Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově
Vědavýzkum.cz/Magazín Univerzity Karlovy Forum
Přednášel i Martin Rychlík, který působí od roku 2019 v pozici šéfredaktora médií na Univerzitě Karlově. Má dvacetiletou zkušenost jako novinář. Pracoval v České tiskové kanceláři, v týdeníku Euro, na webu Česká pozice a psal i pro Lidové noviny.
Martin Rychlík se ve své přednášce zaměřil na praktické aspekty, jak mohou vědecké instituce vyjít vstříc novinářům. Snažil se na příkladu Univerzity Karlovy a jejím mediálním oddělení přiblížit, s jakými výzvami se potýkají oni. V jeho redakci vzniká tištěný časopis Univerzity Karlovy Forum a spravují i jeho elektronickou verzi. Starají se také o další tiskoviny, které vznikají v rámci UK.
Je potřeba přinést čtenářům příběh
„Naším úkolem je vyhledávat zajímavá témata,“ říká Martin Rychlík a dodává, že nejdůležitější je předat nějaký zajímavý příběh: „Musíme najít příběh, který budeme vyprávět. Snažili jsme se o to například i při sestavování našeho nového kalendáře věnovanému výjimečným vědcům na Univerzitě Karlově.“ Z fotek je vidět nejenom jejich vědecká oblast zájmu, ale i osobnost.
K vyhledávání zajímavých témat patří právě i obrazový materiál. Jeho oddělení proto rozjelo nový online nástroj - fotobanku UK. Dělají kvalitní, ale také zajímavé fotky vědců či života na UK, k materiálům mají přístup všechny fakulty Univerzity Karlovy. K obrázkům se mohou dostat i velká média, pokud zpracovávají nějaké téma z UK. A to není výjimkou. Časopis Forum má sice náklad 2 až 3 tisíce výtisků, ale dostává se i mimo univerzitní prostor, třeba do velkých zpravodajských redakcí. Takže se může stát, že některý článek ve finále přečte i půl milionu čtenářů.
Sociální sítě jsou důležité
Protože v dnešní době je kladen velký důraz na sociální sítě, ani mediální centrum UK není pozadu. Spravují Facebook, Twitter, LinkedIn a Instagram. Důležité je si uvědomit, že každá sít má svoje specifika, a proto musí být obsah dostatečně přizpůsoben pro konkrétní síť. Například Facebook Univerzity Karlovy má sice 48 tisíc sledujících, ale také různorodé věkové rozložení. Je velmi komplikované udělat obsah, který je vhodný pro středoškolského studenta a současně emeritního profesora, aby se líbil oběma skupinám. Je proto důležité mít sociálních sítí více. Twitter například častěji sledují významné osobnosti či seniorní vědci, kteří tak informují o svých úspěších. Instagram je naopak pro mladší věkovou skupinu a je založený spíše na obrázcích. Další důvod k tomu mít vlastní fotobanku.
Celý příspěvek Martina Rychlíka si můžete pusti ve videu výše.
