Mladá věda ohrožena koronavirem

Během koronavirové pandemie se vědcům v mnoha zemích světa podařilo veřejnosti ukázat, proč je věda pro současný svět tak zásadní. Potenciální ekonomická krize však také řadu vědců a vědeckých projektů významně ohrožuje. Někteří odborníci nyní varují, že bez vhodných opatření věda přijde o celou generaci mladých výzkumníků.

Zdá se, že globální pandemie viru COVID-19 bude mít na postavení vědy v současném světě nezanedbatelný vliv. Krize ukázala nejen zásadní roli vědců* při praktickém řešení akutních globálních problémů, ale také připomněla veřejnosti, proč je třeba, aby do vědy proudila významná část prostředků z veřejných rozpočtů**.

Koronavirová krize ovšem pravděpodobně přinese pro vědu také řadu negativních důsledků. Již nyní se ukazuje, že ženy-vědkyně během karanténních opatření publikovaly méně, či že uzavření pracovišť přerušilo některé nákladné a dlouhodobé běžící experimenty. Vysoké školy se vzhledem ke stále trvajícím restrikcím, které se týkají pobytu v zahraničí, nejistoty ohledně druhé vlny nákazy nebo dalšímu semestru on-line výuky, připravují na značné škrty v rozpočtu. Krácení peněz na nové výzkumné projekty nejvíce dopadne na mladé vědce. Někteří odborníci se v důsledku toho obávají, že pokud škrty nebudou citlivě implementovány, hrozí ztráta celé generace mladých badatelů.

Těžké roky v nejcitlivější fázi kariéry

Pro vědce, kteří se nachází – nebo právě vstupují – do obtížné fáze vědecké kariéry mezi dokončením doktorátu a přechodem na postdoktorskou pozici, nebo ty, kteří absolvovali několik postdoktorských stáží a nyní se snaží najít trvalé uplatnění, budou škrty jednotlivých poskytovatelů prostředků na výzkum obzvlášť tvrdé. Ekonomické následky mohou totiž trvat mnohem déle než samotná pandemie. Mladí vědci tak při shánění nového uplatnění mohou čelit okolnostem, jako je zmražený rozpočet, nedostatek nově otevřených pozic, zkracování úvazků, méně grantů a propouštění. Vzhledem k tomu, že se stáž v zahraničí dnes považuje za základní součást vědecké kariéry, představují pro vědce značný problém také různé cestovní restrikce jako je získání potřebných povolení pro práci v zahraničí či dlouhodobý pobyt v cizí zemi kvůli výzkumu v terénu.

Známky toho, že mladí vědci mohou ekonomickými následky koronaviru značně utrpět, se ukázaly i v novém průzkumu, který provedli ve Velké Británii. Z něj například vyplynulo, že pouze jeden z deseti vědců na pozici postdoktoranda, kterému letos končí smlouva, má jistotu dalšího zaměstnání. Květnová zpráva australské Akademie věd zase varuje, že vzhledem ke krátkodobé povaze práce na vědeckých grantech nejvíc dopadnou následky krize na mladé vědce včetně čerstvých absolventů a na ženy-vědkyně. Ve Spojených státech stovky univerzit nyní zastavily nábor nových juniorních výzkumníků.

Generace výzkumníků v ohrožení

„Mladí výzkumníci budou ve velmi zranitelné pozici,“ říká Cullen Taniguchi, který působí na University of Texas MD Anderson Cancer Center. Podle Taniguchiho bude zásadní, jak se povede znovu rozeběhnout jednotlivé výzkumné laboratoře a nové projekty. Pokud se to nepodaří udělat citlivě: „možná kvůli tomu ztratíme celou generaci výzkumníků,“ varuje.

I kvůli tomu se americký National Institutes of Health (NIH) rozhodl prodloužit lhůtu, ve které si vědci můžou udržet status juniorních výzkumníků. Ten umožňuje, aby jim jednotlivé vládní instituce a výzkumná centra přidělily zvláštní prostředky na zakládání nových výzkumných týmů. NIH také zmírnila některé požadavky na řešení grantů a upravila pravidla tak, aby umožňovala větší flexibilitu. I přes tato opatření se množství amerických vědců – zejména těch, kteří přišli o výzkumná data nebo nemohou provádět terénní výzkumy – nachází ve velmi obtížné situaci.

Před tím varuje také Simon Marginson, který vyučuje na University of Oxford. „Mladí výzkumníci budou mít jen málo pracovních příležitostí, zatímco doktorandi budou získávat kvalifikaci pro prakticky mrtvý pracovní trh,“ říká Marginson. „Pokud nebudeme velmi opatrní v různých opatřeních a neuděláme je chytře, vznikne celá generace ztracených výzkumníků,“ varuje. Podle něj to bude mít následky i pro inovační a vědecký výkon jednotlivých zemí - vzhledem k tomu, v jakém množství se podílejí juniorní výzkumníci na publikacích i samotné vědecké práci.

Problémy se očekávají zejména na západních univerzitách, jejichž příjem je silně závislý na školném zahraničních studentů. Alexander Hasgall z Evropské asociace univerzit (EUA) vysvětluje, že v některých případech se veřejné financování tohoto sektoru stále ještě nevzpamatovalo z finanční krize v roce 2008. „Do budoucnosti samozřejmě nikdo nevidí, ale bez řádného základního financování univerzit riskujeme úbytek příležitostí pro juniorní výzkumníky,“ varuje Hasgall. Podle něj se to pochopitelně netýká jen univerzit, ale také soukromých podniků či dobročinných nadací, které se někdy podílí na financování doktorandů. Během potenciální ekonomické krize pro ně podpora mladých výzkumníků pravděpodobně nebude prioritou.