobel prizes clusters heavily in a few scientific fields identifikovala celkem 114 vědeckých oborů. Pouze 36 z nich přitom mělo určitý vztah k některému příjemci Nobelovy ceny, přičemž více než 70 oborů nemělo k udělovaným cenám naopak vztah žádný. Ve více než polovině případů se Nobelova cena vztahovala k jednomu z pěti následujících oborů: částicová fyzika (14 %), buněčná biologie (12 %), atomová fyzika (11 %), neurovědy (10 %) a molekulární chemie (5 %).
Autoři do své studie zahrnuli jednu klíčovou publikaci každého laureáta Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii v letech 1995 až 2017. Při výběru byl zohledněn počet citací dané práce i hlavní autorství. Analýza si všímá, že téměř vždy, když byla Nobelova cena udělena, existovala řada dalších prací, které byly vydány současně s prací vítěznou a které byly zároveň citovány častěji.
Autoři studie však připomínají, že samotné citace nepokrývají celý obraz možného dopadu. Některé práce mohou vést k velkým pokrokům, a přesto přestanou být citovány, protože už svou úlohu splnily a pomohly konkrétní výzkumný obor posunout dopředu. A na druhou stranu i v oboru, ve kterém bylo zatím dosaženo jen malého pokroku, může docházet k opakovanému citování stejných referenčních prací. Také ne všechny vysoce citované články mají stejnou hodnotu - některé typy článků a knih mohou přitahovat mnoho citací, ale neexistuje žádný zlatý standard pro měření dopadu, který by byl aplikovatelný na vědu jako celek.
Autoři jsou si vědomi toho, že některé obory, jejichž publikace vycházejí v databázi Scopus, skutečně nejsou pro udělení jedné ze tří zkoumaných cen relevantní. „Přesto se zdá se, že většina vědeckých disciplín byla z ocenění vyloučena, i když by výzkum provedený v těchto oblastech byl pro jeden nebo více ze tří typů analyzovaných Nobelových cen způsobilý,“ stojí v práci publikované v časopisu Plos One.
Autoři uvádějí, že je obtížné určit příčinu tohoto shlukování několika „úspěšných“ oborů, a dodávají, že někteří vědci to mohou považovat i za žádoucí.
Protože s udělováním Nobelovy ceny je spojena především vysoká prestiž, vzniká podle autorů článku riziko, že tato nerovnost vytváří určitou kulturu exkluzivity vědců pracujících v některých oborech, zatímco jiné upozaďuje čistě na základě oblasti, v níž provádějí svůj výzkum. Tyto nerovnosti se pak odrážejí nejen v rovině prestiže, ale často také ve financování výzkumných týmů.
„Může to posílit kruh, ve kterém se již tak privilegované obory stanou ještě více privilegovanými a získají ještě více moci a finančních prostředků ve srovnání s jinými vědeckými obory, které zůstávají zanedbávány,“ uvádějí autoři studie. Jedním z možných řešení této situace by podle nich mohlo být vytvoření více kategorií Nobelových cen.
„Výzvou zůstává, jak do systému odměňování zahrnout rozšiřující se spektrum vědeckých disciplín a rozšiřující se horizont typů práce, jako je například práce týmová,“ dodává vedoucí autorského kolektivu John Ioannidis, profesor medicíny a biomedicínské statistiky na Stanford University.
Pixabay/Florian Pircher: Nobelovým cenám dominuje pět oborů
Nová studie upozorňuje, že udělování nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.
Analýza publikovaná v časopise Plos One s názvem Work honored by Nobel prizes clusters heavily in a few scientific fields identifikovala celkem 114 vědeckých oborů. Pouze 36 z nich přitom mělo určitý vztah k některému příjemci Nobelovy ceny, přičemž více než 70 oborů nemělo k udělovaným cenám naopak vztah žádný. Ve více než polovině případů se Nobelova cena vztahovala k jednomu z pěti následujících oborů: částicová fyzika (14 %), buněčná biologie (12 %), atomová fyzika (11 %), neurovědy (10 %) a molekulární chemie (5 %).
Autoři do své studie zahrnuli jednu klíčovou publikaci každého laureáta Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii v letech 1995 až 2017. Při výběru byl zohledněn počet citací dané práce i hlavní autorství. Analýza si všímá, že téměř vždy, když byla Nobelova cena udělena, existovala řada dalších prací, které byly vydány současně s prací vítěznou a které byly zároveň citovány častěji.
Autoři studie však připomínají, že samotné citace nepokrývají celý obraz možného dopadu. Některé práce mohou vést k velkým pokrokům, a přesto přestanou být citovány, protože už svou úlohu splnily a pomohly konkrétní výzkumný obor posunout dopředu. A na druhou stranu i v oboru, ve kterém bylo zatím dosaženo jen malého pokroku, může docházet k opakovanému citování stejných referenčních prací. Také ne všechny vysoce citované články mají stejnou hodnotu - některé typy článků a knih mohou přitahovat mnoho citací, ale neexistuje žádný zlatý standard pro měření dopadu, který by byl aplikovatelný na vědu jako celek.
Autoři jsou si vědomi toho, že některé obory, jejichž publikace vycházejí v databázi Scopus, skutečně nejsou pro udělení jedné ze tří zkoumaných cen relevantní. „Přesto se zdá se, že většina vědeckých disciplín byla z ocenění vyloučena, i když by výzkum provedený v těchto oblastech byl pro jeden nebo více ze tří typů analyzovaných Nobelových cen způsobilý,“ stojí v práci publikované v časopisu Plos One.
Autoři uvádějí, že je obtížné určit příčinu tohoto shlukování několika „úspěšných“ oborů, a dodávají, že někteří vědci to mohou považovat i za žádoucí.
Protože s udělováním Nobelovy ceny je spojena především vysoká prestiž, vzniká podle autorů článku riziko, že tato nerovnost vytváří určitou kulturu exkluzivity vědců pracujících v některých oborech, zatímco jiné upozaďuje čistě na základě oblasti, v níž provádějí svůj výzkum. Tyto nerovnosti se pak odrážejí nejen v rovině prestiže, ale často také ve financování výzkumných týmů.
„Může to posílit kruh, ve kterém se již tak privilegované obory stanou ještě více privilegovanými a získají ještě více moci a finančních prostředků ve srovnání s jinými vědeckými obory, které zůstávají zanedbávány,“ uvádějí autoři studie. Jedním z možných řešení této situace by podle nich mohlo být vytvoření více kategorií Nobelových cen.
„Výzvou zůstává, jak do systému odměňování zahrnout rozšiřující se spektrum vědeckých disciplín a rozšiřující se horizont typů práce, jako je například práce týmová,“ dodává vedoucí autorského kolektivu John Ioannidis, profesor medicíny a biomedicínské statistiky na Stanford University.
