Terminologie vzorkování

Význam tématu

Správný a konzistentní odběr vzorku je klíčovým faktorem ovlivňujícím kvalitu a platnost analytických výsledků. Terminologie vzorkování zajišťuje jednoznačnou komunikaci mezi laboratořími, výzkumníky a regulačními institucemi a minimalizuje riziko chyb při přípravě a zpracování vzorků různých materiálů a složek životního prostředí.

Cíle a přehled studie

Metodický list EURACHEM-ČR z roku 2018 představuje aktualizovanou terminologii vzorkování, která nahrazuje verzi z roku 2010. Dokument shromažďuje a definuje klíčové pojmy, jako jsou bod odběru, dílčí vzorek, primární vzorek či představuje postupy náhodného, systematického a úsudkového vzorkování. Výběr termínů je uspořádán abecedně a odkazuje na příslušné mezinárodní a národní normy a doporučení.

Použitá metodika a instrumentace

Terminologie vychází z těchto pramenů:

• IUPAC Recommendations (1990, 2005)
• ČSN EN ISO 11074:2016 – Slovník kvality půdy
• ČSN ISO 3534-2:2010 – Aplikovaná statistika
• Technické pokyny Analytical Methods Committee (AMC)
• Metodický pokyn MŽP pro vzorkovací práce v sanační geologii

Dokument se zaměřuje na definice procesů a pojmů, nikoli na konkrétní analytickou instrumentaci.

Hlavní výsledky a diskuse

Bylo definováno více než třicet základních termínů vzorkování. Diskutovány jsou zejména aspekty heterogenity materiálu, jejich vliv na nejistotu a bias vzorkování a role systematických a náhodných postupů. Mezi klíčové pojmy patří:

• Primární, dílčí, laboratorní a zkušební vzorek
• Podvzorek a zkušební podíl
• Plán, postup a protokol odběru vzorku
• Reprezentativita, preciznost a nejistota vzorkování
• Metody randomizovaného, systematického a úsudkového výběru

Definice jsou podloženy konkrétními standardy a upozorňují na nutnost uváženého návrhu vzorkovacího plánu s ohledem na cíl analýzy.

Přínosy a praktické využití metody

Sjednocená terminologie usnadňuje:

• Tvorbu a dokumentaci vzorkovacích plánů a protokolů
• Porovnávání výsledků mezi laboratořemi a studiemi
• Školení personálu a zajištění souladu s normami
• Posuzování nejistoty a rizik spojených s odběrem vzorků

Standardizovaný přístup je nezbytný v oblasti environmentálních analýz, QA/QC procesů a průmyslové kontroly kvality.

Budoucí trendy a možnosti využití

Očekává se další rozvoj terminologie v návaznosti na metrologické standardy, digitalizaci datových toků a automatizované odběrové systémy. Významnou roli mohou sehrát technologie pro on-line monitoring a dálkové vzorkování, stejně jako integrované informační systémy pro správu vzorků a sledovatelnost.

Závěr

Aktualizovaný metodický list EURACHEM-ČR poskytuje komplexní a ucelený soubor definic klíčových pojmů vzorkování. Díky jasným a odkazované definicím podporuje kvalitu, reprodukovatelnost a srozumitelnost analytických postupů v chemické, environmentální i průmyslové praxi.

Reference

1. Horwitz W. ed., Nomenclature for sampling in analytical chemistry, Pure Appl. Chem. 62, 1193–1208 (1990).
2. De Zorzi P. et al., Terminology in Soil Sampling, Pure Appl. Chem. 77, 827–841 (2005).
3. Metodický pokyn MŽP: Vzorkovací práce v sanační geologii, Ministerstvo životního prostředí, Praha (2006).
4. AMC, Analytical Methods Committee Technical Brief No. 19: Sampling and sample preparation (2005).
5. ČSN EN ISO 11074:2016 Kvalita půdy – Slovník.
6. ČSN ISO 3534-2:2010 Statistika – Slovník a značky – Aplikovaná statistika.
7. EURACHEM/CITAC: Nejistota měření vyplývající z odběru vzorků. Metodická příručka (2008).