Vědkyně Kholová: Práce je pro mě jako detektivka

„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba skvěle naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken na FaF UK a za svou disertační práci obdržela cenu Dimitrise N. Chorafase. 

Kdy jste se rozhodla pro doktorát? Vybavíte si konkrétní impuls?

Zpětně si říkám, že jsem k tomu směřovala už během magisterského studia, protože mě hodně bavilo měření mé diplomové práce a cestování, včetně Erasmu ve Španělsku. Školitel mé diplomové práce, profesor Šatinský, mi v jejím závěru nabídl, jestli nechci pokračovat na doktorátu. Celkově byl naprosto úžasný, za každé situace zachovával klid, což je skvělá vlastnost. Měl pro mě místo v novém výzkumném projektu, a tak jsem si řekla: „Proč to nezkusit?“ Hlavně díky jeho profesionálnímu a současně empatickému přístupu si myslím, že jsem si nikdy během doktorátu nemusela položit otázku, zda jsem se rozhodla správně a jestli mi to stojí zato.

Nelákalo vás nastoupit do praxe – do lékárny nebo farmaceutické firmy?

Vystudovala jsem laboratorní diagnostiku, což není obor zaměřený na práci v lékárně. Nastoupila bych proto nejspíš do nemocniční nebo jiné laboratoře a věnovala se analýze vzorků. Práce na doktorátu mi připadala zajímavější.

Forum magazín Univerzity Karlovy: Vědkyně Kholová - Práce je pro mě jako detektivka

Vnímala jste ji jako plnohodnotnou práci?

Přesně tak. Byla to pro mě práce na plný úvazek. Na fakultě panuje pravidlo, že pokud studujeme doktorát, nesmíme být zaměstnaní na více než poloviční úvazek někde jinde. Naštěstí díky grantové podpoře jsem si nemusela hledat další práci, což mi vyhovovalo.

Když se podíváte zpět, splnilo studium vaše očekávání?

Ano, byla jsem spokojená. Jedním z mých přání bylo cestovat, což mi doktorandské studium, během něhož je nutné vyjet aspoň na tříměsíční stáž, umožnilo. Stejně tak mě bavil samotný výzkum. Samozřejmě byla náročnější období – zkoušky a s nimi spojený stres, ale to je součást procesu. Doktorské studium u nás na fakultě trvá standardně čtyři roky, nicméně u mě se protáhlo na pět let, protože se mi během něj narodil syn.

Jak jste zvládala kombinovat studium a rodinné povinnosti?

Bylo to náročné, ale díky tomu, že jsem se snažila intenzivně a efektivně pracovat už od začátku, měla jsem náskok – když jsem zjistila, že jsem těhotná, už jsem měla spoustu dat naměřených. Pak jsem mohla z domova zpracovávat, co bylo potřeba. Dokonce jsem stihla státnice ještě předtím, než jsem nastoupila na mateřskou dovolenou.

Lidé mimo vědecký svět mívají o vaší práci romantické představy – jakožto o kreativní, vizionářské činnosti. Jak ji vnímáte vy?

Určitě je v ní prostor pro kreativitu. V mém případě právě ve fázi, kdy mám naměřená data a začínám zjišťovat, co mi z nich vychází. Na základě toho se pak rozhoduji, co budu měřit dál a jakým směrem výzkum posunout. Nelze si plánovat příliš kroků dopředu, maximálně jeden – a i ten pak závisí na aktuálních výsledcích. Výzkum vnímám jako detektivní práci – a já mám detektivky ráda (smích). Začnu něco zkoumat, ponořím se do toho a jsem strašně zvědavá, jak to dopadne.

Forum magazín Univerzity Karlovy: Vědkyně Kholová - Práce je pro mě jako detektivka

Věnujete se nanovláknům. Co konkrétně se u nich zjišťujete?

