<p><strong>Nízká výtěžnost analytu patří mezi nejčastější problémy při přípravě vzorků metodou extrakce na pevné fázi (Solid Phase Extraction, SPE). V tomto dílu série Phenomenex Video Tip vysvětluje Genevie Hodson, Senior Manager Technical Support and Applications ve společnosti Phenomenex, praktický postup při řešení situací, kdy je výtěžnost SPE metody nižší, než se očekává.</strong></p><p>Základním cílem není pouze potvrdit, že je výtěžnost nízká, ale především zjistit, ve kterém kroku <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>SPE</strong></a> postupu dochází ke ztrátě analytu. Teprve poté lze zvolit vhodná nápravná opatření.</p><h3><strong>Základní princip řešení nízké výtěžnosti při SPE</strong></h3><h4><strong>Zjistěte, kam analyt zmizel</strong></h4><p>Nejdůležitějším krokem při řešení nízké výtěžnosti je určit, kde se ztracený analyt nachází.</p><p>Na začátku předpokládáme, že vzorek obsahoval 100 % cílového analytu. Pokud je po SPE výtěžnost nižší, část analytu byla během extrakce ztracena.</p><p>Pro nalezení místa ztráty je nutné samostatně zachytit a analyzovat všechny frakce vznikající během SPE postupu.</p><h5><strong>Frakce určené ke sběru</strong></h5><p>Během SPE postupu se samostatně zachycují následující frakce:</p><ul><li><strong>Nanášková frakce (load fraction)</strong> – frakce získaná během nanášení vzorku na SPE sorbent</li><li><strong>Promývací frakce (wash fraction)</strong> – frakce získaná během promývacího kroku</li><li><strong>Eluční frakce (elute fraction)</strong> – frakce obsahující látky eluované ze sorbentu</li></ul><p>Každá frakce se zachytí do vialky a následně analyzuje pomocí běžné analytické metody.</p><p><strong>Výsledky ukážou, zda se analyt nachází:</strong></p><ul><li>V nanáškové frakci</li><li>V některé z promývacích frakcí</li><li>V eluční frakci</li><li>Nebo není přítomen v žádné z analyzovaných frakcí</li></ul><p>Poloha analytu poskytuje přímou informaci o příčině problému a určuje další kroky optimalizace.</p><h4><strong>Situace 1: Analyt se nachází ve frakci po nadávkování</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><ul><li>Pokud je analyt detekován v první frakci po nadávkování, nebyl při nanesení vzorku zachycen SPE sorbentem.</li><li>Místo navázání na stacionární fázi prošel přímo skrz SPE kolonku.</li></ul><h5><strong>Možné příčiny</strong></h5><ol><li><strong>Nevhodně zvolený SPE sorbent</strong></li></ol><ul><li>Použitý sorbent nemusí být vhodný pro daný analyt.</li><li>Pokud mezi analytem a sorbentem nevznikají dostatečné interakce, nedojde k jeho retenci.</li></ul><ol start="2"><li><strong>Příliš silné rozpouštědlo vzorku</strong></li></ol><ul><li>Vzorek může být připraven v příliš silném rozpouštědle.</li><li>Takové rozpouštědlo omezuje interakci analytu se sorbentem a způsobuje jeho průnik kolonkou během nanášení.</li></ul><ol style="list-style-type:decimal;" start="3"><li><strong>Nesprávné pH</strong></li></ol><ul><li>Retence analytu často závisí na jeho inozaci.</li><li>Pokud není pH nastaveno správně, analyt nebude se sorbentem interagovat požadovaným způsobem a nedojde k jeho retenci.</li></ul><ol style="list-style-type:decimal;" start="4"><li><strong>Přesycení sorbentu</strong></li></ol><ul><li>Na SPE kolonku mohlo být naneseno:<ul><li>Příliš velké množství analytu</li><li>Příliš velké množství matrice</li></ul></li><li>Po překročení kapacity sorbentu dochází k průniku analytu do nanáškové frakce.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><p>Pokud je příčinou přesycení, lze použít větší množství sorbentu, které zajistí dostatečnou retenční kapacitu.</p><h4><strong>Situace 2: Analyt se nachází v promývací frakci</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><p>Pokud je analyt nalezen v promývací frakci, byl nejprve zachycen na sorbentu, ale následně se uvolnil během promývání.</p><h5><strong>Možné příčiny</strong></h5><ol><li><strong>Příliš silné promývací rozpouštědlo</strong></li></ol><ul><li>Nejčastější příčinou bývá příliš agresivní promývací krok.</li><li>Promývací rozpouštědlo má příliš vysokou eluční sílu a analyt se uvolňuje dříve, než je požadováno.</li></ul><ol start="2"><li><strong>Nesprávné pH během promývání</strong></li></ol><ul><li>Pokud je retence závislá na pH, musí být stejné podmínky zachovány po celou dobu SPE postupu.</li><li>Změna pH během promývání může způsobit předčasnou eluci analytu.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><p><strong>Je vhodné zkontrolovat:</strong></p><ul><li>Složení promývacího rozpouštědla</li><li>Jeho eluční sílu</li><li>pH během promývacího kroku</li></ul><p>Cílem je zajistit, aby analyt zůstal na sorbentu až do elučního kroku.</p><h4><strong>Situace 3: Analyt není nalezen v žádné frakci</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><ul><li>Pokud analyt není detekován v nanáškové, promývací ani eluční frakci, je pravděpodobné, že zůstal navázán na SPE sorbentu.</li><li>V takovém případě nedošlo k jeho úplné eluci.</li></ul><h5><strong>Možná příčina</strong></h5><p><strong>Nedostatečně silné eluční rozpouštědlo</strong></p><ul><li>Eluční rozpouštědlo nemusí mít dostatečnou sílu k uvolnění analytu ze sorbentu.</li><li>Analyt proto zůstává navázán na stacionární fázi a není zachycen ve sběrné vialce.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><ul><li>V závěrečném elučním kroku je třeba zvýšit sílu elučního rozpouštědla.</li><li>Silnější rozpouštědlo umožní účinnější desorpci analytu a zlepší výtěžnost.</li></ul><h3><strong>Souhrnný postup řešení nízké výtěžnosti</strong></h3><p>Doporučený pracovní postup zahrnuje čtyři kroky:</p><h4><strong>1. Zachycení všech SPE frakcí</strong></h4><p><strong>Odeberte:</strong></p><ul><li>Nanáškovou frakci</li><li>Promývací frakce</li><li>Eluční frakci</li></ul><h4><strong>2. Samostatná analýza jednotlivých frakcí</strong></h4><p>Pomocí analytické metody určete, kde se analyt nachází.</p><h4><strong>3. Identifikace příčiny problému</strong></h4><h5><strong>Umístění analytu&nbsp;&nbsp;/&nbsp;&nbsp;Pravděpodobná příčina</strong></h5><ul><li><strong>Nanášková frakce: </strong>Nevhodný sorbent, příliš silné rozpouštědlo vzorku, nesprávné pH, přesycení sorbentu</li><li><strong>Promývací frakce: </strong>Příliš silné promývání, nesprávné pH</li><li><strong>Nenalezen v žádné frakci: </strong>Nedostatečná eluce ze sorbentu</li></ul><h4><strong>4. Zavedení nápravných opatření</strong></h4><p><strong>Podle výsledků lze upravit:</strong></p><ul><li>Typ SPE sorbentu</li><li>Složení rozpouštědla vzorku</li><li>pH podmínky</li><li>Množství sorbentu</li><li>Sílu promývacího rozpouštědla</li><li>Sílu elučního rozpouštědla</li></ul><h3><strong>Další časté problémy při SPE</strong></h3><p>Kromě nízké výtěžnosti se při SPE metodách často objevují také další komplikace.</p><ul><li>Kontaminace</li><li>Problémy s reprodukovatelností</li><li>Problémy s průtokem</li></ul><h3><strong>Závěr</strong></h3><p>Úspěšné řešení nízké výtěžnosti při SPE vyžaduje systematické zjištění, ve kterém kroku extrakčního procesu dochází ke ztrátě analytu. Analýza jednotlivých SPE frakcí umožňuje přesně určit příčinu problému a následně zavést cílená nápravná opatření.</p><p>Ať už analyt prochází sorbentem během nanášení vzorku, uvolňuje se při promývání nebo zůstává pevně navázán na sorbentu po dokončení extrakce, správně provedená frakční analýza poskytuje jasný základ pro optimalizaci SPE metody a dosažení požadované výtěžnosti.</p>

