O otevřeném vydávání vědeckých publikací s Martinem Svobodou
Po, 24.2.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků?

Vědavýzkum.cz: Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny.

Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků? Nejen o tom hovořil Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz.

Pokud nepočítáme zbrojní nebo medicínský průmysl, je byznys s vědeckými časopisy jedním z nejvýdělečnějších na světě. Říká to alespoň ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda v rozhovoru pro Youradio Talk. Do vědeckých časopisů totiž veřejné prostředky z obou stran a velké nakladatelské domy na nich vydělávají.

V prvé řadě jdou tyto peníze do výzkumu, zaplatí se prostřednictvím grantů vědci, kteří musí publikovat články. Ty se otisknou v drahém časopise, za což samotný výzkumník nedostane ani korunu. Naopak musí ještě podepsat, že veškerá autorská práva náleží časopisu, kde publikuje. Následně si tyto časopisy veřejné výzkumné instituce musí nakoupit zpět, aby mohly dále bádat.

„Je to úžasný uzavřený koloběh. Zlatý důl,“ říká Svoboda. Jeden ze tří nakladatelských domů, Elsevier, je už téměř posledních třicet let na newyorské burze v černých číslech. To ukazuje, o jak stabilní výnosný byznys se jedná. „Zpráva z roku 2015 říká, že odhad nákladů na časopisy v medicínských, technických a přírodovědných oborech se pohybuje kolem 25 miliard dolarů ročně,“ dává za příklad Svoboda.

Přichází změna?

Knihovníci, vědci i angažovaní politici se tuto situaci ovšem už dlouhá léta snaží změnit, i protože náklady na předplatné časopisu každoročně rostou daleko za hranici mezinárodní inflace. Open acces, neboli otevřený přístup k výsledkům vědecké práce, je stále diskutovanějším tématem. Česká republika ale v tomto směru podle Svobody trochu zaspala. Sice už od roku 2017 máme národní strategii, která se otázkou otevřeného přístupu zabývá, akční plán – tedy seznam úkolů a odpovědností – máme teprve od dubna roku 2019.

Čeští vědci přitom změnu otevřeného přístupu, kterou přináší například Plán S, příliš nevítají. Často se bojí, že jejich práci zkopírují výzkumníci z Číny, nebo bude využita průmyslovým sektorem. Tak to ale vůbec není, upozorňuje Svoboda. Jde především o efektivní využívání veřejných prostředků.

I proto se letošní ročník konference KRECON zaměří právě na téma otevřeného publikování.

Celý rozhovor s Martinem Svobodou si poslechněte na Youradio Talk.https://talk.youradio.cz/porady
Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Halogenated hydrocarbons - Analysis of chlorinated volatiles and C1-C6 hydrocarbons

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Sulfur Compounds Rxi™-1ms

Aplikace
| N/A | Restek
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Restek
Zaměření
Průmysl a chemie

Analysis of Boiling Point Distributions in Petroleum Fractions using Simulated Distillation (ASTM D2887A)

Aplikace
| 2020 | SCION Instruments
Instrumentace
GC
Výrobce
SCION Instruments
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Různé

Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript

Publikační činnost univerzitních nakladatelství se v posledním desetiletí nezaměřuje už jen na literaturu potřebnou ke studiu, ale čím dál více titulů je z oblasti vědy a výzkumu.
Článek | Různé

Jak karanténní opatření ovlivní výzkumné projekty?

Šíření onemocnění Covid-19 představuje komplikaci pro nejednu oblast ekonomiky, vědu nevyjímaje. Jak budou na některé důsledky pandemie reagovat poskytovatelé veřejných prostředků na výzkum a vývoj?
Článek | Různé

Evropská komise spustí novou otevřenou publikační platformu

Evropská komise oznámila výherce pro zbudování nové otevřené publikační platformy, kterou budou mít možnost využívat všichni příjemci finančních prostředků z rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje v EU.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
O otevřeném vydávání vědeckých publikací s Martinem Svobodou
Po, 24.2.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků?

Vědavýzkum.cz: Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny.

Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků? Nejen o tom hovořil Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz.

Pokud nepočítáme zbrojní nebo medicínský průmysl, je byznys s vědeckými časopisy jedním z nejvýdělečnějších na světě. Říká to alespoň ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda v rozhovoru pro Youradio Talk. Do vědeckých časopisů totiž veřejné prostředky z obou stran a velké nakladatelské domy na nich vydělávají.

V prvé řadě jdou tyto peníze do výzkumu, zaplatí se prostřednictvím grantů vědci, kteří musí publikovat články. Ty se otisknou v drahém časopise, za což samotný výzkumník nedostane ani korunu. Naopak musí ještě podepsat, že veškerá autorská práva náleží časopisu, kde publikuje. Následně si tyto časopisy veřejné výzkumné instituce musí nakoupit zpět, aby mohly dále bádat.

„Je to úžasný uzavřený koloběh. Zlatý důl,“ říká Svoboda. Jeden ze tří nakladatelských domů, Elsevier, je už téměř posledních třicet let na newyorské burze v černých číslech. To ukazuje, o jak stabilní výnosný byznys se jedná. „Zpráva z roku 2015 říká, že odhad nákladů na časopisy v medicínských, technických a přírodovědných oborech se pohybuje kolem 25 miliard dolarů ročně,“ dává za příklad Svoboda.

Přichází změna?

Knihovníci, vědci i angažovaní politici se tuto situaci ovšem už dlouhá léta snaží změnit, i protože náklady na předplatné časopisu každoročně rostou daleko za hranici mezinárodní inflace. Open acces, neboli otevřený přístup k výsledkům vědecké práce, je stále diskutovanějším tématem. Česká republika ale v tomto směru podle Svobody trochu zaspala. Sice už od roku 2017 máme národní strategii, která se otázkou otevřeného přístupu zabývá, akční plán – tedy seznam úkolů a odpovědností – máme teprve od dubna roku 2019.

Čeští vědci přitom změnu otevřeného přístupu, kterou přináší například Plán S, příliš nevítají. Často se bojí, že jejich práci zkopírují výzkumníci z Číny, nebo bude využita průmyslovým sektorem. Tak to ale vůbec není, upozorňuje Svoboda. Jde především o efektivní využívání veřejných prostředků.

I proto se letošní ročník konference KRECON zaměří právě na téma otevřeného publikování.

Celý rozhovor s Martinem Svobodou si poslechněte na Youradio Talk.https://talk.youradio.cz/porady
Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Halogenated hydrocarbons - Analysis of chlorinated volatiles and C1-C6 hydrocarbons

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Sulfur Compounds Rxi™-1ms

Aplikace
| N/A | Restek
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Restek
Zaměření
Průmysl a chemie

Analysis of Boiling Point Distributions in Petroleum Fractions using Simulated Distillation (ASTM D2887A)

Aplikace
| 2020 | SCION Instruments
Instrumentace
GC
Výrobce
SCION Instruments
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Různé

Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript

Publikační činnost univerzitních nakladatelství se v posledním desetiletí nezaměřuje už jen na literaturu potřebnou ke studiu, ale čím dál více titulů je z oblasti vědy a výzkumu.
Článek | Různé

Jak karanténní opatření ovlivní výzkumné projekty?

Šíření onemocnění Covid-19 představuje komplikaci pro nejednu oblast ekonomiky, vědu nevyjímaje. Jak budou na některé důsledky pandemie reagovat poskytovatelé veřejných prostředků na výzkum a vývoj?
Článek | Různé

Evropská komise spustí novou otevřenou publikační platformu

Evropská komise oznámila výherce pro zbudování nové otevřené publikační platformy, kterou budou mít možnost využívat všichni příjemci finančních prostředků z rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje v EU.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
O otevřeném vydávání vědeckých publikací s Martinem Svobodou
Po, 24.2.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků?

Vědavýzkum.cz: Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny.

Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků? Nejen o tom hovořil Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz.

Pokud nepočítáme zbrojní nebo medicínský průmysl, je byznys s vědeckými časopisy jedním z nejvýdělečnějších na světě. Říká to alespoň ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda v rozhovoru pro Youradio Talk. Do vědeckých časopisů totiž veřejné prostředky z obou stran a velké nakladatelské domy na nich vydělávají.

V prvé řadě jdou tyto peníze do výzkumu, zaplatí se prostřednictvím grantů vědci, kteří musí publikovat články. Ty se otisknou v drahém časopise, za což samotný výzkumník nedostane ani korunu. Naopak musí ještě podepsat, že veškerá autorská práva náleží časopisu, kde publikuje. Následně si tyto časopisy veřejné výzkumné instituce musí nakoupit zpět, aby mohly dále bádat.

„Je to úžasný uzavřený koloběh. Zlatý důl,“ říká Svoboda. Jeden ze tří nakladatelských domů, Elsevier, je už téměř posledních třicet let na newyorské burze v černých číslech. To ukazuje, o jak stabilní výnosný byznys se jedná. „Zpráva z roku 2015 říká, že odhad nákladů na časopisy v medicínských, technických a přírodovědných oborech se pohybuje kolem 25 miliard dolarů ročně,“ dává za příklad Svoboda.

Přichází změna?

Knihovníci, vědci i angažovaní politici se tuto situaci ovšem už dlouhá léta snaží změnit, i protože náklady na předplatné časopisu každoročně rostou daleko za hranici mezinárodní inflace. Open acces, neboli otevřený přístup k výsledkům vědecké práce, je stále diskutovanějším tématem. Česká republika ale v tomto směru podle Svobody trochu zaspala. Sice už od roku 2017 máme národní strategii, která se otázkou otevřeného přístupu zabývá, akční plán – tedy seznam úkolů a odpovědností – máme teprve od dubna roku 2019.

Čeští vědci přitom změnu otevřeného přístupu, kterou přináší například Plán S, příliš nevítají. Často se bojí, že jejich práci zkopírují výzkumníci z Číny, nebo bude využita průmyslovým sektorem. Tak to ale vůbec není, upozorňuje Svoboda. Jde především o efektivní využívání veřejných prostředků.

I proto se letošní ročník konference KRECON zaměří právě na téma otevřeného publikování.

Celý rozhovor s Martinem Svobodou si poslechněte na Youradio Talk.https://talk.youradio.cz/porady
Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Halogenated hydrocarbons - Analysis of chlorinated volatiles and C1-C6 hydrocarbons

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Sulfur Compounds Rxi™-1ms

Aplikace
| N/A | Restek
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Restek
Zaměření
Průmysl a chemie

Analysis of Boiling Point Distributions in Petroleum Fractions using Simulated Distillation (ASTM D2887A)

Aplikace
| 2020 | SCION Instruments
Instrumentace
GC
Výrobce
SCION Instruments
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Různé

Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript

Publikační činnost univerzitních nakladatelství se v posledním desetiletí nezaměřuje už jen na literaturu potřebnou ke studiu, ale čím dál více titulů je z oblasti vědy a výzkumu.
Článek | Různé

Jak karanténní opatření ovlivní výzkumné projekty?

Šíření onemocnění Covid-19 představuje komplikaci pro nejednu oblast ekonomiky, vědu nevyjímaje. Jak budou na některé důsledky pandemie reagovat poskytovatelé veřejných prostředků na výzkum a vývoj?
Článek | Různé

Evropská komise spustí novou otevřenou publikační platformu

Evropská komise oznámila výherce pro zbudování nové otevřené publikační platformy, kterou budou mít možnost využívat všichni příjemci finančních prostředků z rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje v EU.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
O otevřeném vydávání vědeckých publikací s Martinem Svobodou
Po, 24.2.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků?

Vědavýzkum.cz: Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny.

Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků? Nejen o tom hovořil Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz.

Pokud nepočítáme zbrojní nebo medicínský průmysl, je byznys s vědeckými časopisy jedním z nejvýdělečnějších na světě. Říká to alespoň ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda v rozhovoru pro Youradio Talk. Do vědeckých časopisů totiž veřejné prostředky z obou stran a velké nakladatelské domy na nich vydělávají.

V prvé řadě jdou tyto peníze do výzkumu, zaplatí se prostřednictvím grantů vědci, kteří musí publikovat články. Ty se otisknou v drahém časopise, za což samotný výzkumník nedostane ani korunu. Naopak musí ještě podepsat, že veškerá autorská práva náleží časopisu, kde publikuje. Následně si tyto časopisy veřejné výzkumné instituce musí nakoupit zpět, aby mohly dále bádat.

„Je to úžasný uzavřený koloběh. Zlatý důl,“ říká Svoboda. Jeden ze tří nakladatelských domů, Elsevier, je už téměř posledních třicet let na newyorské burze v černých číslech. To ukazuje, o jak stabilní výnosný byznys se jedná. „Zpráva z roku 2015 říká, že odhad nákladů na časopisy v medicínských, technických a přírodovědných oborech se pohybuje kolem 25 miliard dolarů ročně,“ dává za příklad Svoboda.

Přichází změna?

Knihovníci, vědci i angažovaní politici se tuto situaci ovšem už dlouhá léta snaží změnit, i protože náklady na předplatné časopisu každoročně rostou daleko za hranici mezinárodní inflace. Open acces, neboli otevřený přístup k výsledkům vědecké práce, je stále diskutovanějším tématem. Česká republika ale v tomto směru podle Svobody trochu zaspala. Sice už od roku 2017 máme národní strategii, která se otázkou otevřeného přístupu zabývá, akční plán – tedy seznam úkolů a odpovědností – máme teprve od dubna roku 2019.

Čeští vědci přitom změnu otevřeného přístupu, kterou přináší například Plán S, příliš nevítají. Často se bojí, že jejich práci zkopírují výzkumníci z Číny, nebo bude využita průmyslovým sektorem. Tak to ale vůbec není, upozorňuje Svoboda. Jde především o efektivní využívání veřejných prostředků.

I proto se letošní ročník konference KRECON zaměří právě na téma otevřeného publikování.

Celý rozhovor s Martinem Svobodou si poslechněte na Youradio Talk.https://talk.youradio.cz/porady
Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by vás zajímat

Halogenated hydrocarbons - Analysis of chlorinated volatiles and C1-C6 hydrocarbons

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Sulfur Compounds Rxi™-1ms

Aplikace
| N/A | Restek
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Restek
Zaměření
Průmysl a chemie

Analysis of Boiling Point Distributions in Petroleum Fractions using Simulated Distillation (ASTM D2887A)

Aplikace
| 2020 | SCION Instruments
Instrumentace
GC
Výrobce
SCION Instruments
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Různé

Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript

Publikační činnost univerzitních nakladatelství se v posledním desetiletí nezaměřuje už jen na literaturu potřebnou ke studiu, ale čím dál více titulů je z oblasti vědy a výzkumu.
Článek | Různé

Jak karanténní opatření ovlivní výzkumné projekty?

Šíření onemocnění Covid-19 představuje komplikaci pro nejednu oblast ekonomiky, vědu nevyjímaje. Jak budou na některé důsledky pandemie reagovat poskytovatelé veřejných prostředků na výzkum a vývoj?
Článek | Různé

Evropská komise spustí novou otevřenou publikační platformu

Evropská komise oznámila výherce pro zbudování nové otevřené publikační platformy, kterou budou mít možnost využívat všichni příjemci finančních prostředků z rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje v EU.
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.