Organická analýza

Analytikům prohloubí jejich znalosti používaných metod a vedoucím pracovníkům poskytne podklady pro řešení úkolů jejich laboratoře. Je určena také pro studenty a vyučující univerzit a vědecké pracovníky. Bude používaná jako učebnice na kurzech organické analýzy.

Bude sloužit jako učební text našich kurzů, jako vysokoškolská učebnice a příručka pro analytiky v praxi.

• Datum vydání: říjen 2022

• 450 stran

• pevná vazba, formát B5, brožovaná

• ISBN: 978-80-88279-17-4

• Cena: 480,- Kč, 528,- Kč včetně DPH

• Autoři: Kolektiv autorů pod vedením Josefa Čáslavského a Jiřího G. K. Ševčíka

• Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín

Obsah

PŘEDMLUVA

1 POSTUPY A METODY ANALÝZY ORGANICKÝCH LÁTEK

1.1 Postup analýzy (Jiří G.K. Ševčík)

• 1.1.1 Pravděpodobný svět a deterministický zákon
• 1.1.2 Analytický úkol
  • 1.1.2.1 Zadání analytického úkolu
  • 1.1.2.2 Vzorkování a úprava vzorku
  • 1.1.2.3 Analytické metody
  • 1.1.2.4 Kalibrační metody
  • 1.1.2.5 Výsledek analýzy

1.2 Přehled metod pro analýzu organických sloučenin (Josef Čáslavský)

• 1.2.1 Vážková analýza – gravimetrie
• 1.2.2 Odměrná analýza – volumetrie
• 1.2.3 Elementární analýza organických látek
• 1.2.4 Optické metody – molekulová spektrometrie
• 1.2.5 Elektroanalytické metody
• 1.2.6 Separační techniky
• 1.2.7 Hmotnostní spektrometrie (MS)
• 1.2.8 Tandemové techniky
• 1.2.9 Nukleární magnetická rezonance (NMR)

2 ODBĚR A PŘÍPRAVA VZORKŮ K ANALÝZE - EXTRAKČNÍ TECHNIKY, PASIVNÍ VZORKOVÁNÍ ORGANICKÝCH POLUTANTŮ (Martin Adam, Petra Bajerová, Karel Ventura)

2.1 Odběr vzorků vzduchu a plynů pro analýzu organických látek

• 2.1.1 Využití difúzních denuderů pro zakoncentrování plynných organických polutantů ze vzduchu
• 2.1.2 Extrakce tuhým sorbentem
• 2.1.3 Extrakce plynem se zkoncentrováním na tuhém sorbentu

2.2 Vzorkování ovzduší

• 2.2.1 Princip pasivního záchytu - difuse
• 2.2.2 Záchyt – adsorpce
• 2.2.3 Desorpce
• 2.2.4 Axiální pasivní vzorkovače
• 2.2.5 Radiální pasivní dozimetr - Radiello®
  • 2.2.5.1 Složení vzorkovače
  • 2.2.5.2 Příslušenství vzorkovače

2.3 Příprava vzorků k analýze - extrakční techniky

• 2.3.1 Klasické extrakční techniky
  • 2.3.1.1 Extrakce kapalina-kapalina
  • 2.3.1.2 Extrakce v Soxhletově extraktoru
  • 2.3.1.3 Automatizovaná Soxhletova extrakce
  • 2.3.1.4 Extrakce tuhou fází
• 2.3.2 Mikroextrakční techniky
  • 2.3.2.1 Mikroextrakce tuhou fází
  • 2.3.2.2 Sorpční extrakce na míchadle a sorpční extrakce v headspace prostoru
  • 2.3.2.3 Mikroextrakce tuhou fází s využitím stříkačky
  • 2.3.2.4 Mikroextrakce jednou kapkou
  • 2.3.2.5 Disperzní kapalinová mikroextrakce
  • 2.3.2.6 Mikroextrakce využívající duté vlákno
• 2.3.3 Headspace extrakce – extrakce z plynné fáze
  • 2.3.3.1 Statistická headspace extrakce
  • 2.3.3.2 Dynamická headspace extrakce
• 2.3.4 Extrakce založené na použití alternativních rozpouštědel
  • 2.3.4.1 Iontové kapaliny
  • 2.3.4.2 Extrakce nadkritickou tekutinou
  • 2.3.4.3 Vysokotlaká extrakce horkou vodou
• 2.3.5 Asistované extrakce
  • 2.3.5.1 Extrakce mikrovlnným zářením
  • 2.3.5.2 Ultrazvukové extrakce
  • 2.3.5.3 Vysokotlaká extrakce rozpouštědlem

3 PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE (Jiří G. K. Ševčík, Petr Vozka)

3.1 Principy plynové chromatografie

• 3.1.1 Parametry elučního profilu
• 3.1.2 Charakteristiky plynově chromatografického systému
• 3.1.3 Charakteristiky rozdělení
• 3.1.4 Optimalizace rozlišení
• 3.1.5 Identifikace analytů
• 3.1.6 Stanovení analytů

3.2 Schéma instrumentálního uspořádání GC

• 3.2.1 Mobilní fáze
• 3.2.2 Nástřik vzorku
• 3.2.3 Separační systém

3.3 Měřící systém

• 3.3.1 Signál v GC
• 3.3.2 Zpracování signálu
• 3.3.3 Detektory v plynové chromatografii

3.4 Rychlá plynová chromatografie

3.5 Miniaturizovaná plynová chromatografie

3.6 Vícerozměrná plynová chromatografie

4 SUPERKRITICKÁ FLUIDNÍ CHROMATOGRAFIE (Kateřina Plachká, Josef Planeta, Lucie Nováková)

4.1 Úvod

4.2 Mobilní fáze v SFC

• 4.2.1 Čistý oxid uhličitý
• 4.2.2 Směsi CO₂ a organického modifikátoru

4.3 Stacionární fáze v SFC

• 4.3.1 Náplňové kolony
• 4.3.2 Kapilární kolony

4.4 Instrumentace v SFC

• 4.4.1 Zdroj nadkritické tekutiny a organického modifikátoru
• 4.4.2 Dávkovací zařízení – automatické dávkovače
  • 4.4.2.1 Automatické dávkovače
  • 4.4.2.2 Dávkování systémem s časovým omezením nástřiku (timed-delay)
  • 4.4.2.3 Dávkování pomocí vstupního děliče
• 4.4.3 Termostat kolony v SFC
• 4.4.4 Regulace tlaku v SFC
  • 4.4.4.1 Regulátor zpětného tlaku – BPR
  • 4.4.4.2 Restriktory
• 4.4.5 Detektory v SFC
  • 4.4.5.1 Spojení SFC-MS

4.5 Využití SFC v současné praxi

4.6 Další využití SFC

• 4.6.1 Využití SFC k izolaci analytů - preparativní SFC
• 4.6.2 Využití SFC pro měření distribučních konstant v systému scCO₂ – IL

4.7 Závěr

5 KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE (LC) (Pavel Jandera, Petr Česla)

5.1 Princip kapalinové chromatografie

5.2 Nízko- a vysokotlaké techniky, analytická a preparativní LC

5.3 Termodynamický a kinetický aspekt chromatografie, chromatografická data

5.4 Kolony v HPLC

• 5.4.1 Tok mobilní fáze kolonou, náplně kolon pro HPLC - pórovité, povrchově pórovité, monolitické
• 5.4.2 Stacionární fáze

5.5 Instrumentace v HPLC

• 5.5.1 Zásobníky, úprava a čerpání mobilní fáze
• 5.5.2 Systémy pro tvorbu gradientu mobilní fáze
• 5.5.3 Dávkování vzorků
• 5.5.4 Detektory pro HPLC

5.6 Chromatografické fázové systémy

• 5.6.1 Chromatografie v systémech s obrácenými (převrácenými) fázemi
• 5.6.2 Chromatografie v systémech s normálními fázemi
• 5.6.3 Iontově-výměnná chromatografie, iontová chromatografie a chromatografie iontové výluky
• 5.6.4 Chromatografie prostorové výluky
• 5.6.5 Separace založené na tvorbě komplexů, chirální separace, bioafinitní chromatografie

5.7 Vývoj a optimalizace pracovních podmínek při HPLC

5.8 Programované a kombinované HPLC separační techniky

• 5.8.1 Gradientová eluce
• 5.8.2 Dvourozměrná kapalinová chromatografie

5.9 Závěr

5.10 Kapalinová chromatografie v plošném uspořádání: Chromatografie na papíru a na tenkých vrstvách (Pavel Jandera, Aneta Hartmanová)

6 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE (Josef Čáslavský, Vítězslav Otruba)

6.1 Teoretické základy

6.2 Konstrukce hmotnostního spektrometru

• 6.2.1 Ionizační techniky

  • 6.2.1.1 Elektronová ionizace (EI)
  • 6.2.1.2 Chemická ionizace (CI)
  • 6.2.1.3 Elektrosprej
  • 6.2.1.4 Chemická ionizace za atmosférického tlaku
  • 6.2.1.5 Fotoionizace za atmosférického tlaku (APPI)
  • 6.2.1.6 MALDI
  • 6.2.1.7 Indukčně vázané plazma (ICP)
  • 6.2.1.8 Iontové zdroje pro přímou analýzu vzorku

• 6.2.2 Analyzátory

  • 6.2.2.1 Magnetický analyzátor (B)
  • 6.2.2.2 Elektrostatický analyzátor (ESA, E)
  • 6.2.2.3 Spektrometry s dvojitou fokusací
  • 6.2.2.4 Kvadrupól (Q)
  • 6.2.2.5 Sférická iontová past (3D-IT)
  • 6.2.2.6 Lineární iontová past (LIT)
  • 6.2.2.7 Průletový analyzátor (TIME-OF-FLIGHT, TOF)
  • 6.2.2.8 Iontová cyklotronová rezonance s Fourierovou transformací (FT-ICR)
  • 6.2.2.9 Orbitrap

• 6.2.3 Detektory

• 6.2.4 Vakuový systém

  • 6.2.4.1 Mechanické vývěvy

6.3 Tandemová hmotnostní spektrometrie

• 6.3.1 Tandemové hmotnostní spektrometry na bázi sektorových analyzátorů
• 6.3.2 Trojitý kvadrupól (QQQ, QqQ)
• 6.3.3 Tandem TOF-TOF
• 6.3.4 Trojitý kvadrupól s lineární iontovou pastí (QqQLIT)
• 6.3.5 Q-TOF

6.4 Mobilní hmotnostní spektrometrie

6.5 Hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS)

• 6.5.1 Princip IRMS
• 6.5.2 Využití IRMS

7 SPOJENÍ CHROMATOGRAFICKÝCH TECHNIK A HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE (Josef Čáslavský)

7.1 Spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS)

7.2 Instrumentace pro GC/MS

• 7.2.1 GC/MS s kvadrupólem
• 7.2.2 GC/MS se sférickou iontovou pastí
• 7.2.3 GC/MS s trojitým kvadrupólem
• 7.2.4 GC/MS se sektorovými analyzátory
• 7.2.5 GC/MS s analyzátorem doby letu
• 7.2.6 GC/MS s Orbitrapem
• 7.2.7 GC/FT-ICR MS
• 7.2.8 GC/Q-TOF

7.3 Spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií

• 7.3.1 Instrumentace pro LC/MS

7.4 Spojení superkritické fluidní chromatografie s hmotnostní spektrometrií

8 ELEKTROSEPARAČNÍ METODY

8.1 Kapilární zónová elektroforéza a izotachoforéza (Marián Kovaľ, Ludmila Křivánková, Ivona Voráčová)

• 8.1.1 Teoretické principy
• 8.1.2 Konštrukcia prístrojov
  • 8.1.2.1 Zdroj prúdu (napätia)
  • 8.1.2.2 Kapiláry
  • 8.1.2.3 Detektory
• 8.1.3 Zónová elektroforéza
• 8.1.4 Izotachoforéza
  • 8.1.4.1 Inštrumentácia pre ITP
• 8.1.5 Aplikácie ITP a CZE
• 8.1.6 Epitachoforéza
  • 8.1.6.1 Princip
  • 8.1.6.2 Instrumentace
  • 8.1.6.3 Aplikace

8.2 Afinitní kapilární elektroforéza (Petr Kubáň)

• 8.2.1 Úvod
• 8.2.2 Princip ACE
• 8.2.3 Vyhodnocení naměřených dat – Scatchardův graf
• 8.2.4 Techniky ACE
  • 8.2.4.1 Analýza rovnovážných směsí
  • 8.2.4.2 Analýza založená na změně elektroforetických mobilit
  • 8.2.4.3 ACE s imobilizovaným ligandem
• 8.2.5 Aplikace ACE
• 8.2.6 Závěr

8.3 Gelová elektroforéza (Petr Kubáň)

• 8.3.1 Úvod
• 8.3.2 Princip GE
• 8.3.3 Instrumentace
• 8.3.4 Typy gelů
  • 8.3.4.1 Agarosový gel
  • 8.3.4.2 Polyakrylamidový gel (PAGE)
  • 8.3.4.3 Další typy gelů
• 8.3.5 Separační elektrolyt
• 8.3.6 Elektroforéza v polyakrylamidovém gelu s dodecylsulfátem sodným (SDS-PAGE)
• 8.3.7 Detekce
• 8.3.8 Blotting
• 8.3.9 Dvoudimenzionální (2D) gelová elektroforéza
• 8.3.10 Kapilární gelová elektroforéza (CGE)
  • 8.3.10.1 DNA sekvenování pomocí kapilární gelové elektroforézy
• 8.3.11 Závěr

8.4 Elektrokinetické chromatografické metody (Petr Česla, Jana Váňová)

• 8.4.1 Micelární elektrokinetická chromatografie
  • 8.4.1.1 Tenzidy používané v micelární elektorkietické chromatografii
• 8.4.2 Další elektrokinetické chromatografické techniky
• 8.4.3 Instrumentální aspekty spojené s elektrokinetickou chromatografií
• 8.4.4 Aplikace elektrokinetické chromatografie

9 ELEKTROANALYTICKÉ METODY (František Opekar, Vlastimil Vyskočil)

9.1 Obecný úvod a rozdělení elektroanalytických metod

• 9.1.1 Struktura mezifází kov/elektrolyt, elektrická dvojvrstva
• 9.1.2 Vznik elektrodového potenciálu
• 9.1.3 Elektrochemický článek
• 9.1.4 Průchod proudu elektrochemickým článkem - kinetika elektrodových reakcí
• 9.1.5 Transportní procesy v elektrochemickém článku
• 9.1.6 Rozdělení elektroanalytických metod

9.2 Voltamerická analýza

• 9.2.1 Princip metody
• 9.2.2 Instrumentace
• 9.2.3 Pracovní elektrody
  • 9.2.3.1 Rotující disková elektroda
  • 9.2.3.2 Mikroelektrody a jejich soubory
• 9.2.4 Další komponenty voltametrické cely
• 9.2.5 Varianty voltametrických měření
  • 9.2.5.1 Diferenční pulsní voltametrie
  • 9.2.5.2 Elektrochemická rozpouštěcí voltametrie
• 9.2.6 Nové trendy ve voltametrické analýze
  • 9.2.6.1 Netradiční elektrodové materiály
  • 9.2.6.2 Voltametrické DNA biosenzory

9.3 Ampérometrie (Jana Skopalová)

• 9.3.1 Ampérometrické senzory
  • 9.3.1.1 Clarkovo kyslíkové čidlo
  • 9.3.1.2 Enzymové biosenzory
  • 9.3.1.3 Tkáňové a bakteriální biosenzory
• 9.3.2 Ampérometrické detektory
  • 9.3.2.1 Průtokové cely
  • 9.3.2.2 Pracovní elektrody pro průtoková měření
  • 9.3.2.3 Měřící techniky
  • 9.3.2.4 Použití ampérometrické detekce v průtokové analýze organických látek

9.4 Coulometria (Miroslav Čakrt, Ernest Beinrohr)

• 9.4.1 Princíp metódy
• 9.4.2 Inštrumentácia
• 9.4.3 Základy metodiky
• 9.4.4 Modifikované techniky coulometrických analýz
• 9.4.5 Použitie coulometrických meraní pri analýze organických látok
  • 9.4.5.1 Elementárna analýza organických látok použitím coulometrie
  • 9.4.5.2 Coulometrické titrácie
  • 9.4.5.3 Coulometrické titrácie v tenkej vrstve roztoku

10 SPEKTRÁLNÍ METODY

10.1 UV-VIS spektrofotometrie (Renata Komendová)

• 10.1.1 Princip metody
• 10.1.2 Vztah mezi elektronovým spektrem a strukturou molekuly
• 10.1.3 Kvalitativní analýza
• 10.1.4 Kvantitativní analýza
• 10.1.5 Instrumentace
• 10.1.6 Příklady stanovení
  • 10.1.6.1 Kapalinová chromatografie
  • 10.1.6.2 Analýza vody
  • 10.1.6.3 Klinická analýza
  • 10.1.6.4 Využití organických činidel pro analýzu organických látek
  • 10.1.6.5 Využití organických činidel pro analýzu anorganických látek

10.2 Luminiscenční metody (Vlastimil Kubáň)

• 10.2.1 Úvod do luminiscenčních metod
• 10.2.2 Instrumentace
• 10.2.3 Příklady aplikací

10.3 Infračervená spektroskopie (Martina Klučáková)

• 10.3.1 Princip
• 10.3.2 Jak měřit infračervená spektra
• 10.3.3 Co lze vyčíst z infračervených spekter
• 10.3.4 Vybrané aplikace FT-IR spektrometrie (Ján Pásztor)
  • 10.3.4.1 Ropné látky
  • 10.3.4.2 FT-IR tribodiagnostika
  • 10.3.4.3 FT-IR analýza plynů

10.4 Ramanova spektrometrie (Tomáš Pekárek)

• 10.4.1 Teoretické základy
• 10.4.2 Experimentální uspořádání
• 10.4.3 Aplikace Ramanovy spektrometrie
  • 10.4.3.1 Identifikace neznámých látek
  • 10.4.3.2 Identifikace polymorfů, solvátů a solí
  • 10.4.3.3 Ramanovo mapování a zobrazování
  • 10.4.3.4 Další příklady aplikací Ramanovy spektrometrie

10.5 Nukleární magnetická rezonance (Marcela Tkadlecová, Antonín Lyčka)

• 10.5.1 Princip metody

• 10.5.2 Instrumentace

• 10.5.3 Interpretace spekter

  • 10.5.3.1 Příklad interpretace 1D spekter
  • 10.5.3.2 Příklad interpretace 2D spekter

• 10.5.4 ¹⁵N NMR spektroskopie**

• 10.5.5 Způsoby měření ¹⁵N NMR spekter v roztoku

  • 10.5.5.1 Přístrojové vybavení pro měření 15N NMR spekter
  • 10.5.5.2 Standardy v ¹⁵N NMR

• 10.5.6 Interpretace ¹⁵N NMR spekter

• 10.5.7 Speciální kvantitativní analýza

11 MOBILNÍ SPEKTRÁLNÍ ANALYZÁTORY (Tomáš Černohorský)

11.1 Členění podle technik a vybraných aplikací

11.2 Ramnanova spektrometrie

• 11.2.1 Nejrozšířenější aplikace mobilních Ramanových spektrometrů
  • 11.2.1.1 Bezpečnostní aplikace – detekce nebezpečných látek
  • 11.2.1.2 Mobilní detekce narkotik a jejich prekurzorů
  • 11.2.1.3 Kontrola pozitivní shody vstupních surovin ve farmac. a kosmetickém průmyslu
  • 11.2.1.4 Detekce padělků léčiv
  • 11.2.1.5 Rychlá kvantitativní analýza v terénu a v provozech

11.3 Infračervená spektrometrie ve střední oblasti

• 11.3.1 Filtrové spektrometry a spektrometry na principu LVF (Linear Variable Filter
• 11.3.2 FT-IR spektrometry pro identifikaci pevných a kapalných látek
• 11.3.3 FT-IR spektrometry pro identifikaci a kvantifikaci plynů a par
• 11.3.4 Spektrometry využívající laditelné infračervené lasery

11.4 NIR spektrometrie

11.5 Hmotnostní spektrometrie

12 ORGANICKÁ ELEMENTÁRNÍ ANALÝZA (Jan Langhans)

12.1 Princip metod organické elementární analýzy

12.2 Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a forem uhlíku

• 12.2.1 Základní pojmy a rozdělení metod
• 12.2.2 Stanovení TOC suchým spalováním
• 12.2.3 Stanovení TOC oxidační mineralizací s UV zářením
• 12.2.4 Stanovení forem uhlíku postupným termickým rozkladem

12.3 Stanovení organického dusíku

• 12.3.1 Stanovení dusíku podle Dumase
• 12.3.2 Stanovení dusíku podle Kjeldahla
• 12.3.3 Stanovení vázaného dusíku (TNb)
• 12.3.4 Další metody stanovení dusíku

12.4 Stanovení fosforu

12.5 Stanovení síry (Antonín Povolný)

12.6 Stanovení halogenů

• 12.6.1 Základní pojmy a rozdělení metod
• 12.6.2 Analyzátor organicky vázaných halogenů

12.7 Stanovení rtuti (Věra Spěváčková, Mája Čejchanová)

• 12.7.1 Vlastnosti rtuti
• 12.7.2 Stanovení rtuti
  • 12.7.2.1 Přímé stanovení celkového obsahu Hg
• 12.7.3 Sledování vlivu obsahu rtuti v životním prostředí na zdraví člověka
  • 12.7.3.1 Stanovení anorganicky a organicky vázané rtuti ve vlasech

12.8 Stanovení C, H, N, S spalovacími analyzátory (Pavel Novák)

• 12.8.1 Charakteristické vlastnosti elementárních analyzátorů
  • 12.8.1.1 Způsoby detekce prvků C, H, N, S
  • 12.8.1.2 Navážky vzorku
  • 12.8.1.3 Spalování vzorku
  • 12.8.1.4 Měřicí rozsah analyzátorů
• 12.8.2 Obvyklé kombinace měřených prvků
  • 12.8.2.1 Analyzátory CHNS
  • 12.8.2.2 Analyzátory CNS
  • 12.8.2.3 Analyzátory SC
  • 12.8.2.4 Analyzátory stanovení obsahu kyslíku

12.9 Závěr

13 PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD V RŮZNÝCH OBLASTECH

13.1 Kontrola životního prostředí (Vladimír Kraják, Jiří Pavlosek, Lucie Hellebrandová)

• 13.1.1 Vody
  • 13.1.1.1 Nejužívanější nespecifické (skupinové, neselektivní) parametry
  • 13.1.1.2 Selektivní stanovení
• 13.1.2 Ovzduší
  • 13.1.2.1 Přímá měření pomocí analyzátorů
  • 13.1.2.2 Záchyt na kolektor k následnému analytickému stanovení
  • 13.1.2.3 Venkovní ovzduší (imise)
  • 13.1.2.4 Emise (odpadní plyn)
  • 13.1.2.5 Ovzduší pobytových místností
  • 13.1.2.6 Pracovní ovzduší
  • 13.1.2.7 Půdní vzduch (atmogeochemický průzkum)
• 13.1.3 Odpady a kaly
• 13.1.4 Půda a sedimenty

13.2 Organická analýza v chemickém průmyslu (Pavel Kuráň, Pavel Janoš)

• 13.2.1 Specifika analýzy v chemickém průmyslu
• 13.2.2 Výroba polypropylenu
• 13.2.3 Hodnocení vlastností petrochemických surovin a produktů pomocí NIR
• 13.2.4 Výroba kaprolaktamu
• 13.2.5 Výroba generátorového plynu zplyňováním biomasy

13.3 Klinická biochemie a toxikologie

• 13.3.1 Klinická biochemie (Luděk Dohnal, Richard Průša)

  • 13.3.1.1 Glukosa v krvi (v séru)
  • 13.3.1.2 Močovina v séru
  • 13.3.1.3 Kreatinin v séru
  • 13.3.1.4 Kyselina močová v séru
  • 13.3.1.5 Cholesterol celkový v séru
  • 13.3.1.6 Bilirubin celkový v séru
  • 13.3.1.7 Gamaglutamyltransferasa (GMT) v séru
  • 13.3.1.8 Alaninaminotransferasa a aspartátaminotransferasa (ALT a AST) v séru
  • 13.3.1.9 Albumin v moči (mikroalbuminurie)
  • 13.3.1.10 Celková bílkovina v séru
  • 13.3.1.11 Elektroforesa bílkovin krevního séra

• 13.3.2 Toxikologie (Štěpánka Vlčková)

  • 13.3.2.1 Toxikologická analýza
  • 13.3.2.2 Průmyslová toxikologie

13.4 Kriminalistické a celní laboratoře

• 13.4.1 Kriminalistické a forenzní aplikace metod organické chemické analýzy (Oldřich Vyhnálek)
  • 13.4.1.1 Subjekty kriminalistické a forenzní chemie
  • 13.4.1.2 Objekty kriminalistickotechnické expertizy organických látek
  • 13.4.1.3 Separační metody
  • 13.4.1.4 Spektroskopické metody
  • 13.4.1.5 Nové směry
• 13.4.2 Stanovení organických látek v Celně technické laboratoři (Stanislav Ondroušek)
  • 13.4.2.1 Úkoly Celně technické laboratoře
  • 13.4.2.2 Používané analytické metody

13.5 Farmacie: stanovení nitrosonečistot (Jaroslav Kuchyňa, Kirill Mitusov, Zbyněk Mruzek)

• 13.5.1 Monitoring N-nitrosaminů ve farmaceutických produktech
• 13.5.2 Chromatografické metody stanovení N-nitrosaminů
• 13.5.3 Headspace metody GC/MS a GC/MS/MS
  • 13.5.3.1 Příprava vzorku
  • 13.5.3.2 Parametry headspace autosampleru
  • 13.5.3.3 Parametry plynového chromatografu
  • 13.5.3.4 Porovnání výsledků analýz s použitím SQ a MS/MS detektoru
  • 13.5.4 Extrakční metody GC/MS a GC/MS/MS
  • 13.5.4.1 Příprava extraktu vzorku
  • 13.5.4.2 Parametry ALS
  • 13.5.4.3 Parametry plynového chromatografu
  • 13.5.4.4 Hodnocení GC/MS a GC/MS/MS analýzy extraktů vzorků léčiv
• 13.5.5 Analýza metodou LC/MS/MS
  • 13.5.5.1 Příprava vzorku
  • 13.5.5.2 Hodnocení analýzy N-Nitrosaminů pomocí LC/MS A LC/MS/MS
• 13.5.6 Závěr

Autorský rejstřík

Sponzoři, inzerce