Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><div>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs">Dr. Hany Cahové</a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se NpnNs vážou jiným typem párování, než je obvyklé.Na práci se zásadně podílely Valentina Serianni z týmu Hany Cahové, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a Jana Škerlová, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.Hana Cahová k tomu dodává: „Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><div>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou vedl Dr. Tomáš Kouba, jeden z autorů článku. „Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ vysvětluje Tomáš Kouba.ÚOCHB vloni otevřel nové <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs">centrum cryo-EM</a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"><blockquote><h4>Původní článek</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas">Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí NpnNs zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</a></h4>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;Nat. Chem. Biol. 21 (2026)<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote><h4>Abstrakt</h4>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie Thermus thermophilus. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

V týdnu od 9. února na Vás čekají v oblasti plynné/pevné fáze a především GC, GC/MS, Raman a FTIR následující webináře.<blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.gcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4></blockquote><blockquote>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi s více než 5 000 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři.</blockquote><h5>1. Thermo Fisher Scientific: Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production</h5><ul><li>Út, 10. 2. 2026 16:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5808">Registrace</a></li></ul>Webinář ukazuje, jak procesní Ramanova spektroskopie překonává tradiční in-line UV-Vis při monitorování downstream procesů, řízení produkce metabolitů a kontrole výroby monoklonálních protilátek.<h5>2. Wasson-ECE Instrumentation: The Data Driven Plant; How AI Transforms Chemical Manufacturing</h5><ul><li>Út, 10. 2. 2026 21:30 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5744">Registrace</a></li></ul>Přehled využití umělé inteligence pro optimalizaci chemické výroby – od řízení procesů přes prediktivní údržbu až po podporu datově řízeného rozhodování.<h5>3. New Food magazine: The Science of Next-Gen Ingredients: Fermentation, Formulation and Function</h5><ul><li>St, 11. 2. 2026 16:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5720">Registrace</a></li></ul>Webinář se zaměřuje na fermentační technologie nové generace a jejich roli při vývoji funkčních potravinářských ingrediencí se zlepšenou chutí, stabilitou a nutriční hodnotou.<h5>4. Altium International (HPST): Příprava vzorků pro analýzu vitamínů rozpustných v tucích – tipy a aplikace</h5><ul><li>Pá, 13. 2. 2026 10:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5891">Registrace</a></li></ul>Prakticky zaměřený webinář věnovaný přípravě vzorků pro stanovení vitamínů rozpustných v tucích v komplexních lipidových matricích s důrazem na reprodukovatelnost a kvalitu dat.

