Virolog Marc Van Ranst: „Možná ještě pár let potrvá, než si znovu potřeseme rukou“

Jedním z mnoha projektů v portfoliu REA (Research Executive Agency/European Commission), které mohou potenciálně přispět k boji proti epidemii COVID-19, je projekt MICOBION, koordinovaný v Praze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Časopis READER požádal o rozhovor známého virologa a epidemiologa prof. Marca Van Ransta. Jeho tým na Katolické univerzitě v Lovani je partnerem projektu B5 Twinning MICOBION a on sám byl členem pohotovostního výboru pro COVID-19 v Belgii.

Mohl byste stručně popsat, čím se váš výzkumný tým zabývá?

Naše laboratoř je národním referenčním centrem pro koronaviry a koordinujeme laboratorní testování v Belgii, které se v současné době provádí ve více než 50 laboratořích. Provádíme sekvenování nové generace, abychom získali virové genomy plné délky k provádění fylogenetických a molekulárních evolučních studií.

Myslíte si jako virolog zapojený do výzkumu, že se výzkum stává globální prioritou?

Mezinárodní úsilí se vždy zaměřovalo na výzkum, zejména výzkum ve virologii. Tento rok jsme zakusili, jak může být pandemie zničující. Globální prioritou by měl být proaktivní výzkum antivirových a vakcinačních strategií proti všem potenciálně nebezpečným (a velmi často zoonotickým) virům.

Na jaké konkrétní výzkumné linie je třeba klást důraz, abychom mohli proti COVID-19 bojovat?

Výzkum by se měl zaměřit zejména na vývoj vakcín a nových antivirotik.

Můžete popsat své zkušenosti s poskytováním poradenství veřejným orgánům? Jaké jsou hlavní výzvy?

Na vzestupné části křivky, kolem jejího vrcholu a v horní části sestupné křivky stanuli v čele zemí odborníci, kteří jednotlivé státy provedli karanténou. Na konci epidemie se znovu chopili iniciativy politici, a ti často chtěli pokračovat v rozvolňování opatření, a to rychleji, než by vědcům bylo milé.

Postupuje rozvolňování opatření správným způsobem?

Když je pro někoho rozvolňování opatření příliš rychlé a pro jiného příliš pomalé, pravděpodobně jsme na správné cestě.

Co si myslíte o reakci Belgie na COVID-19 ve srovnání s jinými zeměmi?

Belgie byla těžce zasažena tisíci turistů, kteří se vraceli z lyžařských středisek, prokazatelně infikovaných COVID-19. Naše schopnost provádět trasování kontaktů byla nedostatečná. Naše nemocnice posílily jednotky intenzivní péče, takže nebyly nikdy přeplněné. Ale naše domovy pro seniory byly špatně vybavené a neměly dostatek personálu, aby se vypořádaly s epidemií takovéhoto rozsahu. Naše reakce na zpřísnění a rozvolnění opatření fungují dobře.

BIOCEV/Lies Willaert a Dirk Vertommen: Virolog Marc Van Ranst: „Možná ještě pár let potrvá, než si znovu potřeseme rukou“

Při návratu k „normálu“ zůstává nejcitlivějším aspektem sociální distancování: jak to ovlivní naše sociální vztahy?

Přizpůsobíme se. Budeme se držet trochu dál od sebe. Možná ještě pár let potrvá, než si znovu potřeseme rukou. Tato pandemie nám však také ukázala, že ačkoli jsme se museli jeden od druhého distancovat na fyzické rovině, zároveň naší společností proběhla masivní vlna solidarity.

Zde v Belgii jsme součástí mnohonárodnostní komunity a cestování do našich domovských zemí je pro nás velmi důležité. Co byste cestovatelům poradil?

Cestování bude nějakou chvíli méně příjemné. Méně letů, roušky, povinné karantény a nejistota ohledně druhé vlny vše v dohledné budoucnosti zkomplikují. Lidé budou cestovat méně. Lety časem zdraží. Já bych lidem poradil, aby cestovali jen v tom nejnutnějším případě.

Jsme lépe připraveni čelit budoucím pandemickým situacím a měli bychom budoucí pandemii považovat za nový „normální stav“?

Pandemie nás provázely odjakživa. Jsou poměrně vzácné, takže za pár let lidé zapomenou na ponaučení, kterého se nám nyní dostalo.

Jaké jsou vaše předpovědi ohledně druhé vlny COVID-19?

Začne malými ohnisky na různých místech a horečnou snahou tato ohniska potlačit. Dokážeme-li potlačit malá ohniska, k druhé vlně nedojde a můžeme dosáhnout období, kdy bude k dispozici vakcína. Pokud tato malá ohniska potlačit nedokážeme, přijde druhá vlna nepředvídatelné závažnosti.

Jaký je v tomto náročném období váš preferovaný způsob snižování stresu?

Sbírám známky. Známkám je pandemie jedno. Známky nemluví. Známky nežádají o rozhovor. Známky jsou hodné. Známky mám rád.

Vidíte nějaké pozitivní aspekty toho, co jsme zažili v této situaci sociální izolace? Jak bychom je mohli v budoucnu zúročit?

Byly zde i pozitivní aspekty. Lidé k sobě byli milejší, protože jsme měli společného nepřítele. Spotřebovávali jsme méně a nakupování nám nechybělo až tak, jak jsme si mysleli. Znovu jsme si navzájem půjčovali věci. Všude jsme viděli modrou oblohu bez bílých stop od letadel. Nemuseli jsme platit daně. No dobře, to poslední pravda není, ale bylo hezké si to chvilku myslet.