Pesticidy v chráněných krajinných oblastech

Význam tématu

Masové používání pesticidů v zemědělství ohrožuje i chráněné krajinné oblasti (CHKO), které by měly sloužit jako útočiště biologické rozmanitosti a čistých vodních zdrojů. Přenos chemických látek z polí do podzemních i povrchových vod v CHKO může vést ke dlouhodobé kontaminaci a zdravotním i ekologickým rizikům. Monitoring těchto látek je proto klíčový pro zachování integrity ekosystémů a zajištění kvalitní pitné vody.

Cíle a přehled studie / článku

Studie se zaměřila na sledování koncentrací pesticidů v půdách, povrchových tocích, skapových vodách a podzemních vodách CHKO Moravský kras. Současně byla vyvinuta nová metodika hodnocení rizik pesticidech na necílové půdní organismy pomocí vysokokapacitních omics technologií. Projekt TAČR TH03030178, realizovaný ve spolupráci ALS Czech Republic, Agenturou ochrany přírody a krajinou ČR a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, probíhal v letech 2018–2021.

Použitá metodika a instrumentace

Pro stanovení pesticidních reziduí ve vodě a půdě byly použity chromatografické metody spojené s hmotnostní spektrometrií. V rámci nové metodiky pro hodnocení dopadů na půdní živočichy (model Folsomia candida) se využily vysokokapacitní omics technologie (genomika, proteomika) k identifikaci subletálních změn a mechanismů účinku pesticidů.

Hlavní výsledky a diskuse

• Ve skapové vodě Harbešské jeskyně byly naměřeny sumární koncentrace pesticidů několikanásobně převyšující limity stanovené vyhláškou č. 5/2011 Sb. (0,1 µg/l pro jednotlivou látku, 0,5 µg/l celkem).
• Při porovnání let 2018–2021 bylo prokázáno, že zatravnění orné půdy v I. zóně vedlo ke snížení přímého odtoku a průsaků pesticidech do krasových útvarů.
• Omezení aplikace látek s dlouhým poločasem rozkladu v II. zóně přispělo k nižší zátěži podzemních vod.
• Omics analýzy odhalily subletální efekty na expresi genů a proteomové profily Folsomia candida, což naznačuje potenciální rizika i při nízkých koncentracích.

Přínosy a praktické využití metody

• Poskytuje ucelený obraz o plošné i hloubkové kontaminaci CHKO Moravský kras.
• Nová omics metodika umožňuje citlivé hodnocení dopadů na necílové organismy a podporuje regulaci dávkování přípravků na ochranu rostlin.
• Výsledky podpořily revizi zonace CHKO, zatravnění klíčových oblastí a omezení rizikových látek.

Budoucí trendy a možnosti využití

Integrace omics přístupů s geografickými informačními systémy (GIS) umožní detailní mapování rizikových zón v dalších CHKO. Rozšíření monitoringu o nové skupiny xenobiotik a adaptace metodiky na jiné necílové druhy podpoří dlouhodobou udržitelnost ekosystémů.

Závěr

Navzdory ochranářským opatřením jsou CHKO vystaveny kontaminaci pesticidy, která může ohrozit biodiverzitu i kvalitu vod. Realizovaný projekt prokázal překračování bezpečnostních limitů a na základě získaných dat navrhl a implementoval účinná ochranná opatření. Vyvinutá metodika kombinuje klasické analytické postupy s moderními omics technologiemi a nabízí přenosný nástroj pro hodnocení environmentálních rizik.

Reference

• Halešová T. et al. (2022). Monitoring pesticidů ve vodních zdrojích CHKO Moravský kras. Výzkumný ústav rostlinné výroby. ISBN 978-80-7427-373-5.
• Erban T. et al. (2022). Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na půdní živočichy s využitím OMICs přístupu – model Folsomia candida. Výzkumný ústav rostlinné výroby. ISBN 978-80-7427-374-2.
• Halešová T. et al. (2022). Výskyt pesticidních látek v řece Punkvě. VTEI, 2022(2), 29–32.
• Halešová T., Kotyzová M. (2021). Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras. Ochrana přírody, 2021(1), 15–18.
• Halešová T. et al. (2021). 1,2,4-triazol: (Ne)známý relevantní metabolit ve vodách? Vodní hospodářství, 2021(1), 4–7.