V tomto technickém tipu od společnosti Phenomenex se budeme zabývat problematiku zkracování kolon v plynové chromatografii (GC) z pohledu řešení problémů. Hlavní otázkou je, zda je nutné kolonu pravidelně zkracovat a jaký má tento krok vliv na separační účinnost.Video popisuje osm hlavních důvodů pro zkrácení kolony ve formě typických chromatografických projevů a zároveň ukazuje správný postup zkracování.<h3>Proč zkracovat GC kolonu?</h3>Zkracování kolony slouží především k obnovení separační účinnosti odstraněním poškozených nebo kontaminovaných částí, typicky na začátku kolony (u injektoru).<h5>1. Zvýšený šum, bleeding, ghost píky, špatný tvar píků</h5><ul><li>Příčina: Kontaminace kolony</li><li>Odstranění kontaminované stacionární fáze na vstupu kolony obnoví její výkon.</li></ul><h5>2. Zvýšení základní linie (zejména při vysokých teplotách)</h5><ul><li>Příčina: Bleeding kolony</li><li>Degradace stacionární fáze vlivem kyslíku nebo tepelného poškození vede ke zvýšení základní linie.</li></ul><h5>3. Ghost peaky (bez nástřiku vzorku)</h5><ul><li>Příčina: Zbytky vzorku nebo kontaminace</li><li>Látky zachycené na začátku kolony se uvolňují i bez nástřiku vzorku.</li></ul><h5>4. Tailing píků (asymetrie)</h5><ul><li>Příčina: Poškozené nebo kontaminované části kolony</li><li>Tyto problémy vedou k adsorpčním efektům nebo špatnému proudění.</li></ul><h5>5. Posuny retenčních časů</h5><ul><li>Příčina: Kontaminace nebo poškození v blízkosti inletu</li><li>Zkrácení může mírně změnit retenční čas, ale zároveň odstranit jeho nestabilitu.</li></ul><h5>6. Šum a náhodné píky na základní linii</h5><ul><li>Příčina: Částice nebo degradovaná stacionární fáze</li><li>Tyto jevy mohou vést k nestabilitě detektoru a náhodným výkyvům signálu.</li></ul><h5>7. Drift nebo kolísání základní linie</h5><ul><li>Příčina: Kontaminace nebo oxidace kolony</li><li>Odstranění těchto částí stabilizuje základní linii.</li></ul><h5>8. Ztráta rozlišení a citlivosti</h5><ul><li>Příčina: Celková degradace kolony</li><li>Zkrácení odstraní nejvíce exponované části a obnoví účinnost kolony.</li></ul><h3>Jak správně zkrátit GC kolonu</h3>Kapilární GC kolona se skládá z:<ul><li>Vnější polyimidové vrstvy (ochrana)</li><li>Taveného křemene (fused silica) – křehké, ale pružné jádro</li></ul><h4>Postup krok za krokem</h4><h5>1. Naříznutí kolony</h5><ul><li>Použijte keramickou destičku (wafer)</li><li>Držte ji pod úhlem</li><li>Řez proveďte kolmo na osu kolony</li></ul><h5>2. Odlomení</h5><ul><li>Proveďte rychlý a rozhodný pohyb</li><li>Zajistí se čistý a rovný řez</li></ul><h5>3. Kontrola řezu</h5>Po zkrácení je nutná vizuální kontrola konce kolony.<h3>Příklady kvality řezu</h3><h4>Správný řez</h4><ul><li>Rovný, čistý konec</li><li>Zajišťuje správné utěsnění a připojení</li></ul><h4>Nesprávné řezy</h4><ul><li>Mírná nepravidelnost<ul><li>Malá vada na hraně</li><li>Může způsobit úniky a aktivní místa</li></ul></li><li>Hrubé / špatné řezy<ul><li>Nerovné okraje</li><li>Vedou k:<ul><li>netěsnostem</li><li>aktivním místům</li><li>tailingu píků</li></ul></li></ul></li></ul><h3>Závěr</h3>Zkracování GC kolony je jednoduchý, ale velmi účinný krok při řešení problémů. Odstraněním kontaminovaných nebo poškozených částí – zejména na začátku kolony – lze eliminovat řadu chromatografických problémů, včetně nestability základní linie, ghost píků a ztráty separační účinnost.Správná technika řezu je zásadní, aby nedošlo ke vzniku dalších problémů, jako jsou netěsnosti nebo aktivní místa.

Zkracování GC kolony: význam, symptomy a správná technika

&nbsp;„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/309">BIOCEVu</a>. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.Když se Jiří Zahradník v roce 2018 vydal na prestižní Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu, zaměřoval se na výzkum proteinových interakcí – tedy na to, jak spolu jednotlivé bílkoviny v buňkách „mluví“ a jak jejich vzájemné vazby ovlivňují životní procesy. V době, kdy rozvíjel metody in vitro evoluce a proteinového inženýrství, však svět zasáhla pandemie covidu-19. „Ze dne na den jsem musel odložit svůj původní výzkum a přejít na covidový,“ vzpomíná Zahradník. „Naštěstí se ukázalo, že nástroje, které jsem vyvíjel pro studium evoluce proteinů, se dají výborně použít i při zkoumání evoluce virů.“Tím se jeho práce přirozeně posunula směrem, který určil i jeho současné zaměření. Dnes vede laboratoř v BIOCEVu, společném výzkumném centru Univerzity Karlovy a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/10">Akademie věd ČR</a>, kde se jeho tým patřící k 1. lékařské fakultě UK věnuje vývoji a využití moderních evolučních metod a metod proteinového inženýrství ke studiu biologických jevů, které klasické postupy strukturní biologie nedokážou dobře zachytit. Výzkum je založen na vytváření alternativ k přirozeným proteinům – takových, které se lépe chovají v laboratorních podmínkách a umožňují detailněji zkoumat jejich vlastnosti i vzájemné interakce.<h4>Kultura spolupráce</h4>Zkušenosti z Izraele, kde podle něj panuje mimořádně otevřená a kooperativní vědecká kultura, si přivezl i do Česka. „Stačilo zvednout telefon a během pár hodin jsem měl potřebné vzorky. Všichni vědci tam přesně vědí, kdo na čem pracuje, a spolupráce je naprostou samozřejmostí,“ říká. Právě tento přístup se snaží přenést i do českého prostředí – do týmu, který propojuje biochemii, virologii a evoluční biologii a který dnes patří k nejzajímavějším pracovištím v oblasti molekulární virologie v Česku.Izrael je pro vědce v mnoha ohledech zemí zaslíbenou – špičkové zázemí, otevřená spolupráce, rychlost, s jakou se projekty rozbíhají. Ale i ráj má své limity. Na otázku, proč se po několika letech rozhodl vrátit do Česka, odpovídá bez váhání: „Moje partnerka tehdy řekla jasně, že v Izraeli žít nechce. A zpětně musím uznat, že měla pravdu. Naše životní podmínky jsou tady nesrovnatelně lepší.“Podle něj máme v Česku tendenci své prostředí podceňovat. „Máme pocit, že nic nefunguje a všechno je špatně, ale z mé zkušenosti to nemůže být dál od pravdy. Už jenom taková zdánlivá drobnost, jako je teplotní komfort v budovách, je u nás úplně jinde než třeba ve Španělsku, Británii, Americe, Izraeli nebo Japonsku, kde jsem nějakou dobu pobýval. A to nemluvím o zdravotní péči v Izraeli – měl jsem luxusní, velmi drahé pojištění, ale dostat se ke kvalitnímu ošetření byl obrovský problém. Často jsem musel doplácet částky, o kterých se nám tady ani nezdá.“Po návratu do Česka navázal na výzkum, který rozvíjel už na Weizmannově institutu. Na 1. LF UK bylo tehdy otevřené výběrové řízení, kam se přihlásil a uspěl. Nová pozice spadala pod Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), takže přirozeně pokračoval ve studiu viru SARS-CoV-2 a dalších respiračních patogenů. Součástí grantu, který získal, bylo i otevření nové laboratoře – moderního pracoviště s nejvyšším stupněm biologické bezpečnosti, tzv. BSL-3, kterou vybudovali s lékařkou a vědkyní Zorou Mělkovou a také ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a docentkou Ruth Tachezy, koordinátorkou NIVB na Univerzitě Karlově.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h4>Za dveřmi laboratoře, odkud nic nesmí ven</h4>Virologická laboratoř kategorie BSL-3 patří mezi ta nejbezpečnější zařízení pro práci s infekčními viry. Před každým, kdo chce dovnitř, stojí několik vrstev ochrany – od speciálního obleku a dýchací masky až po dvojí rukavice a systém přechodových místností s postupně se snižujícím tlakem. Veškeré pokusy se odehrávají v uzavřených laminárních boxech, odkud se žádný vzorek nesmí dostat mimo kontrolované prostředí. Použité materiály putují do průtahového autoklávu, kde projdou dekontaminací při vysokém tlaku a teplotě. Vzduch i voda se filtrují přes vícestupňové systémy, takže laboratoř zůstává uzavřeným ekosystémem.„Běžně pracujeme se SARS-CoV-2 nebo HIV. Máme ale i rukavicový box pro práci s ještě nebezpečnějšími původci onemocnění,“ říká Jiří Zahradník. Přístup sem mají jen vyškolení pracovníci. Každý nováček musí projít odborným školením, testem a zpočátku může pracovat jen pod dohledem zkušenějšího kolegy. V laboratoři může být maximálně šest lidí, obvykle ve dvojicích – kvůli bezpečnosti i přehledu. Mimo pracovní dobu a přítomnost personálu svítí na stropě germicidní lampy, které sterilizují prostor ultrafialovým světlem. Když je potřeba důkladnější čištění, laboratoř se uzavře a zaplní parami peroxidu vodíku. „Používáme osmiprocentní roztok, a to by vám klidně vybělilo tričko,“ směje se Jiří Zahradník.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="548"><h4>Kreativita potřebuje prostor</h4>Úspěch jeho výzkumu stojí nejen na moderním vybavení a schopném týmu, ale i na mezinárodních kontaktech, které si přivezl ze zahraničí. „Byly to právě vazby z mého dřívějšího působení na Weizmannově institutu a z koronavirového výzkumu. Díky nim jsme se mohli rychle zapojit do mezinárodních projektů a splnit pro začínající laboratoř nelehké cíle, které grant vyžadoval. Navazovali jsme na výzkum, který už běžel, věděli jsme, jaké otázky jsou aktuální a co můžeme ostatním týmům nabídnout,“ popisuje.Jedním z problémů, s nimiž se laboratoř potýká, je ale samotné umístění BIOCEVu ve Vestci-Jesenici u Prahy. „Studenti sem moc nechtějí. Říkají, že je to daleko, i když je to pořád v rámci Prahy, mnozí to berou jako komplikaci,“ přiznává. I pro něj osobně je to velký kontrast oproti Weizmannovu institutu. „To je úplně jiný svět, tamní kampus působí jako botanická zahrada – zelený, otevřený prostor, kde se věda dělá v prostředí, které samo podporuje kreativitu,“ přibližuje atmosféru místa, kde se vědci běžně setkávají venku, sedí na trávě, diskutují a vyměňují si nápady.„Izraelci si moc dobře uvědomují, že věda není továrna. Není to přímý, rutinní proces. Spousta důležitých myšlenek vzniká právě z neformálních rozhovorů mezi lidmi, kteří si šli jen na chvíli odpočinout od práce,“ podotýká s tím, že podobnou kulturu se snaží vytvářet i v BIOCEVu. „Díky univerzitě a menším grantům na udržitelnost se nám podařilo založit komunitní zahrádku. Výrazně nás v tom podpořil náš přednosta docent Jakoubek. Má správný drive a možná i trochu rebelský přístup. Takže jsme si v tomhle dobře rozuměli,“ směje se Zahradník.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h4>Úspěchy i překážku výzkumu</h4>Jinak byl ovšem jeho návrat na UK obrovskou logistickou a organizační výzvou. Díky grantu NIVB, pak Primus a nyní také Junior Star se ale všechny plány podařilo splnit. Teď stojí před další velkou výzvou. Připravuje žádost o ERC Consolidator Grant, v jejichž získávání se Univerzitě Karlově v poslední době daří. Jeden z nich nedávno směřoval i do BIOCEVu. „Respektive pro kolegyni, doktorku Galisovou, která ovšem na univerzitě nezůstane. Zčásti z osobních důvodů, ale také kvůli nedostatečné institucionální podpoře se rozhodla převést svůj ERC grant na univerzitu ve Freiburgu,“ upřesňuje Zahradník, který považuje tento případ za symptom širšího problému.