Řešení nízké výtěžnosti při SPE: Jak identifikovat a odstranit příčiny ztrát analytu

<p><strong>Práce vědce není jen o bílém plášti, ale i o mezinárodních stážích, nekonečném čtení článků a hledání odpovědí na otázky, které nikdo před vámi nepoložil. Veronika Leová původně netušila, co práce ve výzkumu obnáší. Dnes jako doktorandka na libereckém ústavu CXI TUL zachycuje neviditelné radikály a hledá řešení, jak zbavit vodu škodlivin.</strong> <strong>Jak se dá skloubit doktorské studium s hraním v orchestru a proč by si měl práci ve výzkumu vyzkoušet každý student, kterému nechybí zvídavost?</strong></p><h5><strong>Jak byste představila sebe a svou práci někomu, kdo o CXI TUL nikdy neslyšel?</strong></h5><p>Jsem doktorandka na Fakultě mechatroniky a zároveň působím na oddělení environmentální chemie ústavu CXI TUL, kde se zabýváme hlavně čištěním a monitorováním vod a odstraňováním znečištění z prostředí. Náš ústav unikátně kombinuje strojírenství, softwarové inženýrství, nanomateriály a chemii.</p><h5><strong>Potýkáte se tedy například i s čištěním vody od zbytkových léků?</strong></h5><p>Ano, to je jedno z témat projektu, který mám aktuálně na starost. Farmaka ve vodách jsou velkým tématem dnešní vědy.</p><h5><strong>Kdybyste měla laikovi vysvětlit náplň vaší práce, jak by vypadala?</strong></h5><p>Lidé si nás představují pořád v laborce, ale hodně času zabere práce na počítači. Musíme mít načteno, co už se ve světě vybádalo. Naměřené výsledky pak musíme interpretovat a psát o nich odborné články. Dále k náplni práce patří i administrativa, objednávání chemikálií nebo komunikace s dalšími vědci. Také jsem pomáhala organizovat nějaké akce a dokonce jsem i přednášela. Práce pracovníka výzkumu je tedy velmi pestrá.</p><h5><strong>Pamatujete si moment, kdy jste si poprvé řekla, že chcete jít směrem výzkumu?</strong></h5><p>Už na gymplu mě bavily především přírodní vědy. Když se mě někdo zeptal, čím budu, ze srandy jsem říkala, že „bláznivý vědátor“, i když jsem netušila, co práce ve vědě obnáší. Během bakaláře jsem to měla jako na houpačce a začala jsem objevovat, co práce ve vědě obnáší, ale na magistru už jsem byla podvědomě rozhodnutá, že u výzkumu zůstanu.</p><h5><strong>Byla pro vás jasná volba jít na CXI TUL, nebo jste vybírala?</strong></h5><p>Studovala jsem na pražské VŠCHT a hodně jsem váhala, zda tam zůstat. Ale s manželem jsme se přestěhovali do Liberce a dojíždění by bylo velmi náročné. Chtěla jsem zůstat v akademické sféře, tak jsem koukala na možnosti na Technické univerzitě a nejvíce mě zaujala skupina docenta Waclawka. CXI TUL tak byla logická volba.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CXI_TUL_Rozhovor_s_Veronikou_Leovou_Od_blazniveho_vedatora_k_odbornemu_vyzkumu_2_cdcb8d388a.jpg" alt="CXI TUL: Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CXI_TUL_Rozhovor_s_Veronikou_Leovou_Od_blazniveho_vedatora_k_odbornemu_vyzkumu_2_cdcb8d388a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1024" height="683"></p><h5><strong>Co bylo na začátku práce ve výzkumu v Liberci nejtěžší?</strong></h5><p>Přechod na nové téma. Člověk se musí znovu vše naučit a dlouho nevidí hmatatelné výsledky. Připadala jsem si neproduktivní, když jsem „jen“ četla články a učila se. Bylo těžké přijmout, že je to normální fáze a trvá, než se do výzkumu naplno dostanete.</p><h5><strong>Byla nějaká chvíle, kdy jste si nebyla jistá, zda ve vědě pokračovat? Co vás motivovalo?</strong></h5><p>V těch krušných začátcích ano. Když se nic nedaří, pochybujete. Motivuje mě mluvit o tom s kolegy nebo s mým vedoucím Standou Waclawkem. Doma mě podpořil manžel, který experimentální chemii dělal déle a vysvětlil mi, že je běžné, když experimenty spíše nevychází. Pomáhá i sdílení zážitků s kamarádkou, která dělá doktorát v Norsku.</p><h5><strong>Co je na vašem výzkumu nejzajímavější nebo nejvíc „wow“ moment?</strong></h5><p>Ve vědě, stejně jako v životě, by se člověk měl radovat z maličkostí. Momentálně například zkoumáme reakce, při nichž vznikají extrémně reaktivní částice – radikály. Jsou tak rychlé, že je lidské oko nepostřehne. Máme ale nový přístroj, díky kterému je můžeme sledovat. Zatím s ním nemám moc zkušeností, takže je dost náročné nastavit správně všechny parametry. Ten moment, kdy se na displeji objeví signál, který jsme už ani nečekali, to je ten „wow“ moment.</p><h5><strong>Vzpomenete si na situaci, která vás nejvíc posunula, nebo moment, kdy se naopak něco nepovedlo?</strong></h5><p>Nepovedených věcí je většina, ale naučila jsem se, že je to normální. Právě neúspěch je podnět ke zkoumání, proč se to nedaří. Člověk tak získává další otázky, na které hledá odpovědi, a to ho posouvá dál.</p><h5><strong>Existuje ve vědě něco jako tvůrčí blok? Co děláte, když se zaseknete?</strong></h5><p>Ze začátku jsem tvůrčí blok občas měla, hlavně když experimenty nefungovaly. Výhoda je, že práce je pestrá. Když se zaseknu u tvůrčí činnosti, dělám rutinní práci v laboratoři nebo administrativu. Také si zapisuji inspiraci od kolegů a z literatury – když se dostanu do slepé uličky, vytáhnu tenhle seznam a zkusím jiný směr.</p><h5><strong>Dá se věda skloubit s normálním životem, nebo musí člověk obětovat koníčky?</strong></h5><p>Určitě dá. Po práci běhám nebo hraju v orchestru. U těchto aktivit si odpočinu a druhý den jsem v práci svěží. Člověk může vědě dávat veškerý čas, ale otázka je, za jakou cenu. Aktivní odpočinek je většinou nutnost.</p><h5><strong>Dostane se člověk díky výzkumu na CXI TUL také do světa?</strong></h5><p>Možností je spousta a v rámci doktorského studia mám dokonce povinnou zahraniční stáž. V rámci stáže jsem byla už čtrnáct dní v německém Essenu a na podzim se nejspíš chystám do Vídně.</p><h5><strong>A máte vtipný zážitek ze zahraničí?</strong></h5><p>Komickou zkušeností ze zahraničí byl náš česko-polský projekt. Na prvním meetingu se sešlo více polských partnerů a demokraticky tedy bylo rozhodnuto, že se bude mluvit polsky. Musela jsem být hodně v pozoru, abych odbornou debatu pochopila.</p><h5><strong>Co byste poradila studentům, kteří o kariéře ve výzkumu přemýšlí?</strong></h5><p>Poradila bych jim, aby se zamysleli, jestli je baví práce, kterou dělají v rámci bakalářského nebo magisterského studia. Náplní vědecké činnosti je totiž také kombinace laborky, analýzy dat, psaní a dělání rešerše. Pokud váhají, doporučuji vyzkoušet například stáž ve firmě, aby měli srovnání.</p><h5><strong>Proč by podle vás měli studenti dát vědě šanci?</strong></h5><p>V porovnání s firmou máte ve vědě velkou svobodu. Jste páni svého času. Vyžaduje to zodpovědnost, ale ta variabilita je skvělá. Jeden den se mi nechce psát, tak jdu do laborky. Druhý den naopak. Je to ideální mix manuální a tvůrčí práce.</p><h5><strong>Kdybych chtěl jako student na CXI TUL začít – jaké jsou konkrétní možnosti?</strong></h5><p>Nejlepší je začít u nás psát bakalářku nebo diplomku. Většinou máme volné kapacity a rádi studenty zapojíme do aktuálních projektů. Stačí se nebát a napsat vedoucímu, jehož téma vás zaujme.</p>

Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu

<p><strong>Nové vydání databáze Wiley Registry of Mass Spectral Data rozšiřuje pokrytí chemických sloučenin na více než 915 500 referenčních spekter, čímž dále posiluje jednu z klíčových součástí portfolia vědeckých dat.</strong></p><p>Společnost <strong>Wiley</strong>, světový lídr v oblasti odborného obsahu a výzkumné inteligence podporující vědecké objevy, inovace a vzdělávání, oznámila uvedení databáze <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/887"><strong>Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026</strong>.</a></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Wiley_Registry_of_Mass_Spectral_Data_2026_bc408d8245.jpg" alt="Wiley: Registry of Mass Spectral Data 2026" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Wiley_Registry_of_Mass_Spectral_Data_2026_bc408d8245.jpg 110w," sizes="100vw" width="1527" height="2162"></p><h4><strong>Kvalitní referenční data jako základ důvěryhodné analytiky</strong></h4><p>S rostoucím využíváním pracovních postupů založených na umělé inteligenci ve farmaceutickém výzkumu, materiálových vědách i forenzní analýze nabývá na významu kvalita referenčních dat, na nichž jsou tyto systémy založeny. Právě kvalita databázových informací rozhoduje o tom, zda budou výsledky analýz považovány za spolehlivé, nebo zda se celý proces zastaví ve fázi ověřování výsledků.</p><p>Databáze <strong>Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026</strong> na tuto potřebu reaguje rozšířením a důkladnou validací jedné z největších a nejuznávanějších hmotnostně spektrálních databází na světě. Je navržena tak, aby splňovala požadavky moderních laboratorních pracovních postupů využívajících automatizaci a umělou inteligenci při identifikaci neznámých chemických sloučenin.</p><h4><strong>Rozšířená databáze pro stále složitější analytické úlohy</strong></h4><p>Laboratoře dnes čelí stále náročnějším analytickým výzvám – od sledování nově vznikajících environmentálních kontaminantů až po identifikaci dosud neznámých látek ve forenzních vyšetřováních. Přístup k rozsáhlé a rigorózně validované databázi spekter se proto stává nezbytným předpokladem správné identifikace analytů a současně důležitou validační vrstvou pro pracovní postupy využívající umělou inteligenci.</p><p>Databáze <strong>Wiley Registry</strong> pomáhá vědcům a analytikům po celém světě v oblastech:</p><ul><li>environmentálních analýz,</li><li>forenzních vyšetřování,</li><li>bezpečnosti potravin,</li><li>analýzy léčiv,</li><li>obranného výzkumu,</li><li>národní bezpečnosti,</li><li>a mnoha dalších aplikací.</li></ul><p>Poskytuje referenční data nezbytná pro identifikaci a charakterizaci chemických látek a materiálů.</p><h4><strong>Více než 915 tisíc referenčních spekter</strong></h4><p>Nové vydání představuje významné rozšíření celé kolekce. Databáze nyní obsahuje více než <strong>915 500 referenčních spekter</strong>, tedy unikátních chemických „otisků“, které slouží k identifikaci látek. Tím se řadí mezi nejrozsáhlejší databáze svého druhu.</p><p>Do verze 2026 bylo nově zařazeno:</p><ul><li>více než <strong>42 000 nových GC-MS spekter</strong>,</li><li>reprezentujících více než <strong>34 100 chemických sloučenin</strong>.</li></ul><p>Data pocházejí z analytických laboratoří, patentových databází i recenzované vědecké literatury. Každé spektrum je validováno podle jednotných a přísných kvalitativních kritérií, aby poskytovalo spolehlivé výsledky jak při manuálním porovnávání spekter, tak v plně automatizovaných identifikačních pracovních postupech.</p><h4><strong>Součást širšího ekosystému vědeckých dat Wiley</strong></h4><p>Wiley Registry tvoří důležitou součást rostoucího portfolia datových a analytických řešení společnosti Wiley, které zahrnuje:</p><ul><li>spektrální databáze,</li><li>chemickou a materiálovou literaturu,</li><li>analytické softwarové nástroje,</li><li>řešení pro výzkumnou inteligenci.</li></ul><p>Tyto produkty podporují výzkumné organizace během celého procesu od vědeckého objevu až po praktické využití výsledků. Spektrální databáze Wiley využívají přední farmaceutické společnosti i řada organizací z žebříčku Fortune 500, což odráží dlouhodobou snahu společnosti převádět vědecké poznatky do prakticky využitelných informací.</p><h4><strong>Tradice kontinuálního rozvoje</strong></h4><p>Databáze Wiley Registry patří mezi nejdéle vyvíjené produkty společnosti. Aktualizována je každé tři roky a její historie sahá několik desetiletí zpět. Díky průběžnému rozšiřování a validaci dat představuje stabilní zdroj referenčních informací pro laboratoře po celém světě.</p><p>Armughan Rafat, senior viceprezident a ředitel pro umělou inteligenci a datovou analytiku společnosti Wiley, k nové verzi uvedl:</p><blockquote><p>„Wiley Registry představuje základní vrstvu inteligence pro každou laboratoř využívající GC-MS analýzu – a stále častěji také pro pracovní postupy podporované umělou inteligencí. Rozšiřováním pokrytí chemických sloučenin a aplikací konzistentních kvalitativních kritérií napříč databází pomáháme analytikům rychleji a spolehlivěji přecházet od neznámého signálu k jednoznačné identifikaci.“</p></blockquote><h4><strong>Kompatibilita a možnosti rozšíření</strong></h4><p>Databáze <strong>Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026</strong> je dostupná ve formátech kompatibilních s nejrozšířenějšími výrobci analytických přístrojů. Uživatelé mohou využít také rozšířené balíčky zahrnující:</p><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/885"><strong>Wiley Registry/NIST</strong></a>,</li><li><strong>KnowItAll GC-MS Library Collection</strong>,</li></ul><p>které poskytují ještě širší pokrytí chemických látek a hlubší integraci do laboratorních pracovních postupů. Databáze je rovněž dostupná formou předplatného <strong>KnowItAll</strong>, které zajišťuje průběžný přístup k nově přidávaným spektrům mezi hlavními vydáními databáze.</p><h4><strong>Význam spektrálních databází</strong></h4><p>Spektrální databáze obsahují detailní „otisky prstů“ chemických látek získané pomocí analytických technik, jako jsou:</p><ul><li>hmotnostní spektrometrie (MS),</li><li>Ramanova spektroskopie.</li></ul><p>Porovnáním experimentálně získaných spekter s validovanými referenčními záznamy mohou výzkumníci identifikovat neznámé látky a ověřovat výsledky analýz. Taková data jsou klíčová pro kontrolu kvality, ověřování vědeckých výsledků i nové objevy napříč obory od farmaceutického výzkumu po materiálové vědy.</p><h5><strong>O společnosti Wiley</strong></h5><p>Společnost <strong>Wiley (NYSE: WLY)</strong> je globálním poskytovatelem odborného obsahu a výzkumné inteligence podporující vědecké objevy, inovace a vzdělávání. Již více než 200 let působí v centru akademického a výzkumného ekosystému a kombinuje tradiční publikační činnost s moderními platformami využívajícími umělou inteligenci. Jejím cílem je transformovat způsob, jakým jsou vědecké poznatky objevovány, zpřístupňovány a uváděny do praxe – od jednotlivých výzkumníků až po vývojové týmy největších světových společností.</p>

Wiley vydává databázi Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026 a rozšiřuje možnosti identifikace látek pomocí GC-MS

Akademie

Věda a výzkum

Software

Video

Článek

Produkt

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, známý také jako CXI TUL, byl založen v roce 2009. Naším posláním je podporovat dlouhodobou vizi TUL v oblasti spolupráce s průmyslem a vytváření inovací.

CXI TUL

Již více než 200 let pomáháme lidem a organizacím rozvíjet dovednosti a znalosti, které potřebují k úspěchu.
Vyvíjíme řešení digitálního vzdělávání, učení, hodnocení a certifikace, abychom pomohli univerzitám, podnikům a jednotlivcům přejít mezi vzděláváním a zaměstnáním a dosáhnout jejich ambicí. 

Wiley

Agilent TURBO-V301 Navigator – turbomolekulární vývěva s regulátorem (Nové)

Turbomolekulární vývěva s regulátorem pro UHV aplikace. Vysoký výkon, čistý bezolejový provoz, vhodná pro GC/MS, LC/MS, mikroskopii a polovodiče.

Pfeiffer turbo pumpa Split Flow, PMP03628F, G2597-80310 (Testováno)

Pfeiffer Split Flow Pump PMP03628F je vysoce výkonná turbomolekulární pumpa určená pro integraci do systémů hmotnostní spektrometrie Agilent.

Edwards Next 200D200 V.160W turbomolekulární pumpa (Testováno)

Edwards nEXT 200D200 je vysoce výkonná turbomolekulární vývěva navržená pro náročné aplikace v hmotnostní spektrometrii, elektronové mikroskopii a dalších prostředích vyžadujících vysoké vakuum. 

Bazar produkty z kategorie Vakuové turbo pumpy pro LC/MS - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Wiley vydává databázi Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026 a rozšiřuje možnosti identifikace látek pomocí GC-MS

Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu

Řešení nízké výtěžnosti při SPE: Jak identifikovat a odstranit příčiny ztrát analytu