<div><p><strong>V&nbsp;roce 2025 získaly prestižní granty Junior STAR Grantové agentury ČR (GA ČR) dvě výjimečné mladé vědkyně –&nbsp;Filipa Oliveira&nbsp;a&nbsp;Stella Gonsales, obě původem ze&nbsp;zahraničí. Tato podpora umožňuje začínajícím vědeckým osobnostem založit vlastní nezávislé výzkumné skupiny a&nbsp;výrazně posunout svou vědeckou kariéru. Jejich projekty reprezentují špičkový výzkum v&nbsp;oblasti materiálového inženýrství a&nbsp;udržitelné chemie.</strong></p><p><strong>Stella Gonsales je navíc i&nbsp;laureátkou Fondu Dagmar Procházkové (společně s&nbsp;Annou Valunchene), který podporuje perspektivní vědecké projekty v&nbsp;oblasti udržitelné a&nbsp;pokročilé organické chemie.</strong></p><p><strong>Filipa i&nbsp;Stella zároveň aktivně hledají motivované studenty a&nbsp;mladé vědce do&nbsp;svých týmů. Nabízejí tak jedinečnou příležitost pracovat na&nbsp;špičkovém výzkumu v&nbsp;podporujícím prostředí.</strong></p></div><div><h3><strong>Filipa Oliveira: průkopnické tubulární MXeny pro ukládání energie v&nbsp;superkondenzátorech</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Filipa Oliveira" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1500" height="999"></p><h5><strong>Gratulujeme k&nbsp;získání grantu Junior STAR. Co pro vás tento úspěch znamená a&nbsp;jak ovlivní vaše další kroky?</strong></h5><p>Děkuji. Získat tak prestižní grant je obrovský úspěch. Dává mi to možnost založit si vlastní výzkumnou skupinu tady na&nbsp;VŠCHT Praha. Program Junior STAR podporuje talentované mladé vědce v&nbsp;budování týmů a&nbsp;získávání potřebných prostředků. Znamená to, že teď mám zázemí k&nbsp;tomu, abych se&nbsp;naplno věnovala výzkumu tubulárních MXenů a&nbsp;jejich aplikacím v&nbsp;superkondenzátorech.</p><h5><strong>Proč jsou tubulární MXeny tak inovativní pro ukládání energie?</strong></h5><p>MXeny jsou rodina 2D materiálů s vrstvenou, „harmonikovou“ strukturou a jsou známé svou skvělou elektrickou vodivostí. Naší inovací je jejich příprava v tubulární morfologii –&nbsp;spojujeme vysokou vodivost a&nbsp;redoxní aktivitu s&nbsp;vynikajícími iontově-transportními vlastnostmi tubulárních struktur. Díky otevřené, duté struktuře roste povrch, zrychluje se&nbsp;difuze iontů a&nbsp;přenos náboje. To by se&nbsp;mohlo promítnout do&nbsp;rychlejších a&nbsp;efektivnějších superkondenzátorů, které jsou klíčové pro udržitelné energetické technologie.</p><h5><strong>Jak vás vaše vědecké zájmy dovedly k&nbsp;tomuto oboru?</strong></h5><p>Globální výzvy v&nbsp;oblasti zelené energie mě přivedly k&nbsp;materiálům, které mohou zlepšit ukládání energie. MXeny mě zaujaly tím, že změny ve&nbsp;složení a&nbsp;struktuře výrazně ovlivňují jejich vlastnosti. Zajímalo mě, jak zastoupení různých kovových prvků v&nbsp;tubulární morfologii ovlivní chování MXenů a&nbsp;jak je lze optimalizovat pro praktické aplikace.</p><h5><strong>S&nbsp;jakými výzvami jste se&nbsp;setkala?</strong></h5><p>Jednou z hlavních výzev je stabilita – MXeny se rychle oxidují, což zhoršuje jejich výkon. Dalším problémem je pochopit, jak musí být podmínky syntézy samotných MXenů i jejich prekurzorů (MAX fází) upraveny tak, aby tubulární morfologie vůbec vznikla a zachovala se, protože mechanismus jejich vzniku se liší od konvenčních MXenů. Výzvou bylo také projekt v žádosti o grant srozumitelně&nbsp;a&nbsp;přesvědčivě popsat tak, aby recenzenti viděli, proč si tuto podporu zasloužím. Díky mentorství a&nbsp;spolupráci se&nbsp;mi ale tyto překážky podařilo překonat.</p><h5><strong>Co vás na&nbsp;práci na&nbsp;VŠCHT Praha motivuje nejvíc?</strong></h5><p>Velkou roli hraje podpora od kolegů a vynikající technická infrastruktura – je to skvělé místo pro práci. Inspirující je také to, že jsem dříve působila ve špičkové skupině profesora Sofera, která se věnuje 2D materiálům,&nbsp;a&nbsp;právě tato zkušenost mě významně formovala a&nbsp;k tomuto úspěchu přivedla.</p><h5><strong>Jak vidíte svůj profesní rozvoj do budoucna?</strong></h5><p>Grant mi pomůže vybudovat vlastní tým, pořídit vybavení a&nbsp;rozvíjet spolupráce. Dlouhodobě bych chtěla významně přispět k&nbsp;udržitelným energetickým řešením a&nbsp;k vědeckému pokroku jak v&nbsp;České republice, tak na&nbsp;mezinárodní úrovni.</p><h5><strong>Hledáte nové členy týmu. Jaké studenty nebo vědce potřebujete?</strong></h5><p>Momentálně vítáme nadšené studenty a studentky magisterského studia, doktorandy&nbsp;i postdoky, kteří mají vášeň pro materiálovou vědu a chtějí posouvat hranice poznání v oblasti MXenů a ukládání energie. Pokud vás baví zvídavostí poháněný výzkum&nbsp;a&nbsp;chcete být součástí rostoucího mezinárodního týmu, budeme rádi, když se&nbsp;k&nbsp;nám přidáte.</p><h3><strong>Stella Gonsales: katalýza jako klíč k&nbsp;recyklaci polymerů</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Stella Gonsales" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg 233w," sizes="100vw" width="1499" height="1000"></p><h5><strong>Gratulujeme k získání grantu Junior STAR i podpory z Fondu Dagmar Procházkové. Co pro vás znamená, že jste získala tyto dva granty, a jak to ovlivní vaši práci?</strong></h5><p>Děkuji. Oba granty jsou nesmírně důležité. Grant Junior STAR mi umožňuje rozšířit skupinu a&nbsp;zázemí pro výzkum katalytické recyklace polymerů, zatímco Fond Dagmar Procházkové podporuje doplňkové projekty, například syntézu nových biologicky rozložitelných polymerů. Dohromady nám to umožňuje řešit problém plastového odpadu z&nbsp;více vědeckých úhlů.</p><h5><strong>Můžete svůj výzkum vysvětlit srozumitelně i&nbsp;pro laiky?</strong></h5><p>Většina plastů má silné vazby uhlík–uhlík. My do&nbsp;polymerů vkládáme více snadněji štěpitelných dvojných vazeb, které lze rozbít katalytickými reakcemi nazývanými olefinová metateze. Díky tomu je recyklace na&nbsp;molekulární úrovni realističtější.</p><h5><strong>V&nbsp;čem je grant Junior STAR pro váš výzkum a&nbsp;kariérní rozvoj obzvlášť důležitý?</strong></h5><p>Grant Junior STAR je prestižní a velmi konkurenceschopná podpora pro špičkové vědce v rané fázi kariéry – do osmi let od získání Ph.D. Poskytuje až 25 milionů Kč na pět let, což příjemcům dovoluje vybudovat nezávislé výzkumné skupiny a věnovat se inovativním vědeckým tématům. Tento grant je klíčový pro vybudování pevného základu, pořízení nezbytného vybavení&nbsp;a&nbsp;nábor talentovaných členů týmu. Umožňuje realizovat ambiciózní projekty, které mohou významně přispět jak české vědě, tak k&nbsp;řešení globálních výzev.</p><h5><strong>Jaké spolupráce váš výzkum podporují?</strong></h5><p>Probíhá zde spolupráce mezi VŠCHT Praha a&nbsp;Ústavem organické chemie a&nbsp;biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten poskytuje především finanční a&nbsp;technickou podporu. Tato kooperace pomáhá s&nbsp;financováním, přístupem k&nbsp;pokročilému vybavení a&nbsp;provozním zázemím potřebným pro chod výzkumných projektů.</p><h5><strong>Jakou radu byste dala mladým vědcům, kteří chtějí uspět?</strong></h5><p>Doporučila bych nebát se&nbsp;přemýšlet „out of box“ a&nbsp;propojovat různorodé znalosti, které během kariéry získáte, abyste dokázali řešit komplexní problémy, které vás opravdu zajímají a&nbsp;dávají vám smysl.</p><h5><strong>Vaše laboratoř nese jméno Otty Wichterleho a&nbsp;byla slavnostně otevřena za&nbsp;účasti profesora Kamila Wichterleho. Jak vás osobně tento odkaz inspiruje?</strong></h5><p>Wichterleho inovační duch mě motivuje posouvat hranice tvořivosti a&nbsp;hledat nové cesty v&nbsp;udržitelné chemii.</p><h5><strong>Jaké jsou vaše představy o&nbsp;budoucnosti?</strong></h5><p>Chtěla bych vybudovat výzkumnou skupinu, která bude posouvat možnosti udržitelné recyklace polymerů a&nbsp;přispěje k&nbsp;ochraně životního prostředí i&nbsp;rozvoji cirkulární ekonomiky.</p><h5><strong>Nabíráte nové členy týmu. Jaké dovednosti by měli mít?</strong></h5><p>Hledáme talentované doktorandy a postdoky se zkušenostmi s katalýzou látek citlivých na vzduch. Pokud chcete přispět k průlomovému výzkumu v oblasti udržitelné chemie&nbsp;a&nbsp;přidat se&nbsp;k&nbsp;dynamickému týmu, je to skvělá příležitost.</p></div>

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

<p><strong>Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis </strong><i><strong>Nature Chemical Biology</strong></i><strong>.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.</p><p>Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs"><strong>Dr. Hany Cahové</strong></a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se Np<sub>n</sub>Ns vážou jiným typem párování, než je obvyklé.</p><p>Na práci se zásadně podílely <strong>Valentina Serianni z týmu Hany Cahové</strong>, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a<strong> Jana Škerlová</strong>, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.</p><p>Hana Cahová k tomu dodává: <i>„Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou ved<strong>l Dr. Tomáš Kouba</strong>, jeden z autorů článku. <i>„Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ </i>vysvětluje Tomáš Kouba.</p><p>ÚOCHB vloni otevřel nové<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs"><strong>centrum cryo-EM</strong></a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"></p><blockquote><h4><strong>Původní článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas"><strong>Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí Np</strong><i><strong><sub>n</sub></strong></i><strong>Ns zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</strong></a></h4><p>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;</p><p><strong>Nat. Chem. Biol.</strong> <strong>21</strong> (2026)</p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote><h4><strong>Abstrakt</strong></h4><p>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie <i>Thermus thermophilus</i>. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</p></div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

<p><strong>V týdnu od 9. února na Vás čekají v oblasti plynné/pevné fáze a především GC, GC/MS, Raman a FTIR následující webináře.</strong></p><blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.gcms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4></blockquote><blockquote><p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>5 000 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong>.</p></blockquote><h5><strong>1. </strong><span><strong>Thermo Fisher Scientific</strong></span><strong>: Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production</strong></h5><ul><li>Út, 10. 2. 2026 16:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5808">Registrace</a></li></ul><p>Webinář ukazuje, jak procesní Ramanova spektroskopie překonává tradiční in-line UV-Vis při monitorování downstream procesů, řízení produkce metabolitů a kontrole výroby monoklonálních protilátek.</p><h5><strong>2. </strong><span><strong>Wasson-ECE Instrumentation</strong></span><strong>: The Data Driven Plant; How AI Transforms Chemical Manufacturing</strong></h5><ul><li>Út, 10. 2. 2026 21:30 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5744">Registrace</a></li></ul><p>Přehled využití umělé inteligence pro optimalizaci chemické výroby – od řízení procesů přes prediktivní údržbu až po podporu datově řízeného rozhodování.</p><h5><strong>3. </strong><span><strong>New Food magazine</strong></span><strong>: The Science of Next-Gen Ingredients: Fermentation, Formulation and Function</strong></h5><ul><li>St, 11. 2. 2026 16:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5720">Registrace</a></li></ul><p>Webinář se zaměřuje na fermentační technologie nové generace a jejich roli při vývoji funkčních potravinářských ingrediencí se zlepšenou chutí, stabilitou a nutriční hodnotou.</p><h5><strong>4. </strong><span><strong>Altium International</strong></span><strong> (HPST): Příprava vzorků pro analýzu vitamínů rozpustných v tucích – tipy a aplikace</strong></h5><ul><li>Pá, 13. 2. 2026 10:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/5891">Registrace</a></li></ul><p>Prakticky zaměřený webinář věnovaný přípravě vzorků pro stanovení vitamínů rozpustných v tucích v komplexních lipidových matricích s důrazem na reprodukovatelnost a kvalitu dat.</p>

Webináře LabRulezGCMS týden 07/2026

Webináře

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Separation Science

Agilent Technologies

LECO

<p><strong>Injecting water into your GC may be convenient especially if you are working with compounds that have limited solubility in organic solvents or are working with water samples. But, there are many potential problems with water including injector and detector issues. Join us as we dive deep and explore water injections. We will discuss not only how to do them correctly, but also the many pointers to keep in mind when working with water.</strong></p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Mark Sinnott (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Mark Sinnott works for Agilent Technologies as a Technical Support Engineer in the Consumables and Supplies Division (CSD) at the capillary column manufacturing facility (the “J&amp;W Scientific” location). In his position at Agilent, Mark performs technical support and applications assistance to gas chromatographers worldwide. He has more than 22 years of experience in gas chromatography, including environmental analysis of compounds in air, soil and water matrices, including dissolved gas analysis for the electrical industry. Mark holds a Master’s Degree in Chemistry from California State University, Sacramento, and currently resides in Sacramento.</p>
</blockquote>


Pixabay/kalhh: Water Injections in GC: An Expanding Problem

Water Injections in GC: An Expanding Problem

<p><strong>Separation Science, in collaboration with Agilent, offers an upcoming webinar that discusses the effect temperatures above 360 °C have on the integrity of the column phase and outlines strategies for more efficient and successful high temperature applications.</strong></p>
<h3><strong>Register for this upcoming learning event ...</strong></h3>
<p>High temperature Gas Chromatography applications using fused silica columns can be problematic for applications that run above 360 °C. Even if a phase is stable enough to maintain extended periods of time above 360 °C, the polyimide coating on fused silica will eventually burn off, causing the column to become brittle.</p>
<p>We will examine what effect temperatures above<br/>360 °C will have on the integrity of the column phase and brittleness of the column over extended periods of time. We will discover strategies for more efficient and successful high temperature applications, such as utilizing metal columns, and how long they are able to operate at temperatures up to 450 °C and still maintain their integrity. We will also discuss how selection of the right consumables and maintaining a leak free system is especially important in high temperature GC applications, and how to pick the right ones to have a successful and robust GC analysis.</p>
<h5><strong>This presentation will cover:</strong></h5>
<ul>
<li>high temperature GC columns</li>
<li>maximum temperature limits</li>
<li>how to protect your column from oxygen</li>
<li>how to reach higher temperatures without sacrificing selectivity</li>
<li>when to switch to metal columns</li>
<li>which consumables are needed for high temperature applications.</li>
</ul>
<h5><strong>By attending this presentation you will learn:</strong></h5>
<ul>
<li>what the maximum operating temperature means   </li>
<li>what can happen to the phase and fused silica when it is exceeded</li>
<li>how to successfully perform high temperature applications</li>
<li>how to elute up to C114</li>
</ul>
<h3><strong>Why should you attend?</strong></h3>
<p>To gain better understanding of what high temperature gas chromatography means, when to use high temperature fused silica and when to switch to deactivated stainless steel GC columns, and how gas quality and thermal stability can affect your chromatography at high temperatures.</p>
<h3><strong>Who should attend?</strong></h3>
<p>Laboratory technicians, researchers, and scientists wishing to learn more about high temperature GC best practices, consumables, and increase column lifetime for high temperature applications.</p>
<p>To register for this upcoming webinar simply complete the form on the right. By clicking the &#39;Register to attend live webinar&#39; button, you submit your information to the webinar organizer, who as an independent content provider to analytical and laboratory scientists, will use it to communicate with you regarding this event and other similar platforms run in collaboration with other parties.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Vanessa Abercrombie (Gas Chromatography Applications Chemist, Agilent)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Vanessa Abercrombie is GC Applications Chemist at Agilent in Folsom, California, USA. Vanessa has a broad background in GC and GC/MS, including experience as an instrument chemist at Bode Technology in Virginia working under contract to the FBI’s Laboratory Division. Prior to that, Vanessa worked for ETS Labs in St. Helena, California as an Analytical Chemist where she researched and developed quantitative separations by GC/MS and UHPLC for beer, wine and spirits. She holds a Masters of Forensic Science from The George Washington University and a Bachelor of Arts in Chemistry from Sonoma State University.</p>
</blockquote>


Pixabay/OpenIcons: Turning up the Heat on Gas Chromatography: How to Successfully Perform High Temperature GC Applications without Breaking a Sweat

Turning up the Heat on Gas Chromatography: How to Successfully Perform High Temperature GC Applications without Breaking a Sweat

<p><strong>Flow modulation simplifies the way you perform GCxGC as it provides a number of advantages over thermal modulation, including easy setup and no use of cryogens. In this e-seminar, you’ll hear from John Seeley, a preeminent researcher in flow-based modulation techniques. He discusses the underlying principles of flow-based GCxGC theory, demonstrates its use with applications, and provides an in-depth analysis of when GCxGC flow modulation is an effective approach, and when it may not be the best option. This overview is meant to provide an educational backdrop for those who are interested in further understanding GCxGC and how it can play a role in their lab.</strong></p>
<h3><strong>LECO&#39;s New FLUX™ GCxGC Flow ModulatorPegasus_BT4D_FLUX_Operator</strong></h3>
<p>Our innovative FLUX GCxGC flow modulator was designed with one goal in mind—to make GCxGC more routine, accessible, and easy to use in your lab. The flow modulator&#39;s concept is based on the sound and easily understood principles first articulated by Seeley et al. on diverting flow, (visit the webinar above if you want to learn more). This extraordinarily simple design comprising of a cross shape and a sideways T, is not only easy to setup and get started, but its ease-of-use makes it the most cost-effective option for GCxGC analysis.</p>
<h3><strong>Advantages</strong></h3>
<p>This flow-based modulator is perfect for those who want to perform robust GCxGC analysis, but who don&#39;t need the sensitivity of standard quad jet thermal modulation. Ideal samples should be complex, but relatively concentrated. Appropriate applications include petroleum and fragrance analyses such as the classic weathered crude oil example pictured below, which shows a GCxGC plot generated on our Pegasus® BT platform using the FLUX flow modulator.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: John V. Seeley (Oakland University, Department of Chemistry)</strong></p>
</blockquote>


GCxGC with Flow Modulation: A Simple Approach to Resolving Complex Mixtures

<h3><strong>What Does it Cover?</strong></h3>
<p>Gas Chromatography is a technique widely used for analysis of matrices such as foods, water and biological samples. In order to get the optimum results from your analysis, it is important to ensure that method development and troubleshooting are addressed concisely.</p>
<p>This webinar will focus on tips and tricks for getting the best possible results from your GC instrument.</p>
<p><strong>What You Will Learn:</strong></p>
<ul>
<li>Method development in GC</li>
<li>Common problems encountered with GC analysis and suggested tips to resolve these problems</li>
<li>Optimize your running costs whilst maintaining efficiency and output.</li>
</ul>
<p><strong>Who Should Attend</strong></p>
<p>All GC users using or developing Capillary Gas Chromatography methods.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Ruth Jones (Product Manager, Thermo Fisher Scientific)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Ruth Jones is Product Manager for GC columns, consumables &amp; reagents at Thermo Fisher Scientific. She has been with the organisation for 9 years in various Product Management and Marketing roles. She holds a Master of Physics degree from the University of Leeds, UK and is a chartered member of both the Institute of Physics and the Institute of Marketing.</p>
</blockquote>


Thermo Fisher Scientific: Tips and Tricks – Getting the Best out of your GC System

Tips and Tricks – Getting the Best out of your GC System

<blockquote>
<p><strong>Presenter: Angie Smith-Henry, PhD (Applications Chemist for GC and MS Supplies, Agilent Technologies, Inc.)</strong></p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Single Quad, Tandem Quad and QTOF Mass Spectrometers: What is Used and When?

Single Quad, Tandem Quad and QTOF Mass Spectrometers: What is Used and When?

<blockquote>
<p><strong>Presenter: Alex Ucci (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</strong></p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Finding the Perfect Match:  Practical Advice on GC Column Selection

Finding the Perfect Match: Practical Advice on GC Column Selection 

<ul>
<li><a href="https://gcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/paper/Do-not-fear-the-ghost-unexpected-peaks-troubleshooting-prevention-agilent-webinar-october102019.pdf"><strong>PDF for download</strong></a></li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Mark Sinnott (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Alex Ucci (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</strong></p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Don't Fear the Ghost or Unexpected Peaks: Troubleshooting and Prevention

Don't Fear the Ghost or Unexpected Peaks: Troubleshooting and Prevention

What Isn’t a “Peak”?, Bad Gas Stinks, Where Can These Ghost Peaks Come From?, ?, Ghost Peaks from Your Syringe...

GCMS webináře se zaměřením na Akademie/Principy - strana 19