Webináře LabRulezGCMS týden 07/2026

<h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.isc2026.org/">O ISC 2026</a></h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/companies/314">Mezinárodní sympozium o chromatografii (International Symposium on Chromatography, ISC)</a> představuje nejstarší konferenční sérii v oblasti separačních věd. Sympozia ISC jsou pořádána od roku 1956 v každém sudém roce. ISC patří mezi nejvýznamnější světová setkání zaměřená na diskusi všech forem chromatografie a separačních metod, s širokým pokrytím technik a aplikací.Hlavním zaměřením sympozia bude přínos chromatografie a separačních věd pro potřeby farmaceutického, environmentálního, potravinářského a zdravotnického průmyslu, stejně jako pro vědu a medicínu. Program sympozia bude tyto oblasti reflektovat a upozorní na nové výzvy i vznikající příležitosti ve vývoji, aplikaci a marketingu separačních a detekčních systémů a metod.Nedílnou součástí vědeckého programu přednášek a posterových sekcí bude mezinárodní výstava a firemní semináře zaměřené na instrumentaci a služby v oblasti chromatografie, separačních věd a hmotnostní spektrometrie. ISC 2026 nabídne ideální platformu pro vědeckou výměnu a networking účastníků z akademické sféry, průmyslu i státních výzkumných institucí.<h3>Klíčová data sympozia ISC 2026</h3>6.–10. září 2026<ul><li>15. ledna 2026 – Zahájení registrace za zvýhodněnou cenu (early-bird) a podávání abstraktů</li><li>11. března 2026 – Uzávěrka podávání abstraktů (ústní prezentace)</li><li>21. dubna 2026 – Odeslání rozhodnutí o přijetí (ústní prezentace)</li><li>15. května 2026 – Uzávěrka registrace a platby za zvýhodněnou cenu &amp; registrace autorů (ústní prezentace)</li><li>1. června 2026 – Zveřejnění předběžného detailního programu</li><li>1. června 2026 – Uzávěrka podávání abstraktů (postery)</li><li>16. června 2026 – Odeslání rozhodnutí o přijetí (postery)<ul><li>Autoři, kteří podají abstrakt s preferencí posteru do 5. května 2026, budou o výsledku informováni do 12. května 2026 a budou mít možnost využít zvýhodněnou registraci do 15. května 2026.</li></ul></li><li>30. června 2026 – Uzávěrka registrace autorů (postery)</li><li>30. července 2026 – Uzávěrka podávání abstraktů (pozdní postery – late-breaking)<ul><li>bez možnosti soutěžit o cenu za nejlepší poster</li></ul></li><li>11. srpna 2026 – Odeslání rozhodnutí o přijetí (pozdní postery)</li><li>18. srpna 2026 – Uzávěrka registrace autorů (pozdní postery)</li><li>25. srpna 2026 – Uzávěrka pozdní registrace a platby</li><li>6.–10. září 2026 – Konání sympozia</li></ul><h3>Registrace</h3><blockquote>👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czech-in.org/cmPortalV15/Account/Login?ReturnUrl=%2FcmPortalV15%2FPortal%2FISC26%2Fnormal">Zaregistrujte se na ISC 2026</a></blockquote><h3>Podávání abstraktů</h3><blockquote><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czech-in.org/cmPortalV15/Account/Login?ReturnUrl=%2FcmPortalV15%2FPortal%2FISC26%2Fnormal">👉 Nahrajte svůj abstrakt zde</a></blockquote><h3>VĚDECKÝ PROGRAM - KRÁTKÉ KURZY</h3><h4>SC 3 – Interpretace hmotnostních spekter: základní úvod pro chromatografisty</h4>🗓️ Neděle, 6. září 2026 🕗 8:30–11:45Hmotnostní spektrometrie se stala nepostradatelným nástrojem moderní kapalinové chromatografie, přesto však mnoho chromatografistů absolvuje pouze omezené formální vzdělání v oblasti interpretace hmotnostních spekter. Tento úvodní krátký kurz nabízí praktického průvodce porozuměním a interpretací hmotnostních spekter získaných pomocí ionizačních technik za atmosférického tlaku, které jsou spojeny s LC: ionizace elektrosprejem (ESI), chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI) a fotoionizace za atmosférického tlaku (APPI).Kurz začíná vysvětlením, jaké dodatečné informace přináší hmotnostní spektrometrie oproti samotnému chromatogramu, a objasněním, na které analytické otázky dokáže – a na které naopak nedokáže – hmotnostní spektrometrie odpovědět. Účastníci získají stručné zopakování základních principů hmotnostní spektrometrie spolu s úvodem do klíčové terminologie.Následně jsou diskutovány principy a praktické důsledky jednotlivých ionizačních metod, se zvláštním důrazem na to, jak fyzikální podstata ionizace, chromatografické podmínky a přísady v mobilní fázi ovlivňují podobu výsledných spekter. Na tomto základě kurz rozvíjí praktické dovednosti potřebné pro interpretaci LC-ESI spekter: identifikaci molekulárního iontu, určení nábojového stavu, rozpoznání běžných aduktů, odlišení artefaktů vznikajících přímo ve zdroji a využití izotopových vzorů k podpoře hypotéz o elementárním složení.Účastníci se dále seznámí s tím, jak fragmentace MS/MS poskytuje strukturální informace, a osvojí si jednoduchá praktická pravidla pro interpretaci neutrálních ztrát a fragmentačního chování jednotlivých tříd látek. Kurz je zakončen integračním cvičením, které kombinuje chromatografická data, full-scan spektra a MS/MS informace pro komplexní interpretaci naměřených výsledků.Na konci kurzu budou účastníci vybaveni základními dovednostmi potřebnými pro efektivní interpretaci LC-MS spekter a pro praktické využití hmotnostně spektrometrického uvažování v rutinní chromatografické analýze.<h4>Lektoři</h4><h5>Josef Cvačka</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=Josef+Cva%C4%8Dka">Josef Cvačka</a> je vedoucím Skupiny hmotnostní spektrometrie na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a docentem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho výzkum se zaměřuje na strukturní analýzu bioaktivních organických sloučenin pomocí pokročilých hmotnostně spektrometrických technik. Vyvíjí metody pro určování polohy dvojných vazeb a methylových větvení v lipidech a usiluje o objevování nových tříd lipidů v biologických vzorcích. Jeho laboratoř se rovněž věnuje vývoji nových iontových zdrojů pro MS a HPLC/MS. Působí jako pedagog a školitel studentů na Univerzitě Karlově a je zakladatelem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=%C4%8Cesk%C3%A9+muzeum+hmotnostn%C3%AD+spektrometrie">Českého muzea hmotnostní spektrometrie</a>.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Josef_Cvacka_5cc8a0d1d4.jpg" alt="ISC 2026: Josef Cvačka" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Josef_Cvacka_5cc8a0d1d4.jpg 156w," sizes="100vw" width="510" height="510">

ISC 2026 – Krátký kurz 3: Interpretace hmotnostních spekter: základní úvod pro chromatografisty

Webináře

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

The International Symposium on Chromatography (ISC) represents the oldest conference series focussing on separation science. ISC symposia have been organised since 1956 in each even year. ISC is internationally recognised as one of the premier meeting series for discussion of all modes of chromatography and separation science with a broad coverage of techniques and applications.

International Symposium on Chromatography - (ISC)

LECO

Přednáška prof. Olivera Fiehna v rámci ASMS 2019 na téma použití online metabolomických databází, možnosti LECO Pegasus vs. BT nebo nástrojů jako BinBase, BinView, MassBank.us a MS-FINDER.
<blockquote>
Presenter: Oliver Fiehn (Director West Coast Metabolomics Center, Davis, California)
</blockquote>

LECO/Oliver Fiehn: Using Open Access Online Metabolomic Databases with LECO GC-TOF MS instruments

GCMS webináře se zaměřením na Software - strana 35

Using Open Access Online Metabolomic Databases with LECO GC-TOF MS instruments

Mohlo by Vás zajímat

ISC 2026 – Krátký kurz 3: Interpretace hmotnostních spekter: základní úvod pro chromatografisty

Webináře LabRulezGCMS týden 07/2026

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace