Minerální a stopové prvky v potravinách ve Francii
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Informační centrum bezpečnosti potravin
Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Pixabay

Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Francouzský úřad bezpečnosti potravin (AFSSA), přejmenovaný v r. 2010 na Francouzský úřad pro potraviny, prostředí a zdraví a bezpečnost spotřebitele (ANSES), začal v r. 2006 zpracovávat již druhou studii zaměřenou na složení celkové stravy ve Francii.

V níže citovaném originálu jsou zveřejněny dva články, z nichž

  • první je zaměřen na příjem fyziologicky významných makrominerálů (Ca, Mg, Na, K), které jsou zodpovědné za pH, osmotický tlak, vodivost nervů, kontrakci svalů, uvolňování energie a řadu dalších životně důležitých aspektů a
  • druhý na příjem mikroprvků (Li, Al, Va, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, Ge, As, Se, St, Mo, Ag, Cd, Sn, An, Te, Ba, Hg, Pb).

Bylo analyzováno 1319 vzorků potravin zvolených tak, aby reprezentovaly obvyklý spotřební koš.

Analýzy byly prováděny v Národní referenční laboratoři (NRL) (Maisons-Alfort).

1. část

Pro stanovení Ca, Mg, Na a K byla použita nově ověřená metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) následující po digesci pomocí mikrovln.

Nejvýznamnějším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, následované tofu, mraženými krémy a výrobky z ryb.

Hlavním zdrojem hořčíku je čokoláda, med a další sladkosti, některé rybí výrobky, cereální výrobky a zrniny jako olejnatá semena.

Sodík je podstatně více obsažen ve stravě z „moderních zpracovaných potravin“ na bázi masa a vnitřností, sójové omáčky, kečupu, sýrů a cereálních produktů než v nezpracovaných potravinách.

Nejvýznamnějším zdrojem draslíku jsou cereální produkty, maso a vnitřnosti, tmavá čokoláda, ořechy a olejnatá semena.

Výsledky této druhé studie se všeobecně podobaly první studii zveřejněné v r. 2005, jen s několika výjimkami a mírnými rozdíly: v obsahu Ca v rybách a výrobcích z nich, Mg v tucích, olejích, medu a cukrovinkách a Na v mléčných produktech. Rozdíly jsou však připisovány určitým rozdílům v počtu vzorků v každé skupině.

2. část

Nejvyšší obsah byl zjištěn u 9 stopových prvků, a sice v cukrovinkách vč. tmavé čokolády a medu (Sr, Ag, Sn, Fe, Te, Ga, Ge, Ba, V), v měkkýších a korýších (Sr, Ag, Te, Ga, Ge, V), v tucích a olejích (Ga, Ge, Te), tofu (Sr, Fe, Ba), mražených krémech (Ag, Ba, Fe) a ovoci a zelenině (Sn). Výsledky byly porovnány se studiemi z jiných států, pokud vůbec byly tyto prvky zjišťovány.

Zdroje

J. Food Composition and Analysis, 25, 2012, č. 2, s. 97-129

Informační Centrum Bezpečnosti Potravin
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Plasty

Vývoj polymerů může významným způsobem snížit znečištění moří a půdy

Myslíte si, že když odhodíte pytlík z umělé hmoty na zem, tak se nemůže nic stát, protože jste to přece udělali jenom jednou? Že se pytlík jaksi sám „uklidí“? Záleží na každém jednotlivém pytlíku.
Vědecký článek | Potraviny

N-nitrosaminy v 21. století

Tento článek je věnován stručnému historickému přehledu problematiky N-nitrosaminů a informuje o nejvýznamnějších dosažených pokrocích v analýze těchto sloučenin za posledních 15 let.
Vědecký článek | Potraviny

Procesní kontaminant 3-MCPD ve sladu

3-MCPD je klasifikován jako možný lidský karcinogen a jeho obsah byl sledován v různých druzích sladu. Analýza obsahu 3-MCPD byla provedena metodou plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
Minerální a stopové prvky v potravinách ve Francii
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Informační centrum bezpečnosti potravin
Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Pixabay

Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Francouzský úřad bezpečnosti potravin (AFSSA), přejmenovaný v r. 2010 na Francouzský úřad pro potraviny, prostředí a zdraví a bezpečnost spotřebitele (ANSES), začal v r. 2006 zpracovávat již druhou studii zaměřenou na složení celkové stravy ve Francii.

V níže citovaném originálu jsou zveřejněny dva články, z nichž

  • první je zaměřen na příjem fyziologicky významných makrominerálů (Ca, Mg, Na, K), které jsou zodpovědné za pH, osmotický tlak, vodivost nervů, kontrakci svalů, uvolňování energie a řadu dalších životně důležitých aspektů a
  • druhý na příjem mikroprvků (Li, Al, Va, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, Ge, As, Se, St, Mo, Ag, Cd, Sn, An, Te, Ba, Hg, Pb).

Bylo analyzováno 1319 vzorků potravin zvolených tak, aby reprezentovaly obvyklý spotřební koš.

Analýzy byly prováděny v Národní referenční laboratoři (NRL) (Maisons-Alfort).

1. část

Pro stanovení Ca, Mg, Na a K byla použita nově ověřená metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) následující po digesci pomocí mikrovln.

Nejvýznamnějším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, následované tofu, mraženými krémy a výrobky z ryb.

Hlavním zdrojem hořčíku je čokoláda, med a další sladkosti, některé rybí výrobky, cereální výrobky a zrniny jako olejnatá semena.

Sodík je podstatně více obsažen ve stravě z „moderních zpracovaných potravin“ na bázi masa a vnitřností, sójové omáčky, kečupu, sýrů a cereálních produktů než v nezpracovaných potravinách.

Nejvýznamnějším zdrojem draslíku jsou cereální produkty, maso a vnitřnosti, tmavá čokoláda, ořechy a olejnatá semena.

Výsledky této druhé studie se všeobecně podobaly první studii zveřejněné v r. 2005, jen s několika výjimkami a mírnými rozdíly: v obsahu Ca v rybách a výrobcích z nich, Mg v tucích, olejích, medu a cukrovinkách a Na v mléčných produktech. Rozdíly jsou však připisovány určitým rozdílům v počtu vzorků v každé skupině.

2. část

Nejvyšší obsah byl zjištěn u 9 stopových prvků, a sice v cukrovinkách vč. tmavé čokolády a medu (Sr, Ag, Sn, Fe, Te, Ga, Ge, Ba, V), v měkkýších a korýších (Sr, Ag, Te, Ga, Ge, V), v tucích a olejích (Ga, Ge, Te), tofu (Sr, Fe, Ba), mražených krémech (Ag, Ba, Fe) a ovoci a zelenině (Sn). Výsledky byly porovnány se studiemi z jiných států, pokud vůbec byly tyto prvky zjišťovány.

Zdroje

J. Food Composition and Analysis, 25, 2012, č. 2, s. 97-129

Informační Centrum Bezpečnosti Potravin
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Plasty

Vývoj polymerů může významným způsobem snížit znečištění moří a půdy

Myslíte si, že když odhodíte pytlík z umělé hmoty na zem, tak se nemůže nic stát, protože jste to přece udělali jenom jednou? Že se pytlík jaksi sám „uklidí“? Záleží na každém jednotlivém pytlíku.
Vědecký článek | Potraviny

N-nitrosaminy v 21. století

Tento článek je věnován stručnému historickému přehledu problematiky N-nitrosaminů a informuje o nejvýznamnějších dosažených pokrocích v analýze těchto sloučenin za posledních 15 let.
Vědecký článek | Potraviny

Procesní kontaminant 3-MCPD ve sladu

3-MCPD je klasifikován jako možný lidský karcinogen a jeho obsah byl sledován v různých druzích sladu. Analýza obsahu 3-MCPD byla provedena metodou plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
Minerální a stopové prvky v potravinách ve Francii
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Informační centrum bezpečnosti potravin
Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Pixabay

Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Francouzský úřad bezpečnosti potravin (AFSSA), přejmenovaný v r. 2010 na Francouzský úřad pro potraviny, prostředí a zdraví a bezpečnost spotřebitele (ANSES), začal v r. 2006 zpracovávat již druhou studii zaměřenou na složení celkové stravy ve Francii.

V níže citovaném originálu jsou zveřejněny dva články, z nichž

  • první je zaměřen na příjem fyziologicky významných makrominerálů (Ca, Mg, Na, K), které jsou zodpovědné za pH, osmotický tlak, vodivost nervů, kontrakci svalů, uvolňování energie a řadu dalších životně důležitých aspektů a
  • druhý na příjem mikroprvků (Li, Al, Va, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, Ge, As, Se, St, Mo, Ag, Cd, Sn, An, Te, Ba, Hg, Pb).

Bylo analyzováno 1319 vzorků potravin zvolených tak, aby reprezentovaly obvyklý spotřební koš.

Analýzy byly prováděny v Národní referenční laboratoři (NRL) (Maisons-Alfort).

1. část

Pro stanovení Ca, Mg, Na a K byla použita nově ověřená metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) následující po digesci pomocí mikrovln.

Nejvýznamnějším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, následované tofu, mraženými krémy a výrobky z ryb.

Hlavním zdrojem hořčíku je čokoláda, med a další sladkosti, některé rybí výrobky, cereální výrobky a zrniny jako olejnatá semena.

Sodík je podstatně více obsažen ve stravě z „moderních zpracovaných potravin“ na bázi masa a vnitřností, sójové omáčky, kečupu, sýrů a cereálních produktů než v nezpracovaných potravinách.

Nejvýznamnějším zdrojem draslíku jsou cereální produkty, maso a vnitřnosti, tmavá čokoláda, ořechy a olejnatá semena.

Výsledky této druhé studie se všeobecně podobaly první studii zveřejněné v r. 2005, jen s několika výjimkami a mírnými rozdíly: v obsahu Ca v rybách a výrobcích z nich, Mg v tucích, olejích, medu a cukrovinkách a Na v mléčných produktech. Rozdíly jsou však připisovány určitým rozdílům v počtu vzorků v každé skupině.

2. část

Nejvyšší obsah byl zjištěn u 9 stopových prvků, a sice v cukrovinkách vč. tmavé čokolády a medu (Sr, Ag, Sn, Fe, Te, Ga, Ge, Ba, V), v měkkýších a korýších (Sr, Ag, Te, Ga, Ge, V), v tucích a olejích (Ga, Ge, Te), tofu (Sr, Fe, Ba), mražených krémech (Ag, Ba, Fe) a ovoci a zelenině (Sn). Výsledky byly porovnány se studiemi z jiných států, pokud vůbec byly tyto prvky zjišťovány.

Zdroje

J. Food Composition and Analysis, 25, 2012, č. 2, s. 97-129

Informační Centrum Bezpečnosti Potravin
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Plasty

Vývoj polymerů může významným způsobem snížit znečištění moří a půdy

Myslíte si, že když odhodíte pytlík z umělé hmoty na zem, tak se nemůže nic stát, protože jste to přece udělali jenom jednou? Že se pytlík jaksi sám „uklidí“? Záleží na každém jednotlivém pytlíku.
Vědecký článek | Potraviny

N-nitrosaminy v 21. století

Tento článek je věnován stručnému historickému přehledu problematiky N-nitrosaminů a informuje o nejvýznamnějších dosažených pokrocích v analýze těchto sloučenin za posledních 15 let.
Vědecký článek | Potraviny

Procesní kontaminant 3-MCPD ve sladu

3-MCPD je klasifikován jako možný lidský karcinogen a jeho obsah byl sledován v různých druzích sladu. Analýza obsahu 3-MCPD byla provedena metodou plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
Minerální a stopové prvky v potravinách ve Francii
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Informační centrum bezpečnosti potravin
Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Pixabay

Výsledky 2. francouzské studie analyzující složení celkové stravy.

Francouzský úřad bezpečnosti potravin (AFSSA), přejmenovaný v r. 2010 na Francouzský úřad pro potraviny, prostředí a zdraví a bezpečnost spotřebitele (ANSES), začal v r. 2006 zpracovávat již druhou studii zaměřenou na složení celkové stravy ve Francii.

