<div><p><strong>V&nbsp;roce 2025 získaly prestižní granty Junior STAR Grantové agentury ČR (GA ČR) dvě výjimečné mladé vědkyně –&nbsp;Filipa Oliveira&nbsp;a&nbsp;Stella Gonsales, obě původem ze&nbsp;zahraničí. Tato podpora umožňuje začínajícím vědeckým osobnostem založit vlastní nezávislé výzkumné skupiny a&nbsp;výrazně posunout svou vědeckou kariéru. Jejich projekty reprezentují špičkový výzkum v&nbsp;oblasti materiálového inženýrství a&nbsp;udržitelné chemie.</strong></p><p><strong>Stella Gonsales je navíc i&nbsp;laureátkou Fondu Dagmar Procházkové (společně s&nbsp;Annou Valunchene), který podporuje perspektivní vědecké projekty v&nbsp;oblasti udržitelné a&nbsp;pokročilé organické chemie.</strong></p><p><strong>Filipa i&nbsp;Stella zároveň aktivně hledají motivované studenty a&nbsp;mladé vědce do&nbsp;svých týmů. Nabízejí tak jedinečnou příležitost pracovat na&nbsp;špičkovém výzkumu v&nbsp;podporujícím prostředí.</strong></p></div><div><h3><strong>Filipa Oliveira: průkopnické tubulární MXeny pro ukládání energie v&nbsp;superkondenzátorech</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Filipa Oliveira" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1500" height="999"></p><h5><strong>Gratulujeme k&nbsp;získání grantu Junior STAR. Co pro vás tento úspěch znamená a&nbsp;jak ovlivní vaše další kroky?</strong></h5><p>Děkuji. Získat tak prestižní grant je obrovský úspěch. Dává mi to možnost založit si vlastní výzkumnou skupinu tady na&nbsp;VŠCHT Praha. Program Junior STAR podporuje talentované mladé vědce v&nbsp;budování týmů a&nbsp;získávání potřebných prostředků. Znamená to, že teď mám zázemí k&nbsp;tomu, abych se&nbsp;naplno věnovala výzkumu tubulárních MXenů a&nbsp;jejich aplikacím v&nbsp;superkondenzátorech.</p><h5><strong>Proč jsou tubulární MXeny tak inovativní pro ukládání energie?</strong></h5><p>MXeny jsou rodina 2D materiálů s vrstvenou, „harmonikovou“ strukturou a jsou známé svou skvělou elektrickou vodivostí. Naší inovací je jejich příprava v tubulární morfologii –&nbsp;spojujeme vysokou vodivost a&nbsp;redoxní aktivitu s&nbsp;vynikajícími iontově-transportními vlastnostmi tubulárních struktur. Díky otevřené, duté struktuře roste povrch, zrychluje se&nbsp;difuze iontů a&nbsp;přenos náboje. To by se&nbsp;mohlo promítnout do&nbsp;rychlejších a&nbsp;efektivnějších superkondenzátorů, které jsou klíčové pro udržitelné energetické technologie.</p><h5><strong>Jak vás vaše vědecké zájmy dovedly k&nbsp;tomuto oboru?</strong></h5><p>Globální výzvy v&nbsp;oblasti zelené energie mě přivedly k&nbsp;materiálům, které mohou zlepšit ukládání energie. MXeny mě zaujaly tím, že změny ve&nbsp;složení a&nbsp;struktuře výrazně ovlivňují jejich vlastnosti. Zajímalo mě, jak zastoupení různých kovových prvků v&nbsp;tubulární morfologii ovlivní chování MXenů a&nbsp;jak je lze optimalizovat pro praktické aplikace.</p><h5><strong>S&nbsp;jakými výzvami jste se&nbsp;setkala?</strong></h5><p>Jednou z hlavních výzev je stabilita – MXeny se rychle oxidují, což zhoršuje jejich výkon. Dalším problémem je pochopit, jak musí být podmínky syntézy samotných MXenů i jejich prekurzorů (MAX fází) upraveny tak, aby tubulární morfologie vůbec vznikla a zachovala se, protože mechanismus jejich vzniku se liší od konvenčních MXenů. Výzvou bylo také projekt v žádosti o grant srozumitelně&nbsp;a&nbsp;přesvědčivě popsat tak, aby recenzenti viděli, proč si tuto podporu zasloužím. Díky mentorství a&nbsp;spolupráci se&nbsp;mi ale tyto překážky podařilo překonat.</p><h5><strong>Co vás na&nbsp;práci na&nbsp;VŠCHT Praha motivuje nejvíc?</strong></h5><p>Velkou roli hraje podpora od kolegů a vynikající technická infrastruktura – je to skvělé místo pro práci. Inspirující je také to, že jsem dříve působila ve špičkové skupině profesora Sofera, která se věnuje 2D materiálům,&nbsp;a&nbsp;právě tato zkušenost mě významně formovala a&nbsp;k tomuto úspěchu přivedla.</p><h5><strong>Jak vidíte svůj profesní rozvoj do budoucna?</strong></h5><p>Grant mi pomůže vybudovat vlastní tým, pořídit vybavení a&nbsp;rozvíjet spolupráce. Dlouhodobě bych chtěla významně přispět k&nbsp;udržitelným energetickým řešením a&nbsp;k vědeckému pokroku jak v&nbsp;České republice, tak na&nbsp;mezinárodní úrovni.</p><h5><strong>Hledáte nové členy týmu. Jaké studenty nebo vědce potřebujete?</strong></h5><p>Momentálně vítáme nadšené studenty a studentky magisterského studia, doktorandy&nbsp;i postdoky, kteří mají vášeň pro materiálovou vědu a chtějí posouvat hranice poznání v oblasti MXenů a ukládání energie. Pokud vás baví zvídavostí poháněný výzkum&nbsp;a&nbsp;chcete být součástí rostoucího mezinárodního týmu, budeme rádi, když se&nbsp;k&nbsp;nám přidáte.</p><h3><strong>Stella Gonsales: katalýza jako klíč k&nbsp;recyklaci polymerů</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Stella Gonsales" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg 233w," sizes="100vw" width="1499" height="1000"></p><h5><strong>Gratulujeme k získání grantu Junior STAR i podpory z Fondu Dagmar Procházkové. Co pro vás znamená, že jste získala tyto dva granty, a jak to ovlivní vaši práci?</strong></h5><p>Děkuji. Oba granty jsou nesmírně důležité. Grant Junior STAR mi umožňuje rozšířit skupinu a&nbsp;zázemí pro výzkum katalytické recyklace polymerů, zatímco Fond Dagmar Procházkové podporuje doplňkové projekty, například syntézu nových biologicky rozložitelných polymerů. Dohromady nám to umožňuje řešit problém plastového odpadu z&nbsp;více vědeckých úhlů.</p><h5><strong>Můžete svůj výzkum vysvětlit srozumitelně i&nbsp;pro laiky?</strong></h5><p>Většina plastů má silné vazby uhlík–uhlík. My do&nbsp;polymerů vkládáme více snadněji štěpitelných dvojných vazeb, které lze rozbít katalytickými reakcemi nazývanými olefinová metateze. Díky tomu je recyklace na&nbsp;molekulární úrovni realističtější.</p><h5><strong>V&nbsp;čem je grant Junior STAR pro váš výzkum a&nbsp;kariérní rozvoj obzvlášť důležitý?</strong></h5><p>Grant Junior STAR je prestižní a velmi konkurenceschopná podpora pro špičkové vědce v rané fázi kariéry – do osmi let od získání Ph.D. Poskytuje až 25 milionů Kč na pět let, což příjemcům dovoluje vybudovat nezávislé výzkumné skupiny a věnovat se inovativním vědeckým tématům. Tento grant je klíčový pro vybudování pevného základu, pořízení nezbytného vybavení&nbsp;a&nbsp;nábor talentovaných členů týmu. Umožňuje realizovat ambiciózní projekty, které mohou významně přispět jak české vědě, tak k&nbsp;řešení globálních výzev.</p><h5><strong>Jaké spolupráce váš výzkum podporují?</strong></h5><p>Probíhá zde spolupráce mezi VŠCHT Praha a&nbsp;Ústavem organické chemie a&nbsp;biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten poskytuje především finanční a&nbsp;technickou podporu. Tato kooperace pomáhá s&nbsp;financováním, přístupem k&nbsp;pokročilému vybavení a&nbsp;provozním zázemím potřebným pro chod výzkumných projektů.</p><h5><strong>Jakou radu byste dala mladým vědcům, kteří chtějí uspět?</strong></h5><p>Doporučila bych nebát se&nbsp;přemýšlet „out of box“ a&nbsp;propojovat různorodé znalosti, které během kariéry získáte, abyste dokázali řešit komplexní problémy, které vás opravdu zajímají a&nbsp;dávají vám smysl.</p><h5><strong>Vaše laboratoř nese jméno Otty Wichterleho a&nbsp;byla slavnostně otevřena za&nbsp;účasti profesora Kamila Wichterleho. Jak vás osobně tento odkaz inspiruje?</strong></h5><p>Wichterleho inovační duch mě motivuje posouvat hranice tvořivosti a&nbsp;hledat nové cesty v&nbsp;udržitelné chemii.</p><h5><strong>Jaké jsou vaše představy o&nbsp;budoucnosti?</strong></h5><p>Chtěla bych vybudovat výzkumnou skupinu, která bude posouvat možnosti udržitelné recyklace polymerů a&nbsp;přispěje k&nbsp;ochraně životního prostředí i&nbsp;rozvoji cirkulární ekonomiky.</p><h5><strong>Nabíráte nové členy týmu. Jaké dovednosti by měli mít?</strong></h5><p>Hledáme talentované doktorandy a postdoky se zkušenostmi s katalýzou látek citlivých na vzduch. Pokud chcete přispět k průlomovému výzkumu v oblasti udržitelné chemie&nbsp;a&nbsp;přidat se&nbsp;k&nbsp;dynamickému týmu, je to skvělá příležitost.</p></div>

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

<p><strong>Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis </strong><i><strong>Nature Chemical Biology</strong></i><strong>.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.</p><p>Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs"><strong>Dr. Hany Cahové</strong></a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se Np<sub>n</sub>Ns vážou jiným typem párování, než je obvyklé.</p><p>Na práci se zásadně podílely <strong>Valentina Serianni z týmu Hany Cahové</strong>, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a<strong> Jana Škerlová</strong>, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.</p><p>Hana Cahová k tomu dodává: <i>„Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou ved<strong>l Dr. Tomáš Kouba</strong>, jeden z autorů článku. <i>„Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ </i>vysvětluje Tomáš Kouba.</p><p>ÚOCHB vloni otevřel nové<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs"><strong>centrum cryo-EM</strong></a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"></p><blockquote><h4><strong>Původní článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas"><strong>Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí Np</strong><i><strong><sub>n</sub></strong></i><strong>Ns zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</strong></a></h4><p>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;</p><p><strong>Nat. Chem. Biol.</strong> <strong>21</strong> (2026)</p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote><h4><strong>Abstrakt</strong></h4><p>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie <i>Thermus thermophilus</i>. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</p></div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

<p><strong>V týdnu od 9. února na Vás čekají v oblasti plynné/pevné fáze a především GC, GC/MS, Raman a FTIR následující webináře.</strong></p><blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.gcms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4></blockquote><blockquote><p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>5 000 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong>.</p></blockquote><h5><strong>1. </strong><span><strong>Thermo Fisher Scientific</strong></span><strong>: Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production</strong></h5><ul><li>Út, 10. 2. 2026 16:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5808">Registrace</a></li></ul><p>Webinář ukazuje, jak procesní Ramanova spektroskopie překonává tradiční in-line UV-Vis při monitorování downstream procesů, řízení produkce metabolitů a kontrole výroby monoklonálních protilátek.</p><h5><strong>2. </strong><span><strong>Wasson-ECE Instrumentation</strong></span><strong>: The Data Driven Plant; How AI Transforms Chemical Manufacturing</strong></h5><ul><li>Út, 10. 2. 2026 21:30 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5744">Registrace</a></li></ul><p>Přehled využití umělé inteligence pro optimalizaci chemické výroby – od řízení procesů přes prediktivní údržbu až po podporu datově řízeného rozhodování.</p><h5><strong>3. </strong><span><strong>New Food magazine</strong></span><strong>: The Science of Next-Gen Ingredients: Fermentation, Formulation and Function</strong></h5><ul><li>St, 11. 2. 2026 16:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5720">Registrace</a></li></ul><p>Webinář se zaměřuje na fermentační technologie nové generace a jejich roli při vývoji funkčních potravinářských ingrediencí se zlepšenou chutí, stabilitou a nutriční hodnotou.</p><h5><strong>4. </strong><span><strong>Altium International</strong></span><strong> (HPST): Příprava vzorků pro analýzu vitamínů rozpustných v tucích – tipy a aplikace</strong></h5><ul><li>Pá, 13. 2. 2026 10:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5891">Registrace</a></li></ul><p>Prakticky zaměřený webinář věnovaný přípravě vzorků pro stanovení vitamínů rozpustných v tucích v komplexních lipidových matricích s důrazem na reprodukovatelnost a kvalitu dat.</p>

Webináře LabRulezGCMS týden 07/2026

Webináře

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

New Food magazine

The Analytical Scientist

Thermo Fisher Scientific

<p><strong>In high-throughput environmental, food and forensic labs, time is essential when facing constant pressure to generate accurate and reliable results as quickly as possible. Offering class-leading sensitivity and uptime, the new Thermo Scientific ISQ 7000 Single Quadrupole GC-MS and TSQ 9000 Triple Quadrupole GC-MS/MS greatly increase data confidence and minimize routine maintenance, boosting laboratory efficiency and productivity .</strong></p>
<p>This webinar will provide an insight of the advanced technology behind the new ISQ 7000 and TSQ 9000 systems, and the main benefits delivered to the end user. Discover how it is possible to eliminate up to 98% of the downtime of the instrument during regular maintenance procedures or how to reach an extra level of sensitivity when new regulatory requirements are challenging.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Daniela Cavagoni (Product Marketing Manager GC-MS and Autosamplers, Thermo Fisher Scientific, Rodano (MI), Italy)</strong></p>
</blockquote>


Thermo Fisher Scientific: New Source Technologies for GC-MS and GC-MS/MS

New Source Technologies for GC-MS and GC-MS/MS

<p><strong>Routine testing laboratories continue to strive for efficient and reliable sample throughput. Multiresidue pesticides is an example of this, where the generic extraction offered by QuEChERS has streamlined sample preparation. However, for comprehensive pesticide testing, both liquid and gas chromatography are typically required.</strong></p>
<h3><strong>Join us to learn about:</strong></h3>
<ul>
<li>Fit-for-purpose, comprehensive analysis of pesticides in a selection of foodstuffs, by LC- and GC-MS/MS</li>
<li>Key considerations and easy-to-use tools to maximise your method performance</li>
<li>Testing in compliance with the relevant guidelines of SANTE 11813/2017</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Kari Organtini, Ph.D. (Senior Scientist, Waters Corporation)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Kari received her Ph.D. from Penn State studying the occurrence of dioxins and furans in fire debris. Since 2015 she has been a Senior Scientist at Waters focusing on food and environmental sample analysis.</p>
</blockquote>


Pixabay/Jerzy Górecki: Maximizing Mass Spectrometry Capabilities in Food Analyses for Multiresidues

Maximizing Mass Spectrometry Capabilities in Food Analyses for Multiresidues

<p><strong>Refining raw food oil is essential to ensure safety and palatability. Unfortunately, it can be the origin of MCPD and glycidyl fatty esters, which can have harmful carcinogenic and mutagenic effects.</strong></p>
<p>The European Food Safety Authority (EFSA) indicates a risk associated with free 3-MCPD and Glycidol being available in the human gut when oil-based foods are consumed. The risk is such that there is a need for testing down below 0.1 mg/kg. For most organizations carrying out testing, 2-MCPD is also considered worth monitoring though the risks are less well understood at this time.</p>
<p>The manual determination of these compounds can take a lot of time. An automated method based on the well-established DGF method ‘DGF C-VI 18(10)’ (AOCS Cd 29c-13) is now available with Agilent equipment.</p>
<h3><strong>This webinar discusses:</strong></h3>
<ul>
<li>A fast and clean automation of the DGF workflow.</li>
<li>How CHRONECT® Robotic dual-head automation and Agilent GC/MS analysis are controlled through software CHRONOS in an approach that is proving popular with high throughput labs.</li>
<li>How each step in the process fits together, from how MCPD and gycidyl esters are first converted into their free alcohol forms, and then extracted and derivatized, followed by online analysis via Agilent GC-MS/MS.</li>
<li>How results are delivered after only 45 minutes. With parallel workflows, 36 samples can be analyzed within 24 hours.</li>
<li>How even sensitive analysis is possible down to quantitation limits of 0.05 mg/kg</li>
<li>Tips and tricks to ensure sample prep delivers good recoveries across a range of sample types and to ensure the analytical system stays clean with high uptime.</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Tobias Uber (Application Automation &amp; GCMS Specialist, Axel Semrau GmbH &amp; Co. KG)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Tobias develops fully automatic applications for the PAL3 system incorporating chromatographic instrumentation. Prior to Axel Semrau, Tobias was a scientific researcher at the University of Applied Sciences in North Rhine-Westphalia Germany.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Dr. Andreas Kremser (PAL Automation Specialist, SIM)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Dr. Kremser has more than six years of experience in dealing with gas chromatographs, mass spectrometers and autosamplers. One of his specialties is the development, programming and evaluation of automated sample preparation techniques.</p>
</blockquote>


Pixabay/FotoRieth: Rapid Determination of MCPD and glycidyl esters in food using the DGF Fast and Clean Method

Rapid Determination of MCPD and glycidyl esters in food using the DGF Fast and Clean Method

<p><strong>Presented here is the use of a novel advanced electron ionization (AEI) source in conjunction with GC triple quadrupole mass spectrometry to provide a simple way to measure nitrosamines at low part per trillion (ng/L, ppt) levels.</strong></p>
<p>Nitrosamines are substances of increasing concern in relation to drinking water safety. As such, low level analysis of these challenging compounds is required. The main reference method (EPA 521) addresses this using a chemical ionization (CI) GC-MS/MS approach. However, the CI approach can present some challenges with routine analysis. Presented here is the use of a novel advanced electron ionization (AEI) source in conjunction with GC triple quadrupole mass spectrometry to provide a simple way to measure nitrosamines at low part per trillion (ng/L, ppt) levels as well as offering the opportunity to make significant method efficiencies during sample preparation.</p>
<h3><strong>Learning Objectives of Webinar</strong></h3>
<ul>
<li>Learn about the analysis of emerging drinking water contaminants such as nitrosamines which have the potential for future regulation and therefore requirement for testing in drinking water labs across the world.</li>
<li>Learn about the advantages of GC-MS/MS technology for the analysis of nitrosamines in drinking water versus legacy chemical ionization and ion trap methods.</li>
<li>Explore how the latest in GC-MS ion source technology enables opportunities to increase productivity in the routine laboratory.</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Maria José Farré, Research Scientist, Catalan Institute for Water Research (ICRA)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Maria José Farré is a research scientist at the Catalan Institute for Water Research (ICRA), Girona, Spain. Her research has focused on understanding oxidation mechanisms of contaminants, natural organic and inorganic matter during the treatment of drinking and wastewater. Her current scientific interests are related to the formation and fate of disinfection by-products (DBPs) as well as detection of DBP precursors during the production and transportation of both, drinking and high quality recycled water. Nitrogen-based such as NDMA, chlorinated, brominated and iodinated DBPs are included in her research plan as well as conventional and alternative disinfectants.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Aaron Lamb, Senior Application Specialist, Thermo Fisher Scientific</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Aaron is a Senior Mass Spectrometry Applications Specialist working in the Chromatography and Mass Spectrometry Division at Thermo Fisher Scientific, Runcorn, UK. Aaron is an experienced analytical chemist and mass spectrometrist responsible for application method development using GC-MS technology, in particular single and triple quadrupole-based mass spectrometry. Aaron has also worked in industry as a R&amp;D and Pharma Team Leader at Intertek gaining strong hands-on experience with GC-MS and LC-MS systems used to investigate trace chemicals in pharmaceutical and environmental samples.</p>
</blockquote>


Pixabay/Pezibear: Modernizing Nitrosamine Analysis with Advanced Electron Ionization

GCMS webináře se zaměřením na GC/MS/MS - strana 23

Modernizing Nitrosamine Analysis with Advanced Electron Ionization