<div>V&nbsp;roce 2025 získaly prestižní granty Junior STAR Grantové agentury ČR (GA ČR) dvě výjimečné mladé vědkyně –&nbsp;Filipa Oliveira&nbsp;a&nbsp;Stella Gonsales, obě původem ze&nbsp;zahraničí. Tato podpora umožňuje začínajícím vědeckým osobnostem založit vlastní nezávislé výzkumné skupiny a&nbsp;výrazně posunout svou vědeckou kariéru. Jejich projekty reprezentují špičkový výzkum v&nbsp;oblasti materiálového inženýrství a&nbsp;udržitelné chemie.Stella Gonsales je navíc i&nbsp;laureátkou Fondu Dagmar Procházkové (společně s&nbsp;Annou Valunchene), který podporuje perspektivní vědecké projekty v&nbsp;oblasti udržitelné a&nbsp;pokročilé organické chemie.Filipa i&nbsp;Stella zároveň aktivně hledají motivované studenty a&nbsp;mladé vědce do&nbsp;svých týmů. Nabízejí tak jedinečnou příležitost pracovat na&nbsp;špičkovém výzkumu v&nbsp;podporujícím prostředí.</div><div><h3>Filipa Oliveira: průkopnické tubulární MXeny pro ukládání energie v&nbsp;superkondenzátorech</h3><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Filipa Oliveira" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1500" height="999"><h5>Gratulujeme k&nbsp;získání grantu Junior STAR. Co pro vás tento úspěch znamená a&nbsp;jak ovlivní vaše další kroky?</h5>Děkuji. Získat tak prestižní grant je obrovský úspěch. Dává mi to možnost založit si vlastní výzkumnou skupinu tady na&nbsp;VŠCHT Praha. Program Junior STAR podporuje talentované mladé vědce v&nbsp;budování týmů a&nbsp;získávání potřebných prostředků. Znamená to, že teď mám zázemí k&nbsp;tomu, abych se&nbsp;naplno věnovala výzkumu tubulárních MXenů a&nbsp;jejich aplikacím v&nbsp;superkondenzátorech.<h5>Proč jsou tubulární MXeny tak inovativní pro ukládání energie?</h5>MXeny jsou rodina 2D materiálů s vrstvenou, „harmonikovou“ strukturou a jsou známé svou skvělou elektrickou vodivostí. Naší inovací je jejich příprava v tubulární morfologii –&nbsp;spojujeme vysokou vodivost a&nbsp;redoxní aktivitu s&nbsp;vynikajícími iontově-transportními vlastnostmi tubulárních struktur. Díky otevřené, duté struktuře roste povrch, zrychluje se&nbsp;difuze iontů a&nbsp;přenos náboje. To by se&nbsp;mohlo promítnout do&nbsp;rychlejších a&nbsp;efektivnějších superkondenzátorů, které jsou klíčové pro udržitelné energetické technologie.<h5>Jak vás vaše vědecké zájmy dovedly k&nbsp;tomuto oboru?</h5>Globální výzvy v&nbsp;oblasti zelené energie mě přivedly k&nbsp;materiálům, které mohou zlepšit ukládání energie. MXeny mě zaujaly tím, že změny ve&nbsp;složení a&nbsp;struktuře výrazně ovlivňují jejich vlastnosti. Zajímalo mě, jak zastoupení různých kovových prvků v&nbsp;tubulární morfologii ovlivní chování MXenů a&nbsp;jak je lze optimalizovat pro praktické aplikace.<h5>S&nbsp;jakými výzvami jste se&nbsp;setkala?</h5>Jednou z hlavních výzev je stabilita – MXeny se rychle oxidují, což zhoršuje jejich výkon. Dalším problémem je pochopit, jak musí být podmínky syntézy samotných MXenů i jejich prekurzorů (MAX fází) upraveny tak, aby tubulární morfologie vůbec vznikla a zachovala se, protože mechanismus jejich vzniku se liší od konvenčních MXenů. Výzvou bylo také projekt v žádosti o grant srozumitelně&nbsp;a&nbsp;přesvědčivě popsat tak, aby recenzenti viděli, proč si tuto podporu zasloužím. Díky mentorství a&nbsp;spolupráci se&nbsp;mi ale tyto překážky podařilo překonat.<h5>Co vás na&nbsp;práci na&nbsp;VŠCHT Praha motivuje nejvíc?</h5>Velkou roli hraje podpora od kolegů a vynikající technická infrastruktura – je to skvělé místo pro práci. Inspirující je také to, že jsem dříve působila ve špičkové skupině profesora Sofera, která se věnuje 2D materiálům,&nbsp;a&nbsp;právě tato zkušenost mě významně formovala a&nbsp;k tomuto úspěchu přivedla.<h5>Jak vidíte svůj profesní rozvoj do budoucna?</h5>Grant mi pomůže vybudovat vlastní tým, pořídit vybavení a&nbsp;rozvíjet spolupráce. Dlouhodobě bych chtěla významně přispět k&nbsp;udržitelným energetickým řešením a&nbsp;k vědeckému pokroku jak v&nbsp;České republice, tak na&nbsp;mezinárodní úrovni.<h5>Hledáte nové členy týmu. Jaké studenty nebo vědce potřebujete?</h5>Momentálně vítáme nadšené studenty a studentky magisterského studia, doktorandy&nbsp;i postdoky, kteří mají vášeň pro materiálovou vědu a chtějí posouvat hranice poznání v oblasti MXenů a ukládání energie. Pokud vás baví zvídavostí poháněný výzkum&nbsp;a&nbsp;chcete být součástí rostoucího mezinárodního týmu, budeme rádi, když se&nbsp;k&nbsp;nám přidáte.<h3>Stella Gonsales: katalýza jako klíč k&nbsp;recyklaci polymerů</h3><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Stella Gonsales" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg 233w," sizes="100vw" width="1499" height="1000"><h5>Gratulujeme k získání grantu Junior STAR i podpory z Fondu Dagmar Procházkové. Co pro vás znamená, že jste získala tyto dva granty, a jak to ovlivní vaši práci?</h5>Děkuji. Oba granty jsou nesmírně důležité. Grant Junior STAR mi umožňuje rozšířit skupinu a&nbsp;zázemí pro výzkum katalytické recyklace polymerů, zatímco Fond Dagmar Procházkové podporuje doplňkové projekty, například syntézu nových biologicky rozložitelných polymerů. Dohromady nám to umožňuje řešit problém plastového odpadu z&nbsp;více vědeckých úhlů.<h5>Můžete svůj výzkum vysvětlit srozumitelně i&nbsp;pro laiky?</h5>Většina plastů má silné vazby uhlík–uhlík. My do&nbsp;polymerů vkládáme více snadněji štěpitelných dvojných vazeb, které lze rozbít katalytickými reakcemi nazývanými olefinová metateze. Díky tomu je recyklace na&nbsp;molekulární úrovni realističtější.<h5>V&nbsp;čem je grant Junior STAR pro váš výzkum a&nbsp;kariérní rozvoj obzvlášť důležitý?</h5>Grant Junior STAR je prestižní a velmi konkurenceschopná podpora pro špičkové vědce v rané fázi kariéry – do osmi let od získání Ph.D. Poskytuje až 25 milionů Kč na pět let, což příjemcům dovoluje vybudovat nezávislé výzkumné skupiny a věnovat se inovativním vědeckým tématům. Tento grant je klíčový pro vybudování pevného základu, pořízení nezbytného vybavení&nbsp;a&nbsp;nábor talentovaných členů týmu. Umožňuje realizovat ambiciózní projekty, které mohou významně přispět jak české vědě, tak k&nbsp;řešení globálních výzev.<h5>Jaké spolupráce váš výzkum podporují?</h5>Probíhá zde spolupráce mezi VŠCHT Praha a&nbsp;Ústavem organické chemie a&nbsp;biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten poskytuje především finanční a&nbsp;technickou podporu. Tato kooperace pomáhá s&nbsp;financováním, přístupem k&nbsp;pokročilému vybavení a&nbsp;provozním zázemím potřebným pro chod výzkumných projektů.<h5>Jakou radu byste dala mladým vědcům, kteří chtějí uspět?</h5>Doporučila bych nebát se&nbsp;přemýšlet „out of box“ a&nbsp;propojovat různorodé znalosti, které během kariéry získáte, abyste dokázali řešit komplexní problémy, které vás opravdu zajímají a&nbsp;dávají vám smysl.<h5>Vaše laboratoř nese jméno Otty Wichterleho a&nbsp;byla slavnostně otevřena za&nbsp;účasti profesora Kamila Wichterleho. Jak vás osobně tento odkaz inspiruje?</h5>Wichterleho inovační duch mě motivuje posouvat hranice tvořivosti a&nbsp;hledat nové cesty v&nbsp;udržitelné chemii.<h5>Jaké jsou vaše představy o&nbsp;budoucnosti?</h5>Chtěla bych vybudovat výzkumnou skupinu, která bude posouvat možnosti udržitelné recyklace polymerů a&nbsp;přispěje k&nbsp;ochraně životního prostředí i&nbsp;rozvoji cirkulární ekonomiky.<h5>Nabíráte nové členy týmu. Jaké dovednosti by měli mít?</h5>Hledáme talentované doktorandy a postdoky se zkušenostmi s katalýzou látek citlivých na vzduch. Pokud chcete přispět k průlomovému výzkumu v oblasti udržitelné chemie&nbsp;a&nbsp;přidat se&nbsp;k&nbsp;dynamickému týmu, je to skvělá příležitost.</div>

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

Vážení uživatelé,velice rádi bychom Vás pozvali na další ročník Setkání uživatelů přístrojů Agilent GC/MSD, který se bude konat 4. - 6. 5. 2026 v areálu Panský dvůr Telč.Setkání je primárně určeno pro všechny uživatele přístrojů GC/MSD Agilent (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=19&amp;manufacturerItems=10">SQ</a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=20&amp;manufacturerItems=10">QQQ</a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=21&amp;manufacturerItems=10">q−TOF</a>), kteří mají chuť s kolegy z branže sdílet svoje zkušenosti a zároveň se sami dozvědět něco nového.Hlavním cílem setkání je umožnit Vám sdílení praktických informací Vaší každodenní laboratorní práce. Program tedy bude především o Vás - bude složen z Vašich krátkých příspěvků (délka 10 - 15 min). Jen na lehké okořenění bude proložen představením novinek naší firmy, případně praktickými příspěvky z řad našich aplikačních specialistů či techniků.Připravujeme pro Vás i jedno odpočinkové odpoledne, jehož náplň prozradíme několik týdnů před samotným setkáním.&nbsp;<blockquote>👉Registrace <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://hpst.cz/form/setkani-uzivatelu-pristroju-agil">ZDE</a>📆Místa jsou omezená, především kapacitou ubytování. Prosíme o vyplnění registračního formuláře co nejdříve, ideálně do 14.2.2026</blockquote>Náklady na organizaci této akce jsou hrazeny společností Altium International s.r.o. Není vyžadován žádný účastnický poplatek. Účastníci si hradí pouze náklady na dopravu a ubytování.Z důvodu, ať se nás může sejít co nejvíce, zvažte prosím možnost, že pokud Vás pojede více z jedné laboratoře/instituce, že budete ubytováni společně.<blockquote>V případě dalších dotazů mě neváhejte kontaktovat.<ul><li>Růžena Penížková (produktový specialista GC/MSD)</li><li>724 305 436</li><li><a href="mailto:ruzena.penizkova@altium.net">ruzena.penizkova@altium.net</a>&nbsp;</li></ul></blockquote>

Setkání uživatelů přístrojů Agilent GC/MSD 2026

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><div>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs">Dr. Hany Cahové</a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se NpnNs vážou jiným typem párování, než je obvyklé.Na práci se zásadně podílely Valentina Serianni z týmu Hany Cahové, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a Jana Škerlová, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.Hana Cahová k tomu dodává: „Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><div>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou vedl Dr. Tomáš Kouba, jeden z autorů článku. „Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ vysvětluje Tomáš Kouba.ÚOCHB vloni otevřel nové <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs">centrum cryo-EM</a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"><blockquote><h4>Původní článek</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas">Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí NpnNs zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</a></h4>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;Nat. Chem. Biol. 21 (2026)<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote><h4>Abstrakt</h4>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie Thermus thermophilus. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Separation Science

Agilent Technologies

Bruker

Shimadzu Corporation

In UV-VIS-NIR spectroscopy, there is a wide range of instruments available that cover all measurements from routine to research.
We will discuss in this presentation some of the key performance differentiators between spectrometers as well as the impact that these have on measurement capabilities.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Picking the Right UV-Vis-NIR For Me: What Specs Do I Need?

Picking the Right UV-Vis-NIR For Me: What Specs Do I Need?

Key performance differentiators between UV-VIS-NIR spectrometers as well as the impact that these have on measurement capabilities.

