Konvalinka: Uvnitř bych roušky ještě neodkládal. Rozhodně bych se raději očkoval než promořoval

Návrat Adama Vojtěcha do čela ministerstva zdravotnictví biochemika Jana Konvalinku překvapil. „Ale přiznejme si, že toto je zčásti jedna z příčin problému, ve kterém jsme. Pět ministrů zdravotnictví, nebo 4+1, žádná jiná evropská země za poslední rok neměla,“ konstatuje.

Minulou spolupráci se staronovým ministrem Vojtěchem hodnotí prorektor Univerzity Karlovy pozitivně. „Jako jediný ministr se mnou za poslední rok komunikoval. Odpovídal na maily, nechával si poradit.“

Připomíná, že se Vojtěchovi nepodařilo zachytit silnou podzimní vlnu epidemie v samých začátcích, ale je si prý jistý, že se z toho poučil.

„Pevně doufám, že jsme, slovy Petra Smejkala, v situaci, kde se zase tolik zkazit urgentně nedá,“ naznačuje. Přestože se epidemická situace podle Konvalinky razantně a dramaticky zlepšuje, připouští určité obavy.

Názory některých odborníků, že by si měli všichni vakcinovaní a imunní sundat roušky, srovnává s promořovacími hypotézami loňského roku, od kterých nakonec všechny evropské vlády po pár týdnech ustoupily.

„Loni to (promořování) bylo nemožné, protože myšlenka odizolovat ohrožené a promořit ostatní, byla nerealizovatelná. Dnes bychom to mohli udělat, protože chráníme ohrožené očkováním. Ale pořád máme jen 75procentní proočkovanost lidí nad 70 let. To znamená statisíce potenciálně ohrožených. To je moje první obava,“ vypočítává.

„A druhá (obava) jsou nové mutace. Čili já bych rozvolňoval, ale stále bych byl opatrný. Roušky uvnitř bych zatím neodkládal. Rozhodně bych se raději očkoval než promořoval,“ vysvětluje.

Doufám, že vakcína bude chránit déle

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden schválilo nařízení, podle kterého je ochranný účinek vakcíny proti onemocnění covid-19 devět měsíců, a to od první dávky. „Všichni doufáme, že to bude delší. A to, jak účinek vakcíny, tak i ochrana protilátek po prodělané nemoci,“ věří biochemik.

Připomíná ale, že zatím nejsou k dispozici data za delší dobu sledování.

„Virus se objevil před 1,5 rokem, máme tedy informace jen od doby, kdy se začalo očkovat. Klinické zkoušky začaly loni v létě, právě před devíti měsíci. Doporučení neříkají nějakou vědeckou pravdu, ale experimentálně ověřená data. Čili je to takový malinko alibismus, ale pochopitelný. Vědci a regulátoři se snaží chránit, aby neslibovali něco, co nemohou experimentálně zaručit,“ vysvětluje.

Konvalinka nicméně věří, že v létě, kdy mají výrobci zveřejnit závěry studií, lze očekávat prodloužení ochranného účinku vakcíny alespoň o tři měsíce. „Jsem o tom přesvědčen,“ dodává.

Rozdíly nejsou dramatické

Rozdíly mezi vakcínami jsou signifikantní, ale ne úplně dramatické, reaguje Konvalinka na výsledky nové studie amerických vědců, kteří porovnávali účinnost jednotlivých covidových vakcín na základní variantu viru a na některé další mutace.

„Je dobře vidět, že vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna fungují velmi dobře. To je ta dobrá zpráva. Malinko méně dobrá zpráva spočívá v tom, že po první dávce je ochrana velmi dobrá vůči přirozenému viru a britské mutaci. Mnohem slabší je ale vůči indické nebo jihoafrické mutaci.“

„Je to argument pro to, abychom nezapomínali na druhou dávku. Představa, že jedna dávka stačí nadlouho, je tak vinou mutací trochu zpochybněna. Dokonce se uvažuje o návratu k původnímu očkovacímu kalendáři, tedy očkovat tři až čtyři týdny po první dávce. Ale to se zatím analyzuje,“ naznačuje Konvalinka.

„Principiálně je to tedy dobrá zpráva. Zatím to vypadá, že i nejhorší mutace, včetně indické, stále ještě odpovídají na protilátky vytvořené po očkování. Ale potřebujete ty dávky opravdu dvě,“ uzavírá.

Jaká skripta se budou muset přepsat po posledním 1,5 roku? Nejen na tuto otázku odpověděl Jan Konvalinka Barboře Tachecí. Mluvili spolu mimo jiné i o novém léku, který by měl zabránit těžkému průběhu nemoci covid-19. To si už poslechněte v audiozáznamu