Autor
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.
Tagy
Článek
Osobnosti
Logo of LinkedIn

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.

„Dnes žijeme v době projektové.“
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Tomáš Princ: DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA NA DOSAH? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Tomáš Princ: DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA NA DOSAH? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti

ROZHOVOR PROBĚHL V ČERVENCI 2017

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D., se narodil v Praze v roce 1977. V roce 2001 vystudoval obor Anorganická chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2009 získal doktorát na Ústavu anorganické technologie na Fakultě chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Od roku 2012 působí jako vedoucí celoškolské Katedry učitelství a humanitních věd na VŠCHT Praha.

Čím se na VŠCHT zabýváte?

Mám na starosti tři oblasti. Katedru, která připravuje budoucí učitele a učitelky chemie, popularizaci chemie a přírodních věd obecně a konečně jsem i akademický pracovník na Ústavu anorganické chemie. V současné době tam ale působím jen jako učitel, nevykonávám vědeckou činnost.

Proč jste vědeckou činnost vyměnil za učitelství?

Po doktorátu jsem nastoupil na anorganickou chemii jako asistent, později se ze mě stal odborný asistent a pak jsem dostal nabídku vést katedru učitelství a přijal jsem ji. Souvisí to s mou popularizační činností, se kterou jsem na VŠCHT už přišel. S chemickou olympiádou, která propojuje zájem o studující a o popularizaci, jsem bytostně srostlý už od studentských let. Chemie pro mě byla už na základní škole láska na první pohled, i když mě bavila i fyzika. S olympiádou jsem se poprvé setkal v sedmé třídě základní školy. Od té doby jsem soutěžil pravidelně. Zlom nastal, když jsem odjel na soustředění v Běstvině, kde jsem poznal řadu kamarádů – některé mám dodnes. Mnozí z nich byli mí budoucí spolužáci na Přírodovědecké fakultě, kam jsem šel po gymnáziu studovat anorganickou chemii.

Jak se stalo, že je dnes chemická olympiáda spjatá s VŠCHT?

Během vysokoškolského studia jsem pomáhal v rámci organizačního výboru, postupně jsem začal psát úlohy a organizovat dílčí aktivity. Na VŠCHT jsem přišel na doktorát jako místopředseda Ústřední komise Chemické olympiády, takže jsem ji přinesl s sebou.

Proč jste se rozhodl přejít z Přírodovědecké fakulty na doktorát právě na VŠCHT?

Po ukončení studia anorganické chemie jsem chtěl změnit vzduch. Chtěl jsem změnit i obor a věnovat se pomezí chemie a elektroniky, proto jsem se zaměřil na palivové články. VŠCHT jsem si zvolil díky tomu, jak mi pan doktor Bouzek představil studium i školu jako takovou. Navíc už neplatí, že by se základní výzkum pojil jenom s Přírodovědeckou fakultou, dnes se dá třeba teoretická chemie plnohodnotně studovat i na VŠCHT.

Věděl jste už tehdy, že se z učení stane vaše hlavní pracovní náplň?

Když jsem nastupoval na vysokou školu, byl jsem standardní nadšený student chemie, který si představoval, že bude pokračovat v kariéře chemika. Jasno jsem měl v tom, že se chci dál věnovat chemické olympiádě, protože to je moje srdeční záležitost. Ze začátku doktorátu mne velmi bavilo objevovat nový obor, následně jsem se ale stal předsedou olympiády a začala mi zabírat stále více času. Můj vedoucí byl naštěstí velmi tolerantní a sám mi nabídl, abych po ukončení doktorátu nastoupil na anorganickou chemii jako učitel, protože viděl, že víc času věnuju soutěžím a učení než bádání. Zamyslel jsem se a nabídku jsem přijal.

V současnosti tedy hlavně učíte. Koho byste označil za svůj vzor?

Měl jsem ohromné štěstí, že jsem na gymnáziu patřil do matematické třídy a měli jsme jednoho učitele matematiky od prvního až do čtvrtého ročníku. Matematiku probíral, jak se na ni sluší. Za čtyři roky nám představil systém matematiky jako ucelené vědy prostřednictvím definic, vět a důkazů. V tom, jak měl celý systém zpracovaný od začátku do konce, je jedním z mých učitelských vzorů.

Baví vás učení?

Baví mě to hodně, střídají se ale světlé a rutinnější chvilky. Akademický školní rok má výhodu v tom, že je to sice jednoroční periodický děj, který se opakuje, ale v jeho rámci se střídají fáze, které se hodně odlišují. Když začíná semestr, s chutí vbíhám do přednáškové místnosti a přednáším, ale na konci semestru už všichni meleme z posledního, nadšení trochu opadne. Stejně to funguje i s olympiádou. Když už jednotlivé akce běží, třeba letní soustředění v Běstvině, je to krásné vyvrcholení celého školního roku. Během příprav vás ale občas napadne, že už toho máte plné zuby, protože se musí zařídit hodně věcí.

Internacionalizace vysokého školství se v posledních letech stala jedním z měřítek kvality. Jak se projevuje na VŠCHT?

Na přednáškách anorganické chemie se to sice úplně nepozná, ale u zkoušek se internacionalizace projevuje. Jsou tu hlavně dvě větší skupiny, a to Slováci a rusky mluvící studenti. Mezi Slováky a našimi studenty není v podstatě rozdíl. Mezi rusky mluvícími jsou lidé z větších měst, kde jsou tradiční gymnázia, která je dobře připraví. Většinou to se studiem myslí vážně a rychle se naučí česky. Potom je mezi nimi skupina, která čeká úlevy a je překvapená, že žádné nedostane. Protože učím základní kurzy, nepřicházím do styku se studujícími z Erasmu a dalších programů, byť tu výměnu máme. U našich studujících na učitelství je český jazyk velmi důležitý a v angličtině neučíme.

Během doktorátu jste pobýval v Německu. Jaká je vaše zkušenost ze zahraničí? Plánujete ještě někam vyjet?

Zkušenosti mám pozitivní, všichni byli velmi vstřícní. Výhodou bylo, že když někam odjedete a lidé to vědí, přestanou vám volat, psát emaily a najednou máte hodně času. V laboratoři jsem dělal, co jsem měl, dodělal jsem tam spoustu věcí a i tak jsem měl dost volného času. Důležité pro mě bylo i zlepšit se v němčině, na kterou jsem tajně chodil na VŠCHT, ještě než jsem nastoupil na doktorát.

Rád bych ještě někam vyrazil, ale na příští léto se na nás hrne organizace Mezinárodní chemické olympiády, nové akreditace a zároveň dokončování velkého evropského projektu. Chtěl bych vyrazit potom, ale víc než půlrok není při mých povinnostech reálný.

Kam byste chtěl vyrazit?

Chtěl bych jet na stáž spojenou s učitelstvím, abychom navázali kontakty v zahraničí. Neměl by to být problém díky kontaktům v rámci Mezinárodní chemické olympiády. Zjistil jsem, že v mezinárodní komunitě potkávám řadu lidí, kteří stejně jako já sklouzli od odborné chemie k učitelství nebo se starají o soutěže, olympiády a popularizaci třeba ve vědeckých centrech.

Co byste označil za svůj největší profesní úspěch?

V současnosti tak vnímám právě to, že se nám podařilo získat pro Českou a Slovenskou republiku pořádání 50. výročí Mezinárodní chemické olympiády. Soutěž vznikla v roce 1968 v tehdejším Československu a příští rok bude o prázdninách v Bratislavě a v Praze na VŠCHT.

V oblasti učitelství bylo mým prvním úkolem znovu získat akreditaci, což se podařilo, teď nás čeká stejný úkol. Úspěchem naší katedry, tedy nikoliv mým osobním, je pak to, že jsme po pěti letech dokázali získat prostředky a prostory a budeme budovat úplně nové laboratoře, které naší katedře chyběly pro přípravu učitelů.

Co vám k vašim úspěchům pomohlo nejvíc?

V případě chemické olympiády to je na prvním místě komunita lidí, kteří se okolo ní pohybují – účastníci, autoři, recenzenti, přednášející lektoři. Je to komunita s tradicí několika desítek let a právě ona dělá tu soutěž takovou, jaká je. Troufnu si tvrdit, že z přírodovědeckých olympiád je to zřejmě ta nejkompaktnější a nejlépe fungující. Kdykoliv je něco potřeba, najde se snadno někdo, kdo rád, rychle a nezištně pomůže.

I na katedře je nejdůležitější souhrn jejích členů i podpora vedení a v neposlední řadě i souhra okolností. Přišel ten správný projekt na tu správnou problematiku a zrovna se stěhuje ČVUT, a to se sešlo v ten pravý okamžik. To neovlivníte, bylo jen potřeba využít příležitosti. Já jsem se jenom ocitl v pozici, která mi umožnila tomu trochu pomoct a postrčit to tím správným směrem.

**Učíte budoucí učitele a učitelky chemie, k čemuž je potřeba mít představu i o vědeckém provozu. Co vnímáte jako zásadní pro úspěch ve vědecké kariéře? **

Pokud se na to podíváme hierarchicky, nemají dnes příliš šancí jednotlivci, ale spíš vědecké týmy. Pokud je někdo zaníceným vědcem a chce jenom bádat a neztrácet čas ničím jiným, pak potřebuje být na vědecké pozici v rámci skvělého týmu, kde ostatní pozice dobře fungují – vedoucí týmu musí být dobrý vědec, i když vědu už většinou dělat nebude, zároveň musí mít vlastnosti manažera týmu. Potřebuje mít ponětí o vědě a správném směřování, musí být organizačně schopný, dokázat sehnat peníze, napsat projekty a mít čuch na lidi, aby tým fungoval.

Koho si představujete jako vynikajícího vědce či vědkyni?

Otázkou je, zda za vynikajícího považujeme někoho, koho tak prezentují média, nebo někoho, kdo je ve vědeckém týmu, není vidět, ale má skvělé nápady. Jsou to lidé, kteří by v minulosti měli šanci jako jednotlivci, protože by dokázali sepsat skvělý článek a stát se slavnými. Vím, že je třeba vědu popularizovat, aby laická veřejnost věděla, že peníze, které tečou z jejích kapes na vědu, jsou smysluplně investované. Proto potřebujeme vynikající vědce, kteří jsou vidět a popularizují, ale stejně tak potřebujeme přímo v týmech méně viditelné, ale často geniální lidi s přesahem.

Týmová spolupráce je jistě velmi důležitá, olympiáda se ale soustředí především na jednotlivce. Není problematické ukazovat mladým lidem vědu jako něco individualizovaného?

Všechny předmětové olympiády jsou soutěžemi jednotlivců. Paralelně ale existují týmové soutěže, například Turnaj mladých fyziků či ChemQuest, kde soutěží vícečlenné týmy. I u chemické olympiády platí, že když studenti nakonec odjedou na náš letní tábor, tak se spolu baví a soutěživost krajských kol úplně vymizí. I u nejlepších čtyř soutěžících, kteří jedou na Mezinárodní chemickou olympiádu, platí, že si do poslední chvíle pomáhají a řeší úlohy společně. Až když odjedou za hranice, nastane okamžik, kdy pět hodin sami řeší test. Je to sice soutěž jednotlivců, ale v celé komunitě panuje týmový duch.

Obrat k týmové spolupráci na úkor individuálního bádání lze označit za jednu ze změn akademického prostředí. Co se podle vás změnilo nejvíc?