This session will feature basics of FTIR measurements, using the most common sampling accessories.
<blockquote>
Presenter: Louis Tisinger, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Louis (Lou) Tisinger has a Ph.D. in Analytical Chemistry from Miami University in Oxford Ohio, where his graduate research involved the study of ATR imaging and microscope performance in vibrational spectroscopy. Most of his career has been related to pre- and post-sales support of FTIR spectrometers, microscopes, imaging systems, and thermal analytical instruments, focusing on analyzing customer samples, demonstrations, post-sales training, troubleshooting, and R&amp;D.
</blockquote>

Agilent Technologies: Anyone Can Collect FTIR Spectra

Anyone Can Collect FTIR Spectra

This session will feature basics of FTIR measurements, using the most common sampling accessories.

Can the TopScan 4300 FTIR test liquid? What is the detection limit of the 4300 FTIR? Is ambient light an issue for Vaya Raman spectrometer?
Lets discuss some of the most common questions about Agilent Handheld spectrometers.
<blockquote>
Presenter: Yanqia Wang, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Yanqia Wang started working for Agilent Technologies Inc. as a FTIR application Engineer in 2013, providing pre-&amp;post-sale application support. The products he covers from Bench-top FTIR microscopes to various Mobile FTIR spectrometers. Dr. Wang received his PhD of analytical chemistry from Duke University in 2004, doing dynamic IR spectroscopy research. Then he joined Fitzpatrick Center for Photonics at Duke University, doing Tissue Raman spectrometer instrumentation. Since 2007, Dr. Wang worked for Avery Dennison Corp. as a spectroscopist, providing molecular analytical support to the research &amp; development.
</blockquote>

Agilent Technologies: Common Handheld FTIR and Raman Questions Answered

Common Handheld FTIR and Raman Questions Answered

Lets discuss some of the most common questions about Agilent Handheld spectrometers.

In today’s fast paced laboratory environment two factors can have a big impact on how productive a lab is: speed of application and efficient use of gases. While helium is a great carrier gas for gas chromatography, issues with availability or cost can cause a lab to look at other possibilities that may be available from gas generators, such as hydrogen.
This webinar will discuss how to properly transition your method from helium to hydrogen carrier gas, along with consumables that you may want to consider changing as well, such as using a HydroInert source or switching to smaller diameter columns. We will also talk about underutilized available ways to make your gas last, such as using Gas Saver. And finally, we will go over tips and tricks on how to speed up your overall analysis method, to help ensure high sample throughput and maintain data integrity.
By attending this webinar you will:
<ul>
<li>Learn how to speed up your GC (MS) method</li>
<li>Learn how to translate GC (MS) methods from helium carrier gas to hydrogen</li>
<li>Gain a better understanding of strategies and recommended columns and supplies that can be implemented to speed up your GC(MS) method and what is necessary to translate a method to a different carrier gas</li>
</ul>
Who should attend:
Laboratory technicians, researchers, and scientists wishing to learn more about how to keep their GC(MS) system clean.
<blockquote>
Presenter: Vanessa Abercrombie (Gas Chromatography Applications Chemist, Agilent Technologies)
</blockquote>
<blockquote>
Vanessa is GC Applications Chemist at Agilent Technologies in Folsom, California, USA. Vanessa has a broad background in GC and GC/MS, including experience as an instrument chemist at Bode Technology in Virginia working under contract to the FBI’s Laboratory Division. Prior to that, Vanessa worked for ETS Labs in St. Helena, CA as an Analytical Chemist where she researched and developed quantitative separations by GC/MS and UHPLC for beer, wine and spirits. She holds a Masters of Forensic Science from The George Washington University and a Bachelor of Arts in Chemistry from Sonoma State University.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Samuel Haddad (Application Development Chemist, Agilent Technologies)
</blockquote>
<blockquote>
Samuel Haddad is a GC Application Development Chemist at Agilent Technologies in Wilmington, Delaware. Samuel specializes in GC and GCMS applications of trace analysis in environmental and heavy matrix samples. His specialty includes sample preparation techniques to separate analytes from matrix components and extraction from a wide variety of matrix including water, fish, aquatic life, soil, and complex fluids. Samuel holds a Ph.D. in Environmental Science from Baylor University and a B.S in Biology from Southern Illinois University Edwardsville.
</blockquote>

Pixabay/PublicDomainPictures: How to Go Fast and Make your Carrier Gas Last

How to Go Fast and Make your Carrier Gas Last

We will discuss how to properly transition your method from helium to hydrogen carrier gas, along with consumables that you may want to consider changing.