V níže citovaném originálu jsou zveřejněny dva články, z nichž

  • první je zaměřen na příjem fyziologicky významných makrominerálů (Ca, Mg, Na, K), které jsou zodpovědné za pH, osmotický tlak, vodivost nervů, kontrakci svalů, uvolňování energie a řadu dalších životně důležitých aspektů a
  • druhý na příjem mikroprvků (Li, Al, Va, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, Ge, As, Se, St, Mo, Ag, Cd, Sn, An, Te, Ba, Hg, Pb).

Bylo analyzováno 1319 vzorků potravin zvolených tak, aby reprezentovaly obvyklý spotřební koš.

Analýzy byly prováděny v Národní referenční laboratoři (NRL) (Maisons-Alfort).

1. část

Pro stanovení Ca, Mg, Na a K byla použita nově ověřená metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) následující po digesci pomocí mikrovln.

Nejvýznamnějším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, následované tofu, mraženými krémy a výrobky z ryb.

Hlavním zdrojem hořčíku je čokoláda, med a další sladkosti, některé rybí výrobky, cereální výrobky a zrniny jako olejnatá semena.

Sodík je podstatně více obsažen ve stravě z „moderních zpracovaných potravin“ na bázi masa a vnitřností, sójové omáčky, kečupu, sýrů a cereálních produktů než v nezpracovaných potravinách.

Nejvýznamnějším zdrojem draslíku jsou cereální produkty, maso a vnitřnosti, tmavá čokoláda, ořechy a olejnatá semena.

Výsledky této druhé studie se všeobecně podobaly první studii zveřejněné v r. 2005, jen s několika výjimkami a mírnými rozdíly: v obsahu Ca v rybách a výrobcích z nich, Mg v tucích, olejích, medu a cukrovinkách a Na v mléčných produktech. Rozdíly jsou však připisovány určitým rozdílům v počtu vzorků v každé skupině.

2. část

Nejvyšší obsah byl zjištěn u 9 stopových prvků, a sice v cukrovinkách vč. tmavé čokolády a medu (Sr, Ag, Sn, Fe, Te, Ga, Ge, Ba, V), v měkkýších a korýších (Sr, Ag, Te, Ga, Ge, V), v tucích a olejích (Ga, Ge, Te), tofu (Sr, Fe, Ba), mražených krémech (Ag, Ba, Fe) a ovoci a zelenině (Sn). Výsledky byly porovnány se studiemi z jiných států, pokud vůbec byly tyto prvky zjišťovány.

Zdroje

J. Food Composition and Analysis, 25, 2012, č. 2, s. 97-129

Informační Centrum Bezpečnosti Potravin
 

Mohlo by vás zajímat

Hydrocarbons, C1 – C3 - Analysis of hydrocarbons C1-C2 and vinyl chloride in air

Aplikace
| 2011 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, GC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Polyethylene Glycol (PEG) SPME Fibers

Technický článek
| 2007 | Merck
Instrumentace
SPME, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---

Overview of SPE Technology/Method Development & New Trends in Sample Preparation

Prezentace
| N/A | Merck
Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál
Výrobce
Merck
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Plasty

Vývoj polymerů může významným způsobem snížit znečištění moří a půdy

Myslíte si, že když odhodíte pytlík z umělé hmoty na zem, tak se nemůže nic stát, protože jste to přece udělali jenom jednou? Že se pytlík jaksi sám „uklidí“? Záleží na každém jednotlivém pytlíku.
Vědecký článek | Potraviny

N-nitrosaminy v 21. století

Tento článek je věnován stručnému historickému přehledu problematiky N-nitrosaminů a informuje o nejvýznamnějších dosažených pokrocích v analýze těchto sloučenin za posledních 15 let.
Vědecký článek | Potraviny

Procesní kontaminant 3-MCPD ve sladu

3-MCPD je klasifikován jako možný lidský karcinogen a jeho obsah byl sledován v různých druzích sladu. Analýza obsahu 3-MCPD byla provedena metodou plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.