„Když jsem se na to díval, téměř třetina všech ERC grantů z UK nakonec odchází jinam. To je, upřímně řečeno, poměrně alarmující a měla by to být pro univerzitní vedení jasná zpětná vazba, že by to chtělo nějakou systémovou změnu. Část úspěšných projektů dokonce nekončí ani v zahraničí, ale přechází na AV ČR. Jednoduše tam, kde mají lepší podmínky pro výzkum. Takže to není o odchodu ze země, ale o hledání funkčního prostředí,“ argumentuje vědec.Sám se potýká s podobným problémem. „Letos mi končí jeden z grantů a tím mi vypadnou z rozpočtu zhruba čtyři miliony korun. I když mám momentálně dva velké projekty – operační program Jan Amos Komenský pro mezisektorový výzkum a Junior Star – vznikne mi výrazný finanční propad. A zatím nevím, jak ho pokrýt,“ přiznává otevřeně. Na univerzitě podle něj totiž neexistuje možnost střádat si prostředky nebo pravidla pro situace, kdy vypadne grantové financování.<h4>Predikovat další pandemii</h4>Když se řeč vrátí k samotnému výzkumu, viditelně se nadchne. „V rámci grantu Junior Star pokračujeme dál – a je to opravdu fascinující. O SARS-CoV-2 dnes víme víc než o jakémkoli jiném viru. Je to nejstudovanější patogen v historii. A my jsme se rozhodli jít o krok dál. Snažíme zjistit, jestli bychom pomocí našich metod dokázali předpovědět mutace, které by mohly umožnit přenos nového koronaviru ze zvířat na člověka,“ popisuje. Zjednodušeně řečeno, jejich cílem je zmapovat, jak by mohl vzniknout další pandemický virus, a to ještě dřív, než k tomu vůbec dojde. Mají v plánu vytvořit mapu rizikových mutací – tedy takových, které by mohly představovat hrozbu pro člověka.Na rozdíl od výzkumníků, kteří sbírají vzorky v terénu, má Zahradníkův tým výhodu v laboratorním modelování. „Jsme schopni analyzovat desítky až stovky tisíc různých mutací, včetně těch, které zatím v přírodě nikdo nepozoroval. Můžeme tak modelovat scénáře, které teprve mohou nastat,“ pokračuje Zahradník. Právě díky tomu se k nim sekvence varianty Omikron dostala už druhý den po jejím objevení. Okamžitě ji začali zkoumat a byli mezi prvními, kdo popsal její základní vlastnosti.„Umíme predikovat mutace, které mají tzv. high fitness – tedy takové, které viru přinášejí výhodu,“ vysvětluje. „Pokud bychom dokázali tyto mutace zohlednit při vývoji vakcín, mohli bychom viru vlastně zabránit, aby si je vůbec ‚vybral‘. Místo abychom jen reagovali na nové varianty, mohli bychom aktivně ovlivňovat evoluční směr viru. To by mohlo zásadně změnit způsob, jak přemýšlíme o vakcínách i prevenci budoucích pandemií,“ shrnuje biochemik.<blockquote><h5>RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D.</h5>Působí na 1. lékařské fakultě UK a pracovišti BIOCEV, kde vede laboratoř umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry. Pro svůj výzkum virových hrozeb získal grant Junior Star. Předtím působil na Weizmannově institutu věd v Izraeli, kde byl oceněn cenou za vynikající vědecké výsledky. Výzkumně se věnuje evoluci a adaptaci koronavirů, zejména jejich receptorových domén (RBD) a mechanismů, jimiž se přizpůsobují lidským buňkám. Cílem jeho výzkumu je porozumět tomu, jak a proč některé viry překračují bariéry, a přispět tak k prevenci budoucích pandemií. Sleduje i mutace, které mohou zvýšit infekčnost či přenos mezi druhy.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></blockquote>

