„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z&nbsp;Matematicko-fyzikální fakulty UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society). Vysvětluje, co dnes rozhoduje o&nbsp;skutečném průlomu ve vědě a&nbsp;co znamená dělat špičkový výzkum z&nbsp;Česka.<h5>Jak ocenění vnímáte? Bylo to pro vás&nbsp;překvapení, zadostiučinění, nebo spíš závazek?</h5>Upřímně řečeno, nemám z&nbsp;toho asi jeden celkový pocit. V&nbsp;Česku se věnuje velká mediální pozornost různým lokálním cenám – hodně se o&nbsp;nich mluví, mají silné píár. Když se ale zeptám kolegů či&nbsp;kolegyň ze zahraničí, často vůbec netuší, o&nbsp;co jde. S&nbsp;oceněním EPS to bylo naopak. Ozvala se mi spousta lidí z&nbsp;Evropy, i&nbsp;ti, které jsem dlouho neviděla. Asi proto, že je dobře čitelné v&nbsp;mezinárodním kontextu, a&nbsp;to je pro mě cenné. Navíc jde o&nbsp;mezioborovou cenu, která není vázaná jen na úzkou specializaci, což jí podle mě dává ještě větší hodnotu.<h5>Ano, porota ocenila nejen váš výzkum, ale i&nbsp;roli v&nbsp;mezinárodní spolupráci a&nbsp;podpoře žen ve fyzice. Která z&nbsp;těchto rovin je vám bližší?</h5>Určitě ta vědecká. Podpora žen je něco, co se k&nbsp;tomu často přidává, ale já ji vnímám hlavně prakticky. Snažím se kolegyním, studentkám nebo doktorandkám pomáhat, mentorovat je, být k&nbsp;nim empatická, jak jen dokážu. V&nbsp;tomto smyslu ženy ve vědě podporuji. Zároveň k&nbsp;nim ale přistupuji stejně jako ke kolegům. Pokud má někdo specifické problémy, snažím se je řešit, ať už jde o&nbsp;ženy nebo muže. V&nbsp;českém prostředí určité rozdíly stále existují, ale nemyslím si, že by řešením bylo vymezovat se vůči&nbsp;mužům nebo to stavět konfrontačně. V&nbsp;našem oboru je žen obecně méně a&nbsp;pravděpodobně to tak do určité míry zůstane.Já sama jsem během kariéry nezažila vyloženě diskriminaci kvůli tomu, že jsem žena. Spíš vnímám, že se na nás&nbsp;někdy přirozeně přenáší víc úkolů – a&nbsp;moje generace byla vychovaná tak, že je bez řečí přijímá. Vidím to tedy spíš jako otázku osobního nastavení. Je důležité umět si vymezit hranice, což není vždycky jednoduché. Ale není to nutně problém okolí, spíš dovednost, kterou se učím.<h5>V&nbsp;našem minulém rozhovoru jste svůj výzkum popsala jako „magnetické cihličky, ze kterých lze stavět domečky na atomárně tenkém pozemku“. Jak by ten obraz vypadal dnes – po pěti letech? Posunul se ten „domeček“ někam dál?</h5>Vlastně se celkem dost proměnil, řekla bych zploštil, protože dnes děláme už zase trochu jiné věci. A&nbsp;myslím, že je to dobře. Znamená to, že jsme schopni se v&nbsp;rámci oboru posouvat a&nbsp;přepínat mezi tématy. Zatímco dřív&nbsp;nás&nbsp;zajímalo hlavně to, jak ten domeček postavit a&nbsp;„uklidit“ pomocí magnetického pole nebo světla, dnes řešíme spíš, jak ho ovládat na dálku. Soustředíme se na interakce světla s&nbsp;hmotou nebo s&nbsp;různými komplexními systémy.Ve výsledku to všechno směřuje ke kvantovým technologiím, které typicky fungují za velmi extrémních podmínek – při&nbsp;nízkých teplotách nebo ve vysokých magnetických polích. Postavit experiment tak, abychom dokázali takový domeček ovládat na dálku, je velká výzva. Myslím, že i&nbsp;to mohlo přispět k&nbsp;získání ceny od Evropské fyzikální společnosti, protože ne každé pracoviště to zvládne. Zároveň je to ale i&nbsp;jedna z&nbsp;výhod českého prostředí. Máme tu kromě výborných teoretiků velmi šikovné experimentátory, kteří dokážou z&nbsp;mála, někdy skoro z&nbsp;ničeho, kreativně postavit funkční experiment. V&nbsp;tom jsme podle mě opravdu silní.