GCMS novinky se zaměřením na osobnosti - strana 5

Současná věda stále netuší, co vede ke vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. Změnit to chce nový držitel start-up grantu Tomáš Fiala.

Pozvání Veroniky Sedláčkové přijal prof. Martin Fusek, bývalý ředitel IOCB Tech, člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Speciální borové 3D spojky mohou odemknout cesty k téměř nekonečné knihovně sloučenin. Na své stáži je bude vyvíjet stipendista Lukáš Janecký.

Jakub Copko z ÚOCHB vyvíjí foto-antibiotika aktivovaná světlem – účinkují jen na ozářeném místě a poté se samy deaktivují. Cíl - nižší rezistence, menší zátěž těla i přírody.

Popularizace vědy musí stát na obsahu, spolupráci a kritickém myšlení. Jinak hrozí, že ztratí smysl i veřejný dopad, varuje Martin Vlach v reflexi role vědy ve společnosti.

Syntéza nových angiogenních molekul z houby Phomopsis prunorum může pomoci s léčbou infarktu i Alzheimerovy choroby. Projekt Ekateriny Frantsuzové získal cenu Via Chimica.

Dlouholetý technolog a konzervátor restaurátorských pracovišť Národního archivu a Národní knihovny Michal Ďurovič zasvětil svůj profesní život ochraně kulturního dědictví.

Chemie má v Česku dlouhou tradici – a byla to vždycky naše silná stránka. Ale myslím, že si toho málo vážíme, říká Daniel Tamchyna, ředitel investiční skupiny Kaprain.

Projekt prof. Lhotáka z VŠCHT vyvíjí nové receptory pro efektivní separaci fullerenů. Cílí na levnější a dostupnější využití těchto unikátních uhlíkových molekul v medicíně i technologiích.

Houby pod mikroskopem i v lese. Chemik Roman Kysilka vzpomíná na výzkum psychotropních látek i na to, jak vědecké poznání ovlivňuje jeho pohled na houbaření.