Výrazně se proměnilo to, jak se vysoké školy prezentují navenek. Když jsem začínal studovat, školy se sice o nějakou sebeprezentaci snažily, ale nesrovnatelně méně, než když propukl boj o studenty. Řada škol si uvědomila, že se proměnila i mladá generace, a tomu se snaží přizpůsobit. Když jsme se připravovali na zkoušku, bylo standardem vypracovat si zkouškové otázky, přičemž jsme pracovali s učebnicemi a skripty. Snažili jsme se připravit co nejlépe, bylo normální sedět a učit se. Dnes to normální není. Studenti mají pocit, že když si jednou přečtou powerpointovou prezentaci, kterou si stáhnout z internetu, tak jsou dostatečně připravení na zkoušku a velmi se diví, když potom neuspějí. Je to tím, že se proměnila jejich mentalita, což ovlivňuje i to, jak si vybírají vysokou školu. Rodinná tradice ustoupila do pozadí, roli nehraje ani uplatnitelnost a tomu se musely přizpůsobit školy. Některé školy se vydaly masovým směrem, tedy co hlava, to bod, jiné odmítly úplně slevit a cílí na ty, kteří to myslí vážně. V té druhé skupině je i VŠCHT.

Dotkly se změny i samotného výzkumu a vědy?

Dnes žijeme v době projektové. Pokud nežádáte a nedostáváte projekty, jako byste nebyl. Věda se tomu musí přizpůsobit, někdy až do příliš velké míry. Můžete mít skvělé nápady, super téma, ale pokud se neobjevují ty správné výzvy a zdroje, budete nuceni téma změnit, abyste měli projekty a peníze. Zároveň narůstá administrativní zátěž, na což musejí školy reagovat, takže vznikají nová oddělení a aplikace, které by zátěži ulehčily. Timesheety jsou pověstnou noční můrou všech řešitelů projektů. Pokud přibývá administrativní zátěže, budou lidé primárně vědecky orientovaní logicky šidit pedagogiku a ne svou vědeckou práci, což může být pro školu problém.

Mezi změny akademického prostředí lze počítat i snahy o zvýšení zastoupení žen mezi výzkumníky. V České republice se to stále nedaří, i když počty absolventek rostou. Jak se na tuto problematiku díváte?

Když jsem studoval, panovalo všeobecné povědomí, že na chemii je víc kluků. V současnosti je to půl na půl, i když se zastoupením liší fakulta od fakulty a hlavně obor od oboru. Za hlavní důvod nižšího zastoupení považuji rodinu. V okamžiku, kdy žena odejde na mateřskou, vyskočí z vlaku akademické kariéry. Těžko se do něj pak naskakuje zpátky, což plyne z podstaty vědy. Svou roli může hrát i to, že nakonec dají ženy rodině přednost. Je důležité, aby podmínky byly pro všechny stejné, ale jinak je to rozhodnutí každého člověka. Kdybych to otočil, tak si nemyslím, že by někoho, kdo chce dělat kadeřníka, ovlivňovalo to, že je výrazně víc kadeřnic. Pokud ho dělat chce, tak ho dělat může.

Soutěží v chemické olympiádě víc kluků nebo dívek? Čím si to vysvětlujete?

Je tam víc kluků, ale není to nijak dramatický rozdíl. Myslím si, že je to tím, že chemie je z oblasti technických a přírodovědných předmětů, ke kterým mají kluci blíž.

Na VŠCHT a ve vědě v České republice obecně nejsou ženy příliš zastoupeny ve vedoucích pozicích. Má to stejné důvody jako jejich nízké zastoupení ve výzkumu?

Než se někdo stane vedoucím, většinou už na pracovišti určitou dobu je. Nefunguje to tak, že by se vypsal konkurz a přišel někdo z ulice. Svou roli v tom může hrát právě kontinuita, často tu funguje svého druhu nástupnictví. Je to dvojsečný přístup. Kontinuita je dobrá, protože není možné dělat každé čtyři roky revoluci, ale může to skončit i stagnací. Potom je nový vítr potřeba.

Myslíte si, že je problém, že ženy ve vedení nejsou?

Hodnotit se dá jen důvod a ten neznám. Pokud by to bylo tím, že je tu nepřátelské, sexistické prostředí, tak by to bylo špatně, mám řadu výborných kolegyň v týmu. Pokud je to tím, že o to ženy nemají zájem, protože jsou méně ješitné, pak to asi problém není. Kdybych na některou z kolegyň ukázal s tím, že mě bude pět let zastupovat, protože jedu pryč, tak se obávám, že by z toho radost neměla.

Je vůbec problematika nižšího zastoupení určitých skupin ve vědě a jejím vedení něčím, co bychom se měli snažit řešit?

Je to otázka míry. Jakékoliv přerušení je ve vědecké kariéře problémem. Výpadek způsobený mateřskou dovolenou se velmi špatně dohání a v této oblasti by pobídky a podpora určitě měly smysl. Pokud se to ale přežene, má taková podpora naprosto opačný efekt. Je třeba postupovat chytře a někdy i slevit z ideálů, pokud chcete dosáhnout cíle. Je potřeba se přizpůsobit prostředí, jinak to fungovat nebude. Netýká se to jen genderu ve vědě, ale v podstatě čehokoliv, čeho chcete dosáhnout.

Máte na základě svých zkušeností pocit, že ženy a muži dělají vědu různě?

Můžeme se zaměřit na dvě stránky. Na jedné straně stojí odborná role v týmu, na druhé pak jde o příspěvek k chodu týmu po lidské stránce. Hlavně z pohledu chodu týmu je ideální, když je tým namíchaný, protože různí lidé vnášejí různé pohledy a přístupy, ze kterých je možné vybírat ten nejlepší. Z hlediska odborné role jsou klíčové osobní kvality, na pohlaví nezáleží.

Dotkli jsme se obtížnosti přerušení vědecké dráhy i toho, že pozitivně hodnotíte zahraniční zkušenosti, protože vám poskytly více času pro vás. Jak se vám daří kombinovat osobní a pracovní život?

Jsou oba velmi prorostlé, což mi naštěstí nevadí. Věda taková je – žádá si víkendy a večery, bez toho to nejde. Nelze fungovat tak, že ráno přejdete do práce, ve čtyři padla a o víkendu si vypnete mobil a nebudete kontrolovat email. Občas to udělat můžete, ale ve vědě se tak fungovat nedá, žádá si víc. Někdy z rodiny cítím, že mají pocit, že bych mohl ubrat na pracovních záležitostech a věnovat jim víc času. Plyne to z těch pracovních víkendů i toho, že jsem celý červenec pracovně pryč kvůli olympiádě, ale naštěstí jsou všichni celkem tolerantní.

Cítíte osobně podporu pro svůj osobní rozvoj?

Zlom pro mě nastal, když jsem dostal nabídku na místo vedoucího katedry učitelství. Do té doby jsem se cítil nepatřičně, protože jsem na anorganické chemii měl učit a dělat vědu, ale já jsem učil a věnoval se chemické olympiádě a popularizaci. Vedení školy mě sice podporovalo, protože věděli, že moje aktivity přinášejí nové studující, ale nebyla to součást mé pracovní náplně. Proto jsem nabídku na vedení katedry okamžitě přijal. Katedra byla malinká, nikdo o ní nic nevěděl, byla na konci chodby ve třetím patře, která byla z jedné strany zamčená a dalo se do ní dostat pouze po schodišti, výtah tu nebyl. Trochu to připomínalo Bradavice, poslední zaprášená chodba, takže první rok byl krušný. Potřeboval jsem pro novou akreditaci vymyslet koncepci katedry a sehnat nové lidi, které by to opravdu bavilo a zároveň by rozuměli chemii a uměli učit. Doplňování kolektivu stále probíhá, protože najít ty pravé lidi není snadné. Stejně tak doteď řešíme laboratorní prostory. Podpora vedení byla jasná od začátku, ale bylo potřeba počkat na správný grant, který teď naštěstí přišel.

Čeho byste chtěl do budoucna dosáhnout?

V kratším horizontu bych chtěl hlavně vyjet do zahraničí, i když jsem vzhledem ke svým časovým možnostem lehce skeptický. Další věc, která zatím není jistá, je snaha školy získat táborovou základnu v místě, kam s chemickou olympiádou už dvacet let jezdíme. Pokud se to povede a získáme celý ten areál, bude se přestavovat na vzdělávací centrum školy. Bylo by tak konečně možné postavit tam i laboratoř a centrum přírodovědného vzdělávání mládeže. Doufám také, že získáme akreditaci na učitelství, které je zatím jednooborové. Plánem je zavést dvouoborové studium v kombinaci chemie – fyzika, protože v současnosti je extrémní nedostatek učitelů s touto aprobací.

Co byste vzkázal mladým vědcům a vědkyním nebo mladým lidem, kteří o vědecké dráze teprve přemýšlejí?

Nadšení je potřeba a být součástí vědy je skvělé, ale je potřeba dívat se za horizont budoucnosti na uplatnění.

Elektronickou verzi celé knihy DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA NA DOSAH? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti si můžete stáhnout na webu VŠCHT Praha nebo Sociologického ústavu AV ČR.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
 

Mohlo by Vás zajímat

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Estimation of Ethylene Glycol and Diethylene Glycol in Propylene Glycol, Glycerin, and Syrup Samples with the Agilent 8890 GC

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Improved identification of extractable and leachable substances with the Orbitrap Exploris GC 240 MS

Aplikace
| 2024 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/HRMS, GC/Orbitrap
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Farmaceutická analýza, Materiálová analýza

Agilent AI Peak Integration for GC/MS Analysis of Phthalates

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, Software
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza
 

Podobné články


Článek | Laboratoře

Nová laboratoř pro analýzu čistoty vodíku na CDV v Brně

Rozšíření akreditované laboratoře o analytické stanovení 15 nečistot vodíku prováděné na základě normy ČSN ISO 14687 s využitím metod GC/MSD a FTIR.
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Životní prostředí

Vývoj metod analýz čistoty vodíku s využitím infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (CDV)

Projekt řeší vývoj a zavedení analytické metody pro stanovení sedmi nečistot ve vodíkovém palivu pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR).
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Aplikace

Rozšiřte svou analýzu PFAS: Cílový screening a současná identifikace neznámých látek

Tato přehledová aplikace se zaměřuje na rychle se rozvíjející oblast analýz PFAS a zdůrazňuje, jak probíhá screening známých PFAS.
LECO
more

Článek | Produkt

Wiley vydává Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023

Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023: Nejnovější vydání tohoto základního zdroje GC-MS nabízí rozšířené pokrytí pro jistější identifikaci sloučenin.
LabRulez
more
 

Mohlo by Vás zajímat

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Estimation of Ethylene Glycol and Diethylene Glycol in Propylene Glycol, Glycerin, and Syrup Samples with the Agilent 8890 GC

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Improved identification of extractable and leachable substances with the Orbitrap Exploris GC 240 MS

Aplikace
| 2024 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/HRMS, GC/Orbitrap
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Farmaceutická analýza, Materiálová analýza

Agilent AI Peak Integration for GC/MS Analysis of Phthalates

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, Software
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza
 

Podobné články


Článek | Laboratoře

Nová laboratoř pro analýzu čistoty vodíku na CDV v Brně

Rozšíření akreditované laboratoře o analytické stanovení 15 nečistot vodíku prováděné na základě normy ČSN ISO 14687 s využitím metod GC/MSD a FTIR.
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Životní prostředí

Vývoj metod analýz čistoty vodíku s využitím infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (CDV)

Projekt řeší vývoj a zavedení analytické metody pro stanovení sedmi nečistot ve vodíkovém palivu pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR).
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Aplikace

Rozšiřte svou analýzu PFAS: Cílový screening a současná identifikace neznámých látek

Tato přehledová aplikace se zaměřuje na rychle se rozvíjející oblast analýz PFAS a zdůrazňuje, jak probíhá screening známých PFAS.
LECO
more

Článek | Produkt

Wiley vydává Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023

Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023: Nejnovější vydání tohoto základního zdroje GC-MS nabízí rozšířené pokrytí pro jistější identifikaci sloučenin.
LabRulez
more
 

Mohlo by Vás zajímat

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Estimation of Ethylene Glycol and Diethylene Glycol in Propylene Glycol, Glycerin, and Syrup Samples with the Agilent 8890 GC

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Improved identification of extractable and leachable substances with the Orbitrap Exploris GC 240 MS

Aplikace
| 2024 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/HRMS, GC/Orbitrap
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Farmaceutická analýza, Materiálová analýza

Agilent AI Peak Integration for GC/MS Analysis of Phthalates

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, Software
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza
 

Podobné články


Článek | Laboratoře

Nová laboratoř pro analýzu čistoty vodíku na CDV v Brně

Rozšíření akreditované laboratoře o analytické stanovení 15 nečistot vodíku prováděné na základě normy ČSN ISO 14687 s využitím metod GC/MSD a FTIR.
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Životní prostředí

Vývoj metod analýz čistoty vodíku s využitím infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (CDV)

Projekt řeší vývoj a zavedení analytické metody pro stanovení sedmi nečistot ve vodíkovém palivu pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR).
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Aplikace

Rozšiřte svou analýzu PFAS: Cílový screening a současná identifikace neznámých látek

Tato přehledová aplikace se zaměřuje na rychle se rozvíjející oblast analýz PFAS a zdůrazňuje, jak probíhá screening známých PFAS.
LECO
more

Článek | Produkt

Wiley vydává Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023

Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023: Nejnovější vydání tohoto základního zdroje GC-MS nabízí rozšířené pokrytí pro jistější identifikaci sloučenin.
LabRulez
more
 

Mohlo by Vás zajímat

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Estimation of Ethylene Glycol and Diethylene Glycol in Propylene Glycol, Glycerin, and Syrup Samples with the Agilent 8890 GC

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Improved identification of extractable and leachable substances with the Orbitrap Exploris GC 240 MS

Aplikace
| 2024 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/HRMS, GC/Orbitrap
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Farmaceutická analýza, Materiálová analýza

Agilent AI Peak Integration for GC/MS Analysis of Phthalates

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, Software
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza
 

Podobné články


Článek | Laboratoře

Nová laboratoř pro analýzu čistoty vodíku na CDV v Brně

Rozšíření akreditované laboratoře o analytické stanovení 15 nečistot vodíku prováděné na základě normy ČSN ISO 14687 s využitím metod GC/MSD a FTIR.
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Životní prostředí

Vývoj metod analýz čistoty vodíku s využitím infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (CDV)

Projekt řeší vývoj a zavedení analytické metody pro stanovení sedmi nečistot ve vodíkovém palivu pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR).
Centrum dopravního výzkumu (CDV)
more

Článek | Aplikace

Rozšiřte svou analýzu PFAS: Cílový screening a současná identifikace neznámých látek

Tato přehledová aplikace se zaměřuje na rychle se rozvíjející oblast analýz PFAS a zdůrazňuje, jak probíhá screening známých PFAS.
LECO
more

Článek | Produkt

Wiley vydává Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023

Wiley Registry of Mass Spectral Data 2023: Nejnovější vydání tohoto základního zdroje GC-MS nabízí rozšířené pokrytí pro jistější identifikaci sloučenin.
LabRulez
more
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.