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Od_napadu_k_dopadu_jak_dostat_vyzkum_dal_nez_do_laboratore_2_6bec1a267c.jpg" alt="UK Forum/René Volfík: Od nápadu k dopadu: jak dostat výzkum dál než do laboratoře " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Od_napadu_k_dopadu_jak_dostat_vyzkum_dal_nez_do_laboratore_2_6bec1a267c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h5>Nedávno jste se svým týmem objevila nový typ 2D materiálu…</h5>Tady bych Vás&nbsp;trošku opravila, protože kolem toho vzniklo určité zkreslení. Ve skutečnosti nejde o&nbsp;nový materiál v&nbsp;pravém slova smyslu, spíš o&nbsp;uměle vytvořenou strukturu, kdy na sebe například vhodně naskládáte několik vrstev 2D materiálů, a&nbsp;tím docílíte speciálního chování elektronů. Takové systémy pak mohou mít zajímavé vlastnosti, třeba umožnit vznik velmi tenkých laserů. Označení „nový typ materiálu“ je spíš zjednodušení pro širší publikum.<h5>Jak poznáte, že jde o&nbsp;skutečný průlom, a&nbsp;ne jen „další zajímavý výsledek“?</h5>Za skutečný posun považuji moment, kdy jsme schopni takový systém nejen popsat, ale opravdu ho ovládat a&nbsp;využívat. Spousta věcí dnes existuje v&nbsp;teoretické rovině, ale nedaří se je experimentálně realizovat, nebo je neumíme dostat do podoby, která by byla prakticky využitelná.Další krok je škálování, tedy možnost takové technologie vyrábět ve velkém. A&nbsp;právě to je často zásadní problém, například i&nbsp;u&nbsp;kvantových technologií. Něco funguje v&nbsp;laboratorních podmínkách, ale převést to do průmyslové výroby, třeba v&nbsp;milionech kusů, je úplně jiná výzva.<h5>Napadá vás&nbsp;tahle otázka už během samotného výzkumu? Jakmile něco funguje v&nbsp;ideálních laboratorních podmínkách, přemýšlíte, co bude dál?</h5>Řekla bych, že se to dá rozdělit do dvou rovin. Něco děláme čistě ze zvědavosti a&nbsp;pro radost z&nbsp;poznání. S&nbsp;teoretiky si třeba řekneme, že by bylo zajímavé něco vyzkoušet, a&nbsp;protože na to máme podmínky, zkusíme to a&nbsp;někdy z&nbsp;toho vznikne výsledek, který je důležitý pro základní výzkum, i&nbsp;když nemá okamžité praktické využití.&nbsp;Zároveň je ale dnes velký tlak na aplikovaný výzkum, takže člověk&nbsp;přirozeně přemýšlí i&nbsp;o&nbsp;tom, jestli by to, co dělá, mohlo být třeba za deset let nějak využitelné. To pak ovlivňuje i&nbsp;volbu experimentů – jestli jít cestou extrémně náročných podmínek, nebo hledat řešení, která by byla realističtější z&nbsp;hlediska budoucího využití.Obecně platí, že samotný objev je jen první krok. Pokud má mít skutečný dopad, je potřeba ho umět realizovat a&nbsp;případně převést do praxe. A&nbsp;právě tenhle „překlad“ z&nbsp;laboratoře do reálného světa je pořád velká výzva, třeba i&nbsp;u&nbsp;již zmíněných kvantových technologií. My na Matfyzu děláme primárně základní výzkum, tedy se snažíme posouvat hranice poznání. Ale zároveň si stále víc uvědomujeme, že je dobré přemýšlet i&nbsp;o&nbsp;tom, kam ten výzkum může vést. Ideální je najít rovnováhu mezi zvědavostí a&nbsp;smysluplným směřováním. Velkou roli v&nbsp;tom hraje i&nbsp;mezinárodní spolupráce – často se stane, že někdo v&nbsp;zahraničí řeší podobný problém a&nbsp;najednou z&nbsp;toho vznikne nový společný projekt nebo úplně nový směr výzkumu.<h5>Jak zvládáte kombinaci vědecké práce s&nbsp;řízením týmu, strategickým plánováním a&nbsp;sháněním financí?</h5>V&nbsp;laboratoři&nbsp;už vlastně skoro nejsem. Dostanu se tam spíš ve chvíli, kdy je potřeba řešit nějaký problém, a&nbsp;to pak jsem spíš krizová manažerka.Samozřejmě mi práce v&nbsp;laboratoři&nbsp;chybí. Čas od času se vracím k&nbsp;myšlence, že bych si našla nějakou zahraniční postdoc pozici, v&nbsp;níž bych si zase užila tu ryzí vědu, kvůli které jsem do tohoto oboru původně vstupovala. Zatím to ale není reálné. Velkou roli v&nbsp;tom hraje rodina. Přesunout se do zahraničí není jen moje rozhodnutí – manžel má vlastní kariéru a&nbsp;dcera není úplně typ, který by chtěl měnit prostředí.<h5>Před lety jste mi říkala, že kdybyste pracovala na Západě, dosáhla byste některých věcí rychleji. Platí to podle vás&nbsp;pořád, nebo se české prostředí posouvá?</h5>Určitě jsou dnes v&nbsp;Česku podmínky pro vědu výrazně lepší než dřív. Zároveň ale podle mě stále platí, že kdybych začínala ve stejnou dobu na některém ze západních pracovišť, byla by dnes pravděpodobně dál. A&nbsp;nejde jen o&nbsp;otázku financí. Z&nbsp;vlastní zkušenosti znám nejlépe prostředí Německa, Švýcarska a&nbsp;Rakouska, kde je velmi silná snaha vědce a&nbsp;vědkyně systematicky podporovat v&nbsp;budování kariéry. Pokud máte motivaci a&nbsp;chcete se posouvat, instituce vám v&nbsp;tom aktivně pomáhá – od administrativního zázemí přes pomoc s&nbsp;budováním týmu, formulováním grantů až po rozvoj laboratoře. Není to jen na jednotlivci, aby si všechno organizoval sám a&nbsp;improvizoval. Díky tomu se pak kariéra buduje plynuleji a&nbsp;často i&nbsp;rychleji.<h5>Jak si udržujete kvalitní lidi a&nbsp;jak je motivujete, aby přišli právě k&nbsp;vám, třeba i&nbsp;ze zahraničí?</h5>Hodně se mi osvědčil osobní kontakt a&nbsp;doporučení od těch, jež dobře znám a&nbsp;jimž věřím. Už jsem se totiž poučila, že i&nbsp;když člověk&nbsp;působí na pohovoru skvěle, realita pak může být o&nbsp;dost jiná. Zároveň nejde jen o&nbsp;odborné kvality, ale i&nbsp;o&nbsp;osobnost. Já nejsem úplně typ vedoucí, která někoho neustále kontroluje a&nbsp;tlačí, takže hledám lidi samostatné, vnitřně motivované, kteří chtějí věci posouvat sami od sebe. Dá se říct, že do týmu vybírám srdcaře. A&nbsp;v&nbsp;tomhle směru mám teď štěstí, naše skupina funguje velmi dobře. Lidé si rozumí, jsou schopní spolupracovat a&nbsp;celý tým drží pohromadě.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Od_napadu_k_dopadu_jak_dostat_vyzkum_dal_nez_do_laboratore_87890911dd.jpg" alt="UK Forum/René Volfík: Od nápadu k dopadu: jak dostat výzkum dál než do laboratoře " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Od_napadu_k_dopadu_jak_dostat_vyzkum_dal_nez_do_laboratore_87890911dd.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><blockquote><h4>prof. RNDr. Jana Kalbáčová Vejpravová, Ph.D.</h4>Působí na katedře fyziky kondenzovaných látek MFF UK, kde vede výzkumnou skupinu zaměřenou na nové materiály na nanoúrovni. Zabývá se zejména magnetickými a spinovými jevy v nízkorozměrných (2D) strukturách a jejich využitím v budoucích technologiích. V roce 2016 získala prestižní ERC Starting Grant, díky němuž vybudovala vlastní laboratoř. Je členkou panelu SNSF (Swiss National Science Foundation, obdoba českých GA ČR – pozn. red.). Zastupuje ČR v Quantum Community Network a vede pracovní skupinu pro přípravu Supply Chain and Enabling Technologies Roadmap v rámci Strategic Research and Industry Agenda (SRIA 2035) for Quantum Technologies EU.Nyní získala jako první Češka získala ocenění Emmy Noether Distinction od European Physical Society pro rok 2025. Cena je pojmenovaná po Emmy Noether, jedné z nejvýznamnějších matematiček 20. století, a oceňuje výjimečné vědkyně ve fyzice. Klade důraz nejen na špičkový výzkum, ale i na vliv v oboru (např. vedení týmů, mezinárodní spolupráci, inspiraci dalších žen).</blockquote>

Od nápadu k dopadu: jak dostat výzkum dál než do laboratoře 

Zeptejte se kteréhokoli analytického chemika, která kombinovaná analytická technika se během posledního desetiletí stala nepostradatelnou, a odpověď bude téměř vždy stejná: chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Ať už jde o <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-lc-ms/ms-analysis">LC–MS/MS</a> používanou ke studiu metabolického osudu nového biologického léčiva, nebo o <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-gc-ms/ms-analysis">GC–MS/MS</a> umožňující stanovení per- a polyfluoroalkylových sloučenin (PFAS) v komunální vodě až na koncentrace pod 1 ppt, spojení chromatografické separace s vysokou selektivitou tandemové hmotnostní spektrometrie se stalo základní analytickou metodou prakticky ve všech regulovaných odvětvích.V následujícím textu se podíváme na hlavní faktory, které tento trend pohánějí – od rozvoje biofarmaceutického průmyslu a zpřísňujících se požadavků na analýzu PFAS přes automatizaci založenou na umělé inteligenci až po návrat farmaceutické výroby do domovských zemí – a ukážeme, jaký dopad mají na laboratoře zajišťující přípravu vzorků a analytické pracovní postupy.<h3>Biofarmacie: motor rostoucí poptávky po LC–MS/MS</h3><h4>Agonisté receptoru GLP-1 a metabolomická zlatá horečka</h4>Explozivní komerční i vědecký zájem o agonisty receptoru GLP-1 – <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.sepscience.com/advancing-glp-1-peptide-analysis-chromatography-challenges-and-innovations-12163">semaglutid a další peptidová léčiva</a> určená k léčbě diabetu a obezity – výrazně zvýšil nároky na analytické platformy využívající tandemovou hmotnostní spektrometrii. Programy vývoje léčiv vyžadují přesnou kvantifikaci peptidových kandidátů i endogenních biomarkerů v komplexních biologických matricích. Tyto pracovní postupy využívají vysoce citlivou LC–MS/MS pro farmakokinetické studie, hodnocení obsazenosti receptorů a metabolomickou charakterizaci. Metabolomika je navíc považována za nejrychleji rostoucí aplikační oblast hmotnostní spektrometrie, a to mimo jiné díky svému stále významnějšímu uplatnění při screeningu nádorových onemocnění, objevování biomarkerů a výzkumu metabolických chorob.V poslední době věnuji studiu léčiv ze skupiny GLP-1 více času, protože jde o téma, které posluchače podcastu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://open.spotify.com/show/1wZg67rCjoGju4yhqxI3tL?si=n9GLz9zjSCOrVfXPxFPhng">Concentrating on Chromatography</a> zajímá nejvíce. Přesto mě dnes ráno při snídani překvapilo, když jsem na CNBC četl, že <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.cnbc.com/2026/03/21/glp-1-diets-restaurants-protein-fiber-weight-loss-drugs.html">jeden z osmi Američanů v současnosti užívá některý z těchto přípravků, například Ozempic</a>.<h4>Konjugáty protilátek s léčivy a genová terapie: složitost v každé fázi</h4>Rychlý rozvoj konjugátů protilátek s léčivy (ADC) a genových terapií přinesl zcela novou úroveň analytické složitosti. ADC spojují cílovou specificitu monoklonálních protilátek s cytotoxickým účinkem nízkomolekulárních léčiv. Charakterizace chemie linkeru, stanovení poměru léčiva k protilátce (DAR) i hodnocení stability konjugátu proto vyžadují vysokorozlišovací LC–MS/MS ve všech fázích vývoje – od prvotního výzkumu až po výstupní kontrolu kvality před uvolněním šarže. Stejně přísnou charakterizaci nečistot, agregátů i poměru prázdných a plných kapsid vyžadují také vektory používané v genové terapii.To vytváří přímou potřebu koncentračních metod s minimálními ztrátami způsobenými zakoncentrováním a vysokou výtěžností, které zachovávají labilní struktury proteinů i integritu vzorků před jejich nástřikem do systému LC–MS/MS. Stále větší význam proto získávají pracovní postupy využívající <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/article/5392">zakoncentrování proudem dusíku</a>, které omezují oxidační stres a současně udržují vzorek při kontrolované teplotě.<h4>Precizní medicína a integrace multiomických přístupů</h4>Přechod k precizní medicíně urychlil zavádění vysokokapacitních platforem hmotnostní spektrometrie umožňujících současnou analýzu velkého počtu analytů. Proteomické, metabolomické a lipidomické pracovní postupy stále častěji využívají jedinou analytickou platformu – tandemovou hmotnostní spektrometrii – a vytvářejí datové soubory takového rozsahu a složitosti, které byly ještě před deseti lety nepředstavitelné.Je třeba zdůraznit, že trojitý kvadrupól má v kvantitativních cílených analýzách stále nezastupitelné místo. Současně však rychle roste význam hybridních platforem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=134&amp;manufacturerItems=3">Orbitrap </a>a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=21&amp;manufacturerItems=10">Q–TOF</a>, protože výzkumníci stále častěji požadují měření přesné hmotnosti v režimu full scan pro necílené analýzy.<h3>Environmentální regulace: Požadavky na analýzu PFAS podporují rozšiřování LC–MS/MS</h3>Význam environmentálních analýz si uvědomuje každý, bez ohledu na to, zda je chemikem. Rostoucí požadavky Americké agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) i evropských regulačních orgánů na analýzu PFAS – „věčných chemikálií“, jejichž mimořádná perzistence v životním prostředí odpovídá obtížnosti jejich stanovení ve stopových koncentracích – vedly k rychlému rozšiřování infrastruktury LC–MS/MS, které je motivováno především snahou splnit regulatorní požadavky.<h4>Regulační rámec, který by chemici měli znát</h4>EPA stanovila soubor metod založených na LC–MS/MS jako analytický standard pro stanovení PFAS ve vodných i pevných matricích.<ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/epa-533-drying-down-pfas-samples-after-spe">Metoda EPA 533</a>: Extrakce na pevné fázi se slabou aniontovou výměnou (WAX-SPE) v kombinaci s LC–MS/MS; zahrnuje 25 PFAS včetně sloučenin s krátkým řetězcem v pitné vodě.</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/sample-concentration-epa-method-537-pfas-determination">Metoda EPA 537.1</a>: Extrakce na pevné fázi s reverzní fází (RP-SPE) následovaná LC–MS/MS; zahrnuje 18 PFAS včetně sloučeniny GenX s detekčními limity v řádu jednotek ng/L.</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.agilent.com/en/solutions/environmental/water-testing/pfas-in-water/us-epa-method-8327?srsltid=AfmBOooCY1pcavj7B1PH-75d3HO4BGDglNlhmyTyrpDY3zvUksMO1dlg">Metoda EPA 8327</a>: LC–MS/MS pro stanovení vybraných PFAS v připravených extraktech vodných a pevných matric.</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/preparing-diverse-sample-matrices-for-epa-method-1633">Návrh metody EPA 1633</a>: Nově se prosazující standard pro stanovení PFAS ve vodách, pevných matricích, čistírenských kalech a biologických tkáních, umožňující kvantifikaci až 40 PFAS.</li></ul>Všechny tyto metody určují jako požadovanou nebo doporučenou analytickou techniku LC–MS/MS, konkrétně kapalinovou chromatografii spojenou s trojitým kvadrupólem nebo systémem typu tandem-in-time, pracujícím v režimu negativní elektrosprejové ionizace s MRM. Analýza PFAS je ve své podstatě doménou LC–MS/MS.<h3>Příprava vzorků jako limitující faktor</h3>Chemici, kteří pracují s metodami pro stanovení PFAS, dobře znají specifické nároky, které tyto postupy kladou na přípravu vzorků. Všudypřítomnost <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/tackling-pfas-contamination-practical-insights-from-epa-537.1-method-development">PFAS v laboratorních materiálech</a> – například v PTFE hadičkách, některých SPE sorbentech nebo běžném laboratorním vybavení – znamená, že kontrola kontaminace slepých vzorků je z analytického hlediska stejně náročná jako samotná detekce analytů. Metoda EPA 537.1 vyžaduje extrakci přibližně 250 ml vzorku a jeho následnou rekonstituci do pouhého 1 ml rozpouštědla, čímž vzniká koncentrační faktor 250 : 1, který dokáže odhalit i stopovou kontaminaci vzniklou během zpracování vzorku. Zařazení tzv. delay column mezi LC čerpadlo a autosampler za účelem eliminace interferencí pocházejících z pozadí přístroje je dnes již standardní praxí.Právě zde se naplno uplatňují robustní systémy pro <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/article/5385">zakoncentrování vzorků proudem inertního dusíku</a>. Pracovní postupy pro analýzu PFAS využívající tento způsob zakoncentrování extraktů před rekonstitucí těží z použití materiálů bez PTFE a dalších fluoropolymerů, které mohou být zdrojem nežádoucího PFAS pozadí. Právě na tento aspekt klade společnost Organomation důraz při návrhu svých koncentračních systémů.Analytická komunita se navíc posouvá za hranice cílené analýzy PFAS. HRAM využívající technologii Orbitrap ve spojení s necílenými screeningovými pracovními postupy se stále více prosazuje při identifikaci více než 5 000 dosud katalogizovaných sloučenin PFAS i nových struktur, které jsou průběžně objevovány. Zatímco LC–MS/MS zůstává zlatým standardem pro kvantitativní analýzu, HRAM rozšiřuje analytické možnosti o necílenou identifikaci nových sloučenin.<h3>Technologické trendy měnící pracovní postupy LC–MS/MS</h3><h4>Umělá inteligence a automatizovaná interpretace dat</h4>Datové soubory generované moderními platformami tandemové hmotnostní spektrometrie – zejména v omických aplikacích – jsou příliš rozsáhlé a komplexní na to, aby je bylo možné efektivně vyhodnocovat pouze manuálně. Spektrální dekonvoluce využívající umělou inteligenci, automatizovaná integrace píků i generování hypotéz s podporou AI jsou dnes běžnou součástí softwarových platforem dodávaných s nejmodernějšími přístroji. Příkladem tohoto trendu je akvizice softwaru<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.agilent.com/about/newsroom/presrel/2022/17feb-gp22004.html?srsltid=AfmBOop3warRIaEojXM2YyMML6RXfMIDzE-Wm0h-SiKkkocBeeET2m7u"> ACIES od společnosti Virtual Control firmou Agilent</a>, jejímž cílem bylo automatizovat zpracování dat z LC–MS a GC–MS.Pro vedoucí laboratoří znamená integrace umělé inteligence možnost provozovat vysoce výkonné pracovní postupy pro stanovení více analytů i s menšími specializovanými týmy. Současně však klade ještě vyšší nároky na reprodukovatelnost přípravy vzorků, protože algoritmická interpretace dokáže zvýraznit i drobné odchylky vzniklé v předchozích fázích analytického postupu.<h4>Online propojení SPE a „chromatografie bez hranic“</h4>Významným trendem je integrace extrakce na pevné fázi přímo do průtokové cesty systému HPLC – tzv. online propojení SPE–HPLC. Systémy, které kombinují extrakci a chromatografickou separaci v jediném analytickém systému, omezují ruční manipulaci se vzorky, minimalizují riziko jejich ztráty nebo kontaminace a výrazně zvyšují kapacitu zpracování vzorků. U analytů přítomných ve velmi nízkých koncentracích umožňuje online SPE jejich zakoncentrování přímo na koloně, čehož se při tradiční offline přípravě dosahuje samotným zakoncentrováním.Offline příprava vzorků – včetně <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/article/5392">zakoncentrování pod proudem dusíku</a> za kontrolovaných podmínek,<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/2407"> extrakce kapalina–kapalina </a>a srážení proteinů – si však zachovává významné výhody z hlediska flexibility, práce s různými matricemi i možnosti zpracovávat objemy vzorků, které přesahují kapacitu online systémů. V dobře navržených analytických laboratořích se proto oba přístupy stále častěji vzájemně doplňují, než aby si konkurovaly.<h4>Vysoce čistá rozpouštědla a referenční materiály</h4>S tím, jak se detekční limity posouvají do oblasti femtogramů a analytické metody stanovené regulačními orgány vyžadují prokazatelnou kvalitu slepých vzorků, dostává se kvalita analytického spotřebního materiálu – rozpouštědel mobilní fáze, derivačních činidel i referenčních standardů – stále více do popředí zájmu. Validace metod v regulovaném prostředí dnes běžně vyžaduje, aby dodavatelé garantovali čistotu rozpouštědel na úrovni, která přímo ovlivňuje výkon přístroje.<h3>Neustálá potřeba zakoncentrování vzorků</h3>S tím, jak metody LC–MS/MS dosahují stále nižších detekčních limitů, přesouvají se stále vyšší nároky na analytický proces do přípravy vzorků. Kvalita zakoncentrování, čištění a rekonstituce vzorku před nástřikem rozhoduje o tom, zda lze teoretickou citlivost přístroje skutečně využít v praxi.Zvláště významné jsou následující trendy:<ul><li>Charakterizace ADC a produktů genové terapie vyžaduje šetrné zakoncentrování při nízkých teplotách, které zachovává strukturu proteinů a zabraňuje jejich agregaci před analýzou LC–MS/MS. Preferovaným přístupem je zakoncentrování pod proudem dusíku za kontrolovaných podmínek.</li><li>Analýza stopových množství PFAS vyžaduje koncentrační systémy vyrobené z materiálů inertních vůči PFAS a důslednou eliminaci fluoropolymerních materiálů ze všech částí systému, s nimiž vzorek přichází do styku.</li><li>Vysokokapacitní farmaceutická kontrola kvality, podporovaná návratem farmaceutické výroby do zemí původu, vyžaduje možnost paralelního zpracování vzorků – vícepozicové koncentrátory, které udržují konstantní průtok i teplotu ve všech pozicích současně.</li><li>Pracovní postupy v oblasti multiomiky a metabolomiky generují rozsáhlé série vzorků, které těží z automatizovaného zakoncentrování bez nutnosti obsluhy s programovatelným ukončením procesu, jež zajišťuje reprodukovatelné konečné objemy v rámci celé série.</li></ul>Chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií není pouze technologií na vzestupu – stává se nedílnou součástí analytických pracovních postupů ve všech hlavních regulovaných odvětvích. Současný rozvoj biofarmaceutik, zpřísňující se požadavky na analýzu PFAS, analýza dat s využitím umělé inteligence i návrat farmaceutické výroby do zemí původu vytvářejí dlouhodobou poptávku, která bude laboratoře nutit investovat nejen do instrumentace, ale také do celého ekosystému přípravy vzorků, jenž umožňuje plně využít potenciál těchto přístrojů.Pro analytické chemiky z toho vyplývá jedno praktické ponaučení: s tím, jak citlivost hmotnostní spektrometrie neustále roste, stává se příprava vzorků hlavním limitujícím faktorem analytické metody. Ať už vyvíjíte novou metodu pro stanovení PFAS podle EPA 1633, charakterizujete poměr léčiva k protilátce u ADC nebo přes noc zpracováváte metabolomickou studii zahrnující 500 vzorků, spolehlivost a čistota pracovního postupu při zakoncentrování a čištění vzorků rozhodují o kvalitě všech následně získaných analytických dat.

Rostoucí význam chromatografie spojené s tandemovou hmotnostní spektrometrií

Ve dnech 2. a 3. června 2026 se na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v&nbsp;Hradci Králové uskutečnila ve spolupráci s&nbsp;Jagellonskou univerzitou v Krakově konference <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.faf.cuni.cz/FACE2026/">FA&amp;CE 2026 (Flow Analysis &amp; Capillary Electrophoresis)</a> podpořená <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=atebio">projektem Atebio</a>, který je zaměřený na pokročilé techniky pro biomedicínskou diagnostiku.Úvodním slovem přivítala účastníky konference proděkanka <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=lucie+nov%C3%A1kov%C3%A1">prof. Lucie Nováková</a> a následně i oba organizátoři <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://portal.faf.cuni.cz/profile/sklenarova-hana/">doc. Hana Sklenářová</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://portal.faf.cuni.cz/profile/chocholous-petr/">doc. Petr Chocholouš</a>.Program konference se skládal z&nbsp;29 přednášek a během dvou posterových sekcí bylo prezentováno 26 posterů, které přednesli členové konsorcia projektu Atebio z&nbsp;Farmaceutické fakulty v Hradci Králové UK, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Ústavu analytické chemie AV ČR v&nbsp;Brně, dále hosté z&nbsp;dalších institucí v&nbsp;ČR, Polska (Krakov, Varšava, Gdaňsk, Katovice, a Poznaň), Slovenska, Rakouska, Estonska, Německa, Chorvatska, i vzdálených zemí jako například Argentiny, Austrálie, Thajska, Japonska a Kazachstánu. Konference se celkem zúčastnilo 69 účastníků.Na hlavní témata konference FA&amp;CE 2026 úzce navazovala další témata jako výzkum v&nbsp;době umělé inteligence, úprava vzorku před analýzou, klinická diagnostika, zelená chemie, forenzní analýza, farmaceutická analýza, point-of-care testing, chemometrie, nanotechnologie a 3D tisk a další.Oba dny konference byly plné aktivních diskusí, které pomáhaly navazovat a dále rozvíjet spolupráci mezi vědci a institucemi napříč různými obory. Další FA&amp;CE konference je plánována za dva roky v&nbsp;Polsku.<blockquote><h5>Program a sborník abstraktů naleznete <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.faf.cuni.cz/FACE2026/">zde</a>.</h5></blockquote><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_bd047f13bf.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_bd047f13bf.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_2_97dbc20c70.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_2_97dbc20c70.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_3_bf2c262425.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_3_bf2c262425.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_4_3800a157a7.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_4_3800a157a7.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_5_1dd037a8b0.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_5_1dd037a8b0.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_6_fc0a9422f9.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_6_fc0a9422f9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_7_121933717f.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_7_121933717f.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_8_7d3a629d4a.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_8_7d3a629d4a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_9_7137f4472a.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_9_7137f4472a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">

Proběhla mezinárodní konference FA&CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu

Akademie

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Mohlo by Vás zajímat

Proběhla mezinárodní konference FA&CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu

Rostoucí význam chromatografie spojené s tandemovou hmotnostní spektrometrií

Od nápadu k dopadu: jak dostat výzkum dál než do laboratoře