Na naše studenty jsem velmi pyšný

St, 13.10.2021
| Originální článek z: VŠCHT Praha/SPIN/Michal Janovský
Svou vědeckou kariéru zasvětil do velké míry „krásnému chemickému inženýrství v požární praxi“. V rozhovoru se věnujeme také využití principů hybridní výuky, společnému základu nebo časové zátěži studentů.
Video placeholder
  • Foto: VŠCHT Praha/Michal Janovský: Na naše studenty jsem velmi pyšný
  • Video: VŠCHT Praha: Jak a proč studovat na VŠCHT // Prorektor Milan Jahoda

Svou vědeckou kariéru zasvětil do velké míry požární bezpečnosti. Respektive „krásnému chemickému inženýrství v požární praxi“, jak upřesňuje na konci našeho rozhovoru. Ve funkci prorektora pro pedagogiku, do níž nastoupil před rokem a půl, se mu zkušenosti s ději, kdy se oheň vymkne kontrole, určitě hodily. Potřebu rychlé přípravy nových akreditací ekonomických studijních programů umocnila na jaře roku 2020 pandemie koronaviru, spojená s neustálou změnou podmínek pro výuku. Zkrátka divoký start, jak se patří. V našem rozhovoru se covidu nevyhýbáme, ostatně zdaleka není vyhráno, ale věnujeme se též řadě dalších témat, jako je využití principů hybridní výuky v budoucnu, společný základ, časová zátěž studentů či mezinárodní pověst našich studentů a absolventů, na něž je docent Milan Jahoda mimořádně hrdý.

Jak zvládla VŠCHT po pedagogické stránce uplynulý akademický rok a s jakými ztrátami či dluhy vstupuje do roku nového?

Semestr ještě neskončil, pokračuje zkouškové období, takže na komplexní hodnocení na základě dat je ještě brzy (rozhovor probíhal 26. srpna – pozn. red.). Uplynulý akademický rok byl každopádně komplikovaný po organizační stránce – začali jsme klasicky prezenční výukou, po týdnu jsme byli nuceni přejít znovu na distanční výuku, často se ze dne na den měnila pravidla... Byli jsme však poučeni z letního semestru 2020, takže zásahy do výuky už nebyly tak šokující. Měli jsme přichystané studijní materiály, poučili se ve vytváření záznamů přednášek atd. Na druhou stranu – materiály jsme měli pro letní semestr, nikoli zimní, učitelé navíc museli zvládnout již plnou online výuku bez výjimek. Byla to pro ně enormní zátěž. Do toho jsme bojovali s nedostatkem aktuálních informací z ministerstva zdravotnictví.

Co hodnotíte jako největší problém, který jste museli zvládnout?

Absenci laboratoří. Jakmile bylo jasné, že se kvůli ministerským opatřením nestihnou laboratoře v zimním semestru, začali jsme tvořit plány, jak toto zajistit. Představa, že by se laboratoře přesunuly celé do letního semestru, byla s ohledem na naše kapacity iluzorní. A přesun o rok se souběhem dvou laboratoří najednou vůbec nepřicházel v úvahu. Stejně jako jejich odpuštění, protože laboratorní zkušenosti jsou pro absolventy chemické školy klíčové. Proto jsme nakonec prodloužili zkouškové období v zimním semestru o dva týdny, aby studenti byli schopni laboratoře dokončit a také aby v případě, že by byli nemocní nebo v karanténě, měli dostatek času zvládnout zkouškové období. Zároveň jsme museli myslet na třetí a páté ročníky (pozn. druhý ročník v navazujícím magisterském studiu), které pracovaly na závěrečných pracích a také nemohly část roku do laboratoří. Stejně nakonec došlo k prodlení, takže jsme upravovali termíny pro zkouškové období letního semestru a možnost dodělání laboratoří během zkouškového období. Oproti běžnému stavu jsme také navrhli sjednocený druhý termín pro obhajoby diplomových prací v magisterském studiu. Nechtěli jsme protahovat uplynulý akademický rok do toho následujícího.

Povedlo se? Vstupuje VŠCHT do nového akademického roku s čistým štítem?

Víceméně ano.

Víceméně?

Víceméně proto, že ne všichni studenti stíhali splnit své povinnosti. Z pohledu vyučujících i studentů nešlo o jednoduché období, ne všichni si poradili s časovým managementem a okolnostmi distanční výuky. Zvládnutí této mimořádné situace bylo často i o pevné vůli. Někteří studenti také řešili osobní problémy, kdy se museli postarat o svou rodinu nebo měli potíže s technickým zázemím, když nemohli být ubytováni na kolejích. Snažili jsme se dát prostor všem studentům, aby skončili včas, ale někteří si zkrátka z různých důvodů přenášejí studijní povinnosti do nového akademického roku.

Zvýšila se během pandemie studijní neúspěšnost?

Na finální hodnocení je brzo, v tomto týdnu ještě probíhají druhá kola bakalářských a magisterských státních zkoušek a u nižších ročníků běží zkouškové. Poměr přihlášených na první a druhé kolo státnic byl u obou úrovní studia zhruba 50 na 50. Mohu ovšem říci, že jsme v případě závěrečných ročníků nezaznamenali žádný zásadní nárůst těch, kdo si přenesli povinnosti do dalšího roku.

Máte informace o tom, z jakých důvodů studenti nejčastěji ukončovali předčasně studium?

My se to moc nedozvíme. Ne že bychom se nesnažili, ale většinou studenti uvádí jako příčinu osobní důvody bez dalších velkých detailů. Někdy sdělí, že studium bylo nad jejich síly, ale většinou se moc svěřovat nechtějí a ponechávají to na těch osobních důvodech. Pravdou je, že teď osobních důvodů trochu ubylo a nahradil je důvod covid-19, kde se samozřejmě nabízí řada dílčích pohnutek – nesedla jim distanční výuka, nedokázali se u počítače tak soustředit, museli řešit jiné věci... Ale jak to bylo ve skutečnosti, přesně nevíme.

Jak se s distanční výukou vypořádali vyučující?

Na základě výsledků různých anket i mých osobních zkušeností si myslím, že celkově jsme distanční výuku zvládli velmi dobře. Samozřejmě jsou jednotlivé případy, kdy tomu tak nebylo. Snažili jsme se tyto situace rychle řešit, protože jsme se mohli opřít o relevantní a včasné informace – hodně jsme komunikovali přes Poradenské a kariérní centrum s tutory a kolegiem studentských senátorů a spolků, ze strany pedagogického oddělení jsme vyslali studentům několik apelů, ať se v případě problémů ozvou primárně garantovi a vedoucímu ústavu, protože to jsou orgány odpovědné za výuku. Pokud se situace nezlepšila, tak jsme chtěli, aby kontaktovali nás, a my jsme věc následně řešili prostřednictvím děkanů a proděkanů. Myslím ale, že naprostá většina předmětů běžela kvalitně a například základní předměty fungovaly přímo skvěle, neboť se semkly týmy pedagogů a ve velkém tempu vytvářely všechny nezbytné studijní pomůcky.

Jak naložíte s potenciálem hybridní výuky do budoucna?

Celé „covidí“ období nás posunulo výrazně vpřed ve studijních materiálech pro e-learning. Již dříve jsme se snažili, aby vznikaly studijní podpůrné materiály a videa, ale uplynulý rok a půl z toho udělal naprostou nezbytnost. Teď chceme, aby vznikly v rámci e-learningu výukové tematické celky, minimálně u základních předmětů. Je jasné, že předtočená videa i jiné materiály rychle zastarají, všichni se snažíme ten svůj předmět rozvíjet o nové poznatky. Je naším úkolem vymyslet systém aktualizací, abychom studentům, u nichž jsou videa při přípravách na zkoušky či státnice velmi oblíbená, nabízeli aktuální odborné informace a zároveň abychom nepřetížili vyučující. Možnou cestou bude pravděpodobně rozdělení videopřednášek na kratší tematické úseky s tím, že obměňovat budeme jen určité části, kde dochází k vývoji.

Budou tedy videa a e-learningové materiály sloužit jako náhrada za běžné přednášky, na nichž se nově bude probírat nadstavba a širší souvislosti?

Ne. Videozáznam není plná náhrada prezenční přednášky. Budeme to dávat i do výukových standardů, že videopřednáška je studijní opora, doporučený materiál. Ale prezenční přednáška je jiná – videopřednáška bývá často nezáživná, nabitá technickými a teoretickými informacemi, jede se podle předem připraveného scénáře. Na živé přednášce se počítá jednak s dotazy, jednak se na ní předávají zkušenosti jinak, přednášející je víc schopen strhnout studenty a nadchnout je pro vlastní obsah přednášky. Také má šanci zapojit aktuální poznatky a příklady, které zachytil v posledních dnech nebo týdnech. To je přece na studiu to zajímavé. Viděl jsem během uplynulého období řadu videozáznamů z přednášek – mnoho skvělých přednášejících připravilo odborně skvělé materiály, ale zdaleka to nebyl ten zážitek, který by čekal studenty, kdyby absolvovali přednášku naživo.

Začíná nový akademický rok – jaký bude? Nač se má akademická obec připravit?

To bych potřeboval křišťálovou kouli (směje se). Rozvrh jsme poskládali tak, že počítáme s prezenční výukou bez výjimek. Ale jak to skutečně bude na podzim? V konkrétním plánování nás nejvíce omezuje nedostatek informací – nevíme, zda ministerstvo zdravotnictví vyhlásí nějaká omezení a podmínky, protože k vysokým školám se zatím kromě ubytování na kolejích nijak nevyjádřilo, na rozdíl od středních a základních škol. V tuto chvíli tedy pracujeme s tím, že žádné omezující podmínky pro prezenční výuku na VŠ nebudou. Pokud přijde nějaká vlna, tak doufejme, že nebude z pohledu výuky devastující, jako tomu bylo na jaře a vloni na podzim. Musíme počítat s tím, že studenti mohou onemocnět nebo být v karanténě, na to jsme vyučující upozornili, hlavně z pohledu zvýšeného zájmu o konzultace. Samozřejmě se může stát, že prezenční výuka nebude možná a všichni si zase sedneme k počítačům. Nepřeji si to, ale i na tuhle alternativu jsme připraveni a nemělo by nás nic překvapit. Prioritou pak bude udržet co nejdéle laboratorní výuku. Co v tomto černém scénáři nepřichází v úvahu, je přístup: tady máte materiály a videa, naučte se to a přijďte ke zkoušce. Budeme se snažit zachovat co nejvíce možností vzájemné komunikace mezi studenty a pedagogy.

Když ministerstvo mlčí, bude mít škola pro zimní semestr svá vlastní pravidla?

Budeme chtít dodržování základních hygienických požadavků bez ohledu na to, zda je člověk očkovaný, či ne, zda má negativní test, nebo ne. Konkrétně budeme zatím vyžadovat nošení respirátorů ve společných prostorách i posluchárnách, jakkoli je to nepříjemné. Je důležité, aby byli chráněni studenti samotní i jejich okolí. Jak ukazují seriózní studie, i plně naočkovaný člověk může být přenašečem. V laboratořích to bude trochu jiné, tam už se užívá dost ochranných pomůcek i bez respirátorů. Neumím si úplně představit, že by měli studenti ještě povinnost nosit respirátory – bude tedy nutné prokázat se buď očkováním, nebo negativním testem, abychom minimalizovali riziko nákazy na VŠCHT. Zde pravděpodobně necháme rozhodnutí na vedoucích laboratoří, kteří znají podmínky práce v laboratoři nejlépe. Nechci zažít, aby se nám tu začal šířit covid a my museli zavřít školu ne kvůli plošnému nařízení z ministerstva, ale kvůli oprávněnému příkazu hygieny. Určitě budeme pokračovat v trasování v menších posluchárnách a laboratořích, protože onemocnění covidem se může přihodit každému z nás. Věřím, že jsme tu všichni rozumní a ohleduplní lidé a na podzim to společně zvládneme.

Dost již ke covidu. Ve funkci prorektora pro pedagogiku jste 20 měsíců, co vás během nich nejvíce zaskočilo?

Možná jsem nečekal tak velký časový tlak hned na začátku. Ještě jsem nebyl jmenován prorektorem a už jsem dostal za úkol koordinovat žádosti o akreditace z Ústavu ekonomiky a managementu a na začátku března se přidala pandemie covidu-19. Jinak s ohledem na moji předešlou dlouhou praxi v pozici pedagogického proděkana mě nezaskočilo asi nic, navíc mám velké štěstí, že pedagogické oddělení funguje skvěle. Co mě ale překvapilo více, bylo na vlastní oči vidět, co všechno musí řešit pan rektor. Zač je zodpovědný, jak se střídají v zásadě drobnosti s významnými rozhodnutími, pod co všechno se podepisuje. Je to opravdu odpovědná a extrémně náročná pozice.

Kdybyste měl z titulu své funkce detekovat největší slabiny výuky na VŠCHT, o jaké by šlo?

Slabin máme několik. V rámci výuky se například hodně soustředíme na odbornost, což je správně a je to důvod, proč jsou naši absolventi tak úspěšní na trhu práce. V současné době už se ale zaměstnavatelé koukají také na další aspekty, jako je schopnost komunikovat v rámci kolektivu. Dokonce jsou ochotni akceptovat určitou neznalost, pokud má člověk předpoklady zapadnout do týmu a rychle se adaptovat. Cestou pro nás není snižovat odborné znalosti, ale nabídnout studentům kvalitní příležitosti naučit se i nově požadované dovednosti. Proto se osamostatnilo oddělení celoživotního vzdělávání, začínáme dávat dohromady kurzy (do budoucna i certifikované), které studentům umožní na sobě pracovat a získat potřebné soft skills. Budeme se také snažit získávat více nabídek pro odborné praxe, aby se naši absolventi mohli při pohovorech prokazovat zkušenostmi z více podniků či firem. K tomu všemu se ale váže problém celkové časové zátěže studentů, což je fenomén, který jsme předtím nikdy nesledovali. Každý vyučující si drží přehled o zátěži v rámci předmětu, máme definovány kredity a počty hodin ve výuce přímé a pro domácí přípravu ke každému předmětu, ale nevíme, kolik hodin studentům zabere reálně studium celkem včetně projektů, praxí, příprav na písemky, na zkoušky. Potřebujeme zjistit, zda už ta časová náročnost není příliš velká. Do řešení bych rád zapojil garanty studijních programů s tím, že je třeba, aby vše bylo vyvážené – tzn. musíme garantovat odbornou kvalitu našich absolventů při takové časové zátěži, aby měli studenti ještě prostor právě na rozvojové nebo sociálně kompetenční kurzy a nejenom na ně.

Kdy bude rovnováha nastolena?

Některé kurzy běží v pilotním provozu, od ledna 2022 už pojedeme naplno. Co se týče časové zátěže, musíme udělat hodně analýz a rozhovorů s garanty studijních programů, studenty a zaměstnavateli. Bude to běh na delší trať.

Evidujete ještě další slabiny v oblasti pedagogiky?

Dlouholetou slabinou je velké množství předmětů, což je dáno i akreditacemi, kde je u nových programů potřeba vymezit se vůči těm existujícím, a to se dělá nejlépe pomocí jiných předmětů. No a následně je problémem efektivnost výuky, protože pak máme předměty, které mají dva, tři, čtyři studenty. Dále nás čeká pokračování elektronizace studentských agend a rozvoj SISu, například společně s výpočetním centrem se připravuje elektronické potvrzení o studiu.

V čem je naopak VŠCHT když ne výjimečná, tak na nejvyšší úrovni?#####

Ačkoli jsou zde lidé, kteří moc nefandí společnému základu, podle mého je dobře, že ho máme. Možná je moc široký, ale je nutný. Absolvent ho většinou ocení až po nějaké době. Nejprve se samozřejmě jako student tážete, proč se máte například jako chemický inženýr učit organickou chemii, již moc asi nepoužijete. Ale časem zjistíte, že díky základu máte pevný a široký rozhled, který vám dává jistý dar univerzality a možnost nastoupit skoro kamkoli. Umíte se odborně domluvit s kolegy s jinou specializací a hlavně – máte schopnost řešit problémy v souvislostech. Naší další silnou stránkou je laboratorní nebo obecně technická šikovnost studentů a absolventů. Praktické zkušenosti oceňují nejen zaměstnavatelé, ale kdykoli se objevím na zahraniční univerzitě na západ od nás, často se mě ptají, jestli nemám nějaké absolventy, že by je hned brali kvůli garantované šikovnosti na postdoc nebo doktorát. Čili laboratorní a praktická kvalita je znát a je znát i mezinárodně. Dále máme na VŠCHT opravdu velký počet velmi dobrých studentů, jimž není škola lhostejná. To také není jinde běžné, že v takových počtech aktivně vstupují do dění na univerzitě a na chodu školy jim opravdu záleží. Osobně jsem na naše studenty velmi pyšný.

Ještě ke společnému základu, o němž jste zmínil, že je možná moc široký. Chystají se nějaké úpravy?

Umím si představit, že by se společný základ orientoval směrem k oborům – byl by společný základ chemický, inženýrský, potravinářský, s tím, že by se základní předměty samozřejmě objevovaly ve všech z nich, ale zároveň by studenti měli možnost od začátku ochutnávat svou specializaci, to, nač se vlastně přihlásili. O tom teď diskutujeme, ovšem zde záleží především na fakultách. Zatím to vypadá na zachování stávajícího stavu.

Vy jste na VŠCHT končil inženýrské studium v roce 1988. Zkuste prosím srovnat výuku tehdy a dnes.

Základní rozdíl je v dostupnosti informací. My jsme měli pouze skripta, pár knih a byli jsme odkázáni na starší kolegy. Nyní je možné získat prakticky hned jakoukoli informaci, včetně zahraniční literatury, přednášek apod. Rozdíl je také v tom, že my jsme měli všechno nalajnované – pokud bych nesplnil všechny předepsané povinnosti v semestru, tak jsem skončil. Přetahování do dalšího semestru nepřipadalo v úvahu. Maximálně jsem mohl opakovat ročník, pokud jsem měl závažný důvod a pan děkan to dovolil. Z pohledu náročnosti – nemůžu moc ze své zkušenosti srovnávat, protože jsem byl v pokusném období, kdy jsme museli všechny předměty včetně diplomky zvládnout za čtyři roky. Všechny současné základní předměty jsme měli jak ve verzi jedna, tak dva, bez ohledu na naši specializaci. Jediné, co jsme v základu neměli, byla biochemie a bakalářská práce.

Na českých univerzitách obecně ne vždy platí rovnice, že dobrý vědec je zároveň dobrým kantorem. Co s tím?

Děkuji za tuhle otázku. To je věc, kterou jsme dříve moc neřešili, ale jde o významný problém. Já bych rád, aby výuka u nás byla dána na úroveň vědě. Excelentní vědec řeší svoji špičkovou laboratoř, musí jezdit na konference, má zvané přednášky, píše projekty, koordinuje a píše články, stará se o doktorandy, jak má pak další pedagogiku stíhat? Čest výjimkám. Chtěl bych, aby naši pedagogové byli více profesionalizovaní v tom smyslu, aby měli didaktické základy a dovednosti, a byli schopni učit poutavě a názorně. Což je věc, kterou po nás, akademicích, nikdo dříve explicitně nechtěl – zkoumalo se, zda umíme napsat článek, podat projekt, ale jestli umíme učit... Do budoucna by se mi líbilo, kdybychom zde měli profesionální špičkové učitele, kteří se zároveň podílí na vědě, protože přenášejí do výuky aktuální odborné informace. Ale nemusí to být zároveň hlavní řešitelé grantů, první autoři článků nebo šéfové týmů. Chtěl bych, aby naši učitelé měli možnost se dál vzdělávat v oblasti didaktiky nebo psychologie. Aktuálně máme kurzy pro doktorandy a jsme schopni zajistit stejnou službu i pro učitele na ústavech. Nicméně musí být zájem hlavně na jejich straně, neboť vedoucí ústavů mají odpovědnost za výuku předmětů. Pedagogický proděkan a prorektor mají především roli koordinátorů.

