CHROMATOGRAFICKÉ STANOVENÍ POLYNENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN VE VYBRANÝCH ŽIVOČIŠNÝCH TKÁNÍCH

Význam tématu

Analýza polynenasycených mastných kyselin (PUFA) je klíčová pro hodnocení nutriční hodnoty potravin, sledování metabolických drah v biomedicínském výzkumu a posuzování rizika chronických onemocnění.

Cíle a přehled studie

Cílem bylo standardizovat plynově chromatografickou metodu pro stanovení mastných kyselin se středním a dlouhým řetězcem, se zaměřením na omega-3 LC-PUFA, a ověřit ji na reálných vzorcích: kuřecí svalovině, křepelčích vejcích, hmyzu (cvrčkovi) a játrech laboratorních potkanů.

Použitá instrumentace

• Rotační vakuová odparka IKA RV 05-ST a IKA HB 4 basic
• Lyofilizátor Christ Alpha 1-2 LD
• Homogenizátor DIAX 900 Heidolph
• Ultrazvuková lázeň PS10000
• Vodní lázeň K 10 E 1 Medingen
• Třepačka GFL 3005
• Plynový chromatograf Fisons 8000 Series s FID a autosampler HT300A

Použitá metodika

Vzorky byly lyofilizovány (–45 °C, 24 h; –50 °C, 3 h), poté extrahovány směsí hexan/2-propanol (HIP 1 a HIP 2) a celkové lipidy odpařeny do konstantní hmotnosti. Derivatizace k methylesterům mastných kyselin (FAME) proběhla v methanolátu sodném a roztoku boritého fluoridu (BF3) při 65 °C. Analýza FAME byla provedena na kapilární koloně DB-23 (60 m × 0,25 mm × 0,25 µm) za teplotního programu 140 °C (2 min) → 5 °C/min → 240 °C (15 min). Nosný plyn: dusík; injekce 1 µl, split 1:20.
Kalibrace: standardní směs 16 FAME s vnitřním standardem methylpentadekanátem v rozsahu 2,5–250 µg/ml. Validace: LOD 0,32–0,42 mg/100 g, LOQ 0,87–1,41 mg/100 g, opakovatelnost RSD 0,2–2,5 %, návratnost 83–105 %, linearita R² ≥ 0,9996.

Hlavní výsledky a diskuse

V kuřecí svalovině a křepelčích vejcích byl významný obsah 18:2n-6 a 18:3n-3; nejvyšší koncentrace LC-PUFA n-3 v křepelčích vejcích (P < 0,05). Hmyz (cvrček) vykázal neočekávaný obsah 20:5n-3 (EPA), což naznačuje možnou desaturasovou aktivitu. V játrech potkanů záviselo ukládání PUFA na typu doplňkového oleje: rybí olej zvýšil obsah 20:5n-3, 22:5n-3 a 22:6n-3 (P < 0,05) a nejnižší poměr n-6/n-3, zatímco světlicový olej vedl k vyšší akumulaci 18:2n-6 a 20:4n-6.

Přínosy a praktické využití metody

Navržená GC-FID metoda umožňuje citlivé, přesné a reprodukovatelné stanovení LC-PUFA v různorodých matricích. Použití méně toxických rozpouštědel (hexan/2-propanol) zjednodušuje přípravu vzorku a vhodná kolona DB-23 na starším chromatografu zajišťuje dostatečnou separaci.

Budoucí trendy a možnosti využití

Rozvoj analýzy jedlého hmyzu jako zdroje PUFA n-3, rozšíření metod do lipidomiky (GC-MS) a sledování depozice PUFA v nových potravinářských a biomedicínských modelech.

Závěr

Standardizovaná metoda GC-FID s derivatizací BF3 a extrakcí HIP poskytuje vysokou citlivost a spolehlivost pro stanovení mastných kyselin v potravinářských i biomedicínských vzorcích.

Reference

• Das U.: Curr. Pharm. Biotechnol. 7, 467 (2006).
• Hoffman P. et al.: Chem. Listy 106, 639 (2012).
• Komprda T.: J. Funct. Foods 4, 25 (2012).
• Dostálová J.: Chem. Listy 108, 565 (2014).
• Bova Š., Puliš P.: Chem. Listy 108, 596 (2014).
• Wojtowicz P. et al.: Chem. Listy 107, 2 (2013).
• Taha A.Y. et al.: Food Chem. 134, 427 (2012).
• AOAC Official Method 996.06 (2005).
• Luque-Garcia J.L., Luque de Castro M.D.: J. Chromatogr. A 1034, 237 (2004).
• Folch J. et al.: J. Biol. Chem. 226, 497 (1957).
• Hara A., Radin N.S.: Anal. Biochem. 90, 420 (1978).
• Komprda T. et al.: Arch. Geflügelk. 63, 36 (1999).
• Komprda T. et al.: J. Agric. Food Chem. 53, 6804 (2005).
• Omar T.A., Salimon J.: J. Taibah Univ. Sci. 7, 56 (2013).
• Komprda T. et al.: J. Food Comp. Anal. 32, 36 (2013).
• Čeřovský V.: Chem. Listy 108, 44 (2014).
• Komprda T. et al.: J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (2014), DOI: 10.1111/jpn.12221.