Co říkají data o výzkumu, vývoji a inovacích za rok 2020? | LabRulez GCMS

Co říkají data o výzkumu, vývoji a inovacích za rok 2020?

Čt, 9.12.2021
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/JT)
Letošní rok se seminář zaměřený na aktuální data z oblasti výzkumu, vývoje a inovací věnoval zejména otázce financování, novým datům ČSÚ a spolupráci a podpoře podnikového výzkumu.
Technologické centrum AV ČR/Vědavýzkum.cz: Co říkají data o výzkumu, vývoji a inovacích za rok 2020?

Technologické centrum AV ČR/Vědavýzkum.cz: Co říkají data o výzkumu, vývoji a inovacích za rok 2020?

Technologické centrum Akademie věd ČR ve spolupráci s Českým statistickým úřadem uspořádalo každoroční seminář, který se zaměřuje na aktuální data z oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Technologické centrum Akademie věd a Český statistický úřad (ČSÚ) uspořádaly dne 2. 12. 2021 každoroční seminář, kde prezentuje nová relevantní data v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Hned v prvním příspěvku prezentoval Martin Mana z Českého statistického úřadu nová data o stavu výzkumu a vývoje za rok 2020. Podle aktuálních údajů investice do výzkum, vývoje a inovací v roce 2020 stouply na 2,0 % HDP, což tvoří přibližně 113 miliard korun. Zajímavé je srovnání toho, jak se mění struktura výdajů za český výzkum a vývoj. Zatímco v roce 2015 se 45 % všech výdajů utratilo za mzdy a 20 % putovalo do investic (zbylých 35 % představují ostatní náklady), v roce 2020 se na mzdy utratilo na 57 % a do investic putovalo 10 %. Z těchto výdajů přitom za rok 2020 putovalo 58 % z podnikového sektoru, 34 % z veřejného rozpočtu a 6 % procent z peněz EU. V kontextu domácích veřejných zdrojů to znamená, že za rok 2020 se do výzkumu, vývoje a inovací investovalo 38,6 miliardy korun, což je o jednu miliardu víc než v roce 2019. Z hlediska podílu na státním rozpočtu se však jedná o pokles o 2,09 %.

Ve srovnání se zbytkem EU má sice Česká republika v otázce investic do výzkumu, vývoje a inovací pořád co dohánět, ale řada našich sousedních zemí je na tom výrazně hůře. Podle cíle doporučeného EU by členské země ideálně měly do výzkumu, vývoje a inovací investovat 3 % HDP. V Evropě toho dosahuje jen Belgie, Švédsko, Rakousko a Německo, přičemž Spolková republika Německo se v absolutních číslech na výdajích na výzkum, vývoj a inovace v EU podílí skoro z jedné třetiny.

Hůře ve srovnání s ČR jsou na tom prakticky všechny post-socialistické země. Slovensko kupříkladu do této oblasti investuje necelé 1 % HDP. Naopak s námi relativně srovnatelné (byť mírně vyšší) výdaje na výzkum má Slovinsko. Těsně za ČR je pak v evropském srovnání Estonsko. Globálně ale žádná z evropských zemí nedosahuje na míru investic, které do výzkumu dává například Izrael nebo Jižní Korea.

Z hlediska geografického rozložení se zdaleka nejvíce peněz do vědy a inovací investuje v Praze, kde se investovalo skoro 43,5 miliardy Kč. Na druhém místě se umístil Jihomoravský kraj (více si můžete přečíst zde), kde se investuje jenom o něco více než ve Středočeském kraji, který se umístil na třetím místě. Na posledním místě s nejmenšími výdaji na výzkum, vývoj a inovace se umístil Karlovarský kraj, kde se za rok 2020 investovalo do této oblasti 246 milionů korun.

Zajímavé údaje přináší srovnání výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru. Z něj například vyplývá, že vládní sektor zaměstnává 1689 výzkumných pracovníků ve fyzikálních vědách, zatímco vysokoškolský sektor jich zaměstnává 820. Podobně například v biologických vědách vládní sektor zaměstnává 2444 výzkumných pracovníků v oblasti biologických věd, zatímco vysoké školy jich zaměstnávají 1524. Jiný poměr panuje v sociálních a humanitních vědách – v oblasti ekonomie a podnikání je ve vládním sektoru zaměstnáno 50 výzkumných pracovníků. Vysokoškolských sektor jich zaměstnává 1708.

Typy příjemců účelové podpory

Další příspěvek přednesl Vladislav Čadil z Technologického centra AV ČR, ve kterém prezentoval výsledky výzkumného projektu zaměřeného na typologii podniků, které získávají účelovou podporu výzkumu a vývoje. Pro formulaci této typologie byla využita jak data z Informačního systému VaVaI tak informace získané dotazníkovým šetřením. Z analýzy TC AV ČR vyplývá, že subjekty, které přijímají účelovou podporu lze rozdělit do třech typů.

Prvním z nich jsou tzv. „dlouhodobí příjemci v čele hodnotových řetězců – výzkumní a inovační průkopníci“. Tuto skupinu tvoří povětšinou samostatné podniky nebo mateřské firmy, které zaujímají pozici dodavatelů prvního řádu. Jejich inovační aktivity se soustředí primárně na inovaci produktů, které následně typicky proudí na zahraniční trhy. Jejich hlavní motivací pro získání podpory v oblasti vývoje a inovací je snížení vlastních nákladů. Typicky totiž na vývoji a inovacích pracují samy bez větších kolaborací s dalšími subjekty.

Dalším typem jsou „krátkodobí příjemci – inovativní malé firmy“. Ty tvoří především menší podniky bez poboček. Výzkumné a vývojové aktivity se v této skupině zaměřují primárně na dlouhodobý strategický vývoj zcela nových produktů, materiálů nebo řešení, které pak dodávají jiným firmám a podnikům. Pro ně účelová podpora představuje především posílení konkurenceschopnosti na zahraničním i domácím trhu.

Třetím typem jsou „krátkodobí příjemci s podřízenou pozicí v podnikových hierarchiích a strategiích". Jde o typově roztříštěnou skupinu, ze které téměř polovina podniků působí jen na českém trhu a kde primárním odběratelem je další výrobní podnik, který kupuje jejich výrobky pro další zpracování. Jejich vývojové a inovační aktivity se zaměřují hlavně na podporu výrobních aktivit. Mezi přínosy patří například motivace k dosažení enviromentální udržitelnosti výroby.

Dostupné jsou i nové datové aplikace

Další příspěvek přednesl Daniel Münich z CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium – Národohospodářský ústav), ve kterém prezentoval možnosti využití modernizované aplikace, která prezentuje srovnání publikačního výkonu, jeho významu, počtu autorů i institucích v zemích EU podle dat z Web of Science. Datová aplikace nabízí také srovnání významu vědeckých článků, které vznikly na českých výzkumných organizacích, a intenzity jejich citací v recenzovaných časopisech. Dostupné je i dělení podle vědeckých disciplín.

Poslední příspěvek prezentoval Ondřej Pecha z Technologického centra AV ČR, ve kterém se zaměřil primárně na analýzu sítí z dat evidovaných v Centrální evidenci projektů s důrazem na spolupráci podniků a výzkumných organizací. Prezentoval například interaktivní bibliometrické mapy, které jasně vizuálně zobrazují projektové propojení různých pracovišť. V rámci semináře prezentoval také ukázku vizualizací, na kterých v rámci Technologického centra AV ČR pracují.

Prezentace přednášejících jsou volně dostupné zde.

Vědavýzkum.cz
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.