<p><strong>Práce vědce není jen o bílém plášti, ale i o mezinárodních stážích, nekonečném čtení článků a hledání odpovědí na otázky, které nikdo před vámi nepoložil. Veronika Leová původně netušila, co práce ve výzkumu obnáší. Dnes jako doktorandka na libereckém ústavu CXI TUL zachycuje neviditelné radikály a hledá řešení, jak zbavit vodu škodlivin.</strong> <strong>Jak se dá skloubit doktorské studium s hraním v orchestru a proč by si měl práci ve výzkumu vyzkoušet každý student, kterému nechybí zvídavost?</strong></p><h5><strong>Jak byste představila sebe a svou práci někomu, kdo o CXI TUL nikdy neslyšel?</strong></h5><p>Jsem doktorandka na Fakultě mechatroniky a zároveň působím na oddělení environmentální chemie ústavu CXI TUL, kde se zabýváme hlavně čištěním a monitorováním vod a odstraňováním znečištění z prostředí. Náš ústav unikátně kombinuje strojírenství, softwarové inženýrství, nanomateriály a chemii.</p><h5><strong>Potýkáte se tedy například i s čištěním vody od zbytkových léků?</strong></h5><p>Ano, to je jedno z témat projektu, který mám aktuálně na starost. Farmaka ve vodách jsou velkým tématem dnešní vědy.</p><h5><strong>Kdybyste měla laikovi vysvětlit náplň vaší práce, jak by vypadala?</strong></h5><p>Lidé si nás představují pořád v laborce, ale hodně času zabere práce na počítači. Musíme mít načteno, co už se ve světě vybádalo. Naměřené výsledky pak musíme interpretovat a psát o nich odborné články. Dále k náplni práce patří i administrativa, objednávání chemikálií nebo komunikace s dalšími vědci. Také jsem pomáhala organizovat nějaké akce a dokonce jsem i přednášela. Práce pracovníka výzkumu je tedy velmi pestrá.</p><h5><strong>Pamatujete si moment, kdy jste si poprvé řekla, že chcete jít směrem výzkumu?</strong></h5><p>Už na gymplu mě bavily především přírodní vědy. Když se mě někdo zeptal, čím budu, ze srandy jsem říkala, že „bláznivý vědátor“, i když jsem netušila, co práce ve vědě obnáší. Během bakaláře jsem to měla jako na houpačce a začala jsem objevovat, co práce ve vědě obnáší, ale na magistru už jsem byla podvědomě rozhodnutá, že u výzkumu zůstanu.</p><h5><strong>Byla pro vás jasná volba jít na CXI TUL, nebo jste vybírala?</strong></h5><p>Studovala jsem na pražské VŠCHT a hodně jsem váhala, zda tam zůstat. Ale s manželem jsme se přestěhovali do Liberce a dojíždění by bylo velmi náročné. Chtěla jsem zůstat v akademické sféře, tak jsem koukala na možnosti na Technické univerzitě a nejvíce mě zaujala skupina docenta Waclawka. CXI TUL tak byla logická volba.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CXI_TUL_Rozhovor_s_Veronikou_Leovou_Od_blazniveho_vedatora_k_odbornemu_vyzkumu_2_cdcb8d388a.jpg" alt="CXI TUL: Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CXI_TUL_Rozhovor_s_Veronikou_Leovou_Od_blazniveho_vedatora_k_odbornemu_vyzkumu_2_cdcb8d388a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1024" height="683"></p><h5><strong>Co bylo na začátku práce ve výzkumu v Liberci nejtěžší?</strong></h5><p>Přechod na nové téma. Člověk se musí znovu vše naučit a dlouho nevidí hmatatelné výsledky. Připadala jsem si neproduktivní, když jsem „jen“ četla články a učila se. Bylo těžké přijmout, že je to normální fáze a trvá, než se do výzkumu naplno dostanete.</p><h5><strong>Byla nějaká chvíle, kdy jste si nebyla jistá, zda ve vědě pokračovat? Co vás motivovalo?</strong></h5><p>V těch krušných začátcích ano. Když se nic nedaří, pochybujete. Motivuje mě mluvit o tom s kolegy nebo s mým vedoucím Standou Waclawkem. Doma mě podpořil manžel, který experimentální chemii dělal déle a vysvětlil mi, že je běžné, když experimenty spíše nevychází. Pomáhá i sdílení zážitků s kamarádkou, která dělá doktorát v Norsku.</p><h5><strong>Co je na vašem výzkumu nejzajímavější nebo nejvíc „wow“ moment?</strong></h5><p>Ve vědě, stejně jako v životě, by se člověk měl radovat z maličkostí. Momentálně například zkoumáme reakce, při nichž vznikají extrémně reaktivní částice – radikály. Jsou tak rychlé, že je lidské oko nepostřehne. Máme ale nový přístroj, díky kterému je můžeme sledovat. Zatím s ním nemám moc zkušeností, takže je dost náročné nastavit správně všechny parametry. Ten moment, kdy se na displeji objeví signál, který jsme už ani nečekali, to je ten „wow“ moment.</p><h5><strong>Vzpomenete si na situaci, která vás nejvíc posunula, nebo moment, kdy se naopak něco nepovedlo?</strong></h5><p>Nepovedených věcí je většina, ale naučila jsem se, že je to normální. Právě neúspěch je podnět ke zkoumání, proč se to nedaří. Člověk tak získává další otázky, na které hledá odpovědi, a to ho posouvá dál.</p><h5><strong>Existuje ve vědě něco jako tvůrčí blok? Co děláte, když se zaseknete?</strong></h5><p>Ze začátku jsem tvůrčí blok občas měla, hlavně když experimenty nefungovaly. Výhoda je, že práce je pestrá. Když se zaseknu u tvůrčí činnosti, dělám rutinní práci v laboratoři nebo administrativu. Také si zapisuji inspiraci od kolegů a z literatury – když se dostanu do slepé uličky, vytáhnu tenhle seznam a zkusím jiný směr.</p><h5><strong>Dá se věda skloubit s normálním životem, nebo musí člověk obětovat koníčky?</strong></h5><p>Určitě dá. Po práci běhám nebo hraju v orchestru. U těchto aktivit si odpočinu a druhý den jsem v práci svěží. Člověk může vědě dávat veškerý čas, ale otázka je, za jakou cenu. Aktivní odpočinek je většinou nutnost.</p><h5><strong>Dostane se člověk díky výzkumu na CXI TUL také do světa?</strong></h5><p>Možností je spousta a v rámci doktorského studia mám dokonce povinnou zahraniční stáž. V rámci stáže jsem byla už čtrnáct dní v německém Essenu a na podzim se nejspíš chystám do Vídně.</p><h5><strong>A máte vtipný zážitek ze zahraničí?</strong></h5><p>Komickou zkušeností ze zahraničí byl náš česko-polský projekt. Na prvním meetingu se sešlo více polských partnerů a demokraticky tedy bylo rozhodnuto, že se bude mluvit polsky. Musela jsem být hodně v pozoru, abych odbornou debatu pochopila.</p><h5><strong>Co byste poradila studentům, kteří o kariéře ve výzkumu přemýšlí?</strong></h5><p>Poradila bych jim, aby se zamysleli, jestli je baví práce, kterou dělají v rámci bakalářského nebo magisterského studia. Náplní vědecké činnosti je totiž také kombinace laborky, analýzy dat, psaní a dělání rešerše. Pokud váhají, doporučuji vyzkoušet například stáž ve firmě, aby měli srovnání.</p><h5><strong>Proč by podle vás měli studenti dát vědě šanci?</strong></h5><p>V porovnání s firmou máte ve vědě velkou svobodu. Jste páni svého času. Vyžaduje to zodpovědnost, ale ta variabilita je skvělá. Jeden den se mi nechce psát, tak jdu do laborky. Druhý den naopak. Je to ideální mix manuální a tvůrčí práce.</p><h5><strong>Kdybych chtěl jako student na CXI TUL začít – jaké jsou konkrétní možnosti?</strong></h5><p>Nejlepší je začít u nás psát bakalářku nebo diplomku. Většinou máme volné kapacity a rádi studenty zapojíme do aktuálních projektů. Stačí se nebát a napsat vedoucímu, jehož téma vás zaujme.</p>

Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu

<p><strong>Nové vydání databáze Wiley Registry of Mass Spectral Data rozšiřuje pokrytí chemických sloučenin na více než 915 500 referenčních spekter, čímž dále posiluje jednu z klíčových součástí portfolia vědeckých dat.</strong></p><p>Společnost <strong>Wiley</strong>, světový lídr v oblasti odborného obsahu a výzkumné inteligence podporující vědecké objevy, inovace a vzdělávání, oznámila uvedení databáze <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/887"><strong>Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026</strong>.</a></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Wiley_Registry_of_Mass_Spectral_Data_2026_bc408d8245.jpg" alt="Wiley: Registry of Mass Spectral Data 2026" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Wiley_Registry_of_Mass_Spectral_Data_2026_bc408d8245.jpg 110w," sizes="100vw" width="1527" height="2162"></p><h4><strong>Kvalitní referenční data jako základ důvěryhodné analytiky</strong></h4><p>S rostoucím využíváním pracovních postupů založených na umělé inteligenci ve farmaceutickém výzkumu, materiálových vědách i forenzní analýze nabývá na významu kvalita referenčních dat, na nichž jsou tyto systémy založeny. Právě kvalita databázových informací rozhoduje o tom, zda budou výsledky analýz považovány za spolehlivé, nebo zda se celý proces zastaví ve fázi ověřování výsledků.</p><p>Databáze <strong>Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026</strong> na tuto potřebu reaguje rozšířením a důkladnou validací jedné z největších a nejuznávanějších hmotnostně spektrálních databází na světě. Je navržena tak, aby splňovala požadavky moderních laboratorních pracovních postupů využívajících automatizaci a umělou inteligenci při identifikaci neznámých chemických sloučenin.</p><h4><strong>Rozšířená databáze pro stále složitější analytické úlohy</strong></h4><p>Laboratoře dnes čelí stále náročnějším analytickým výzvám – od sledování nově vznikajících environmentálních kontaminantů až po identifikaci dosud neznámých látek ve forenzních vyšetřováních. Přístup k rozsáhlé a rigorózně validované databázi spekter se proto stává nezbytným předpokladem správné identifikace analytů a současně důležitou validační vrstvou pro pracovní postupy využívající umělou inteligenci.</p><p>Databáze <strong>Wiley Registry</strong> pomáhá vědcům a analytikům po celém světě v oblastech:</p><ul><li>environmentálních analýz,</li><li>forenzních vyšetřování,</li><li>bezpečnosti potravin,</li><li>analýzy léčiv,</li><li>obranného výzkumu,</li><li>národní bezpečnosti,</li><li>a mnoha dalších aplikací.</li></ul><p>Poskytuje referenční data nezbytná pro identifikaci a charakterizaci chemických látek a materiálů.</p><h4><strong>Více než 915 tisíc referenčních spekter</strong></h4><p>Nové vydání představuje významné rozšíření celé kolekce. Databáze nyní obsahuje více než <strong>915 500 referenčních spekter</strong>, tedy unikátních chemických „otisků“, které slouží k identifikaci látek. Tím se řadí mezi nejrozsáhlejší databáze svého druhu.</p><p>Do verze 2026 bylo nově zařazeno:</p><ul><li>více než <strong>42 000 nových GC-MS spekter</strong>,</li><li>reprezentujících více než <strong>34 100 chemických sloučenin</strong>.</li></ul><p>Data pocházejí z analytických laboratoří, patentových databází i recenzované vědecké literatury. Každé spektrum je validováno podle jednotných a přísných kvalitativních kritérií, aby poskytovalo spolehlivé výsledky jak při manuálním porovnávání spekter, tak v plně automatizovaných identifikačních pracovních postupech.</p><h4><strong>Součást širšího ekosystému vědeckých dat Wiley</strong></h4><p>Wiley Registry tvoří důležitou součást rostoucího portfolia datových a analytických řešení společnosti Wiley, které zahrnuje:</p><ul><li>spektrální databáze,</li><li>chemickou a materiálovou literaturu,</li><li>analytické softwarové nástroje,</li><li>řešení pro výzkumnou inteligenci.</li></ul><p>Tyto produkty podporují výzkumné organizace během celého procesu od vědeckého objevu až po praktické využití výsledků. Spektrální databáze Wiley využívají přední farmaceutické společnosti i řada organizací z žebříčku Fortune 500, což odráží dlouhodobou snahu společnosti převádět vědecké poznatky do prakticky využitelných informací.</p><h4><strong>Tradice kontinuálního rozvoje</strong></h4><p>Databáze Wiley Registry patří mezi nejdéle vyvíjené produkty společnosti. Aktualizována je každé tři roky a její historie sahá několik desetiletí zpět. Díky průběžnému rozšiřování a validaci dat představuje stabilní zdroj referenčních informací pro laboratoře po celém světě.</p><p>Armughan Rafat, senior viceprezident a ředitel pro umělou inteligenci a datovou analytiku společnosti Wiley, k nové verzi uvedl:</p><blockquote><p>„Wiley Registry představuje základní vrstvu inteligence pro každou laboratoř využívající GC-MS analýzu – a stále častěji také pro pracovní postupy podporované umělou inteligencí. Rozšiřováním pokrytí chemických sloučenin a aplikací konzistentních kvalitativních kritérií napříč databází pomáháme analytikům rychleji a spolehlivěji přecházet od neznámého signálu k jednoznačné identifikaci.“</p></blockquote><h4><strong>Kompatibilita a možnosti rozšíření</strong></h4><p>Databáze <strong>Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026</strong> je dostupná ve formátech kompatibilních s nejrozšířenějšími výrobci analytických přístrojů. Uživatelé mohou využít také rozšířené balíčky zahrnující:</p><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/885"><strong>Wiley Registry/NIST</strong></a>,</li><li><strong>KnowItAll GC-MS Library Collection</strong>,</li></ul><p>které poskytují ještě širší pokrytí chemických látek a hlubší integraci do laboratorních pracovních postupů. Databáze je rovněž dostupná formou předplatného <strong>KnowItAll</strong>, které zajišťuje průběžný přístup k nově přidávaným spektrům mezi hlavními vydáními databáze.</p><h4><strong>Význam spektrálních databází</strong></h4><p>Spektrální databáze obsahují detailní „otisky prstů“ chemických látek získané pomocí analytických technik, jako jsou:</p><ul><li>hmotnostní spektrometrie (MS),</li><li>Ramanova spektroskopie.</li></ul><p>Porovnáním experimentálně získaných spekter s validovanými referenčními záznamy mohou výzkumníci identifikovat neznámé látky a ověřovat výsledky analýz. Taková data jsou klíčová pro kontrolu kvality, ověřování vědeckých výsledků i nové objevy napříč obory od farmaceutického výzkumu po materiálové vědy.</p><h5><strong>O společnosti Wiley</strong></h5><p>Společnost <strong>Wiley (NYSE: WLY)</strong> je globálním poskytovatelem odborného obsahu a výzkumné inteligence podporující vědecké objevy, inovace a vzdělávání. Již více než 200 let působí v centru akademického a výzkumného ekosystému a kombinuje tradiční publikační činnost s moderními platformami využívajícími umělou inteligenci. Jejím cílem je transformovat způsob, jakým jsou vědecké poznatky objevovány, zpřístupňovány a uváděny do praxe – od jednotlivých výzkumníků až po vývojové týmy největších světových společností.</p>

Wiley vydává databázi Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026 a rozšiřuje možnosti identifikace látek pomocí GC-MS

<div><div><p><strong>Do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR přijeli na společnou přednášku Tomáš Cihlář, viceprezident společnosti Gilead Sciences pro výzkum v oblasti virologie, a Jeffrey Birnbaum, americký pediatr, který se dlouhodobě věnuje péči o mladé Američany ohrožené nákazou HIV nebo žijící s touto infekcí.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_f5ca13985a.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV: Dr. Tomáš Cihlář, Gilead Sciences" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_f5ca13985a.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1333"></p></div></div><div><p>Moderní způsob léčby HIV se dnes posouvá od každodenního užívání léků k dlouhodobě působící prevenci. Právě ta byla ústředním tématem společné přednášky nazvané<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs/kalendar-akci/372/prednaska-tomas-cihlar-jeffrey-birnbaum"><strong>HIV treatment – From bench to clinical practice</strong></a>. <i>„HIV zdaleka není jen lékařský, ale také sociální, ekonomický, psychologický a právní problém,”</i> uvedl v úvodu ředitel ústavu <strong>Jan Konvalinka</strong>.</p><p>V roce 2022 bylo na americký trh uvedeno<strong> léčivo lenacapavir</strong> společnosti Gilead Sciences. Tu s ÚOCHB pojí dlouholetá spolupráce, například na tenofoviru – látce, která se stala základem moderních léčiv proti HIV.</p><p><i>„Při vývoji lenacapaviru jsme porušili všechna pravidla, kterými bychom se měli při hledání nových léčiv řídit,“</i> popsal v přednášce <strong>Tomáš Cihlář</strong> vznik přípravku působícího na bílkovinný obal viru. Dnes slouží nejen k léčbě, ale i jako prevence nákazy. Jeho vývoj trval několik desetiletí. <i>„Okolo roku 2010 jsme to chtěli dokonce vzdát, ale pak se objevila nová kandidátní molekula,“ </i>uzavřel Tomáš Cihlář příběh vzniku léčiva.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_2_4e1804920e.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV: Jeffrey Birnbaum, M.D., MPH, SUNY Downstate Health Sciences University, NY, USA" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_2_4e1804920e.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1333"></p><p><strong>Preventivní použití lenacapaviru</strong> schválila americká FDA i Evropská komise v roce <strong>2025</strong>, výzkum ovšem pokračuje dál. Právě probíhající mezinárodní klinická studie <strong>PURPOSE 365</strong> ověřuje, zda je možné přípravek podávat pouze jednou ročně místo nyní schválených dvou injekcí.</p><p><strong>Lékař Jeffrey Birnbaum</strong> se podělil o zkušenosti z každodenní nemocniční praxe v SUNY Downstate Health Sciences University v Brooklynu. Ve své ordinaci se setkává zejména s mladými lidmi z transgender komunity, pro které je dlouhodobě působící preventivní injekce zvláště atraktivní volbou. <i>„Pacienti se nemusí bát, že někdo objeví jejich léky. Nehrozí ani, že na ně zapomenou, a vyhnou se tzv. pill fatigue, tedy dlouhodobému psychickému vyčerpání spojenému s nutností pravidelně užívat léky.”</i></p><p>I když lenacapavir nabízí významný medicínský pokrok, důležitá je také cesta, jak látku k lidem dostat. Riziku nákazy virem HIV dnes čelí přibližně<strong> 400 milionů lidí</strong>, zejména v subsaharské Africe. I když má Gilead Sciences na africkém kontinentu 6 výrobních partnerů, současné škrty americké vlády v oblasti prevence HIV dramaticky ovlivňují jeho dostupnost.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_3_e7f4f6a043.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_3_e7f4f6a043.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p></div>

Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV

Zdraví

Věda a výzkum

Software

Článek

Produkt

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, známý také jako CXI TUL, byl založen v roce 2009. Naším posláním je podporovat dlouhodobou vizi TUL v oblasti spolupráce s průmyslem a vytváření inovací.

CXI TUL

Již více než 200 let pomáháme lidem a organizacím rozvíjet dovednosti a znalosti, které potřebují k úspěchu.
Vyvíjíme řešení digitálního vzdělávání, učení, hodnocení a certifikace, abychom pomohli univerzitám, podnikům a jednotlivcům přejít mezi vzděláváním a zaměstnáním a dosáhnout jejich ambicí. 

Wiley

Linde REDLINE C 200/1 & C 200/2 redukční ventily

Redukční ventily REDLINE C 200 zajišťují přesnou a stabilní regulaci tlaku plynů až do čistoty 6.0 pro laboratorní, analytické a výzkumné aplikace.

<p><strong>Redukční ventily řady REDLINE C 200 (modely C 200/1 jednostupňový a C 200/2 dvoustupňový) jsou navrženy pro použití s nekorozivními plyny o čistotě až 6.0 (99,9999 %) a také se směsmi plynů s nízkým obsahem korozivních složek. Jsou ideálním řešením pro aplikace, kde je nutná vysoká přesnost, stabilita výstupního tlaku a zachování čistoty plynu.</strong></p><h5><strong>Konstrukční varianty:</strong></h5><ul><li><strong>C 200/1 (jednostupňový):</strong> Vhodný pro případy s konstantním vstupním tlakem, např. plyny v kapalné fázi.</li><li><strong>C 200/2 (dvoustupňový):</strong> Určen pro aplikace, kde kolísá primární tlak a je požadována vysoká stabilita sekundárního tlaku.</li></ul><h4><strong>Volitelná výbava:</strong></h4><ul><li>Uzavírací ventil (typ A)</li><li>Jehlový ventil (typ B)</li><li>Proplach vysokotlaké strany (typ P)</li><li>Proplach inertním/externím plynem (typ TP)</li><li>Proplachovací trojblok (typ EP)</li><li>Následný proplach (typ DP – pouze u verze C 200/2)</li></ul><h4><strong>Technické parametry:</strong></h4><ul><li><strong>Vstupní tlak:</strong> až 230 bar</li><li><strong>Výstupní tlak (regulovatelný):</strong><ul><li>C 200/1: 3 / 6 / 10 / 14 / 16 / 28 / 35 / 50 / 100 / 200 bar</li><li>C 200/2: 1 / 3 / 6 / 10 / 14 bar</li></ul></li><li><strong>Vstupní přípojky:</strong> dle DIN477 a specifikace plynu</li><li><strong>Výstupní přípojky:</strong> kompresní šroubení, hadicové trny</li></ul><h4><strong>Oblasti použití:</strong></h4><ul><li>Laboratorní a analytické aplikace</li><li>Výzkum a vývoj</li><li>Všude tam, kde je vyžadována spolehlivá regulace tlaku a maximální čistota média</li></ul>

Linde REDLINE C 300/1 & C 300/2 redukční ventily

REDLINE C 300 redukční ventily zajišťují přesnou a stabilní regulaci tlaku plynů až do čistoty 6.0 pro laboratorní, analytické a výzkumné aplikace.

<p><strong>Redukční ventily řady REDLINE C 300 (verze C 300/1 jednostupňová a C 300/2 dvoustupňová) jsou určeny pro regulaci nekorozivních plynů o čistotě až 6.0 (99,9999 %) a také směsí s nízkým obsahem korozivních složek. Díky preciznímu zpracování jsou ideální volbou pro použití v laboratořích, analytice, výzkumu i ve vývoji, kde jsou kladeny vysoké nároky na stabilitu tlaku, čistotu a spolehlivost.</strong></p><h5><strong>Konstrukční varianty:</strong></h5><ul><li><strong>C 300/1 (jednostupňový)</strong> – doporučen pro aplikace s relativně stálým vstupním tlakem (např. plyny v kapalné fázi).</li><li><strong>C 300/2 (dvoustupňový)</strong> – vhodný tam, kde dochází ke kolísání primárního tlaku a je třeba zajistit velmi stabilní výstupní tlak.</li></ul><h4><strong>Volitelná výbava:</strong></h4><ul><li>Uzavírací ventil (typ A)</li><li>Jehlový ventil (typ B)</li><li>Proplach vysokotlaké strany (typ P)</li><li>Proplach inertním plynem (typ TP)</li><li>Proplachovací trojblok (typ EP)</li><li>Následný proplach (typ DP – pouze u verze C 300/2)</li></ul><h4><strong>Technické parametry:</strong></h4><ul><li><strong>Vstupní tlak:</strong> až 300 bar</li><li><strong>Výstupní tlak (regulovatelný):</strong><ul><li>C 300/1: 3 / 6 / 10 / 14 / 16 / 28 / 35 / 50 / 100 / 200 bar</li><li>C 300/2: 1 / 3 / 6 / 10 / 14 bar</li></ul></li><li><strong>Vstupní přípojky:</strong> dle DIN477 a specifikace plynu</li><li><strong>Výstupní přípojky:</strong> kompresní šroubení, hadicové trny</li></ul><h4><strong>Oblasti použití:</strong></h4><ul><li>Analytické přístroje</li><li>Laboratoře</li><li>Výzkumné a vývojové pracoviště</li><li>Všude tam, kde je nezbytná vysoká přesnost regulace a maximální čistota plynu</li></ul>

Produkty z kategorie Redukční ventily pro tlakové lahve - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV

Wiley vydává databázi Wiley Registry of Mass Spectral Data 2026 a rozšiřuje možnosti identifikace látek pomocí GC-MS

Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu