Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny

Mluví se o nich jako o speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni UK, kterou vede Monika Holubová.

UK Forum/Michal Novotný: Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny

Invariantní NKT buňky, v angličtině invariant natural killer T cells, dostaly jméno po jedné ze svých hlavních funkcí – zabíjet. Ve zdravém lidském těle tvoří jen nepatrnou část imunitního systému s úkolem likvidovat vše, co v těle nemá co dělat, a podporovat další složky imunity. Známé jsou už asi třicet let, ale až v poslední době se o ně vědecká komunita začíná intenzivně zajímat.

„Jejich výzkum se rozvinul až v posledních asi patnácti letech, protože je to taková malinkatá frakce imunitního systému, takže těžce uchopitelná a detekovatelná. Díky vývoji nových přístrojů a reagencií jsme schopni tyto buňky lépe poznat, charakterizovat a zjišťovat, jak významné jsou v různých patologických stavech. Ukazuje se, že i když je jejich populace opravdu maličká, tak je velmi významná pro imunitu,“ vysvětlila Monika Holubová.

A právě v tom je jejich potenciál pro možnou léčbu těch nejvážnějších onemocnění, jako jsou rakovina, těžký průběh onemocnění covid-19 nebo různé autoimunitní poruchy.

„Skvělou vlastností iNKT buněk je to, že jsou schopné pomoct ostatním buňkám imunity, aby udělaly to, co po nich potřebujeme, samy pak dokáží přímo likvidovat buňky nádorové. Jsme schopní je vyrobit jako banku a v případě potřeby komukoliv podat, aniž by se buňky pak obrátily proti tělu příjemce, což je jejich obrovská výhoda,“ zdůraznila vědkyně a dodala, že na rozdíl od tradiční chemoterapie, která může být toxická a neúčinná, dokážou iNKT buňky na odolné nádorové buňky přesně zacílit a eliminovat je.

UK Forum/Michal Novotný: Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny

Skupina Moniky Holubové dlouhodobě spolupracuje s týmem z University of Pennsylvania, který vede lékařka Antonia Rotolo, a s datovými analytiky sdruženými kolem Lucie Houdové ze Západočeské univerzity v Plzni. Společně loni také založili výzkumné konsorcium CiRT, jehož cílem je sdružit světové kapacity, které se věnují výzkumu iNKT buněk, rozšířit povědomí ve vědeckých komunitách o mimořádném potenciálu těchto buněk v oblasti léčby a postoupit z laboratorního výzkumu ke klinickým studiím.

Dřina na Harvardu

I z toho důvodu Monika Holubová absolvovala jako jedna z prvních dvou Čechů vůbec hybridní prezenčně-distanční Clinical Science Scholars Programm na Harvardu. Dnes říká, že to byla neocenitelná zkušenost, i když zaplacená obrovskou dřinou. „Nejsem klinik a potřebovala jsem si v této oblasti rozšířit vzdělání, když chceme jít do klinické studie. Litovala jsem toho hned po prvních dvou měsících studia (smích). Bylo to opravdu velmi náročné. Koneckonců je to Harvard. K přednáškám jsem se připojovala vždycky večer nebo v noci kvůli časovému posunu. Pak ale nemůžete jen poslouchat, musíte pochopitelně také interagovat. Měli jsme opravdu hromady domácích úkolů, vypracovávali jsme několik skupinových projektů a co čtrnáct dní psali test. K tomu byl jeden velký test zhruba uprostřed studia a pak jeden závěrečný. Všechno jsem to dělala při mé běžné práci. Nakonec jsem to ale zvládla a opravdu velmi mi to pomohlo,“ vzkazuje rok po absolvování na Harvardu Monika Holubová, že rozhodně stojí za to do toho jít.

Jednou z cest, kterou by se mezinárodní tým chtěl nyní vydat, je terapie založená na tzv. CAR iNKT buňkách, kdy by se pro léčbu využívaly zdravé buňky od dárců, nikoliv vlastní buňky pacientů, kteří mohou být po předchozí chemoterapii oslabení nebo mohou mít potlačenou imunitu.

Když vás usadí junior

Monika Holubová si stojí za tím, že žádný vědecký tým nemůže dobře fungovat, aniž by podporoval začínají talenty. Proto je také její laboratoř otevřená a nakloněná tomu, aby se do jejího výzkumu zapojovali doktorandi a doktorandky. „Jsem za ně hrozně ráda. Práci s nimi si neskutečně užívám. Pravidelně máme lab meetingy, kde vždy probíhá diskuze mezi ‚seniorem a juniorem‘. Je při tom krásně vidět, jak my, seniorní vědkyně a vědci, žijeme už v trošku jiném světě a leckdy zapomínáme na základní otázky. Junioři však často tyto základní otázky pokládají a hezky nás s nimi dokážou usadit. Kvalitní vědecký tým nemůže být založený jen na seniorech, navíc to není jenom o nás, ale o budoucnosti. Naším úkolem je předávat naše poznání, aby ho nástupci mohli rozvíjet dál,“ podotkla Holubová a vzpomínala, co jí samotnou přivedlo k vědě: neutuchající zvědavost a píle okořeněná fantazií.

UK Forum/Michal Novotný: Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny

Tým Moniky Holubové s kolegy ze Západočeské univerzity pořádají v Plzni už několik let také letní školu Summer School of Single Cell, kam se sjíždějí vědci a vědkyně z celého světa i nastupující generace biologů a bioinformatiků, které zajímá laboratorní výzkum na úrovni buňky. Pro pochopení imunitní odpovědi nebo toho, jak se bude vyvíjet nádorové onemocnění, je naprosto zásadní rozklíčovat role jednotlivých buněk, jen pak mohou vědci a vědkyně posouvat poznání v imunologii nebo onkologii zase o něco dál.

Mgr. Monika Holubová, Ph.D.

Absolvovala Univerzitu Konstantina Filozofa v Nitře, kde vystudovala biologii. Dizertaci obhajovala na České zemědělské univerzitě. Jako postdoc rok působila na Imperial College London. Dnes vede Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie v Biomedicínském centru Lékařské fakulty v Plzni UK a Laboratoř pro preklinický výzkum na Hematologicko-onkologickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Na přelomu let 2023–2024 absolvovala Clinical Science Scholars Programm na Harvardu.