VYBRANÉ TĚKAVÉ MARKERY ČESKÝCH ŘEPKOVÝCH A LIPOVÝCH MEDŮ

Význam tématu

Včelí med je komplexní přírodní produkt, jehož senzorické vlastnosti jsou ovlivněny širokým spektrem těkavých látek. Tyto sloučeniny umožňují identifikovat botanický a geografický původ medu, sledovat kvalitu zpracování a skladování a přispívají k ochraně spotřebitele před falšováním.

Cíle a přehled studie

Cílem studie bylo rozlišit české řepkové, lipové a smíšené medy pomocí cílené analýzy devíti vybraných těkavých markerů a potvrdit jejich původ pylovou analýzou a stanovením elektrické vodivosti.

Použitá metodika a instrumentace

• Příprava vzorků: 36 vzorků medů (roky 2019–2020) z různých lokalit ČR; vnitřní standardy benzofenon, 2-methyl-3-heptanon, 6-undekanon.
• HS-SPME-GC/MS: Agilent 7890A/5975C, vlákno DVB/CAR/PDMS, kolona HP-5MS (30 m×0,25 mm; film 0,25 µm), EI 70 eV.
• Pylová analýza: mikroskopie dle IHC, stanovení relativního zastoupení pylových zrn.
• Elektrická vodivost: konduktometrie (WTW Multi 9310 IDS) podle IHC metodiky.
• Statistika: ANOVA s Holm-Bonferroni, PCA a LDA (Statistica 13.5).

Hlavní výsledky a diskuse

• Lipové medy vykazovaly průměrně 5× vyšší plochy píků p-cymenenu a karvakrolu než řepkové medy.
• Řepkové medy měly typicky vyšší koncentrace 3-methylbutannitrilu, nonanové kyseliny a benzaldehydu.
• Smíšené medy byly vysoce variabilní vzhledem k přítomnosti pylů dalších druhů (pelyněk, jetel, ovocné stromy).
• PCA prokázala částečné oddělení botanických skupin; LDA dosáhla 81 % správné klasifikace s klíčovými proměnnými 2-fenylethanol a karvakrol.

Přínosy a praktické využití metody

Metoda poskytuje cílenou a rychlou identifikaci botanického původu medu, podporuje standardizaci kvality, autentizaci produktu a odhalování falšování.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Rozšíření o necílené (non-targeted) metody a izotopové standardy pro kvantitativní analýzu.
• Integrace elementárních a izotopických metod pro komplexní ověření autenticity.
• Automatizace přípravy vzorků a využití strojového učení pro pokročilou klasifikaci.
• Vývoj přenosných senzorů a mobilních GC-MS systémů pro on-site kontrolu kvality.

Závěr

Cílená analýza devíti těkavých markerů potvrdila rozlišitelnost řepkových, lipových a smíšených českých medů. Klíčovými markery se ukázaly p-cymen, karvakrol, 2-fenylethanol a 3-methylbutannitril. Výsledky přispívají k lepší autentizaci, kvalitativní kontrole a ochraně spotřebitele.

Reference

• Vyhláška č. 76/2003 Sb.: Požadavky pro přírodní sladidla a med. Sbírka zákonů ČR (2003).
• Von Der Ohe W., Persano Oddo L., Piana M. L., Morlot M., Martin P.: Apidologie 35, 1 (2004).
• Bogdanov S.: Harmonised Methods of the International Honey Commission. International Honey Commission (IHC) (2002).
• Kaškonienė V., Venskutonis P. R., Čeksteryte V.: LWT – Food Sci. Technol. 43, 5 (2010).
• Kružík V., Grégrová A., Čížková H.: J. Food Nutr. Res. 58, 4 (2019).
• Siegmund B., Urdl K., Jurek A., Leitner E.: J. Agric. Food Chem. 66, 10 (2018).
• Plutowska B., Chmiel T., Dymerski T., Wardencki W.: Food Chem. 126, 3 (2011).
• Alissandrakis E.: Food Chem. 100, 1 (2007).
• Persano Oddo L., Piro R.: Apidologie 35, S38 (2004).
• Pospiech M. et al.: Appl. Sci. 11, 4989 (2021).