Vyčíslování rovnic, výpočty a názvosloví – „triáda teroru“, která děsí žáky při hodinách chemie. Jak učit chemii lépe, moderněji?

„Já už vůbec nechodím na vědecké databáze jako je Web of Science – denně mám přísun těch nejnovějších a nejlepších vědeckých článků přímo na Twitteru.“

„Vše se zlepšuje, česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád.“

Martina Tóthová z PedF UK zkoumala, jak si vedou středoškoláci při práci s periodickou soustavou prvků. Mimo jiné použila také metodu sledování pohybu očí, eye-tracking, vyšla v Journal of Chemical Education.

Ve čtvrtek 25. listopadu proběhl na Univerzitě Karlově celodenní seminář Ženy ve vědě věnovaný situaci a podmínkám žen v současném českém vědeckém a výzkumném prostředí.

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů.

„Zlepšil jsem si prezentační i komunikační dovednosti, ale pomohlo mi to i ve v‎ýzkumu. A hlavně je to radost a zábava,“ říká o účasti v soutěži loňský vítěz Matouš Veselský z Fakulty humanitních studií UK.

Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti.

Se třemi hlavními vědci centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM) jsme si povídali o současném výzkumu, mezinárodním přesahu i o budoucnosti.

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková.