Finanční prostředky na jeho pořízení poskytl Magistrát hl. m. Prahy v celkové výši 6 mil. korun. Přístroj je součástí chemického detekčního a technického automobilu, čímž bude zajištěna jeho mobilita, možnost pracovat ve vozidle a provádět měření ovzduší a vzorků přímo v místě mimořádné události.
Jeho pořízením se výrazně zvýšila efektivita zásahu s výskytem nebezpečných látek, s čímž úzce souvisí i úroveň bezpečnosti, a to jak zasahujících hasičů, tak zejména civilního obyvatelstva hlavního města Prahy.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HZS_Mobilni_GCMS_e5847bc4a6/HZS-Mobilni-GCMS.jpg" alt="HZS ČR: Mobilní plynový chromatograf s hmotnostní spektrometrií"/>
<h5>Přístroj v sobě zahrnuje:</h5>
<ul>
<li>zdroj energie (baterie),
</li>
<li>zdroj nosného plynu (tlakovou nádobu),
</li>
<li>odběrovou flexibilní vyhřívanou sondu s přepínáním režimů k zavádění plynných vzorků volitelně, jak přímo do hmotnostního spektrometru technikou Membrane Introduction Mass Spectrometry (<a href="https://gcms.cz/library?search=MIMS&amp;mainauthorItems=19">MIMS</a>) pro přímou analýzu ovzduší, tak na on-line integrovaný koncentrační systém termické sorpce/desorpce,
</li>
<li>standardní split/splitles injekční port pro zavádění kapalných a plynných vzorků na separační chromatografickou kolonu injekčními stříkačkami, případně Solid Phase Micro Extraction (<a href="https://gcms.cz/library?search=SPME&amp;mainauthorItems=19">SPME</a>) technikou,
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HZS_Mobilni_GCMS_SPME_nastrik_b933f3d245/HZS-Mobilni-GCMS-SPME-nastrik.jpg" alt="HZS ČR: Mobilní GCMS - SPME nástřik"/>
<ul>
<li>příslušenství pro přímé zavádění pevných vzorků (PSI Probe) a koncentračních tělísek <a href="https://gcms.cz/library?search=twister&amp;mainauthorItems=2">Gerstel Twister™</a> s přímým připojením (on-line) zařízení na stávající standardní vstup split/splitless,</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HZS_Mobilni_GCMS_PSI_Probe_5c544bd5e5/HZS-Mobilni-GCMS-PSI-Probe.jpg" alt="HZS ČR: Mobilní GCMS - PSI Probe"/>
<ul>
<li>kapilární separační kolonu, 
</li>
<li>lineární kvadrupolový hmotnostní detektor, 
</li>
<li>SW a HW pro komplexní programování parametrů GC/MS analýz a zpracování naměřených dat, včetně vyhledávání v MS knihovnách.
</li>
</ul>
Zaškolení na obsluhu tohoto vysoce sofistikovaného zařízení proběhlo na akademické půdě VŠCHT ve dnech 21. – 24. ledna 2019 Ing. Markem z firmy RMI, s.r.o. 
Dalším stupněm spolupráce s VŠCHT, Ústavem chemie ochrany prostředí bude zpracování metodik pro různé typy vzorků, techniky jejich odběru a parametry nastavení plynového chromatografu pro jejich následnou analýzu.

Chemici pražských hasičů mají nový plynový chromatograf s hmotnostní spektrometrií

Minulému roku dominovala především témata spojená s koronavirem, jeho léčbou, či efektivitou ochranných opatření. Do žebříčku se dostala ale také kontroverzní esej Tomáše Hudlického.
Známá a sledovaná statistika společnosti Altmetric TOP 100, kterou firma zveřejňuje od roku 2013, představuje seznam stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků, které upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Statistika je založena hlavně na četnosti zmínek daných vědeckých textů na různých platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě, jako je Twitter nebo Reddit.
Statistika Altmetric TOP 100 nevyjadřuje kvalitu ani faktický dopad samotných výzkumných výsledků, ale funguje jako alternativa tradičního bibliometrického hodnocení založeného na citovanosti nebo impaktu vědeckých žurnálů.
„Tyto statistiky měří popularitu výsledků mezi veřejností. Čím je také článek populárnější, tím větší je pravděpodobnost, že se dostane i k odborníkům v daném oboru,“ vysvětlil v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz smysl těchto alternativních statistik <a href="https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/eduard-petiska-tomas-gavlas-scientometricka-skore-nejsou-jen-cisla-mohou-prakticky-pomoci">Eduard Petiška</a>, jeden ze zakladatelů vědecké komunikační agentury Sciencecom Agency. Podle něj jsou právě čtenost a podobné alternativní statistiky stále významnějším indikátorem hodnocení vědecké práce. „Dnes už ono okřídlené ‚publish or perish&#39; není tak zásadní. Dnes je to spíše ‚be cited or perish&#39; . Jinými slovy, nejde jen o to vydat publikaci, ale o to, jaký impakt získá.“
<h3>Covid, Venuše i chytré toalety</h3>
Žebříčku, podobně jako <a href="https://gcms.cz/article/285">předešlé roky</a>, dominují články z oboru medicíny a lidského zdraví. Tato tendence je v letošním žebříčku vzhledem k šíření koronavirové pandemie ještě silnější. Na prvním místě se umístil článek „The proximal origin of SARS-CoV-2“ z Nature Medicine, podle nějž genetický kód koronaviru SARS-CoV-2 vznikl přirozenou cestou a nebyl vytvořen uměle v laboratoři.
K pandemii se vztahuje také druhý nejdiskutovanější článek „Effectiveness of Adding a Mask Recommendation to Other Public Health Measures to Prevent SARS-CoV-2 Infection in Danish Mask Wearers“. Ten prezentuje výsledky dánského pokusu, jehož cílem bylo zjistit, jak efektivně brání distancování a odstupy přenosu viru. Výsledky naznačily, že pomáhají méně, než se myslelo.
Třetí příčku mezi nejdiskutovanějšími vědeckými články za rok 2020 získal editorský článek z New England Journal of Medicine, v němž editoři kritizovali administrativu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa za neschopnost řešit nastalou krizi. Podle autorů článku se američtí politici ukázali jako „nebezpečně nekompetentní“ a vyzvali americké občany, aby je znovu nevolili.
Čtvrtý článek se taktéž soustředil na koronavirus. „Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1“ měřil, jak dlouho tento virus přežije mimo lidské tělo. Podle závěru článku je virus zjistitelný na povrchu plastů a nerezové oceli až tři dny, 24 hodin na lepenkovém povrchu. Virus přežije také čtyři hodiny na měděném povrchu a tři hodiny vydrží ve formě aerosolu. Pátým nejdiskutovanějším článkem byl dnes již stažený text, podle kterého chlorochin a hydroxychlorochin nemají při léčbě koronaviru významné účinky.
Prvním nemedicínským článkem v žebříčku byl na šestém místě umístěný text z Nature Astronomy. Široce diskutovaný text „Phosphine gas in the cloud decks of Venus“ na základě nálezu fosfanu v atmosféře Venuše spekuluje, že by se na planetě mohly nacházet stopy mikrobiálního života.
Široký zájem veřejnosti pak podle statistiky vyvolala také otázka chytrých toalet. Článek „A mountable toilet system for personalized health monitoring via the analysis of excreta“, který se letos umístil na sedmém místě, přichází s návrhem hardwarového a softwarového řešení, které chytré toaletě umožní analyzovat produkty lidského vyměšování a pomáhat při léčbě střevních, močových nebo ledvinových onemocnění.
Osmý nejdiskutovanější vědecký text je otevřený dopis 239 vědců z 32 zemí, ve kterém kritizují Světovou zdravotnickou organizaci za to, že zlehčovala rizika přenosu COVID-19 vzduchem. Vědci v otevřeném dopise volali po přísnějších opatřeních, které by měly tyto riziko zmenšit. Vášnivou diskuzi na Twitteru vyvolal také devátý článek z žebříčku, který se zabýval dopady mentorských vztahů na akademickou kariéru. Dnes je článek již stažený.
První desítku pak uzavírá článek „Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro“, který potvrzuje účinnost léčiva chlorochinu a Remdesiviru u pacientů trpícím COVID-19.
<h3>Spánek, maskulinita i česká stopa</h3>
I další ostře diskutované články se letos zabývaly koronavirem nebo jeho dopady – ať už se jednalo o různé typy léčby u pacientů trpících koronavirem, analýzu efektivity ochranných opatření, jako bylo například zavírání škol, nebo testování rizika přenosu koronaviru mezi jednotlivými živočišnými druhy. Další diskutované články se zabývaly mírou znečištění oxidu uhličitého během globální pandemie nebo účinností různých ekonomických opatření.
Přestože koronavirus očividně v minulém roce dominoval zájmu společnosti, mezi stovku nejdiskutovanějších textů se dostala i řada dalších témat. Patří mezi ně také článek, který na novém archeologickém objevu ukazuje, že ženy v lovecko-sběračských společnostech působily i v roli lovkyň. Třináctý nejdiskutovanější článek se zase zabýval vztahem mezi spánkovou deprivací a genderovými stereotypy o mužích. Z provedených experimentů vyplývá, že muži, kteří spí méně, jsou považování za maskulinnější. To má podle autorů článků významné dopady na očekávání výkonu v povoláních, ve kterých primárně dominují právě muži.
Na 49. příčce se umístil také ostře diskutovaný text Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Esej diskutovala otázku diverzity v akademickém prostředí a její následky. Článek vyvolal diskuzi i v českém prostředí – na Vědavýzkum.cz si k tématu můžete přečíst například příspěvky Marcely Linkové (<a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/marcela-linkova-mame-vest-vedecke-diskuze-o-prekonanych-teoriich">1</a>, <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/marcela-linkova-tri-argumentacni-fauly-v-kauze-hudlicky">2</a>), <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/lenka-zakova-jedine-co-ma-rozhodovat-je-nase-kompetence">Lenky Žákové</a>, <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/ondrej-vrtiska-pozor-nazor">Ondřeje Vrtišky</a>, <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/peter-strop-mame-diskutovat-nad-takovym-materialem">Petera Stropa</a> a <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/helena-storchova-bez-ambic-neni-spickova-veda">Heleny Štorchové</a>.
Celý žebříček včetně originálního datasetu naleznete <a href="https://www.altmetric.com/top100/2020/">zde</a>.

Nejdiskutovanější vědecké články za rok 2020

Jako laici nijak. Právě proto se už od devadesátých let vyvíjí a používá metoda, která umí posoudit životní cyklus výrobků – Life Cycle Assessment. Ukazuje, jaké dopady má daný výrobek, ale třeba i lidská činnost na životní prostředí.
Jedním z předních českých pracovišť, kde se Life Cycle Assessmentem zabývají, je Fakulta technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha), kterou vede děkan Vladimír Kočí. On a jeho tým se LCA posledních dvanáct let snaží zapojit do byznysu firem i do běžného života lidí. 
LCA hodnotí dopady na životní prostředí takzvaně od kolébky do hrobu: od získávání surovin přes výrobu jednotlivých součástek, používání výrobku až po jeho recyklaci nebo odpad, který vznikne po vyhození. 
„Výhodou LCA je, že neřeší jen jeden konkrétní dopad, například jen uhlíkovou stopu, ale jde napříč různými environmentálními problémy. Řeší úbytek surovin, klimatickou změnu, toxicitu, eutrofizaci (proces, kdy se do vody, ne vždy žádoucně, dostávají živiny, zejména dusík a fosfor, pozn. red.), acidifikaci (okyselování vody nebo půdy, pozn. red.), úbytek vody ve vodních tocích a tak dále. To posouzení je velmi komplexní,“ říká Kočí.
<blockquote>
<h5><a href="https://gcms.cz/article/696">doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA (47 let)</a></h5>
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>studoval v Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha. V roce 2008 byl na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha habilitován docentem.</li>
</ul>
</blockquote>
<ul>
<li>od roku 2014 je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.</li>
<li>věnuje se rozvoji ekologicky ohleduplného průmyslu, energetiky a hospodaření.</li>
<li>je odborníkem na metodu posuzování životního cyklu materiálů, služeb a výrobků (LCA), kterou v České republice rozvíjí a uplatňuje v řadě projektů vedoucích ke snížení ekologických škod.</li>
<li>kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou.</li>
<li>jeho koníčky jsou historie, divadlo, outdoorové aktivity, renesanční a barokní tanec.</li>
</ul>
Komplexnost je důležitá pro to, že když se někde něco zlepšuje, třeba se odstraní toxické látky z půdy, někde jinde se něco zhorší. „Třeba na to spotřebujete příliš mnoho elektřiny či paliv. LCA nám dává širší pohled, kdy dokážeme posoudit celkový dopad akcí člověka, ne jen jednu část,“ vysvětluje Kočí. 
<h5>Jak výstupy LCA vypadají v praxi? Mám například brambory a vy mi dokážete říct, že na kilo těchto konkrétních brambor bylo potřeba sto litrů vody, dvacet litrů paliva a půl kila emisí CO2?</h5>
Ano, přesně tak. Zrovna u brambor ta čísla neznám, ale skutečně výstupy mají tuhle formu. V některých odvětvích už začíná být běžnou praxí výrobců, že podle těchto hodnot vybírají své dodavatele. Zažil jsem to třeba u některých firem ve stavebním průmyslu nebo v pivovarnictví. 
<h5>I v Česku?</h5>
I v Česku, ale ne všude. Musí to být firma, která tyto věci chápe, LCA je totiž na dobrovolné bázi. Ale například některé významné pivovary v Česku, velké stavební firmy a automobilky už dopady na životní prostředí u svých výrobků a služeb hodně řeší. Často se sice omezují jen na uhlíkovou stopu, což je jen část dopadů, ale i to se počítá. Při nákupu zohledňují, jakou uhlíkovou stopu mají výrobky, které nakupují u svých subdodavatelů. Pomocí metody LCA můžete určit, jakou uhlíkovou stopu a další environmentální hodnoty má daná cihla, pivní sklenice nebo plechovka a jestli jsou ty hodnoty lepší od jednoho, nebo druhého dodavatele. Výrobce, který chce snižovat environmentální dopady svých výrobků, může vybírat své dodavatele právě i na základě posouzení LCA metodou. A nemusí jít jen o dodavatele materiálu jako třeba u zmíněných plechovek nebo cihel, ale i o dodavatele energií. 
<h5>A proč by firmy vlastně mělo zajímat, jakou mají ekologickou stopu?</h5>
Například v západních zemích řada energetických firem snižuje svou uhlíkovou stopu a snaží se celkově být víc ekologická, protože jejich odběratelé energie, třeba výrobní podniky, chtějí mít environmentálně šetrnější elektřinu nebo teplo. Zjistili totiž, že značnou část jejich environmentálních dopadů má na svědomí třeba elektřina, kterou nakupují. Logicky ji pak chtějí nakupovat od někoho, kdo ji vyrábí šetrněji. A všímám si, že k tomuto zjištění už dochází i řada českých firem. U nás to teprve začíná, ale na západě Evropy, například ve Francii, kde pracujeme pro několik organizací, pokud firma zjistí, že elektřina dělá třeba dvacet procent jejich environmentálních dopadů, začíná ji zajímat, od koho tu elektřinu bere. Už ji nechce odebírat od někoho, kdo používá jen špinavé a neobnovitelné zdroje. Dnes už fungují standardy firemního reportingu, kde se tyhle údaje o dopadech na životní prostředí povinně uvádí. Takže si to každý může lehce dohledat a je to důležitý ukazatel pro reputaci firmy.
