Pesticídy v chránených krajinných oblastiach

Význam tématu

Masové používání pesticidů v zemědělství může vést k nechtěné kontaminaci i v chráněných krajinných oblastech (CHKO), jež mají klíčový význam pro zachování biodiverzity. Monitorování reziduí pesticidů ve vodách a půdách CHKO je nezbytné pro včasné odhalení znečištění a ochranu citlivých ekosystémů.

Cíle a přehled studie / článku

Studie se zaměřila na hodnocení výskytu účinných látek pesticidů a jejich metabolitů v povrchových i podzemních vodách CHKO Moravský kras v letech 2018–2021. Dále byl v rámci projektu vyvinut nový přístup pro posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin vůči půdním organismům s využitím omických technologií.

Použitá metodika a instrumentace

Odběry vzorků vody probíhaly v Harbešské jeskyni, řece Punkvě a dalších lokalitách v CHKO Moravský kras. Analytické stanovení pesticidů bylo prováděno pomocí moderních chromatografických technik spojených s hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS). Pro hodnocení subletálních účinků na půdní živočichy byl použit vysokokapacitní omický přístup společně s biologickými experimenty na modelové půdní organismy (Folsomia candida).

Hlavní výsledky a diskuse

Monitoring odhalil opakované překračování legislativních limitů (0,1 µg/l pro jednotlivé látky) v skapových vodách Harbešské jeskyně a v povrchových tocích. Intenzivní zemědělské zásahy a splachování ornice vedou k průniku pesticidů do krasových struktur. Zatravnění orné půdy a úprava ochranných pásem prokázaly významný pokles koncentrací reziduí.

Přínosy a praktické využití metody

Nově vyvinutá metodika umožňuje komplexní hodnocení rizika pesticidů nejen pro vodní organismy, ale i pro půdní faunu. Získaná data přispěla k revidování zonace CHKO Moravský kras, zavedení zákazů vybraných látek a zatravnění ohrožených ploch.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Rozšíření monitoringu na další chráněné oblasti a povrchové i podzemní toky.
• Integrace pokročilých omických a bioinformačních přístupů pro detailní zkoumání mechanismů toxicity.
• Využití dálkového průzkumu země (např. drony) pro sledování vlivu zemědělských aktivit na ekosystémy.
• Spolupráce s ochranářskými a regulačními orgány pro průběžnou aktualizaci ochranných opatření.

Závěr

Studie prokázala, že i chráněné oblasti mohou být zatěžovány pesticidy z okolních zemědělských pozemků. Komplexní monitoring a inovativní omické metody spolu s odbornými ochrannými opatřeními výrazně přispívají k ochraně křehkých krasových ekosystémů a k minimalizaci rizik spojených s pesticidy.

Reference

• Halešová, T. et al. Monitoring pesticidů ve vodních zdrojích CHKO Moravský kras. Certifikovaná interaktivní mapa. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2022. ISBN 978-80-7427-373-5.
• Erban, T. et al. Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na půdní živočichy s využitím OMICs přístupu – model Folsomia candida. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2022. ISBN 978-80-7427-374-2.
• Halešová, T. et al. Výskyt pesticidních látek v řece Punkvě. VTEI, 2022(2), 29–32.
• Halešová, T. et al. 1,2,4-triazol: (Ne)známý relevantní metabolit ve vodách? Vodní hospodářství, 2021(1), 4–7.
• Halešová, T., Kotyzová, M. Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras. Ochrana přírody, 2021(1), 15–18.