Čekáte, že bude mezi pedagogy o tyto kurzy zájem, nebo to budou vnímat jako nutné zlo?

Na příkladu covidového období bylo jasně vidět, že se akademici velmi zajímají o didaktické informace – jak zaujmout studenty, jak se vypořádat s nestandardními situacemi při výuce, jak koncipovat přednášku, aby byla zajímavá i v on-line formě. Přál bych si, abychom si dobrých učitelů více vážili, a to i veřejně. Cenu za pedagogiku aktuálně uděluje rektor, bylo by hezké, kdyby v budoucnu podobná pedagogická ocenění předávaly také fakulty a klidně i ústavy. Dobrý učitel je totiž přínosem pro všechny, i pro vědce, kterým připraví během bakalářského nebo magisterského studia kvalitní doktorandy.

Z řady anket vyplývá, že chemie není na střední škole zrovna oblíbený předmět, přitom právě kvalita výuky a osoba učitele bezprostředně ovlivňuje budoucí směřování studenta. Připadá mi strategicky vhodné, aby si naše škola budoucí učitele na středních školách vychovávala sama, k čemuž bychom ovšem potřebovali akreditované studium učitelství.

Ústav učitelství bude znovu podávat žádost o akreditaci pro magisterský program učitelství chemie. Bohužel se trochu potýkáme s protitlakem pedagogických fakult... Pro nás je ale důležité vychovávat učitele, kteří mají zároveň velkou odbornost a schopnost předat krásu reálné chemie dál. Aktuálně máme akreditováno jen pedagogické minimum bez titulu, tak snad se to brzo změní a studenti učitelství u nás budou moci končit s plnohodnotným magisterským titulem.

Pod prorektora pro pedagogiku spadá mimo jiné Ústav ekonomiky a managementu, který na VŠCHT dokončil první plnohodnotný akademický rok. Jak jste s jeho výsledky spokojen?

Je třeba říci, že počáteční plány zásadně ovlivnila pandemie. Beru to tak, že po roce jsou vyřešeny největší problémy s finálním zasídlením a kolegové si konečně mají kam sednout a mají kde fyzicky učit. Přicházejí jim noví studenti, rozběhla se spolupráce s FTOP na nových studijních programech i vědeckých projektech. Jsou připraveny zájmové kurzy v rámci jejich odbornosti, kam se hlásí studenti ze všech tradičních fakult. Ústav je také hodně zapojen do jazykových kurzů v rámci celoživotního vzdělávání a jazykových přípravek. V nejbližší době se bude také upravovat nabídka ekonomických předmětů v neekonomických studijních programech ve spolupráci s garanty programů. Je třeba dát ústavu trochu času, aby se nadechl a mohl se adekvátně rozvíjet ve všech směrech. Počet studentů je zatím menší, než jsme čekali, ale roli sehrál covid a s ním spojená omezená možnost budovat novou značku u nás i v zahraničí a snížený počet studentů ze zahraničí. Jsem přesvědčen, že se to brzy zlepší. Celkově očekávám, že bude inovovaný Ústav ekonomiky a managementu pro VŠCHT velkým přínosem.

Jste habilitován v oboru chemického inženýrství. Najdete si v exponované pozici ještě čas na výuku a výzkum?

Snažím se, i když funkce prorektora je hodně časově náročná, hlavně co se týká nepravidelných akcí a schůzek. Skončil jsem přednášení předmětu chemické inženýrství, což byla moje srdeční záležitost. Přednáším alespoň předměty v magisterském studiu, kde se doplňujeme s kolegy. Zůstat bez kontaktu se studenty nebo bez výuky si absolutně nedokážu představit. V rámci Laboratoře požárního inženýrství řešíme i vědecké projekty.

