TEORIE, PRAXE A ÚDRŽBA: GC – Plynová chromatografie – základy a principy
HPST: TEORIE, PRAXE A ÚDRŽBA: GC – Plynová chromatografie – základy a principy
Dělení v čase
Plynová chromatografie (GC) je jednou ze separačních technik, stejně jako destilace a podobně. Na rozdíl od nich, se ale zpravidla nevyužívá k fyzickému oddělení jednotlivých složek, ale slouží k separaci složek v čase.
Toho je docíleno tím, že odpařená směs (nebo směs plynů) je vedena do trubice (kolony) obsahující materiál (stacionární fázi), který zadržuje některé složky více než jiné. Dochází tak k oddělení složek v čase. Detekcí na výstupu je získán chromatogram (viz Obrázek 1), ve kterém každý pík reprezentuje jinou složku původní směsi.
HPST: Obrázek 1 Typický chromatogram
Každý chromatografický pík charakterizuje jeho retenční čas a velikost (výška nebo plocha).
- Retenční čas je specifický pro různé látky a využívá se proto při identifikaci jednotlivých složek
- Velikost píku potom odpovídá množství dané látky a dá se použít při kvantifikaci
Části chromatografického systému
Sestava pro plynovou chromatografii obsahuje:
- Regulovaný zdroj čistého plynu (nosný plyn), který tlačí vzorek skrz plynový chromatograf
- Inlet, kterým se dávkuje a ve kterém také dochází ke zplynění kapalných vzorků
- Kolonu, na které dochází k chromatografické separaci
- Detektor, který reaguje na přítomnost látek na výstupu z kolony a odezvu převádí na elektrický signál
- Řídící počítač a software pro sběr a vyhodnocení dat.
Schématicky je systém znázorněn na Obrázku 2.
HPST: Obrázek 2 Chromatografický systém
Nosný plyn
V plynové chromatografii se využívá plyn jako základní médium, které unáší vzorek z inletu přes kolonu do detektoru. Nejčastěji se pro tyto účely používá:
Nosný plyn musí být čistý. I malá koncentrace nečistot může nežádoucím způsobem reagovat se vzorkem nebo kolonou. V praxi se to projeví například výskytem falešných píků, sníženou citlivostí nebo zvýšením šumu detektoru. V krajním případě může dojít i k nevratnému poškození přístroje. Proto je potřeba používat plyny s vysokou čistotou. Případně lze systém vybavit sorpčními trapy zachycujícími vlhkost, uhlovodíky a kyslík.
Typické zapojení je uvedeno na Obrázku 4.
V praxi se často používají kombinované trapy, které obsahují všechny tři sorbenty. U nich je vždy vyznačeno, jakým směrem se mají zapojit. Pokud jsou plyny přivedeny z centrálního rozvodu, je doporučeno umístit čisticí trapy co nejblíže k přístroji.
17 edukativních GC webinářů Agilent Technologies zaměřených na základy a principy v databázi LabRulezGCMS
Lab Productivity Series – GC Basic
- Kritické části GC
- Různé typy nástřiku a detektorů
- Význam různých parametrů pro výběr GC kolon
- Co je plynová chromatografie a typický chromatogram?
- Techniky zavádění vzorků
- Porovnání typů detektorů a jejich selektivity
- Digitální možnosti zákaznické podpory na dálku
Lab Productivity Series – GC Advanced
- Uživatelské odstraňování problémů a údržba GC
- Tipy a triky pro zlepšení GC chromatografie
- Úvahy o vzorku a jeho dávkování, které je třeba mít na paměti při vývoji GC metody
- Selektivita kolon pro robustní metodu
- Nosný plyn v GC
- Vývoj teplotního programu a optimalizace metod
- Řešení Agilent cross Lab pro celou Vaší firmu
K nastavení tlaku nosného plynu je potřeba použít kvalitní dvoustupňový redukční ventil s kovovou membránou. Dvoustupňová regulace nejprve sníží tlak z lahve (až 350 bar) na zhruba 50 bar a následně ve druhém stupni dochází k poklesu tlaku na nastavenou hodnotu. Tímto mechanismem je zajištěna velice přesná a stabilní regulace výstupního tlaku. Oproti tomu jednostupňové regulační ventily snižují tlak z lahve přímo na nastavenou hodnotu. Vzhledem k velkému tlakovému spádu je taková regulace méně přesná, což může vést ke zvlnění základní linie detektoru a posunům retenčních časů.
Levné redukční ventily jsou zpravidla vybavené gumovou membránou, skrz kterou může difundovat kyslík a další nečistoty z okolí. Dramaticky se tím snižuje kvalita nosného plynu. Pro účely plynové chromatografie jsou takové ventily naprosto nevhodné.
HPST: Obrázek 4 Zdroj nosného plynu
Inlet
Inlet je část plynového chromatografu, která slouží k přenesení zplyněného vzorku do proudu nosného plynu. Nejčastěji se k tomuto účelu používá nástřikový port případně dávkovací ventil.
Dávkovací ventily využívají dávkovací smyčku, která se nejprve naplní vzorkem a následně se po přepnutí ventilu celý obsah vypláchne na kolonu. Pomocí ventilů lze dávkovat jak plyny, tak i kapaliny.
Nástřikovým portem můžeme přes septum pomocí stříkačky dávkovat plynné i kapalné vzorky. Za účelem rychlého zplynění je inlet zpravidla vyhříván. Základní princip dávkování je uveden na Obrázku 3. S různými technikami nástřiku a s tím spojeným technickým řešením se blíže seznámíme příště.
HPST: Obrázek 3 Schéma nástřikového portu
Všechny inlety však mají jedno společné. Abychom získali kvalitní výsledky je potřeba zajistit těsnost a čistotu nástřikového portu. V případě netěsnosti bude vzorek unikat ze systému a měření nebude opakovatelné. Navíc se skrz opotřebené septum nebo špatnou feruli do přístroje snadno dostane kyslík, který jsme složitě eliminovali pomocí kvalitních redukčních ventilů a čisticích trapů.
Kolona
Na chromatografické koloně dochází k separaci jednotlivých složek. Uživatelsky je možné do přístroje namontovat různé typy kolon a přístroj tak využít pro různé typy analýz.
Vzhledem k tomu, že dělení složek silně závisí na teplotě, jsou kolony instalovány v horkovzdušné peci s přesně regulovanou teplotou, viz Obrázek 5.
HPST: Obrázek 5 Kolona v peci plynového chromatografu
Nyní jen předesílám, že zejména za vyšších teplot dochází u řady kolon k nevratné degeneraci, která může být umocněna přítomností kyslíku a vody. Proto je potřeba, aby byla kolona pod stálým průtokem čistého nosného plynu.
Detektor
Proud nosného plynu, který obsahuje oddělené látky, je z kolony veden do detektoru. Existuje celá řada detektorů, které se vzájemně liší konstrukcí a principy na kterých fungují. Základní funkce je ale u všech stejná:
- Pokud detektorem prochází čistý nosný plyn, je generován stabilní elektrický signál – základní linie.
- Při průchodu sledovaných látek se elektrický signál změní – zaznamená se chromatografický pík.
Obecně je však potřeba mít napaměti, že většina detektorů obsahuje části ohřáté na vysokou teplotu. Pokud se za těchto podmínek dostanou do kontatku s kyslíkem, dochází k oxidaci jejich povrchu, což může vést k jejich poškození nebo trvalé změně vlastností. Proto je potřeba, aby byly během provozu detektory neustále promývány čistými provozními plyny.
Závěr
V úvodním dílu seriálu o plynové chromatografii jsme se seznámily se základními částmi chromatografického systému a ukázali si, jaký význam má čistota provozních plynů.
Příště si povíme více o technikách nástřiku vzorku, představíme si faktory, které nástřik zásadním způsobem ovlivňují a seznámíme se s různými typy inletů. Pokud nechcete čekat na další článek, můžete se přihlásit na naše odborné semináře, kde se o plynové chromatografii dozvíte víc.
- HPST GC školení - uživatelské dovednosti a diagnostika
- HPST MS (single-quad/QQQ pro GC) školení - uživatelské dovednosti a diagnostika
Přehled literatury k základům a principům v plynové chromatografii od Agilent Technologies (ke stažení v knihovně LabRulezGCMS)
Fundamentals of Gas Chromatography (Příručky | 2002)
Mass Spectrometry Fundamentals –Theory (Prezentace | 2016)
Fundamentals of Gas Chromatography: Theory and Hardware, Mass Spectrometry Fundamentals –Theory and Hardware (Prezentace | 2020)
Fundamentals and Troubleshootingof the Split/Splitless Inlet (Prezentace | 2020)
GC/MS Fundamentals: What are GC/SQ, TQ, and Q-TOF and When to Use Them? (Prezentace | 2019)
Time-of-Flight Mass Spectrometry (Aplikace | 2004)
Single Quad, Tandem Quad and QTOF Mass Spectrometers: What is Used and When? (Prezentace | 2019)
GC Tips and Tricks - Your guide to integrated, intuitive GC intelligence (Příručky | 2022)
Time-of-Flight Mass Spectrometry (Aplikace | 2004)
Single Quad, Tandem Quad and QTOF Mass Spectrometers: What is Used and When? (Prezentace | 2019)