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

<h4>S potěšením oznamujeme, že je nyní dostupná nová verze <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/305">Clarity Chromatografického Softwaru</a> 10.1.2!</h4>Tato menší aktualizace rozšiřuje portfolio systému Clarity o nové moduly pro řízení přístrojů.<h5>Nově přidané moduly pro řízení přístrojů</h5><ul><li>pomocné moduly Ecom</li><li>ICF moduly pro HTA</li><li>čerpadlo Spark</li></ul><h5>Aktualizované moduly pro řízení přístrojů</h5><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/168">Ecom</a> HPLC</li><li>Knauer HPLC</li><li>Spark ICF moduly</li><li>YoungIn Chromass HPLC</li></ul><blockquote>Úplný seznam změn naleznete v dokumentu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.dataapex.com/version_history?product=1">Changelogu</a>. Pro více informací o nových funkcích v systému Clarity doporučujeme přehled novinek verze 10.1.Software Clarity dokáže <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.dataapex.com/controls">řídit více než 1000 přístrojů</a>; jejich seznam je k dispozici online.</blockquote><h3>Podporované přístroje v Clarity (DataApex) – rychlý přehled</h3>Chromatografický software Clarity podporuje široké spektrum chromatografů a periferních zařízení prostřednictvím digitálního řízení (DD) a analogového sběru dat (A/D) pomocí modulu Colibrick.<h4>Plynové chromatografy (GC)</h4>Digitální integrace přes LAN/RS232 (mnohé přes ICF):<ul><li>Agilent: 5890, 6890, 7890, 8860, 8890, Intuvo 9000</li><li>Shimadzu: GC-2010/2014, Nexis GC-2030</li><li>Thermo Fisher: TRACE 1300/1310</li><li>PerkinElmer: Clarus 400–690</li></ul>Další podporované značky: Dani, Ellutia, Young In Chromass, Apix, Fuli, GOW-MAC (vybrané modely)<blockquote>Poznámka: Většina systémů Agilent 6890–8890 a Intuvo využívá LAN – ICF.</blockquote><h4>HPLC systémy</h4>Plné řízení systému nebo jednotlivých modulů:<ul><li>Agilent 1100–1290 Infinity II (ICF)</li><li>Shimadzu LC-10/20 a Nexera LC-40</li><li>PerkinElmer Flexar / NexSAR</li><li>Knauer Azura / BlueShadow / Smartline</li><li>Hitachi Chromaster / Primaide</li><li>Young In Chromass ChroZen</li><li>Sykam S500–S600, Watrex Streamline, Hanon LC7000–7300</li></ul><h4>HPLC moduly (čerpadla, detektory, termostaty kolon, frakční kolektory)</h4><ul><li>Čerpadla: Agilent 1100–1290, Knauer, Shimadzu, PerkinElmer, Sykam, SSI, Ecom</li><li>Detektory: VWD, DAD (PDA), RID, FLD, ELSD (Agilent, Shimadzu, Knauer, PerkinElmer, Young In Chromass, Ecom aj.)</li><li>Termostaty kolon: Agilent G1316x / G7116x, Shimadzu CTO-20/30/40, Knauer CT2.1, PerkinElmer Flexar</li><li>Frakční kolektory: Knauer FC 6.1, Teledyne FOXY, Ecom ECF 2096, Waters Fraction Collector II</li></ul><h4>Autosamplery</h4><ul><li>Agilent GC ALS (7673/7683/7693/8697), HPLC ALS moduly (G1313A–G7167C)</li><li>Shimadzu AOC-20 / AOC-5000+, SIL-10 / SIL-20 / SIL-40</li><li>CTC Analytics PAL, HTA autosamplery, Spark Alias/UHPLC, Knauer AS 6.1L</li><li>PerkinElmer Flexar / NexSAR</li></ul><h4>Další zařízení</h4><ul><li>GC×GC modulátory (např. GC×GC modulátor Univerzity Karlovy)</li><li>Ventily a přepínací moduly (Agilent, Knauer, Shimadzu, VICI-Valco)</li><li>Odplyňovače, průtokoměry, řídicí jednotky, rozhraní</li><li>LC-MS / GC-MS: Advion Expression CMS, Microsaic 4500 MiD, Markes BenchTOF aj.</li><li>Váhy (EA rozšíření): Mettler Toledo, Sartorius</li></ul><h4>Analogový sběr dat (Colibrick)</h4>Podpora A/D pro starší nebo analogové přístroje:<ul><li>GC: Agilent 5880/4890A, Varian 3xxx/3800/3900, PerkinElmer Clarus, Thermo TRACE, Shimadzu GC-14/9A, Scion 43x/45x/83xx/85xx aj.</li><li>HPLC detektory: Waters 2487/2489, ESA Corona, Hitachi L-series, JASCO FP/UV, Ecom LCD a další</li><li>Elementární a aminokyselinové analyzátory: Carlo Erba/Costech ECS, Biochrom 20/30+</li></ul>

DataApex Clarity chromatografický software verze 10.1.2 je nyní k dispozici!

Akademie

Osobnosti

Věda a výzkum

Software

Video

Článek

Produkt

Česká společnost DataApex se od svého založení v roce 1991 věnuje vývoji chromatografického softwaru. DataApex se neustále snaží poskytovat uživatelům efektivní a aktuální nástroje pro zpracování chromatografických dat.

DataApex

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Metrohm

This webinar discusses the official guidelines for the analysis of polyols by NIRS and the basic principles of NIRS and how this technology is implemented in the QC laboratory.
In the practical part, Dr. Omar Sallouh, Head of Quality Assurance &amp; Process Engineering at Rampf Polymer Solutions GmbH &amp; Co. Kg will outline his first-hand experiences with polyol, isocyanates, and silicones analysis using near-infrared spectroscopy.

Metrohm: Efficient QA/QC of polyols by NIRS – Theory and praxis

Efficient QA/QC of polyols by NIRS – Theory and praxis

The official guidelines for the analysis of polyols by NIRS and the basic principles of NIRS and how this technology is implemented in the QC laboratory.

This webinar hosted by the European Pharmaceutical Review together with Metrohm deals with how to implement near-infrared spectroscopy in pharmaceutical processes.

NIRS in pharma processes

How to implement near-infrared spectroscopy in pharmaceutical processes.

Learn more about reducing the cost of quality control using near-infrared spectroscopy. This webinar shows how Herbalife has implemented NIRS in their QC/QA workflows.

Optimized QC with NIRS

Learn more about reducing the cost of quality control using near-infrared spectroscopy.

Discover how NIRS can help you in the monitoring of polymer production. This webinar gives an introduction into the topic and provides some examples of applications in place at Cytec.

NIRS in polymer production

Discover how NIRS can help you in the monitoring of polymer production.

This webinar offers an overview of the possibilities of NIRS for the quantitative and qualitative analysis of personal care products, e.g., creams, hairspray, detergent ingredients, and soap, as implemented at Colgate Palmolive.

Personal care products analysis

Possibilities of NIRS for the quantitative and qualitative analysis of personal care products, e.g., creams, hairspray, detergent ingredients, and soap.

Personal care products analysis by NIRS

This webinar hosted by the European Pharmaceutical review together with Metrohm shows how near-infrared spectroscopy can be used as a PAT tool in the real-time monitoring of the moisture content in different types of dryers.

NIRS: Moisture in dryers

How near-infrared spectroscopy can be used as a PAT tool in the real-time monitoring of the moisture content in different types of dryers.

Learn how near-infrared spectroscopy can be used as a PAT tool from raw material identification to integrated process applications.

NIRS as a PAT tool