Den s vědcem: Chemička potravin Hajšlová si nekontroluje každé sousto a na trzích moc nenakupuje
Český rozhlas: Marián Vojtek: Profesorka Jana Hajšlová
Jejím hlavním profesním zaměřením je chemie potravin, které se věnuje celou svou kariéru. Jaký je běžný den profesorky na pražské Vysoké škole chemicko-technologické?
„Ráno, když se probudím, zavřu oči a začne se mi promítat, co všechno musím ten den udělat. A jediné, co si přeju, je, abych zase chvilinku mohla spát a nemusela na to myslet,“ říká chemička. Každý den totiž musí řešit smluvené schůzky, pracovní projekty, všemožné dotazy a v neposlední řadě také povinnosti pedagoga.
Někdy musí Jana Hajšlová odpovídat i na kuriózní dotazy. Jedním z nich byl třeba ten ohledně historie a složení žvýkaček.
Už v metru po cestě do práce Jana Hajšlová často otevírá notebook, aby se podívala na maily, které ještě nestihla přečíst. Denně jí totiž v e-mailové schránce přistane nespočet nových zpráv.
Kávu, kterou pije s kolegy chemiky, prý testování nepodrobuje. V tomto případě sází na korelaci kvality a ceny. I když ne vždycky se to nutně vyplatí, upozorňuje.
„Obecně výrobcům důvěřujeme. Tady je hodně dobrý dozor nad kvalitou potravin a není naše práce kontrolovat každé sousto,“ dodává s tím, že právě kontrole chemického složení potravin se u nás věnuje řada jejích bývalých studentů.
Pozor na vanilku
Do laboratoří VŠCHT se k přezkoumání často dostává nerutinní zboží. V současné době je to třeba vanilka. „To je komodita, která dnes velice stoupla v ceně a falšuje se,“ vysvětluje Hajšlová.
Nepoctiví zpracovatelé se například snaží prodat vanilku, z níž už je odčerpán přírodní vanilín – někdy ho nahradí umělým a někdy se ji snaží prodat „prázdnou“.
Farmářský trh nemusí splnit očekávání
Na otázku, zda má doma výhradně jen prověřené potraviny, odpovídá se smíchem: „Vůbec ne, můj manžel už je na to moje know-how úplně alergický. Snažím se mu třeba vysvětlovat, jak jsou párky nezdravé – on na to zase říká, že mu chutnají…“
Pokud jde o nakupování jídla, některých informací na obalech si profesorka chemie přeci jen všímá. „Nemám moc ráda věci s palmovým tukem a někdy se dívám na zemi původu – kupuji si hlavně české výrobky,“ říká.
Českým produktům věří také proto, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) podle ní odvádí skutečně dobrou a kompetentní práci.
V souvislosti s kvalitou potravin upozorňuje třeba na projekt Potraviny na pranýři, kde mají lidé možnost podívat se na data k různému zboží, která poskytla přímo SZPI.
Na trzích podle svých slov příliš často nenakupuje. „Není to vždycky úplně tak, jak lidé očekávají. Na farmářských trzích se někdy hraje s lidskou psychikou – co je farmářské, je lepší než to z hypermarketu. Ale ne vždy prodejci dodrží to, co deklarují,“ vysvětluje.