Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS
St, 21.10.2020
| Originální článek z: The Science for Population Protection
V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky GC/MS do analytické praxe chemických laboratoří HZS a IOOLB bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).

Pixabay/Kramarz: Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS

1. Úvod

V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky plynové chromatografie s hmotnostní detekcí do analytické praxe chemických laboratoří HZS krajů a Institutu ochrany obyvatelstva (1) bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME). Jedná se progresivní metodu přípravy vzorků, která je rychlá, ekonomická, univerzální pro mnoho aplikací a nevyžaduje použití rozpouštědla. Kromě toho šetří čas a náklady pro preparaci a často zvyšuje citlivost analýz (2,3). Proto se rychle zařadila mezi standardní metody přípravy vzorku pro plynovou chromatografii.

Technika SPME je předepsána při analýzách souvisejících se zjišťováním příčin vzniku požárů, které jsou založeny na GC/MS identifikaci potenciálních akcelerantů hoření, ale v běžné praxi chemických laboratoří HZS má i řadu dalších aplikačních uplatnění. Pro dosažení reprodukovatelných výsledků je důležitá volba vhodného vlákna, která záleží především na vlastnostech analytů.

Předcházející práce (4) byla zaměřena na vzájemné porovnání jednotlivých druhů vláken při identifikaci par různých organických látek při jediné době extrakce, a to 10 minut. Experimenty byly realizovány s využitím mobilního plynového chromatografu s hmotnostním detektorem EM 640. Ověřována byla komerční vlákna SPME, jejichž přehled uvádí tabulka 2.

Z porovnání vláken SPME z hlediska množství a druhů sorbovaných organických látek ze vzdušných směsí4 vyplynulo, že celkové množství extrahovaných organických látek různých vlastností bylo nejvyšší na vláknech s divinylbenzenem, tj. Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen. U ostatních polárních materiálů byla výtěžnost extrakce srovnatelná na vlákna Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan a Carbowax/Polyethylenglykol a byla ve srovnání s vlákny Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen zhruba o 1 až 2 řády nižší. Nejnižší množství látek bylo absorbováno na nepolární polydimethylsiloxanové vlákno.

Z porovnání relativních podílů jednotlivých látek zachycených ze směsi za stejných podmínek vyplynulo, že většina polárních vláken (Carbowax/Divinylbenzen, Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen, Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan) v podstatě preferuje málo těkavé látky bez ohledu na jejich polaritu. Rozhodující vlastností je zde evidentně těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita. Výjimku mezi nimi tvoří vlákno Carbowax/Polyethylenglykol, které přednostně extrahuje polární látky a evidentně nezachycuje nepolární látky oktan a hexan.

Zcela odlišných výsledků bylo dosaženo při extrakci na nepolární vlákno Polydimethylsiloxan. Absorbované množství látek ze vzdušné směsi o nízké koncentraci, přepočtené na jednotkovou koncentraci ve směsi, bylo u všech látek řádově srovnatelné bez ohledu na jejich vlastnosti. Pořadí podle množství zachycených látek vyjádřených plochou chromatografických píků přepočítanou na jednotkovou koncentraci ve vzdušné směsi jednoznačně ukázalo na rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Znovu je třeba zdůraznit, že všechny uvedené závěry (4) platí pro dobu extrakce 10 minut. K rozvoji těchto poznatků byly sledovány závislosti množství jednotlivých látek sorbovaných na vlákna SPME na době extrakce a z hlediska uvedených závislostí potom byla vlákna porovnána s cílem vytipování optimálního vlákna a doby extrakce.

2. Experimentální část

Jednotlivá vlákna byla porovnávána při analýze par směsi látek uvedených v tabulce 1. Snahou bylo studovat vlákna na analýzách směsi organických látek různých vlastností, zahrnující látky od těkavých po netěkavé a od polárních po nepolární (5).

Tabulka 1 Přehled měřených látek ve zkušební směsi

V rámci řešení úkolu byly ověřovány a porovnány 4 typy vláken. Jejich přehled včetně některých vlastností uvádí tabulka 2.

Tabulka 2 Přehled testovaných SPME vláken

Při experimentech byly analyzovány rovnovážné koncentrace par nad hladinou kapalné směsi při 80 °C. Do vialky objemu 4 ml bylo pipetováno 0,1 ml kapalné směsi látek podle tabulky 1. Vialka byla uzavřena a vložena do blokového termostatu vyhřátého na 80 °C, kde byla ponechána po dobu 30 minut. Potom bylo septem vialky v termostatu zavedeno zařízení SPME s příslušným vláknem, vlákno bylo vysunuto a ponecháno ve vialce po různě dlouhou dobu. Potom následovala GC/MS analýza při následujících parametrech měření:

  • Kolona: HP-5 MS, délka 25 m, Ø 0,32 mm, fáze 1 μm.
  • Nosný plyn: filtrovaný vzduch 300 hPa.
  • Teplota: T Inlet 180 °C , T Injection 250 °C.
  • Scan range: 30-400 amu.
  • Nástřik: 15 s.
  • GC program: 40 °C – 2 min, od 40 °C do 130 °C dT/dt 5 °C/min, od 130 °C do 220 °C dT/dt 20 °C/min, 220 °C – 1 min.

Výsledkem studia jsou časové závislosti množství extrahovaných látek ze směsi, charakterizovaných plochou chromatografického píku. Z hlediska těchto závislostí byla jednak porovnána aplikovaná vlákna podle schopnosti sorbovat organické látky různých vlastností a jednak srovnány studované analyty podle dispozic sorpce na jednotlivá vlákna.

3. Závislosti množství extrahovaných látek na době sorpce

Závislosti množství extrahovaných látek, vyjádřené plochami chromatografických píků látek, na době sorpce na jednotlivá vlákna SPME znázorňují obrázky 1 až 4.

Obr. 1 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS/DVB.jpg

Obr. 2 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PEG.jpg

Obr. 3 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno CAR/PDMS.jpg

Obr. 4 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS.jpg

Z obrázků vyplývá, že uvedená vlákna mají pro látky různých vlastností rozdílné sorpční schopnosti z hlediska její kinetiky. Je možno konstatovat, že zhruba do 15. minuty sorpce platí pro všechna vlákna v plné míře to, co bylo konstatováno v předcházející práci4 v porovnání látek u sorpce po dobu 10 minut, a to že:

  • u polárních vláken CAR/PDMS a PDMS/DVB je rozhodující vlastností těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita;
  • výjimku mezi polárními vlákny tvoří vlákno PEG, které přednostně extrahuje polární látky;
  • při extrakci na nepolární vlákno PDMS je rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Při dalším prodlužování doby extrakce nad 15 minut se však vzájemné poměry začínají měnit, a to pro jednotlivá vlákna různě.

Při sorpci na vlákno PDMS/DVB množství extrahovaných látek mírně roste v uvedeném pořadí a v tomto pořadí zůstávají látky až do 60. minuty, přičemž celkové množství látek nevýrazně klesá od 40. minuty výše. Maximum sorbovaného množství látek je po 30 až 40 minutách sorpce.

Při sorpci na vlákno CAR/PDMS a PEG po dobu vyšší než 15 minut začíná množství extrahovaných látek relativně prudce vzrůstat. Nejstrmější vzrůst zaznamenávají polární látky. Při době extrakce nad 40 minut pak dále roste extrahované množství polárních látek, především heptanolu, dichlorbenzenu, ale roste i množství toluenu, acetonu, propanolu, trichlorethylenu. Tento vzrůst se děje na úkor látek nepolárních, které jsou při dlouhé době extrakce z vláken vytěsňovány, což na obrázcích 2 a 3 dokumentují klesající závislosti pro hexan a oktan.

Časový průběh sorbovaného množství na vlákno PDMS je podobný jako na vlákno PDMS/DVB. Extrahované množství látek mírně roste, přičemž nejstrmější růst je patrný u látek nejméně těkavých. Množství extrahovaných látek roste s časem do 30. až 40. minuty a dále zůstává přibližně stejné u látek těkavých (aceton, propanol) a látek nepolárních a středně polárních (hexan, oktan, toluen, trichlorethylen), zatímco množství polárních netěkavých látek (heptanol, dichlorbenzen) klesá při době extrakce delší než 30 minut výrazně.

4. Porovnání vláken z hlediska kinetiky sorpce

Porovnání časových průběhů sorpce analyzovaných látek na jednotlivá vlákna je provedeno na obrázcích 5 až 12, na kterých je množství extrahovaných látek vyjádřeno plochami chromatografických píků. Na obrázku 13 je potom závislost celkového extrahovaného množství, charakterizovaného součtem ploch chromatografických píků všech látek, na době extrakce.

Obr. 5 Závislost množství acetonu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na doběextrakce

Obr. 6 Závislost množství 1-propanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 7 Závislost množství n-hexanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 8 Závislost množství trichlorethylenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 9 Závislost množství toluenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 10 Závislost množství n-oktanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 11 Závislost množství 1-heptanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 12 Závislost množství 1,2-dichlorbenzenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 13 Závislost součtu ploch píků všech analyzovaných látek na době extrakce na jednotlivá vlákna SPME

Z uvedených obrázků je zřejmé, že porovnání studovaných vláken SPME musí být pro různou dobu extrakce rozdílné. Rovněž se ukázalo, že výrazně vyšší extrakční schopnost vlákna PDMS/DVB proti jiným vláknům, zjištěná při době extrakce 10 minut (4), se s prodlužující dobou extrakce snižuje, až se při době extrakce 30 až 40 minut rozdíly mezi vlákny stírají.

Z hlediska časového průběhu sorpce látek je možno studovaná vlákna rozdělit na dvě skupiny. Z tohoto hlediska mají podobné vlastnosti vlákna PDMS/DVB (pink) a PDMS (red), zatímco odlišně se chovají vlákna PEG (purple) a CAR/PDMS (blue).

Vlákna PDMS/DVB a PDMS při krátkých dobách extrakce vykazují s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut. Rozdíl mezi oběma vlákny je v tom, že do doby extrakce 15 minut je rostoucí závislost extrahovaného množství látek na čase velmi strmá u vlákna PDMS/DVB, ale pozvolná u vlákna PDMS. S dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Strmý pokles množství extrahované látky s časem při době extrakce od 40. minuty výše vykazuje u obou vláken těkavý hexan a u nepolárního vlákna PDMS rovněž polární 1-heptanol. Na základě těchto závislostí lze konstatovat, že optimální doba extrakce činí pro vlákna PDMS/DVB a PDMS 30 až 40 minut.

Polární vlákna PEG a CAR/PDMS vykazují pro všechny polární a středně polární látky (jak těkavé tak netěkavé) rostoucí extrakční schopnost s časem. V rozmezí doby extrakce 5 až 60 minut by pro většinu analyzovaných látek bylo možné s dostatečným přiblížením tuto závislost popsat rovnicí přímky. Z obrázků 7 a 10 vyplývá, že při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství těchto látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

5. Závěr

Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS ukázalo, že porovnání studovaných vláken SPME je pro různou dobu extrakce rozdílné. Testované čtyři druhy vláken lze v zásadě rozdělit do dvou skupin.

Vlákna Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen a samotné vlákno polydimethylsiloxanové vykazují při krátkých dobách extrakce s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut a s dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Optimální doba extrakce činí pro tato vlákna 30 až 40 minut.

Polární vlákna Carbowax/Polyethylenglykol a Carboxen/Polydimethylsiloxan vykazují pro všechny polární a středně polární látky těkavé i netěkavé rostoucí extrakční schopnost s časem až do 60. minuty. Při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství nepolárních látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

Z hlediska využití při analýze akcelerantů hoření v rámci zjišťování příčin vzniku požárů, kdy se z chemického hlediska jedná v prvé řadě o analýzu alifatických a aromatických uhlovodíků, vyplývá ze závěrů studia jednotlivých vláken SPME, že optimální bude aplikace vlákna Carboxen/Polydimethylsiloxan a doba extrakce 30 minut, která zabezpečuje nejvyšší množství alifatických uhlovodíků. Výsledky práce jsou však vedle zjišťování příčin požárů plně využitelné v podmínkách chemických laboratoří HZS též při identifikaci kontaminantů ovzduší a dalších expertizách ve prospěch ochrany obyvatelstva.

Hasičský záchranný sbor ČR
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Vědecký článek | Akademie

Využití SPE a SPME při analýze piva

Vzhledem k široké nabídce různých sorbentů pro SPE a fází pro SPME bylo na příkladu stanovení mastných kyselin v pivu provedeno porovnání 11 SPE kolonek a dále pak porovnání 3 typů SPME vláken.
Vědecký článek | Potraviny

Využití některých moderních extrakčních postupů pro kvantitativní stanovení vicinálních diketonů v pivu.

Práce se zabývá vývojem a optimalizací metody sorpční extrakce na míchací tyčince (SBSE), porovnání s parametry mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a analýzy na plynovém chromatografu vybaveném ECD detektorem.
Vědecký článek | Různé

Příspěvek k využití techniky SPME při analýze těkavých organických látek metodou GC/MS

Jednou z metodik pro zjišťování příčin vzniku požárů je využití plynové chromatografie s hmotnostním detektorem ve spojení s technikou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).
Vědecký článek | Životní prostředí

Analýza látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami TENAX

Metodika analýzy látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami Tenax je určena pro identifikaci a stanovení těkavých organických látek v ovzduší.
Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS
St, 21.10.2020
| Originální článek z: The Science for Population Protection
V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky GC/MS do analytické praxe chemických laboratoří HZS a IOOLB bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).

Pixabay/Kramarz: Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS

1. Úvod

V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky plynové chromatografie s hmotnostní detekcí do analytické praxe chemických laboratoří HZS krajů a Institutu ochrany obyvatelstva (1) bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME). Jedná se progresivní metodu přípravy vzorků, která je rychlá, ekonomická, univerzální pro mnoho aplikací a nevyžaduje použití rozpouštědla. Kromě toho šetří čas a náklady pro preparaci a často zvyšuje citlivost analýz (2,3). Proto se rychle zařadila mezi standardní metody přípravy vzorku pro plynovou chromatografii.

Technika SPME je předepsána při analýzách souvisejících se zjišťováním příčin vzniku požárů, které jsou založeny na GC/MS identifikaci potenciálních akcelerantů hoření, ale v běžné praxi chemických laboratoří HZS má i řadu dalších aplikačních uplatnění. Pro dosažení reprodukovatelných výsledků je důležitá volba vhodného vlákna, která záleží především na vlastnostech analytů.

Předcházející práce (4) byla zaměřena na vzájemné porovnání jednotlivých druhů vláken při identifikaci par různých organických látek při jediné době extrakce, a to 10 minut. Experimenty byly realizovány s využitím mobilního plynového chromatografu s hmotnostním detektorem EM 640. Ověřována byla komerční vlákna SPME, jejichž přehled uvádí tabulka 2.

Z porovnání vláken SPME z hlediska množství a druhů sorbovaných organických látek ze vzdušných směsí4 vyplynulo, že celkové množství extrahovaných organických látek různých vlastností bylo nejvyšší na vláknech s divinylbenzenem, tj. Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen. U ostatních polárních materiálů byla výtěžnost extrakce srovnatelná na vlákna Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan a Carbowax/Polyethylenglykol a byla ve srovnání s vlákny Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen zhruba o 1 až 2 řády nižší. Nejnižší množství látek bylo absorbováno na nepolární polydimethylsiloxanové vlákno.

Z porovnání relativních podílů jednotlivých látek zachycených ze směsi za stejných podmínek vyplynulo, že většina polárních vláken (Carbowax/Divinylbenzen, Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen, Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan) v podstatě preferuje málo těkavé látky bez ohledu na jejich polaritu. Rozhodující vlastností je zde evidentně těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita. Výjimku mezi nimi tvoří vlákno Carbowax/Polyethylenglykol, které přednostně extrahuje polární látky a evidentně nezachycuje nepolární látky oktan a hexan.

Zcela odlišných výsledků bylo dosaženo při extrakci na nepolární vlákno Polydimethylsiloxan. Absorbované množství látek ze vzdušné směsi o nízké koncentraci, přepočtené na jednotkovou koncentraci ve směsi, bylo u všech látek řádově srovnatelné bez ohledu na jejich vlastnosti. Pořadí podle množství zachycených látek vyjádřených plochou chromatografických píků přepočítanou na jednotkovou koncentraci ve vzdušné směsi jednoznačně ukázalo na rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Znovu je třeba zdůraznit, že všechny uvedené závěry (4) platí pro dobu extrakce 10 minut. K rozvoji těchto poznatků byly sledovány závislosti množství jednotlivých látek sorbovaných na vlákna SPME na době extrakce a z hlediska uvedených závislostí potom byla vlákna porovnána s cílem vytipování optimálního vlákna a doby extrakce.

2. Experimentální část

Jednotlivá vlákna byla porovnávána při analýze par směsi látek uvedených v tabulce 1. Snahou bylo studovat vlákna na analýzách směsi organických látek různých vlastností, zahrnující látky od těkavých po netěkavé a od polárních po nepolární (5).

Tabulka 1 Přehled měřených látek ve zkušební směsi

V rámci řešení úkolu byly ověřovány a porovnány 4 typy vláken. Jejich přehled včetně některých vlastností uvádí tabulka 2.

Tabulka 2 Přehled testovaných SPME vláken

Při experimentech byly analyzovány rovnovážné koncentrace par nad hladinou kapalné směsi při 80 °C. Do vialky objemu 4 ml bylo pipetováno 0,1 ml kapalné směsi látek podle tabulky 1. Vialka byla uzavřena a vložena do blokového termostatu vyhřátého na 80 °C, kde byla ponechána po dobu 30 minut. Potom bylo septem vialky v termostatu zavedeno zařízení SPME s příslušným vláknem, vlákno bylo vysunuto a ponecháno ve vialce po různě dlouhou dobu. Potom následovala GC/MS analýza při následujících parametrech měření:

  • Kolona: HP-5 MS, délka 25 m, Ø 0,32 mm, fáze 1 μm.
  • Nosný plyn: filtrovaný vzduch 300 hPa.
  • Teplota: T Inlet 180 °C , T Injection 250 °C.
  • Scan range: 30-400 amu.
  • Nástřik: 15 s.
  • GC program: 40 °C – 2 min, od 40 °C do 130 °C dT/dt 5 °C/min, od 130 °C do 220 °C dT/dt 20 °C/min, 220 °C – 1 min.

Výsledkem studia jsou časové závislosti množství extrahovaných látek ze směsi, charakterizovaných plochou chromatografického píku. Z hlediska těchto závislostí byla jednak porovnána aplikovaná vlákna podle schopnosti sorbovat organické látky různých vlastností a jednak srovnány studované analyty podle dispozic sorpce na jednotlivá vlákna.

3. Závislosti množství extrahovaných látek na době sorpce

Závislosti množství extrahovaných látek, vyjádřené plochami chromatografických píků látek, na době sorpce na jednotlivá vlákna SPME znázorňují obrázky 1 až 4.

Obr. 1 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS/DVB.jpg

Obr. 2 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PEG.jpg

Obr. 3 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno CAR/PDMS.jpg

Obr. 4 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS.jpg

Z obrázků vyplývá, že uvedená vlákna mají pro látky různých vlastností rozdílné sorpční schopnosti z hlediska její kinetiky. Je možno konstatovat, že zhruba do 15. minuty sorpce platí pro všechna vlákna v plné míře to, co bylo konstatováno v předcházející práci4 v porovnání látek u sorpce po dobu 10 minut, a to že:

  • u polárních vláken CAR/PDMS a PDMS/DVB je rozhodující vlastností těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita;
  • výjimku mezi polárními vlákny tvoří vlákno PEG, které přednostně extrahuje polární látky;
  • při extrakci na nepolární vlákno PDMS je rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Při dalším prodlužování doby extrakce nad 15 minut se však vzájemné poměry začínají měnit, a to pro jednotlivá vlákna různě.

Při sorpci na vlákno PDMS/DVB množství extrahovaných látek mírně roste v uvedeném pořadí a v tomto pořadí zůstávají látky až do 60. minuty, přičemž celkové množství látek nevýrazně klesá od 40. minuty výše. Maximum sorbovaného množství látek je po 30 až 40 minutách sorpce.

Při sorpci na vlákno CAR/PDMS a PEG po dobu vyšší než 15 minut začíná množství extrahovaných látek relativně prudce vzrůstat. Nejstrmější vzrůst zaznamenávají polární látky. Při době extrakce nad 40 minut pak dále roste extrahované množství polárních látek, především heptanolu, dichlorbenzenu, ale roste i množství toluenu, acetonu, propanolu, trichlorethylenu. Tento vzrůst se děje na úkor látek nepolárních, které jsou při dlouhé době extrakce z vláken vytěsňovány, což na obrázcích 2 a 3 dokumentují klesající závislosti pro hexan a oktan.

Časový průběh sorbovaného množství na vlákno PDMS je podobný jako na vlákno PDMS/DVB. Extrahované množství látek mírně roste, přičemž nejstrmější růst je patrný u látek nejméně těkavých. Množství extrahovaných látek roste s časem do 30. až 40. minuty a dále zůstává přibližně stejné u látek těkavých (aceton, propanol) a látek nepolárních a středně polárních (hexan, oktan, toluen, trichlorethylen), zatímco množství polárních netěkavých látek (heptanol, dichlorbenzen) klesá při době extrakce delší než 30 minut výrazně.

4. Porovnání vláken z hlediska kinetiky sorpce

Porovnání časových průběhů sorpce analyzovaných látek na jednotlivá vlákna je provedeno na obrázcích 5 až 12, na kterých je množství extrahovaných látek vyjádřeno plochami chromatografických píků. Na obrázku 13 je potom závislost celkového extrahovaného množství, charakterizovaného součtem ploch chromatografických píků všech látek, na době extrakce.

Obr. 5 Závislost množství acetonu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na doběextrakce

Obr. 6 Závislost množství 1-propanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 7 Závislost množství n-hexanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 8 Závislost množství trichlorethylenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 9 Závislost množství toluenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 10 Závislost množství n-oktanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 11 Závislost množství 1-heptanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 12 Závislost množství 1,2-dichlorbenzenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 13 Závislost součtu ploch píků všech analyzovaných látek na době extrakce na jednotlivá vlákna SPME

Z uvedených obrázků je zřejmé, že porovnání studovaných vláken SPME musí být pro různou dobu extrakce rozdílné. Rovněž se ukázalo, že výrazně vyšší extrakční schopnost vlákna PDMS/DVB proti jiným vláknům, zjištěná při době extrakce 10 minut (4), se s prodlužující dobou extrakce snižuje, až se při době extrakce 30 až 40 minut rozdíly mezi vlákny stírají.

Z hlediska časového průběhu sorpce látek je možno studovaná vlákna rozdělit na dvě skupiny. Z tohoto hlediska mají podobné vlastnosti vlákna PDMS/DVB (pink) a PDMS (red), zatímco odlišně se chovají vlákna PEG (purple) a CAR/PDMS (blue).

Vlákna PDMS/DVB a PDMS při krátkých dobách extrakce vykazují s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut. Rozdíl mezi oběma vlákny je v tom, že do doby extrakce 15 minut je rostoucí závislost extrahovaného množství látek na čase velmi strmá u vlákna PDMS/DVB, ale pozvolná u vlákna PDMS. S dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Strmý pokles množství extrahované látky s časem při době extrakce od 40. minuty výše vykazuje u obou vláken těkavý hexan a u nepolárního vlákna PDMS rovněž polární 1-heptanol. Na základě těchto závislostí lze konstatovat, že optimální doba extrakce činí pro vlákna PDMS/DVB a PDMS 30 až 40 minut.

Polární vlákna PEG a CAR/PDMS vykazují pro všechny polární a středně polární látky (jak těkavé tak netěkavé) rostoucí extrakční schopnost s časem. V rozmezí doby extrakce 5 až 60 minut by pro většinu analyzovaných látek bylo možné s dostatečným přiblížením tuto závislost popsat rovnicí přímky. Z obrázků 7 a 10 vyplývá, že při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství těchto látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

5. Závěr

Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS ukázalo, že porovnání studovaných vláken SPME je pro různou dobu extrakce rozdílné. Testované čtyři druhy vláken lze v zásadě rozdělit do dvou skupin.

Vlákna Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen a samotné vlákno polydimethylsiloxanové vykazují při krátkých dobách extrakce s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut a s dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Optimální doba extrakce činí pro tato vlákna 30 až 40 minut.

Polární vlákna Carbowax/Polyethylenglykol a Carboxen/Polydimethylsiloxan vykazují pro všechny polární a středně polární látky těkavé i netěkavé rostoucí extrakční schopnost s časem až do 60. minuty. Při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství nepolárních látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

Z hlediska využití při analýze akcelerantů hoření v rámci zjišťování příčin vzniku požárů, kdy se z chemického hlediska jedná v prvé řadě o analýzu alifatických a aromatických uhlovodíků, vyplývá ze závěrů studia jednotlivých vláken SPME, že optimální bude aplikace vlákna Carboxen/Polydimethylsiloxan a doba extrakce 30 minut, která zabezpečuje nejvyšší množství alifatických uhlovodíků. Výsledky práce jsou však vedle zjišťování příčin požárů plně využitelné v podmínkách chemických laboratoří HZS též při identifikaci kontaminantů ovzduší a dalších expertizách ve prospěch ochrany obyvatelstva.

Hasičský záchranný sbor ČR
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Vědecký článek | Akademie

Využití SPE a SPME při analýze piva

Vzhledem k široké nabídce různých sorbentů pro SPE a fází pro SPME bylo na příkladu stanovení mastných kyselin v pivu provedeno porovnání 11 SPE kolonek a dále pak porovnání 3 typů SPME vláken.
Vědecký článek | Potraviny

Využití některých moderních extrakčních postupů pro kvantitativní stanovení vicinálních diketonů v pivu.

Práce se zabývá vývojem a optimalizací metody sorpční extrakce na míchací tyčince (SBSE), porovnání s parametry mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a analýzy na plynovém chromatografu vybaveném ECD detektorem.
Vědecký článek | Různé

Příspěvek k využití techniky SPME při analýze těkavých organických látek metodou GC/MS

Jednou z metodik pro zjišťování příčin vzniku požárů je využití plynové chromatografie s hmotnostním detektorem ve spojení s technikou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).
Vědecký článek | Životní prostředí

Analýza látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami TENAX

Metodika analýzy látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami Tenax je určena pro identifikaci a stanovení těkavých organických látek v ovzduší.
Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS
St, 21.10.2020
| Originální článek z: The Science for Population Protection
V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky GC/MS do analytické praxe chemických laboratoří HZS a IOOLB bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).

Pixabay/Kramarz: Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS

1. Úvod

V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky plynové chromatografie s hmotnostní detekcí do analytické praxe chemických laboratoří HZS krajů a Institutu ochrany obyvatelstva (1) bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME). Jedná se progresivní metodu přípravy vzorků, která je rychlá, ekonomická, univerzální pro mnoho aplikací a nevyžaduje použití rozpouštědla. Kromě toho šetří čas a náklady pro preparaci a často zvyšuje citlivost analýz (2,3). Proto se rychle zařadila mezi standardní metody přípravy vzorku pro plynovou chromatografii.

Technika SPME je předepsána při analýzách souvisejících se zjišťováním příčin vzniku požárů, které jsou založeny na GC/MS identifikaci potenciálních akcelerantů hoření, ale v běžné praxi chemických laboratoří HZS má i řadu dalších aplikačních uplatnění. Pro dosažení reprodukovatelných výsledků je důležitá volba vhodného vlákna, která záleží především na vlastnostech analytů.

Předcházející práce (4) byla zaměřena na vzájemné porovnání jednotlivých druhů vláken při identifikaci par různých organických látek při jediné době extrakce, a to 10 minut. Experimenty byly realizovány s využitím mobilního plynového chromatografu s hmotnostním detektorem EM 640. Ověřována byla komerční vlákna SPME, jejichž přehled uvádí tabulka 2.

Z porovnání vláken SPME z hlediska množství a druhů sorbovaných organických látek ze vzdušných směsí4 vyplynulo, že celkové množství extrahovaných organických látek různých vlastností bylo nejvyšší na vláknech s divinylbenzenem, tj. Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen. U ostatních polárních materiálů byla výtěžnost extrakce srovnatelná na vlákna Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan a Carbowax/Polyethylenglykol a byla ve srovnání s vlákny Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen zhruba o 1 až 2 řády nižší. Nejnižší množství látek bylo absorbováno na nepolární polydimethylsiloxanové vlákno.

Z porovnání relativních podílů jednotlivých látek zachycených ze směsi za stejných podmínek vyplynulo, že většina polárních vláken (Carbowax/Divinylbenzen, Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen, Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan) v podstatě preferuje málo těkavé látky bez ohledu na jejich polaritu. Rozhodující vlastností je zde evidentně těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita. Výjimku mezi nimi tvoří vlákno Carbowax/Polyethylenglykol, které přednostně extrahuje polární látky a evidentně nezachycuje nepolární látky oktan a hexan.

Zcela odlišných výsledků bylo dosaženo při extrakci na nepolární vlákno Polydimethylsiloxan. Absorbované množství látek ze vzdušné směsi o nízké koncentraci, přepočtené na jednotkovou koncentraci ve směsi, bylo u všech látek řádově srovnatelné bez ohledu na jejich vlastnosti. Pořadí podle množství zachycených látek vyjádřených plochou chromatografických píků přepočítanou na jednotkovou koncentraci ve vzdušné směsi jednoznačně ukázalo na rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Znovu je třeba zdůraznit, že všechny uvedené závěry (4) platí pro dobu extrakce 10 minut. K rozvoji těchto poznatků byly sledovány závislosti množství jednotlivých látek sorbovaných na vlákna SPME na době extrakce a z hlediska uvedených závislostí potom byla vlákna porovnána s cílem vytipování optimálního vlákna a doby extrakce.

2. Experimentální část

Jednotlivá vlákna byla porovnávána při analýze par směsi látek uvedených v tabulce 1. Snahou bylo studovat vlákna na analýzách směsi organických látek různých vlastností, zahrnující látky od těkavých po netěkavé a od polárních po nepolární (5).

Tabulka 1 Přehled měřených látek ve zkušební směsi

V rámci řešení úkolu byly ověřovány a porovnány 4 typy vláken. Jejich přehled včetně některých vlastností uvádí tabulka 2.

Tabulka 2 Přehled testovaných SPME vláken

Při experimentech byly analyzovány rovnovážné koncentrace par nad hladinou kapalné směsi při 80 °C. Do vialky objemu 4 ml bylo pipetováno 0,1 ml kapalné směsi látek podle tabulky 1. Vialka byla uzavřena a vložena do blokového termostatu vyhřátého na 80 °C, kde byla ponechána po dobu 30 minut. Potom bylo septem vialky v termostatu zavedeno zařízení SPME s příslušným vláknem, vlákno bylo vysunuto a ponecháno ve vialce po různě dlouhou dobu. Potom následovala GC/MS analýza při následujících parametrech měření:

  • Kolona: HP-5 MS, délka 25 m, Ø 0,32 mm, fáze 1 μm.
  • Nosný plyn: filtrovaný vzduch 300 hPa.
  • Teplota: T Inlet 180 °C , T Injection 250 °C.
  • Scan range: 30-400 amu.
  • Nástřik: 15 s.
  • GC program: 40 °C – 2 min, od 40 °C do 130 °C dT/dt 5 °C/min, od 130 °C do 220 °C dT/dt 20 °C/min, 220 °C – 1 min.

Výsledkem studia jsou časové závislosti množství extrahovaných látek ze směsi, charakterizovaných plochou chromatografického píku. Z hlediska těchto závislostí byla jednak porovnána aplikovaná vlákna podle schopnosti sorbovat organické látky různých vlastností a jednak srovnány studované analyty podle dispozic sorpce na jednotlivá vlákna.

3. Závislosti množství extrahovaných látek na době sorpce

Závislosti množství extrahovaných látek, vyjádřené plochami chromatografických píků látek, na době sorpce na jednotlivá vlákna SPME znázorňují obrázky 1 až 4.

Obr. 1 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS/DVB.jpg

Obr. 2 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PEG.jpg

Obr. 3 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno CAR/PDMS.jpg

Obr. 4 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS.jpg

Z obrázků vyplývá, že uvedená vlákna mají pro látky různých vlastností rozdílné sorpční schopnosti z hlediska její kinetiky. Je možno konstatovat, že zhruba do 15. minuty sorpce platí pro všechna vlákna v plné míře to, co bylo konstatováno v předcházející práci4 v porovnání látek u sorpce po dobu 10 minut, a to že:

  • u polárních vláken CAR/PDMS a PDMS/DVB je rozhodující vlastností těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita;
  • výjimku mezi polárními vlákny tvoří vlákno PEG, které přednostně extrahuje polární látky;
  • při extrakci na nepolární vlákno PDMS je rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Při dalším prodlužování doby extrakce nad 15 minut se však vzájemné poměry začínají měnit, a to pro jednotlivá vlákna různě.

Při sorpci na vlákno PDMS/DVB množství extrahovaných látek mírně roste v uvedeném pořadí a v tomto pořadí zůstávají látky až do 60. minuty, přičemž celkové množství látek nevýrazně klesá od 40. minuty výše. Maximum sorbovaného množství látek je po 30 až 40 minutách sorpce.

Při sorpci na vlákno CAR/PDMS a PEG po dobu vyšší než 15 minut začíná množství extrahovaných látek relativně prudce vzrůstat. Nejstrmější vzrůst zaznamenávají polární látky. Při době extrakce nad 40 minut pak dále roste extrahované množství polárních látek, především heptanolu, dichlorbenzenu, ale roste i množství toluenu, acetonu, propanolu, trichlorethylenu. Tento vzrůst se děje na úkor látek nepolárních, které jsou při dlouhé době extrakce z vláken vytěsňovány, což na obrázcích 2 a 3 dokumentují klesající závislosti pro hexan a oktan.

Časový průběh sorbovaného množství na vlákno PDMS je podobný jako na vlákno PDMS/DVB. Extrahované množství látek mírně roste, přičemž nejstrmější růst je patrný u látek nejméně těkavých. Množství extrahovaných látek roste s časem do 30. až 40. minuty a dále zůstává přibližně stejné u látek těkavých (aceton, propanol) a látek nepolárních a středně polárních (hexan, oktan, toluen, trichlorethylen), zatímco množství polárních netěkavých látek (heptanol, dichlorbenzen) klesá při době extrakce delší než 30 minut výrazně.

4. Porovnání vláken z hlediska kinetiky sorpce

Porovnání časových průběhů sorpce analyzovaných látek na jednotlivá vlákna je provedeno na obrázcích 5 až 12, na kterých je množství extrahovaných látek vyjádřeno plochami chromatografických píků. Na obrázku 13 je potom závislost celkového extrahovaného množství, charakterizovaného součtem ploch chromatografických píků všech látek, na době extrakce.

Obr. 5 Závislost množství acetonu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na doběextrakce

Obr. 6 Závislost množství 1-propanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 7 Závislost množství n-hexanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 8 Závislost množství trichlorethylenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 9 Závislost množství toluenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 10 Závislost množství n-oktanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 11 Závislost množství 1-heptanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 12 Závislost množství 1,2-dichlorbenzenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 13 Závislost součtu ploch píků všech analyzovaných látek na době extrakce na jednotlivá vlákna SPME

Z uvedených obrázků je zřejmé, že porovnání studovaných vláken SPME musí být pro různou dobu extrakce rozdílné. Rovněž se ukázalo, že výrazně vyšší extrakční schopnost vlákna PDMS/DVB proti jiným vláknům, zjištěná při době extrakce 10 minut (4), se s prodlužující dobou extrakce snižuje, až se při době extrakce 30 až 40 minut rozdíly mezi vlákny stírají.

Z hlediska časového průběhu sorpce látek je možno studovaná vlákna rozdělit na dvě skupiny. Z tohoto hlediska mají podobné vlastnosti vlákna PDMS/DVB (pink) a PDMS (red), zatímco odlišně se chovají vlákna PEG (purple) a CAR/PDMS (blue).

Vlákna PDMS/DVB a PDMS při krátkých dobách extrakce vykazují s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut. Rozdíl mezi oběma vlákny je v tom, že do doby extrakce 15 minut je rostoucí závislost extrahovaného množství látek na čase velmi strmá u vlákna PDMS/DVB, ale pozvolná u vlákna PDMS. S dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Strmý pokles množství extrahované látky s časem při době extrakce od 40. minuty výše vykazuje u obou vláken těkavý hexan a u nepolárního vlákna PDMS rovněž polární 1-heptanol. Na základě těchto závislostí lze konstatovat, že optimální doba extrakce činí pro vlákna PDMS/DVB a PDMS 30 až 40 minut.

Polární vlákna PEG a CAR/PDMS vykazují pro všechny polární a středně polární látky (jak těkavé tak netěkavé) rostoucí extrakční schopnost s časem. V rozmezí doby extrakce 5 až 60 minut by pro většinu analyzovaných látek bylo možné s dostatečným přiblížením tuto závislost popsat rovnicí přímky. Z obrázků 7 a 10 vyplývá, že při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství těchto látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

5. Závěr

Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS ukázalo, že porovnání studovaných vláken SPME je pro různou dobu extrakce rozdílné. Testované čtyři druhy vláken lze v zásadě rozdělit do dvou skupin.

Vlákna Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen a samotné vlákno polydimethylsiloxanové vykazují při krátkých dobách extrakce s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut a s dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Optimální doba extrakce činí pro tato vlákna 30 až 40 minut.

Polární vlákna Carbowax/Polyethylenglykol a Carboxen/Polydimethylsiloxan vykazují pro všechny polární a středně polární látky těkavé i netěkavé rostoucí extrakční schopnost s časem až do 60. minuty. Při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství nepolárních látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

Z hlediska využití při analýze akcelerantů hoření v rámci zjišťování příčin vzniku požárů, kdy se z chemického hlediska jedná v prvé řadě o analýzu alifatických a aromatických uhlovodíků, vyplývá ze závěrů studia jednotlivých vláken SPME, že optimální bude aplikace vlákna Carboxen/Polydimethylsiloxan a doba extrakce 30 minut, která zabezpečuje nejvyšší množství alifatických uhlovodíků. Výsledky práce jsou však vedle zjišťování příčin požárů plně využitelné v podmínkách chemických laboratoří HZS též při identifikaci kontaminantů ovzduší a dalších expertizách ve prospěch ochrany obyvatelstva.

Hasičský záchranný sbor ČR
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Vědecký článek | Akademie

Využití SPE a SPME při analýze piva

Vzhledem k široké nabídce různých sorbentů pro SPE a fází pro SPME bylo na příkladu stanovení mastných kyselin v pivu provedeno porovnání 11 SPE kolonek a dále pak porovnání 3 typů SPME vláken.
Vědecký článek | Potraviny

Využití některých moderních extrakčních postupů pro kvantitativní stanovení vicinálních diketonů v pivu.

Práce se zabývá vývojem a optimalizací metody sorpční extrakce na míchací tyčince (SBSE), porovnání s parametry mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a analýzy na plynovém chromatografu vybaveném ECD detektorem.
Vědecký článek | Různé

Příspěvek k využití techniky SPME při analýze těkavých organických látek metodou GC/MS

Jednou z metodik pro zjišťování příčin vzniku požárů je využití plynové chromatografie s hmotnostním detektorem ve spojení s technikou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).
Vědecký článek | Životní prostředí

Analýza látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami TENAX

Metodika analýzy látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami Tenax je určena pro identifikaci a stanovení těkavých organických látek v ovzduší.
Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS
St, 21.10.2020
| Originální článek z: The Science for Population Protection
V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky GC/MS do analytické praxe chemických laboratoří HZS a IOOLB bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).

Pixabay/Kramarz: Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS

1. Úvod

V souvislosti se zavedením problematiky zjišťování příčin vzniku požárů a metodiky plynové chromatografie s hmotnostní detekcí do analytické praxe chemických laboratoří HZS krajů a Institutu ochrany obyvatelstva (1) bylo studováno využití techniky mikroextrakce na tuhou fázi (SPME). Jedná se progresivní metodu přípravy vzorků, která je rychlá, ekonomická, univerzální pro mnoho aplikací a nevyžaduje použití rozpouštědla. Kromě toho šetří čas a náklady pro preparaci a často zvyšuje citlivost analýz (2,3). Proto se rychle zařadila mezi standardní metody přípravy vzorku pro plynovou chromatografii.

Technika SPME je předepsána při analýzách souvisejících se zjišťováním příčin vzniku požárů, které jsou založeny na GC/MS identifikaci potenciálních akcelerantů hoření, ale v běžné praxi chemických laboratoří HZS má i řadu dalších aplikačních uplatnění. Pro dosažení reprodukovatelných výsledků je důležitá volba vhodného vlákna, která záleží především na vlastnostech analytů.

Předcházející práce (4) byla zaměřena na vzájemné porovnání jednotlivých druhů vláken při identifikaci par různých organických látek při jediné době extrakce, a to 10 minut. Experimenty byly realizovány s využitím mobilního plynového chromatografu s hmotnostním detektorem EM 640. Ověřována byla komerční vlákna SPME, jejichž přehled uvádí tabulka 2.

Z porovnání vláken SPME z hlediska množství a druhů sorbovaných organických látek ze vzdušných směsí4 vyplynulo, že celkové množství extrahovaných organických látek různých vlastností bylo nejvyšší na vláknech s divinylbenzenem, tj. Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen. U ostatních polárních materiálů byla výtěžnost extrakce srovnatelná na vlákna Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan a Carbowax/Polyethylenglykol a byla ve srovnání s vlákny Carbowax/Divinylbenzen a Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen zhruba o 1 až 2 řády nižší. Nejnižší množství látek bylo absorbováno na nepolární polydimethylsiloxanové vlákno.

Z porovnání relativních podílů jednotlivých látek zachycených ze směsi za stejných podmínek vyplynulo, že většina polárních vláken (Carbowax/Divinylbenzen, Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen, Divinylbenzen/Carboxen/Polydimethylsiloxan, Carboxen/Polydimethylsiloxan) v podstatě preferuje málo těkavé látky bez ohledu na jejich polaritu. Rozhodující vlastností je zde evidentně těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita. Výjimku mezi nimi tvoří vlákno Carbowax/Polyethylenglykol, které přednostně extrahuje polární látky a evidentně nezachycuje nepolární látky oktan a hexan.

Zcela odlišných výsledků bylo dosaženo při extrakci na nepolární vlákno Polydimethylsiloxan. Absorbované množství látek ze vzdušné směsi o nízké koncentraci, přepočtené na jednotkovou koncentraci ve směsi, bylo u všech látek řádově srovnatelné bez ohledu na jejich vlastnosti. Pořadí podle množství zachycených látek vyjádřených plochou chromatografických píků přepočítanou na jednotkovou koncentraci ve vzdušné směsi jednoznačně ukázalo na rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Znovu je třeba zdůraznit, že všechny uvedené závěry (4) platí pro dobu extrakce 10 minut. K rozvoji těchto poznatků byly sledovány závislosti množství jednotlivých látek sorbovaných na vlákna SPME na době extrakce a z hlediska uvedených závislostí potom byla vlákna porovnána s cílem vytipování optimálního vlákna a doby extrakce.

2. Experimentální část

Jednotlivá vlákna byla porovnávána při analýze par směsi látek uvedených v tabulce 1. Snahou bylo studovat vlákna na analýzách směsi organických látek různých vlastností, zahrnující látky od těkavých po netěkavé a od polárních po nepolární (5).

Tabulka 1 Přehled měřených látek ve zkušební směsi

V rámci řešení úkolu byly ověřovány a porovnány 4 typy vláken. Jejich přehled včetně některých vlastností uvádí tabulka 2.

Tabulka 2 Přehled testovaných SPME vláken

Při experimentech byly analyzovány rovnovážné koncentrace par nad hladinou kapalné směsi při 80 °C. Do vialky objemu 4 ml bylo pipetováno 0,1 ml kapalné směsi látek podle tabulky 1. Vialka byla uzavřena a vložena do blokového termostatu vyhřátého na 80 °C, kde byla ponechána po dobu 30 minut. Potom bylo septem vialky v termostatu zavedeno zařízení SPME s příslušným vláknem, vlákno bylo vysunuto a ponecháno ve vialce po různě dlouhou dobu. Potom následovala GC/MS analýza při následujících parametrech měření:

  • Kolona: HP-5 MS, délka 25 m, Ø 0,32 mm, fáze 1 μm.
  • Nosný plyn: filtrovaný vzduch 300 hPa.
  • Teplota: T Inlet 180 °C , T Injection 250 °C.
  • Scan range: 30-400 amu.
  • Nástřik: 15 s.
  • GC program: 40 °C – 2 min, od 40 °C do 130 °C dT/dt 5 °C/min, od 130 °C do 220 °C dT/dt 20 °C/min, 220 °C – 1 min.

Výsledkem studia jsou časové závislosti množství extrahovaných látek ze směsi, charakterizovaných plochou chromatografického píku. Z hlediska těchto závislostí byla jednak porovnána aplikovaná vlákna podle schopnosti sorbovat organické látky různých vlastností a jednak srovnány studované analyty podle dispozic sorpce na jednotlivá vlákna.

3. Závislosti množství extrahovaných látek na době sorpce

Závislosti množství extrahovaných látek, vyjádřené plochami chromatografických píků látek, na době sorpce na jednotlivá vlákna SPME znázorňují obrázky 1 až 4.

Obr. 1 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS/DVB.jpg

Obr. 2 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PEG.jpg

Obr. 3 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno CAR/PDMS.jpg

Obr. 4 Závislost plochy píků analyzovaných látek na době extrakce na vlákno PDMS.jpg

Z obrázků vyplývá, že uvedená vlákna mají pro látky různých vlastností rozdílné sorpční schopnosti z hlediska její kinetiky. Je možno konstatovat, že zhruba do 15. minuty sorpce platí pro všechna vlákna v plné míře to, co bylo konstatováno v předcházející práci4 v porovnání látek u sorpce po dobu 10 minut, a to že:

  • u polárních vláken CAR/PDMS a PDMS/DVB je rozhodující vlastností těkavost látky a nikoliv např. molekulová hmotnost či polarita;
  • výjimku mezi polárními vlákny tvoří vlákno PEG, které přednostně extrahuje polární látky;
  • při extrakci na nepolární vlákno PDMS je rozhodující vliv polarity látky ve prospěch látek nepolárních.

Při dalším prodlužování doby extrakce nad 15 minut se však vzájemné poměry začínají měnit, a to pro jednotlivá vlákna různě.

Při sorpci na vlákno PDMS/DVB množství extrahovaných látek mírně roste v uvedeném pořadí a v tomto pořadí zůstávají látky až do 60. minuty, přičemž celkové množství látek nevýrazně klesá od 40. minuty výše. Maximum sorbovaného množství látek je po 30 až 40 minutách sorpce.

Při sorpci na vlákno CAR/PDMS a PEG po dobu vyšší než 15 minut začíná množství extrahovaných látek relativně prudce vzrůstat. Nejstrmější vzrůst zaznamenávají polární látky. Při době extrakce nad 40 minut pak dále roste extrahované množství polárních látek, především heptanolu, dichlorbenzenu, ale roste i množství toluenu, acetonu, propanolu, trichlorethylenu. Tento vzrůst se děje na úkor látek nepolárních, které jsou při dlouhé době extrakce z vláken vytěsňovány, což na obrázcích 2 a 3 dokumentují klesající závislosti pro hexan a oktan.

Časový průběh sorbovaného množství na vlákno PDMS je podobný jako na vlákno PDMS/DVB. Extrahované množství látek mírně roste, přičemž nejstrmější růst je patrný u látek nejméně těkavých. Množství extrahovaných látek roste s časem do 30. až 40. minuty a dále zůstává přibližně stejné u látek těkavých (aceton, propanol) a látek nepolárních a středně polárních (hexan, oktan, toluen, trichlorethylen), zatímco množství polárních netěkavých látek (heptanol, dichlorbenzen) klesá při době extrakce delší než 30 minut výrazně.

4. Porovnání vláken z hlediska kinetiky sorpce

Porovnání časových průběhů sorpce analyzovaných látek na jednotlivá vlákna je provedeno na obrázcích 5 až 12, na kterých je množství extrahovaných látek vyjádřeno plochami chromatografických píků. Na obrázku 13 je potom závislost celkového extrahovaného množství, charakterizovaného součtem ploch chromatografických píků všech látek, na době extrakce.

Obr. 5 Závislost množství acetonu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na doběextrakce

Obr. 6 Závislost množství 1-propanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 7 Závislost množství n-hexanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 8 Závislost množství trichlorethylenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 9 Závislost množství toluenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 10 Závislost množství n-oktanu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 11 Závislost množství 1-heptanolu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 12 Závislost množství 1,2-dichlorbenzenu extrahovaného na jednotlivá vlákna SPME na době extrakce

Obr. 13 Závislost součtu ploch píků všech analyzovaných látek na době extrakce na jednotlivá vlákna SPME

Z uvedených obrázků je zřejmé, že porovnání studovaných vláken SPME musí být pro různou dobu extrakce rozdílné. Rovněž se ukázalo, že výrazně vyšší extrakční schopnost vlákna PDMS/DVB proti jiným vláknům, zjištěná při době extrakce 10 minut (4), se s prodlužující dobou extrakce snižuje, až se při době extrakce 30 až 40 minut rozdíly mezi vlákny stírají.

Z hlediska časového průběhu sorpce látek je možno studovaná vlákna rozdělit na dvě skupiny. Z tohoto hlediska mají podobné vlastnosti vlákna PDMS/DVB (pink) a PDMS (red), zatímco odlišně se chovají vlákna PEG (purple) a CAR/PDMS (blue).

Vlákna PDMS/DVB a PDMS při krátkých dobách extrakce vykazují s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut. Rozdíl mezi oběma vlákny je v tom, že do doby extrakce 15 minut je rostoucí závislost extrahovaného množství látek na čase velmi strmá u vlákna PDMS/DVB, ale pozvolná u vlákna PDMS. S dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Strmý pokles množství extrahované látky s časem při době extrakce od 40. minuty výše vykazuje u obou vláken těkavý hexan a u nepolárního vlákna PDMS rovněž polární 1-heptanol. Na základě těchto závislostí lze konstatovat, že optimální doba extrakce činí pro vlákna PDMS/DVB a PDMS 30 až 40 minut.

Polární vlákna PEG a CAR/PDMS vykazují pro všechny polární a středně polární látky (jak těkavé tak netěkavé) rostoucí extrakční schopnost s časem. V rozmezí doby extrakce 5 až 60 minut by pro většinu analyzovaných látek bylo možné s dostatečným přiblížením tuto závislost popsat rovnicí přímky. Z obrázků 7 a 10 vyplývá, že při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství těchto látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

5. Závěr

Studium kinetiky sorpce těkavých organických látek na vlákna SPME při analýze metodou GC/MS ukázalo, že porovnání studovaných vláken SPME je pro různou dobu extrakce rozdílné. Testované čtyři druhy vláken lze v zásadě rozdělit do dvou skupin.

Vlákna Polydimethylsiloxan/Divinylbenzen a samotné vlákno polydimethylsiloxanové vykazují při krátkých dobách extrakce s rostoucím časem zvyšující se extrakční schopnost do doby extrakce 30 až 40 minut a s dalším prodlužováním doby extrakce již zůstává množství extrahovaných látek zhruba stejné nebo mírně klesá. Optimální doba extrakce činí pro tato vlákna 30 až 40 minut.

Polární vlákna Carbowax/Polyethylenglykol a Carboxen/Polydimethylsiloxan vykazují pro všechny polární a středně polární látky těkavé i netěkavé rostoucí extrakční schopnost s časem až do 60. minuty. Při delších dobách extrakce se polární a středně polární látky extrahují na úkor látek nepolárních reprezentovaných hexanem a oktanem. Extrahovaná množství nepolárních látek klesají při době extrakce delší než 30 minut.

Z hlediska využití při analýze akcelerantů hoření v rámci zjišťování příčin vzniku požárů, kdy se z chemického hlediska jedná v prvé řadě o analýzu alifatických a aromatických uhlovodíků, vyplývá ze závěrů studia jednotlivých vláken SPME, že optimální bude aplikace vlákna Carboxen/Polydimethylsiloxan a doba extrakce 30 minut, která zabezpečuje nejvyšší množství alifatických uhlovodíků. Výsledky práce jsou však vedle zjišťování příčin požárů plně využitelné v podmínkách chemických laboratoří HZS též při identifikaci kontaminantů ovzduší a dalších expertizách ve prospěch ochrany obyvatelstva.

Hasičský záchranný sbor ČR
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Vědecký článek | Akademie

Využití SPE a SPME při analýze piva

Vzhledem k široké nabídce různých sorbentů pro SPE a fází pro SPME bylo na příkladu stanovení mastných kyselin v pivu provedeno porovnání 11 SPE kolonek a dále pak porovnání 3 typů SPME vláken.
Vědecký článek | Potraviny

Využití některých moderních extrakčních postupů pro kvantitativní stanovení vicinálních diketonů v pivu.

Práce se zabývá vývojem a optimalizací metody sorpční extrakce na míchací tyčince (SBSE), porovnání s parametry mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a analýzy na plynovém chromatografu vybaveném ECD detektorem.
Vědecký článek | Různé

Příspěvek k využití techniky SPME při analýze těkavých organických látek metodou GC/MS

Jednou z metodik pro zjišťování příčin vzniku požárů je využití plynové chromatografie s hmotnostním detektorem ve spojení s technikou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME).
Vědecký článek | Životní prostředí

Analýza látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami TENAX

Metodika analýzy látek v ovzduší metodou GC/MS se sorpčními trubičkami Tenax je určena pro identifikaci a stanovení těkavých organických látek v ovzduší.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.