Spolupracujeme například s Technickou univerzitou v Liberci, která nám nanovlákna dodává a kde neustále vymýšlejí nové možnosti jejich výroby a modifikací. A protože každý materiál má jiné vlastnosti – složení, hustotu nebo vazebnou schopnost. Zkoušíme různé aplikace – například extrakci látek z potravinových doplňků, potravin nebo z biologických materiálů jako krev, plazma nebo moč. Nebo naopak využíváme vlákna k filtraci a čistění různých matric. Každý typ nanovláken váže jiné látky, takže musíme najít správný materiál pro konkrétní látky i matrici, se kterou pracujeme. A díky nanovláknům se nám daří snižovat množství jednorázového odpadu, protože vlákna jdou po pročištění používat opakovaně.

Každým dnem se vám narodí druhé dítě. Plánujete po mateřské zůstat na fakultě, nebo se budete poohlížet po práci v soukromém sektoru?

Netuším, co bude až skončí má mateřská dovolená. Ráda bych pokračovala v dalších jistě zajímavých navazujících projektech, ale opravdu těžko říct, co bude. Akademická sféra je složitá – záleží na tom, jestli budou k dispozici projekty, do nichž bych se mohla zapojit a dokázala do nich vnést něco užitečného.

Jak vám může pomoci titul Ph.D. v jiné než akademické kariéře?

Některé firmy přímo hledají absolventy doktorského studia, protože oceňují jejich zkušenosti z výzkumu a schopnost projektově přemýšlet. V Česku po nich tedy ještě není taková poptávka jako v zahraničí, ale i zde už jsem zaregistrovala firmy zaměřené například na vývoj potravin, jež potřebují vědce, kteří budou nejen součástí laboratorního týmu, ale dokáží přímo navrhnout výzkumný plán, přinést vlastní vizi a vystavět projekt na svých pevných vědeckých a technických základech.

Co byste poradila kolegům, kteří váhají, zda na doktorát jít?

Vždy bych jim ho doporučila, pokud se mohou zapojit do pro ně zajímavého projektu. Je důležité, aby měl výzkum hlavu a patu a byl pro člověka lákavý, protože mu to pak pomůže překonat těžké chvíle, které zajisté nastanou. Zároveň je ale důležité si uvědomit, že doktorát není pro každého. Pokud se ukáže, že to člověka nenaplňuje, není nic špatného na tom studium opustit.

Mohla byste srovnat podmínky na FaF UK a v zahraničí?

Nechci nijak hanit cizí laboratoře, ale osobně jsem měla pocit, že nejsou na tak vysoké úrovni, co se týče vybavení, jako ty naše. Ale přestože jsem často pracovala na starších přístrojích, byla pro mě změna pracovního prostředí i vybavení velkým přínosem.

Takže to byla spíš taková škola improvizace?

Přesně tak! Na Kanárských ostrovech, na University of Las Palmas de Gran Canaria, kde jsem byla na stáži, se zaměřovali na analýzu mořské vody a výzkum vlivu opalovacích krémů na životní prostředí, což bylo opravdu zajímavé téma. Jenže hmotnostní spektrometr, na němž jsem měla pracovat, se týden po mém příjezdu porouchal. Servisní technik musel přiletět z Madridu, a než se vůbec dostal na ostrov, uběhlo několik týdnů. Pak zjistil, že bude potřeba vyměnit díl, a letěl zpět do hlavního města. Takže jsem nakonec strávila celý pobyt pouze různými typy přípravy vzorků. Naučila jsem se s nimi pracovat mnohem efektivněji, což se mi do teď hodí i v domácí laboratoři. Každá zkušenost, ať už dobrá, nebo špatná, vás něco naučí.

RNDr. Aneta Kholová, Ph.D.

Je absolventkou doktorského studijního programu Bioanalytické metody na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové Univerzity Karlovy. Za svou disertační práci Modern extraction techniques in connection with HPLC for analysis of contaminants obdržela Cenu Dimitrise N. Chorafase. Na katedře analytické chemie FaF UK se ve spolupráci s Ústavem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci věnuje výzkumu nanomateriálů.

Forum magazín Univerzity Karlovy: RNDr. Aneta Kholová, Ph.D.