This is the second in our series of webinars on fundamental concepts in gas chromatography.
This session will cover:
<ul>
<li>Different types of GC columns
</li>
<li>The different column dimensions and their relevance
</li>
<li>Column phases and polarity
</li>
<li>Column temperature ranges
</li>
</ul>
This series is perfect for anyone currently using GC, who&#39;d like to understand more about the technique, the hardware and the data produced. It&#39;s also suitable for anyone who is new to GC and who&#39;d like to understand more about it. If you missed the first session, we strongly recommend you watch it first.
<blockquote>
Presenter: Andrew Clissold (GC/GC-MS Business Manager, Shimadzu UK Limited)
</blockquote>

Shimadzu: Introduction to Gas Chromatography: Different Types of Columns and Their Relevance

Introduction to Gas Chromatography: Different Types of Columns and Their Relevance

Different types of GC columns. The different column dimensions and their relevance. Column phases and polarity. Column temperature range.

Introduction to Gas Chromatography: Columns

This is the first of a series of webinars on fundamental concepts in gas chromatography.
This first session will cover:
<ul>
<li>Principles of gas chromatography
</li>
<li>Uses of gas chromatography
</li>
<li>Hardware overview
</li>
<li>Carrier gases
</li>
</ul>
This series is perfect for anyone currently using GC, who&#39;d like to understand more about the technique, the hardware and the data produced. It&#39;s also suitable for anyone who is new to GC and who&#39;d like to understand more about it.
<blockquote>
Presenter: Andrew Clissold (GC/GC-MS Business Manager, Shimadzu UK Limited)
</blockquote>

Shimadzu: Introduction to Gas Chromatography - Hardware Overview & Carrier Gases

Introduction to Gas Chromatography - Hardware Overview & Carrier Gases

Principles of gas chromatography. Uses of gas chromatography. Hardware overview. Carrier gases.

Introduction to Gas Chromatography: Hardware & Carrier Gases

FT-IR spectroscopy is an easy-to-use and nondestructive analysis tool for chemical identification, quantification, composition analysis, optical characterization and many more. Depending on measurement geometry (beside transmission measurement) and optical properties of sample materials FT-IR can be very surface sensitive. It provides plenty of surface analysis techniques with different penetration depth to qualitatively or quantitatively characterize the upper layer of a sample, to follow surface reactions or to observe surface emissions etc. Depending on sample form, e.g. powder, gel, liquid, crystal blocks, coatings, micro sized samples or else, different FT-IR techniques can be applied.In this Webinar You Will Learn:<ul><li>Attenuated Total Reflection - ATR</li><li>Diffuse Reflectance Infrared Fourier Transform Spectroscopy - DRIFT</li><li>Specular Reflectance</li><li>InfraRed Reflection Absorption Spectroscopy - IRRAS</li><li>Emission Spectroscopy</li><li>Photo Acoustic Spectroscopy - PAS</li></ul>Who Should Attend?<ul><li>Surface analysis experts (e.g. material science, polymers, automotive…)</li><li>Spectroscopy experts (e.g. academia, physicists, chemists…)</li><li>Microscopy experts (e.g. research, pharmaceuticals, electronics… )</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Xia StammerDr. Xia Stammer studied Physical Chemistry and focused on surface functionalization and characterization during her PhD and research activities. She has been FT-IR application specialist since almost 10 years at Bruker and is specialized for FT-IR research solutions for catalysis, material science and surface analysis.Presenter:&nbsp;Dr. Inga Köhler&nbsp;Dr. Inga Köhler studied Geology and Paleontology and acquired her PhD with focus on Early Earth. Inga has a strong interest in communicating scientific topics to the public and continues to contribute to Archean research. At Bruker, she works as a Scientific Content Creator for FT-IR and Raman spectroscopy as well as microscopy.</blockquote>

Bruker: Shed Light on Surface | How to use FT-IR to characterize surfaces  

Shed Light on Surface | How to use FT-IR to characterize surfaces

In this webinar, you will learn about various FT-IR techniques for surface characterization.

How to use FT-IR to characterize surfaces  

Once again, we point out the strong synergies of pharmaceutical research, process development and quality control with Raman microscopy. In this webinar, our Raman expert Di Yan will first highlight the basics and then analyze three typical samples. For this, we leave the "PowerPoint monotony" and go hands-on with the Raman microscope. Afterwards there will be a live question and answer session to answer your questions.You will learn about:<ul><li>How to apply Raman microscopy</li><li>What to look out for in Raman instrumentation</li><li>How to comply with regulations using a Raman microscope</li></ul>What is the goal of the webinar:<ul><li>Demonstrate the utility of Raman microscopy in Pharma</li><li>Highlight the unique benefits of Raman microscopy</li></ul>We will discuss:<ul><li>Relationships between Raman and other techniques (e.g. XRD)</li><li>Basics of Raman microscopy and imaging</li><li>Application example #1: API distribution</li><li>Application example #2: Polymorphism</li><li>Application example #3: Particle analysis</li></ul>Who should attend:<ul><li>R&amp;D specialists, especially process developers</li><li>Quality control and PAT specialists</li><li>Planning to buy Raman microscope</li><li>Thinking about implementing Raman microscopy</li><li>Want to learn more about Raman microscopy in Pharma</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Di YanDr. Di Yan is a product manager at Bruker for Raman microscopy. He has studied physical chemistry at Friedrich Schiller University and Leibniz Institute of Photonic Technology and has extensive experience in Raman detection techniques.</blockquote>

Bruker: Tools for Pharmaceutical Troubleshooting: Raman Microscopy

Tools for Pharmaceutical Troubleshooting: Raman Microscopy

In this webinar, our Raman expert Di Yan will first highlight the basics and then analyze three typical samples.

The achievable spatial resolution in Raman microscopy is ultimately limited by physical laws (diffraction of light). We revisit the physical principles and try to reach the limits of Bruker’s Raman microscope.<blockquote>Presenter: Dr. Marten SeebaDr. Marten Seeba graduated in chemistry from the University of Göttingen before joining Bruker as an application expert for FT-IR and IR laser microscopy. He is a point of contact for our customers and as such has gained a great deal of expertise in many applications such as microplastics, pharmaceuticals, tissue analysis and materials science.</blockquote>

Bruker: Raman Microscopy – Spatial Resolution and Light Diffraction – SENTERRA II

Raman Microscopy – Spatial Resolution and Light Diffraction – SENTERRA II

In this webinar, we revisit the physical principles of Raman Microscopy and try to reach the limits of Bruker’s Raman microscope.

Raman Microscopy – SENTERRA II

The role of the modern QA/QC laboratory has evolved into one where problems of almost any type are encountered. Product analysis is conducted using a variety of scientific instrumentation, some destructive and some not. Specificity and sensitivity are key elements of any analytical tool to be employed in this environment.&nbsp;In this webcast, we will discuss the role Raman micro- and macro-spectroscopy can play in simplifying and streamlining the analysis of products and packaging will be discussed. Additionally, the usefulness of Raman spectroscopy will be reviewed for the identification of product defects due to foreign body inclusions, content defects, or deviations from expected content uniformity.&nbsp;Specific topics we will cover include:<ul><li>Raman and regulatory compliance</li><li>Where does Raman fit in the QA/QC laboratory?</li><li>Characterizing unknown foreign bodies in product</li><li>Assessing product quality assurance quickly and easily</li></ul>Key Learning Objectives<ul><li>Learn how Raman spectroscopy can be seamlessly added to your compliant QA/QC laboratory</li><li>Learn the value of Raman for identifying unknown objects non-invasively</li><li>Learn how content uniformity and component distribution can be readily characterized</li></ul>Who Should Attend?<ul><li>QA/QC analyst in polymers, pharmaceutical, forensic, and materials–based industries</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Tom Tague (Applications Manager and Chair of the Safety Committee Bruker Corporation)Dr. Tom Tague is the Applications Manager (FTIR and Raman products) and Chair of the Safety Committee for Bruker Corporation. He is also a member of the Visiting Advisory Committee of the Metropolitan Museum of Art in New York and the Advisory Board of Amplified Sciences. Dr. Tague received his Ph.D. from the University of Utah in Physical Chemistry and his B.S. in Chemistry, from the University of Texas at San Antonio. He conducted his postdoctoral research at the University of Virginia working with professor Lester Andrews. He is a member of the American Chemical Society, the Society for Applied Spectroscopy, the American Physical Society, and the Optical Society of America. Dr. Tague is active in developing new methods and instrumentation with the goal of improving the sensitivity and detection limits of spectroscopy related applications. Dr. Tague has more than 80 publications and 5 patents.</blockquote>

GCMS webináře se zaměřením na Akademie/Principy - strana 8