Positive and Nondestructive Identification of Acrylic-Based Coatings

Význam tématu

Acrylicové nátěry představují klíčovou skupinu ve výrobě průmyslových a dekorativních povlaků s vynikající výkonností a nízkými emisemi těkavých organických látek. Správná identifikace konkrétního typu akrylátového nátěru na površích je zásadní pro zajištění požadovaných vlastností, kvality a dlouhodobé stability materiálu. Přenosné FTIR analyzátory umožňují rychlou a nedestruktivní kontrolu přímo na místě, což je výhodné pro inženýry, technologickou kontrolu a údržbu povrchových úprav.

Cíle a přehled studie

Cílem studie bylo vyvinout spolehlivou metodu pro rozlišení čtrnácti akrylátových nátěrů se stejným typem pojiva a podobným složením. Nejprve byla testována standardní knihovní metoda podobnosti spekter, která se ukázala nedostatečně selektivní pro velmi blízké formulace. Následně byl implementován metodologický přístup částečných nejmenších čtverců s diskriminační analýzou (PLS-DA) ve spojení se softwarem Agilent MicroLab PC, aby bylo možné dosažení vysoké přesnosti identifikace.

Použitá metodika a instrumentace

Vzorky čtrnácti akrylátových nátěrů A–N byly nastříkány na standardní Q-panely (10×23 cm) a pro každý panel bylo náhodně odebráno deset FTIR spekter. Použita byla ruční přenosná spektrometrie Agilent 4300 Handheld FTIR s difuzní a ATR reflektancí. Spektra byla získána ze 128 interferogramů při rozlišení 8 cm⁻¹ v rozsahu 5200–650 cm⁻¹, doba měření jednoho spektra nepřesahovala 40 s. Pro vývoj PLS-DA modelů byla spektra předzpracována pomocí průměrného vycentrování, korekce rozptylu (MSC) a devítibodové Savitzky-Golayovy první derivace.

Použitá instrumentace

• Agilent 4300 Handheld FTIR spektrometr
• Difuzní reflektanční interfase
• ATR (attenuated total reflectance) interfase
• Software Agilent MicroLab PC s komponentním reportingem

Hlavní výsledky a diskuse

Knihovní vyhledávání založené na algoritmu podobnosti spekter poskytlo pro většinu vzorků vysoké hodnoty shody (>0,998), avšak sekundární shody často dosahovaly srovnatelné úrovně, což zpochybňovalo jednoznačnost. Technika PLS-DA umožnila statisticky podložené rozlišení velmi podobných formulací. Bylo definováno pět sekvenčních PLS-DA kalibračních modelů, které postupně dělily soubor na skupiny až na individuální nátěry. Následně byly všechny modely integrovány do jednoho pracovního postupu pomocí logických podmínek v komponentním reportingu, což umožnilo automatickou a spolehlivou identifikaci všech čtrnácti formulací.

Přínosy a praktické využití metody

• Rychlá a nedestruktivní identifikace akrylátových nátěrů přímo na povrchu bez odběru vzorků.
• Vyšší důvěra v rozlišení mezi velmi podobnými formulacemi díky statistické diskriminační analýze.
• Možnost nasazení v terénu i ve výrobním prostředí pro kontrolu kvality a údržbu.

Budoucí trendy a možnosti využití

Technika PLS-DA v kombinaci s přenosnými FTIR analyzátory může být rozšířena na další typy povlaků (epoxidové, polyuretanové) a smíšené formulace. Dále se předpokládá integrace umělé inteligence pro automatizované zpracování spekter, sledování stárnutí nátěrů, kvantifikace zbytkových rozpouštědel a on-line monitoring procesu vytvrzování v průmyslových linkách.

Závěr

Implementace diskriminační analýzy PLS-DA spolu s přenosným FTIR spektrometrem Agilent 4300 a sofistikovaným komponentním reportingem umožnila spolehlivé, rychlé a nedestruktivní rozlišení čtrnácti akrylátových nátěrů s velmi podobným složením. Tento přístup představuje významný pokrok v oblasti materiálové identifikace a kontroly kvality povrchových úprav.

Reference