Například?

Naše laboratoř se obecně zabývá požární bezpečností. Při řešení projektů hlavně spolupracujeme s Technickým ústavem požární ochrany, který patří pod generální ředitelství hasičského záchranného sboru. Naše výsledky tak především napomáhají hasičům při zásazích, vyšetřování vzniku požárů nebo cílí na požární prevenci. Řešíme požární bezpečnost vozidel na plynná paliva, například dynamiku hoření vozidel na stlačený zemní plyn. Teď připravujeme projekt zaměřený na vodíkovou mobilitu, opět z pohledu požární bezpečnosti. Intenzivně se zabýváme také průběhy hoření kapalných nebo pevných látek a také potlačením hoření. Celkem je to krásné chemické inženýrství v požární praxi. Ovšem bez spolupráce s hasiči by byl náš výzkum nemožný, protože své modelové výpočty porovnáváme s experimentálními požáry v reálném prostředí. Naštěstí se mohu plně spolehnout na naše absolventy v hasičské praxi, se kterými stále úzce spolupracujeme, a na současné studenty v laboratoři. Takže i díky nim se vědě trochu věnuji.

doc. Dr. Ing. Milan Jahoda

Narodil se v roce 1965. O 24 let později dokončil inženýrské studium oboru Chemické a energetické zpracování paliv na VŠCHT. Následně působil tamtéž jako vědecký pracovník Ústavu chemického inženýrství. V letech 1990–93 navázal doktorským studiem, posléze na stejném ústavu pracoval jako asistent, respektive odborný asistent. V roce 2007 se stal docentem. Ústav chemického inženýrství také krátce vedl, funkce se ovšem vzdal po jmenování prorektorem pro pedagogiku VŠCHT Praha v roce 2020. V 90. letech absolvoval několik dlouhodobějších zahraničních studijních pobytů – na Universita di Bologna (Itálie), Institut de Mécanique des Fluides de Toulouse (Francie) a University of Ottawa (Kanada). Je členem hlavního výboru České společnosti chemického inženýrství, působí také jako český zástupce pracovní skupiny pro vzdělání Evropské federace chemického inženýrství. Je členem vědeckých rad VŠCHT, FCHI, FPBT a FTOP

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Flavor Compounds in Beer using the Integrated Agilent 8697 Headspace Sampler with the Agilent 8890 GC System

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Evaluation of Effectiveness of Dedicated High Durability Column for Use with Py-Screener™ Ver. 2

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, Pyrolýza, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu, Frontier Lab
Zaměření
Materiálová analýza

Nutmeg Essential Oil: Sensory Directed Analysis of GC-MS Data via Olfactory Detection

Aplikace
| 2021 | LECO
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/TOF
Výrobce
GL Sciences, LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Průvodce řešením problémů v plynové chromatografii - Shimadzu GC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Full Scan Quantitative Analysis of Semivolatile Organic Compounds

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Prof. RNDr. Drahoslava Janovská, CSc.

„Studujte kvaterniony.“
Článek | Osobnosti

Milena Králíčková: Chceme spolupracovat s těmi nejlepšími

Milena Králíčková je prorektorkou pro studium na Univerzitě Karlově. S portálem Vědavýzkum.cz hovořila o budoucnosti univerzity, vlivu pandemie na vysokoškolské studium, i o své kariéře lékařky a vědkyně.
Článek | Osobnosti

Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobem

Docentka Petra Lipovová patří mezi pedagogy, kteří mají ve studentských anketách nejlepší ohodnocení za srozumitelnost výuky, komunikativnost a vstřícnost.
Článek | Osobnosti

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět

Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1983) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie.
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Flavor Compounds in Beer using the Integrated Agilent 8697 Headspace Sampler with the Agilent 8890 GC System

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Evaluation of Effectiveness of Dedicated High Durability Column for Use with Py-Screener™ Ver. 2

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, Pyrolýza, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu, Frontier Lab
Zaměření
Materiálová analýza

Nutmeg Essential Oil: Sensory Directed Analysis of GC-MS Data via Olfactory Detection

Aplikace
| 2021 | LECO
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/TOF
Výrobce
GL Sciences, LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Průvodce řešením problémů v plynové chromatografii - Shimadzu GC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Full Scan Quantitative Analysis of Semivolatile Organic Compounds

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Prof. RNDr. Drahoslava Janovská, CSc.

„Studujte kvaterniony.“
Článek | Osobnosti

Milena Králíčková: Chceme spolupracovat s těmi nejlepšími

Milena Králíčková je prorektorkou pro studium na Univerzitě Karlově. S portálem Vědavýzkum.cz hovořila o budoucnosti univerzity, vlivu pandemie na vysokoškolské studium, i o své kariéře lékařky a vědkyně.
Článek | Osobnosti

Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobem

Docentka Petra Lipovová patří mezi pedagogy, kteří mají ve studentských anketách nejlepší ohodnocení za srozumitelnost výuky, komunikativnost a vstřícnost.
Článek | Osobnosti

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět

Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1983) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie.
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Flavor Compounds in Beer using the Integrated Agilent 8697 Headspace Sampler with the Agilent 8890 GC System

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Evaluation of Effectiveness of Dedicated High Durability Column for Use with Py-Screener™ Ver. 2

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, Pyrolýza, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu, Frontier Lab
Zaměření
Materiálová analýza

Nutmeg Essential Oil: Sensory Directed Analysis of GC-MS Data via Olfactory Detection

Aplikace
| 2021 | LECO
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/TOF
Výrobce
GL Sciences, LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Průvodce řešením problémů v plynové chromatografii - Shimadzu GC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Full Scan Quantitative Analysis of Semivolatile Organic Compounds

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Prof. RNDr. Drahoslava Janovská, CSc.

„Studujte kvaterniony.“
Článek | Osobnosti

Milena Králíčková: Chceme spolupracovat s těmi nejlepšími

Milena Králíčková je prorektorkou pro studium na Univerzitě Karlově. S portálem Vědavýzkum.cz hovořila o budoucnosti univerzity, vlivu pandemie na vysokoškolské studium, i o své kariéře lékařky a vědkyně.
Článek | Osobnosti

Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobem

Docentka Petra Lipovová patří mezi pedagogy, kteří mají ve studentských anketách nejlepší ohodnocení za srozumitelnost výuky, komunikativnost a vstřícnost.
Článek | Osobnosti

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět

Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1983) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie.
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Flavor Compounds in Beer using the Integrated Agilent 8697 Headspace Sampler with the Agilent 8890 GC System

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Evaluation of Effectiveness of Dedicated High Durability Column for Use with Py-Screener™ Ver. 2

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, Pyrolýza, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu, Frontier Lab
Zaměření
Materiálová analýza

Nutmeg Essential Oil: Sensory Directed Analysis of GC-MS Data via Olfactory Detection

Aplikace
| 2021 | LECO
Instrumentace
GC, GC/MSD, GC/TOF
Výrobce
GL Sciences, LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Průvodce řešením problémů v plynové chromatografii - Shimadzu GC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
GC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Full Scan Quantitative Analysis of Semivolatile Organic Compounds

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Prof. RNDr. Drahoslava Janovská, CSc.

„Studujte kvaterniony.“
Článek | Osobnosti

Milena Králíčková: Chceme spolupracovat s těmi nejlepšími

Milena Králíčková je prorektorkou pro studium na Univerzitě Karlově. S portálem Vědavýzkum.cz hovořila o budoucnosti univerzity, vlivu pandemie na vysokoškolské studium, i o své kariéře lékařky a vědkyně.
Článek | Osobnosti

Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobem

Docentka Petra Lipovová patří mezi pedagogy, kteří mají ve studentských anketách nejlepší ohodnocení za srozumitelnost výuky, komunikativnost a vstřícnost.
Článek | Osobnosti

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět

Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1983) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.