Univerzita Karlova si posvítila na svoji vědu: Kdo vyniká?
Forum: Univerzita Karlova si posvítila na svoji vědu: Kdo vyniká?
„Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK pro vědeckou činnost profesor Jan Konvalinka. Výsledky by měly sloužit k dalšímu rozvoji vědecké a tvůrčí činnosti na UK. Světovou známku „A“ dostal ekonomický ústav CERGE UK (působící ve společném výzkumném pracovišti s Národohospodářským ústavem AV ČR jako CERGE-EI), výborné hodnocení „B+“ obdrželo pět fakult: jmenovitě MFF UK, PřF UK, 1. LF UK, FaF UK a FF UK.
„Pro Univerzitu Karlovu je toto vnitřní hodnocení vědecké činnosti významný počin a krok kupředu. Chci poděkovat všem odborníkům na univerzitě a jejích fakultách a zástupcům hodnotícího panelu, kteří se na tomto hodnocení podíleli za jejich velmi náročnou práci, která v budoucnosti přinese ovoce naší univerzitě,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jenž se vědecky věnuje biochemii na 1. LF UK.
Forum: Vnitřní hodnocení vědy UK - Hodnotící orgány
Dva roky trvající hodnocení, které posuzovalo vědecké výsledky za období 2014 až 2018, bylo komplexní a zahrnovalo hodnocení všech vědních oblastí a oborů a součástí UK. Na celý proces dohlížela Rada pro hodnocení tvůrčí činnosti, jež měla osmnáct členů a byla jmenována na doporučení Mezinárodní rady UK. Vědní oblasti byly hodnoceny ve čtyřech panelech: humanitní, společenské, přírodní vědy a medicína. Konkrétní výsledky hodnotilo přes 700 posuzovatelů.
Samotné hodnocení se skládalo z několika částí: vlastní hodnotící zprávy jednotlivých součástí, bibliometrické informační opory hodnocení připravené týmem IDEA z CERGE-EI, posouzení ukazatelů tvůrčí činnosti, peer review a též on-site visits.
Forum: Bibliometrická informační opora hodnocení
„Navzdory všem výzvám a překážkám, včetně nepředvídatelných komplikací souvisejících s pandemií covid-19, chceme upřímně říci, že tento složitý a komplexní projekt můžeme považovat za úspěšný. Věříme, že všechny zúčastněné strany získaly hodnotnou zkušenost, která pomůže nastavit postupy budoucích hodnocení, stejně jako zlepší jejich využití v dalším rozvoji univerzity,“ shrnuje předseda zmíněné rady profesor Jacques Revel z pařížské École des hautes études en sciences sociales. Cílem Univerzity Karlovy je takové hodnocení opakovat každých pět let.
Za dva hlavní výstupy hodnocení lze označit Zprávy o hodnocení vědních oblastí a Hodnotící zprávy fakult. Rada také vypracovala závěrečný dokument (Executive summary), který shrnuje celý dlouhý evaluační proces, sumarizuje hodnocení jednotlivých součástí UK a předkládá četná doporučení, která by měla univerzitě pomoci na její cestě k excelentní vědecké a tvůrčí činnosti. Za měřítko kvality bylo zvoleno několik referenčních univerzit, jako například univerzity v Lovani, Heidelbergu nebo Kodani, s nimiž hodnotitelé porovnávali výkon UK. „Je důležité zdůraznit, že vědní oblasti i součásti UK byly hodnoceny ve vztahu k referenčním univerzitám. Nejedná se tedy o porovnávání součástí UK mezi sebou navzájem a na výsledky hodnocení by takovýmto způsobem opravdu nemělo být nahlíženo,“ upozorňuje Konvalinka.
Forum: Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost UK, profesor Jan Konvalinka, který inicioval a s kolegy představil nezávislou evaluaci vědy na UK
Z výsledků hodnocení plyne, že UK v některých oborech, jako jsou například ekonomie, archeologie, informatika, geografie nebo kardiologie, dosahuje úrovně srovnatelné se špičkovými univerzitami v Evropě, ale jako celek se musí dál zlepšovat, aby se zařadila tam, kam přirozeně musí aspirovat: mezi nejlepší evropské univerzity.
Za nejvíce problematickou byla v hodnocení označena značná roztříštěnost oborů v rámci univerzity, jež podle hodnotitelů snižuje efektivitu výzkumné práce v jednotlivých oborech, plýtvá lidským potenciálem i dalšími zdroji. Problém fragmentace označili evaluátoři za významný a doporučili zahájení diskuze k tomuto tématu na vnitrouniverzitní úrovni coby základní krok k rozvoji.
Mezi další obecná doporučení patří větší podpora publikování výsledků v prestižních mezinárodních časopisech či nakladatelstvích, zvýšení úspěšnosti v mezinárodních grantových soutěží (včetně soutěží Evropské výzkumné rady, ERC), podpora spoluprací v rámci univerzity i mezinárodně anebo větší podpora žen ve vědě, tedy tématem, kterým se nedávno magazín Forum zabýval a dokonce vydal i ženský speciál. Redakce vycházela při přípravě tohoto článku z materiálů rozeslaných na rozšířené kolegium rektora a nezávisle je zpracovala do níže uvedeného přehledu sedmnácti fakult a dalších součástí UK.
Jak v hodnocení vědy a výzkumu dopadly jednotlivé fakulty?
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: B+
FaF UK by podle hodnocení mohla být vzorem pro mezinárodní spolupráce, granty, motivaci mladých výzkumníků, ale i spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové. Výzkum je zaměřen na tradiční, ale i moderní výzkumné směry zahrnující celý proces vývoje léku až po klinické zkoušky a regulace (fakulta má i svoji cvičnou lékarnu - na snímku vpravo). Mezinárodní granty umožnily zakoupení špičkového vybavení. FaF je držitelkou několika patentů, ale úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe zatím chybí.
Na FaF v současnosti běží dva mezinárodní výzkumné projekty spolufinancované z prostředků EU: STARSS a EFSA-CDN. Hodnotící zpráva chválí mezinárodní spolupráce probíhající i prostřednictvím zvaných přednášek a konferencí, přibližně třicet procent publikací vzniká ve spolupráci se zahraničními institucemi.
Forum: Cvičná lékarna FaF UK
Přírodovědecká fakulta UK: B+
PřF UK byla hodnocena ve čtyřech oblastech, které se dále dělily do jednotlivých oborů: biologie (ekologie B, experimentální biologie B+), chemie (analytická, biochemie, anorganická, makromolekulární, organická, fyzikální - vše B), geografie (kartografie B-, demografie B, fyzická geografie A, regionální a politická geografie B, sociální geografie A), geologie a environmentální vědy (environmentální vědy, obecná a aplikovaná geologie, geodynamika, geochemie a mineralogie, paleontologie - vše B).
Všechny oblasti se podle hodnocení zlepšují a mají šanci stát se excelentními. Hodnocení vyzdvihuje především řadu úspěšných publikací či držitelů prestižních ERC (Matyáš Fendrych a Filip Kolář) a dalších mezinárodních grantů. Pozitivně hodnotí vybudování výzkumného centra BIOCEV či Centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM) a Centra výzkumu patogenity a virulence parazitů (vedoucí projektu profesor Jan Tachezy). Zpráva ale poukazuje na značnou roztříštěnost fakulty a doporučuje větší spolupráci v rámci univerzity, ale i mezinárodně.
Forum/Hynek Glos: Vědci v laboratoři - zleva Petr Nachtigall, Jiří Čejka a Ivan Němec z výzkumného centra CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK