PFAS: “Večné chemikálie” v pôde

Význam tématu

PFAS neboli per- a polyfluóroalkylové látky jsou charakterizovány extrémní perzistencí a širokým rozptylem v životním prostředí. Jejich akumulace v půdě představuje dlouhodobý zdroj kontaminace všech složek ekosystému a potenciální riziko pro lidské zdraví. Půda funguje nejen jako rezervoár těchto „věčných chemikálií“, ale i jako prostředník šíření do povrchových a podzemních vod, atmosféry a potravinového řetězce.

Cíle a přehled studie / článku

Hlavním cílem studie bylo monitorovat výskyt a koncentrace 20 legislativně sledovaných PFAS ve vzorcích půdy odebraných v roce 2023. Autoři analyzovali 209 vzorků z různých lokalit a určili frekvenci výskytu a profil jednotlivých sloučenin za účelem lepšího pochopení distribuce PFAS v půdním prostředí.

Použitá metodika a instrumentace

Metoda analýzy vycházela ze standardního postupů pro stanovení PFAS v půdě s kvantifikačními limity (LOQ) v rozmezí 0,5 až 2,5 µg/kg sušiny. Pro separaci a detekci jednotlivých sloučenin se využilo vysoce výkonné kapalinové chromatografie spojené s hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS).

Hlavní výsledky a diskuse

• 70 % vzorků bylo pod hranicí kvantifikace pro všechny sledované analyty.
• Nejčastěji detekované sloučeniny: PFOS a PFOA, uvažované jako ukazatele primární kontaminace.
• Častý výskyt dlouhořetězcových PFAS (PFDA, PFNA, PFNS) a specifických prekurzorů (6:2 FTS, FOSA) naznačuje jejich stabilitu a schopnost akumulace.
• Koncentrace PFAS v půdě často převyšovaly úrovně v podzemních vodách, zejména v silně kontaminovaných oblastech, někdy o řády vyšší.
• Proměnlivost profilů PFAS byla úzce svázána s charakterem lokality, zdroji kontaminace (hasičské pěny, průmyslové emise, skládky, čistírny odpadních vod, atmosférická depozice, spotřebitelské produkty).

Přínosy a praktické využití metody

Precizní stanovení PFAS v půdách umožňuje:

• Odhad rizika a prioritizaci lokalit k sanaci.
• Vyhodnocení účinnosti remediačních technologií.
• Sledování dlouhodobých trendů kolísání znečištění a zdrojového podílu jednotlivých látek.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Rozšíření monitoringu o kratší a středně dlouhé PFAS sloučeniny a jejich prekurzory.
• Integrace dat o půdní mikrobiální aktivitě a interakcích PFAS s biotou pro komplexní modelování osudu kontaminantů.
• Vývoj citlivějších metod s nižšími limity detekce a rozšířením spektra analyzovatelných sloučenin.
• Aplikace pokročilých remediačních technik (např. fotokatalýza, adsorpce na inovativních materiálech, biologická degradace).

Závěr

Studie potvrdila perzistentní přítomnost PFAS v půdách různých lokalit a zdůraznila roli půdy jako důležitého rezervoáru a zdroje sekundární kontaminace. Standardní analytické postupy na bázi LC-MS/MS prokázaly vysokou spolehlivost a citlivost potřebnou pro environmentální monitoring. Výsledky podporují potřebu cílených sanačních opatření a pravidelného sledování těchto látek.

Reference

1. Y. Wang, U. Munir, Q. Huang. Occurrence of per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS) in soil: Sources, fate, and remediation. Science of The Total Environment, 2023. doi:10.1016/j.scitotenv.2023.100004
2. M. L. Brusseau, R. H. Anderson, B. Guo. PFAS Concentrations in Soils: Background Levels versus Contaminated Sites. Science of The Total Environment, 2020. doi:10.1016/j.scitotenv.2020.140017
3. DIRECTIVE (EU) 2020/2184 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the quality of water intended for human consumption.