Environmentální hodnocení se tak už stávají nástrojem konkurenceschopnosti, což je velmi důležité. Pomáhají předhonit konkurenci, což dříve nebylo. Dříve se životní prostředí v byznysu vnímalo jako takové nutné zlo, říkalo se: Něco tam napíšeme, jen ať to nějak je. Ale dnes už firmy zjišťují, že je to něco, co jim může dát konkurenční výhodu. Jednoduše když víte, že veřejnost a byznys začíná mít zájem o ekologicky šetrnější výrobky a energie, víte také, že se vám vyplatí vyrábět šetrněji, protože své výrobky prodáte za lepší cenu než neekologická konkurence. Sám se s tím začínám mezi firmami setkávat. Naštěstí už to není jen o výkonu a výrobě, ale začínáme si uvědomovat i sociální ekologii, tedy prostředí, které je kolem nás. Do vedení firem se dostává generace manažerů, kteří už s ekologickým povědomím vyrostli a není jim to jedno. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_doc_Ing_Vladimir_Koci_Ph_D_MBA_ed66cdf0f9/Universitas-doc.-Ing.-Vladimir-Koci-Ph.D.-MBA.jpg" alt="Universitas/Daniel Hamerník: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA"/>
<h5>Kdo vlastně LCA počítá a odkud čerpá data?</h5>
Počítá to přímo firma, která má zájem si LCA svých výrobků či služeb zjistit. Může koupit základní databáze dat, které jsou celosvětové. Pro organizaci těch dat se pak používá software, který se dá rovněž koupit, nebo je k dispozici i ve freewarové verzi. Co je ale asi nejvíc potřeba, je mít kontakt na jednotlivé firmy a výrobce z řad subdodavatelů a začít si sbírat svá vlastní data. Protože když to budete počítat jen z nějakých obecných hodnot, tak se asi daleko nedostanete. My na VŠCHT už na LCA výpočtech pracujeme patnáct let, máme data a představu například o tom, co to znamená vyrábět v republice pitnou vodu nebo třeba odstraňovat odpady ve spalovnách. Prostě potřebujete mít data, která jsou validovaná. 
<h5>Tak jsem, dejme tomu, firma vyrábějící nápoje a zajímá mne LCA mých produktů. Takže vyčlením zaměstnance, který bude obvolávat mého dodavatele lahví, obvolá energetiky, dodavatele surovin, dopravce a tak dále a bude se jich ptát, čeho a kolik spotřebují. Pak si stáhnu příslušný software, data do něj nasypu a získám LCA svého nápoje?</h5>
Ano, tak to funguje. 
<h5>Ale jak moc je to přesné? Klidně můžu ta data upravit ve svůj prospěch. Kontroluje to někdo?</h5>
Za prvé z naší zkušenosti vyplývá, že výsledky LCA jsou velmi dobře srovnatelné napříč různými zpracovateli a experty. Já jsem teď třeba dělal studii pro výrobce plastů ve Francii a ten měl svou starší studii LCA. Aniž bych měl jejich vstupní data, naše výsledky se od těch jejich lišily minimálně. Dělali jsme to na jiné databázi a výsledky byly stejně velmi dobře srovnatelné. Takže když se to dělá poctivě, shoda je dobrá. Já jako chemik jsem si to srovnával a high-tech přístroje, které se používají na analýzu materiálu, mají výsledky, které jsou velmi přesné. Variabilita výsledků pro jeden materiál je běžně zhruba 15 procent, což je i odchylka, která se předpokládá v analýzách LCA.
Prostě: příroda je variabilní a nikdy nejsou vzorky přírodních materiálů zcela stejné na deset desetinných čárek. Ve srovnání s jinými analytickými metodami je LCA na podobné úrovni přesnosti a spolehlivosti. Za druhé, pokud chce někdo něco ošidit, tak samozřejmě může, i takové případy známe. Ale naštěstí LCA má postupy validace, tedy ověření dat. Takže když vy jako firma děláte environmentální prohlášení o produktu a je to dokument, který bude veřejný, přichází vždy třetí strana, která to musí zkontrolovat. Dělá se to podle ISO normy a má to přesně stanovené postupy validace. LCA obvykle pro firmu sestavuje externí expert a výsledek kontroluje další nezávislý expert na LCA, který se k tomu vyjádří, řekne, co je dobře a co špatně, a výstupy kontroluje. Je to standardní postup jako u jiných analýz. Samozřejmě když si to děláte jako firma sama pro sebe a chcete se třeba rozhodnout, jestli máte jogurty balit do plastu, nebo do skla, nemáte důvod podvádět.
...
<blockquote>
Video rozhovor Michaela Londesborough: <a href="https://gcms.cz/article/386">Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím</a>
</blockquote>
<blockquote>
Video rozhovor v Českém rozhlasu: <a href="https://gcms.cz/article/341">Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT</a>
</blockquote>

Jak co nejméně škodit přírodě? Počítá se s mnoha faktory a metodu už máme

Podívejte se na nejnovější trendy v oblasti plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie spojené s analýzou vzorků z oblasti chemie a průmyslu a využitím technik plynové chromatografie (GC) nebo spojení plynových chromatografů s hmotnostními spektrometry (GC/MSD).
Kromě nových aplikací v oblasti běžných analýz různých druhů ropných produktů nebo aplikací zaměřených na možnosti chromatografických kolon, můžete v přehledu najít také aplikace zaměřené na dnes velice významné analýzy <a href="https://gcms.cz/article/1018">alkoholů a dezinfekčních prostředků na ruce</a> a také rychlé analýzy pomocí <a href="https://gcms.cz/article/894">kompaktních plynových chromatografů</a> o kterých si více můžete vyslechnout také v přednášce <a href="https://gcms.cz/article/1009">„Nový mobilní plynový chromatograf – Agilent 990“</a>
Díky možnostem naší unikátní databáze s pokročilým vyhledáváním jste schopni ve vteřině vyhledávat a filtrovat dle přesné konfigurace systému, výrobce nebo zaměření. 
<a href="https://gcms.cz/library?date=2020-2021&amp;categoryItems=4">Všechny dokumenty najdete a můžete přimo otevřit nebo stáhnout v knihovně LabRulez.</a>
<h3>GC/MSD (4)</h3>
<ul>
<li>A High Performance and Cost‑Effective GC/MS Solution for Measuring Aromatics in Gasoline Using ASTM Method D5769 | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Analysis of Reaction Products (Formic Acid, Formaldehyde) in Artificial Photosynthesis by GCMS™ | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Fast GC/MS Analysis for Benzene and Total Aromatic Content of Motor Gasoline | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Rapid Screening Workflow for Phthalates in Plastics by GC/MSD in Under Six Minutes | 2020 | Agilent Technologies
</li>
</ul>
<h3>GC (27)</h3>
<ul>
<li>Evaluation of long-term stability of analysis of fuel dilution for engine oils using a backflush GC system | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Determination of Hydrocarbon and Oxygenate Composition in Liquefied Petroleum Using the Agilent GC Gasifier and Agilent 8890 GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Packed Column Analysis of Organic Solvent Mixture Using Nexis™ GC-2030 (FID) | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>BID Ultra-Fast Natural Gas Analyzer Nexis GC-2030 BIDUFNGA | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Agilent GC Gasifier Coupled with Agilent 8890 and 8860 Gas Chromatographs for Pressurized Liquid Sample Analysis | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Determination of Hydrocarbon and Oxygenate Composition in Liquefied Petroleum Using the Agilent GC Gasifier and Agilent 8890 GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Packed Column Analysis of Gases Using Nexis™ GC-2030 (TCD) | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Analysis of Gas-Phase Formaldehyde by GC-FID Method Utilizing DNPH Derivatization | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>BID Ultra-Fast Refinery Gas Analyzer Nexis GC-2030 BIDUFRGA | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Extend RGA System with BID Analysis Nexis GC-2030 BIDERGA-S | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>CO2 Reduction Gas Products Analysis Using the Agilent 990 Micro GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Argon and Oxygen Analysis Using the Agilent 990 Micro GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Analysis of Methanol in Ethanol-based Sanitizer | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Examination of Analysis of the Total Sulfur Content Using Nexis™ SCD-2030 | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Hand Sanitizer Analysis: Application Notebook | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Analysis of Dibenzyl Disulfide and Total Sulfur in Insulating Oil Using SCD | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Comparison of Sensitivity for Sulfur Compound Species by Nexis™ SCD-2030: Equimolar Sensitivity Measurement | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Quantitation of Hydrogen and Methane Dissolved in Hexanes, Toluene and Water | 2020 | Shimadzu
</li>
<li>Analysis of Natural Gas and Natural Gas Liquids | 2020 | SCION Instruments
</li>
<li>Hydrogen Impurity Analysis Using the Agilent 990 Micro GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>The Analysis of Swelling Gas in Lithium-Ion Batteries with an Agilent 990 Micro GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Determination of Hydrocarbon Composition in Liquefied Petroleum Gas Using the Agilent GC Gasifier and the Agilent 990 Micro GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>CO2 Reduction Gas Products Analysis Using the Agilent 990 Micro GC | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Fast Analysis of Alcohol Based Sanitizers by GC FID using Zebron ™ ZB WAX PLUS ™ GC Columns | 2020 | Phenomenex
</li>
<li>Analysis of Boiling Point Distributions in Petroleum Fractions using Simulated Distillation (ASTM D2887A) | 2020 | SCION Instruments
</li>
<li>Methanol in Crude Oil Analysis According to ASTM D7059-04 | 2020 | SCION Instruments
</li>
<li>Fast analysis of Boiling Point Distributions in Petroleum Fractions using Simulated Distillation (ASTM D2887 B) | 2020 | SCION Instruments
</li>
</ul>
<h3>Brožury a speficikace</h3>
<ul>
<li>AC BioDiesel All in One Analyzer | 2020 | PAC
</li>
<li>CNS SIMDIS ANALYZER for CRUDE OIL | 2020 | PAC
</li>
<li>FAME in AVTUR Analyzer - Accurate Analysis of FAME traces in Jet Fuel using Gas Chromatography | 2020 | PAC
</li>
<li>OxyTracer™ - Determination of individual oxygenates from 0.1 ppm to 2000 ppm in light hydrocarbon streams according to ASTM D7754 and ASTM D7423 | 2020 | PAC
</li>
<li>Agilent GC Columns and Supplies for the Analysis of Alcohol-Based Hand Sanitizers | 2020 | Agilent Technologies
</li>
<li>Chemical Industry LC &amp; GC Separation Solutions Guide | 2020 | Phenomenex
</li>
<li>LECO Solutions for Energy &amp; Fuels Analysis | 2020 | LECO
</li>
<li>Shimadzu Solutions for Lubricant Monitoring | 2020 | Shimadzu
</li>
</ul>
<h3>Vědecké články a prezentace (3)</h3>
<ul>
<li>ROZLÍŠENIE IZOMÉRNYCH ZLÚČENÍN POMOCOU VÁKUOVÉHO UV DETEKTORA | 2020 | Chemické listy
</li>
<li>VITATOX 2020: Derivatizace alkoholů s využitím heteroboranových klastrových bloků | 2020 | Ostatní
</li>
<li>MOJE SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST: MONOLITY | 2020 | Chemické listy
</li>
</ul>

Průmysl a chemie - přehled aplikačního použití GC a GC/MS systémů 2020

Kromě odlivu finančních prostředků z jiných vědeckých témat s sebou nese také odliv talentů nebo šíření nekvalitní publikační praxe. Jaká je cena za &quot;covidizaci&quot; vědy?
Uplynulý rok přinesl bezprecedentní ukázku globální spolupráce vědecké komunity – výzkumníci z celého světa napnuli síly, aby co nejrychleji nabídli odpovědi na palčivé otázky, které přinesla náhlá pandemie viru COVID-19. Potřeba zkoumat koronavirus zachvátila badatele z přírodních i společenských věd, vysoké školy, nadace, poskytovatele veřejných prostředků na výzkum, novináře i odborné vědecké časopisy. Jaká je ale odvrácená strana covidizace globální vědy?
V mnoha aspektech je naléhavost výzkumu koronaviru pochopitelná – bez výzkumu není možné najít účinnou léčbu viru, funkční ochranné prostředky či vakcínu. Tyto nástroje jsou nejen nutné k ochraně lidského zdraví, ale bez nich se jednotlivé země ani nemohou vrátit k běžnému společenskému a ekonomickému fungování. Standardní tempo vědeckého výzkumu se za těchto okolností zdá být jenom těžko obhajitelné. Tyto zrychlené podmínky však s sebou přináší také řadu negativních následků.
<h3>Kdo neřeší COVID-19, potýká se s nedostatkem zájmu</h3>
Do výzkumu COVID-19 aktuálně proudí miliony. Mimořádné prostředky umožnily urychlit výzkum nemoci. Samotná Evropská komise přislíbila jenom do dubna 2020 téměř 137,8 milionu eur na výzkum pandemie. To je víc, než komise utratila na výzkum HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie za celý rok 2018. Některé organizace, které financují výzkum, přelily finanční prostředky ze svých standardních grantových schémat do speciálních programů na řešení COVID-19. Nemoc dominuje zájmu médií a ostatní vědecká témata jsou odsouvána do pozadí. Odborné časopisy jsou zaplaveny množstvím příspěvků o onemecnění COVID-19. Globální problémy, jako je například změna klimatu, produkce potravin, výzkum rakoviny či znečištění ovzduší, které si žádají vědecké odpovědi, ovšem s pandemií nezmizely.
Lis Evered, vědkyně z Weill Cornell Graduate School of Medical Sciences, která studuje pooperační kognitivní poruchy u seniorů, říká, že její výzkumné téma se během posledního roku ocitlo na okraji zájmu vědeckých žurnálů i širší vědecké komunity: „Zdálo se mi, že jsem jako vědkyně kompletně selhala, protože jsem nevedla žádný výzkum zaměřený na léčbu onemocnění COVID-19. Měla jsem pocit, jako by na mé práci už vůbec nezáleželo.“ S nedostatkem zájmu o jiná výzkumná témata než koronavirus se potýká i řada jiných vědců.
<h3>Odliv prostředků a talentů z jiných výzkumných témat</h3>
Masivní covidizace vědy podle biologa Colina Carlsona z americké Georgetown University ale brání efektivnímu řešení samotné pandemie. Podle jeho slov se nyní organizace, které se zabývají ochranou životního prostředí, snaží řešit obecné problémy, jako je odlesňování nebo nelegální obchod s divokými zvířaty ve spojitosti s COVID-19, aby měly větší šanci získat finanční prostředky. „Každý se snaží prodat svou práci jako něco, co souvisí s COVID-19. To ale nakonec ředí skutečné výzkumné výsledky. Nezdá se mi, že by to byl model, který dobře funguje,“ říká Carlson.
Podle Madhukara Paie z kanadské McGill University, který minulý rok jako první přišel s termínem „covidizace vědy“, je odliv prostředků z jiných výzkumných témat jenom jeden z negativních následků. Další problém je také odliv talentů.
„V mém oboru, výzkumu tuberkulózy, dnes řada vědců v kontextu pandemie opouští svá primární výzkumná témata, aby se dále věnovali výzkumu koronavirů. To je velká ztráta i proto, že tuberkulóza patří mezi nejrozšířenější a nejnebezpečnější infekční nemoci. Kvůli pandemii COVID-19 se její šíření navíc zrychlilo. Vědců, kteří se zabývali tuberkulózou, bylo i před pandemií málo. Nyní se obávám, že náš obor utrpí ještě větší ztrátu, protože talentovaní výzkumníci nyní řeší COVID-19,“ komentuje situace ve svém obor Pai. Na podobné problémy upozorňuje i Matthias Egger, prezident Národní výzkumné rady, která spadá pod Swiss National Science Foundation.
Dalším problémem, na který Madkuhar Pai upozorňuje, jsou neexpertní rady vědeckých kapacit. Řada i vysoce kvalifikovaných vědců začala během pandemie nabízet rady či odborná stanoviska, přestože jejich kvalifikace často nespadá do oborů, jako jsou epidemiologie, výzkum infekčních chorob či imunologie. Tito vědci pod vlivem pandemie začínají i publikovat v oborech, v nichž nezískali vzdělání. Důsledkem toho je podle Paie riziko nekvalitního výzkumu nebo šíření nepřesných informací mezi veřejností.
Nadbytek výzkumu koronaviru tak vede k masivní produkci vědeckých výsledků, které jsou často publikovány na preprintových serverech, aniž by prošly standardním vědeckým recenzním řízením. Množství výsledků, z nichž mnoho nesplňuje požadované standardy vědecké práce, tak v důsledku mate veřejnost, média i politiky. Na nekvalitní vědeckou práci upozorňuje i Katrina Bramstedt, bioetička, která působí na australské Bond University. Podle ní jenom do července 2020 bylo publikováno 33 článků, které musely být následně staženy, protože obsahovaly nepravdivá nebo dokonce nebezpečná tvrzení. Tytéž problémy se týkají i blogů či zveřejněných osobních názorů. „Tyto texty se citují, dostávají se do médií a působí chaos. Průměrný politik nebo novinář se pak jenom obtížně orientuje v tom, komu by měl vlastně věřit,“ upozorňuje Pai.

Rizika covidizace vědy

V týdnu od 8. února 2021 Vás čekají v oblasti GC a GCMS následující webináře, kterých <a href="https://gcms.cz/webinars">detaily a registraci najdete v sekci WEBINÁŘE</a>:
Vyhledávejte a filtrujte ve více než 600 GC a LC webinářích.
<h5>1. Agilent Technologies: Accelerated PAH screening using Intuvo GC with MS Detection</h5>
V tomto webináři byla vyvinuta skríningová metodou s využitím technologie přímého ohřevu Intuvo GC, která přináší mimořádnou dobu analýzy 9 minut od nástřiku k nástřiku.
<h5>2. GERSTEL: Distillers Analytical Seminar- Chromatography Technologies and Applications</h5>
Letošní seminář bude obsahovat prezentace o pokročilé analýze whisky, analýze vína kontaminovaného kouřem a pokročilé techniky řešení problémů s GC-MS.
<h5>3. Agilent Technologies: Analytical Labs: SLIMS Introductory Demonstration</h5>
Tato demonstrace se zaměří na implementaci pracovního postupu a zahrnuje kompletní zpáteční postup, od původního požadavku až po konečné hlášení. 
<h5>4. C&amp;EN/Agilent Technologies: Agilent OpenLab Remote Access Solutions to increase productivity</h5>
Tento webinář představí technologii &quot;Malých Klientů&quot;, která umožňuje přístup ke všem Masshunter, ChemStation nebo OpenLab CDS mimo laboratoř, ať už se jedná o sousední stůl, napříč laboratořemi nebo z domova.

GC a GCMS webináře - 6. týden

Harvey W. Wiley Award, nejprestižnější vědecké ocenění AOAC INTERNATIONAL (Association of Official Analytical Chemists), se uděluje vědci, který významně přispěl k vývoji analytických metod v oblasti zájmu AOAC.
Doktorka Maštovská přispěla ke zdokonalení široce používané analytické metodiky a aplikací <a href="https://lcms.cz/library?search=QuEChERS">QuEChERS</a>, vyvinula nové metody pro analýzu reziduí veterinárních léčiv a kontaminantů v potravinách, zavedla nejmodernější technologie pro běžné analytické použití a je autorkou průkopnické metodiky pro měření kanabinoidů v konopí.
V současné době působí jako hlavní vědecká ředitelka v potravinářské divizi Eurofins v USA a také jako technicko-průmyslová ředitelka pro pesticidy v rámci Operational Best Practices Programme v Eurofins Scientific.
Dr. Maštovská zahájila svou kariéru před více než 25 lety v Laboratoři kontaminantů a toxických látek v potravinách na VŠCHT Praha, kde vyvinula a provozovala metody analýzy reziduí pesticidů a jiných kontaminantů v potravinách a životním prostředí, zejména na základě plynových chromatografických separací s hmotnostní spektrometrií nebo selektivní detekcí prvků.
Od roku 2011 do roku 2016 vedla analytickou komunitu AOAC pro chemické rezidua a kontaminující látky a působila jako ředitelka společné studie AOAC týkající se metody analýzy polyaromatických uhlovodíků v mořských plodech jako reakce na mimořádné události při úniku ropy v Mexickém zálivu. Za tuto práci získala ocenění AOAC Study Director of the Year a v roce 2014 se tato metoda stala oficiální metodou AOAC. Její práce na zdokonalování metod analýzy reziduí pesticidů a odborné znalosti v chemii reziduí jí na společném setkání Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Světové zdravotnické organizace vynesla roli nezávislé odbornice.
&quot;Je mi skutečně ctí, že jsem obdržela AOAC Wiley Award, a jsem vděčna mnoha svým kolegům z Eurofins, AOAC a i širší analytické komunitě za jejich podporu a četnou spolupráci v průběhu let,&quot; řekla Dr. Maštovská. &quot;Mé zvláštní uznání patří <a href="https://lcms.cz/article/350">profesorce Janě Hajslové</a>, která byla na začátku mé kariéry a která mě nominovala na toto ocenění.&quot;
Gratulujeme!
Celý originální článek naleznete na webu <a href="https://www.aoac.org/news/aoac-international-announces-katerina-mastovska-as-2021-wiley-award-winner/">AOAC INTERNATIONAL</a>
<blockquote>
Ing. Kateřina Maštovská, Ph.D. Chief Scientific Officer - Eurofins Scientific, US Food Division (USA) 
</blockquote>
<blockquote>
Studovat na <a href="https://uapv.vscht.cz/zakladni-informace/55072/55086">VŠCHT analýzu potravin</a> jsem se rozhodla již v prvním ročníku na gymnáziu a nikdy jsem toho nelitovala. Měla jsem veliké štěstí, že jsem se poměrně brzy během studia dostala do tehdy již špičkově vybavené laboratoře paní prof. Hajšlové, která mě nasměrovala do oboru analýzy chemických reziduí a kontaminantů, ve kterém působím dodnes. Studium na VŠCHT mi dalo velmi dobré základy ze všech oblastí chemie, praktický přístup k řešení problémů a specializované znalosti a dovednosti na světové úrovni. Díky tomu jsem se mohla velmi dobře uplatnit v USA, kam jsem odešla pracovat po ukončení postgraduálního studia v roce 2002. S mojí bývalou skupinou na VŠCHT jsem zůstala v kontaktu, ráda s ní spolupracuji a mám radost, když vidím, jak se její úroveň přístrojového a jiného vybavení neustále vylepšuje a jak se absolventi velmi dobře uplatňují v ČR či v zahraničí.
</blockquote>

Kateřina Maštovská držitelkou ceny Harvey W. Wiley 2021

<h5>Nedávno proběhlo vnitřní hodnocení Jihočeské univerzity mezinárodním panelem. Jak probíhalo a jaké z něj vyplývají závěry?</h5>
Letos poprvé si každá vysoká škola prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+, přičemž mezinárodní panely hodnotily vysoké školy v modulech 3–5. Vzhledem k současné situaci se jednání našeho panelu uskutečnilo distančně a trvalo tři dny. První den jsme věnovali modulům 4 a 5 a hodnotila se univerzita jako celek, další dva dny pak panel jednal v rámci modulu 3 s jednotlivými fakultami. Závěry hodnocení k dispozici zatím nemáme, na evaluační zprávě se ještě pracuje.
<h5>Závěry panelu tedy ještě neznáme, jaký byl ale jeho cíl?</h5>
Dlouhou dobu panovala nejistota ohledně toho, proč vlastně toto hodnocení probíhá, a to i na straně samotného panelu. Jednání se sice účastnil zástupce ministerstva, do ničeho ale příliš nevstupoval, což byla podle našeho názoru přinejmenším v některých momentech jednání škoda. Je zřejmé, že výsledky hodnocení se promítnou do výše financí plynoucích do vědecké části rozpočtu vysokých škol (DKRVO). Pokud je mi známo, pravidla pro přidělování DKRVO pro léta 2021–2025 se teprve připravují. Hlavním cílem hodnocení v modulech 3–5 by podle mého názoru mělo být dát vysokým školám doporučení k tomu, jak se v oblasti vědy a výzkumu dál rozvíjet, reflektovat jejich současný stav a nastavené strategie v této oblasti. Na základě zkušeností z významných evropských univerzit může panel kriticky zhodnotit strategické plánování vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu. Během jednání panelu jsme byli opakovaně dotazováni, jakou máme vizi, strategii, co chceme do budoucna. Právě toto by podle mě mělo být hlavním smyslem hodnocení v modulech 3–5, získat hlas zvenčí, který nám řekne svůj nezávislý názor a poskytne rady a doporučení pro možná zlepšení.
<h5>Jaké zatím máte na Jihočeské univerzitě zkušenosti s Metodikou 17+?</h5>
Jsem prorektorem od letošního dubna, takže podklady pro aktuální hodnocení připravoval ještě můj předchůdce, a připravil je velmi dobře. Vše se nyní děje za pochodu a neustále se objevuje něco nového. V modulech 1 i 2 si vedeme relativně dobře, během posledních let se posouváme do lepších čísel, zejména z hlediska kvality výsledků vědy a výzkumu, za což jsem velmi rád. Letošní hodnocení je z mého pohledu trochu neusazené, ale je to poprvé a současná situace tomu navíc přidává trochu na chaotičnosti. Osobně si z toho beru zejména to, že až se toto hodnocení bude za pět let opakovat, nastane ta správná chvíle ohlédnout se zpět a zhodnotit, jak jsme s aktuálními doporučeními panelu naložili. Pak bude teprve možné objektivněji posoudit relativní pozici jednotlivých vysokých škol v modulech 3–5.
<h5>Co by podle vás bylo dobré v hodnocení změnit?</h5>
Z diskuzí panelu se zástupcem ministerstva jsou znát rozpaky z toho, že například životaschopnost či společenskou relevanci univerzity mají členové panelu hodnotit kvantitativně. K tomu mám také výhrady. Z hlediska panelu se také často skloňovala otázka společenské relevance, nebyla jasná shoda v tom, co to vlastně je a jak ji systematicky hodnotit. Detailnější metodika v této otázce by jistě prospěla. Co se také opakovaně probíralo, byla otázka mezinárodního směřování versus regionálního zacílení univerzity. Toto téma je pro nás hodně zajímavé, protože jsme velmi heterogenní univerzita, a to jak oborově, tak zaměřením na typ výzkumu. Naší vizí je jak rozvíjet mezinárodní rozměr univerzity, tak být silným regionálním hráčem. V panelu však toto vyvolalo jisté rozpaky, viděl to spíše jako naši nerozhodnost a nezacílenost. My to ale jako rozpor nevidíme a chceme zvýraznit obě role, které jsou podle nás komplementární.
<h5>Jak si Jihočeská univerzita vede v celonárodním srovnání?</h5>
Z hlediska modulu 1 jsme o něco lepší než řada regionálních univerzit a jsme lehce nad celostátním průměrem všech vysokých škol a výzkumných organizací. V tomto modulu nás táhnou zejména výsledky humanitních oborů. V modulu 2 si celostátně stojíme podobně. Zajímavé je, že zde nás naopak táhnou spíše obory přírodovědné. Vzhledem k charakteru univerzity rozvíjející jak přírodovědné, tak humanitní obory toto rozkročení a dvojí tažení vnímám velmi pozitivně.
<h5>Vnímáte, že se Jihočeská univerzita v hodnocení zlepšuje s postupem času?</h5>
To se jednou větou těžko hodnotí, ale ano. Na fakultách, které na tom byly dříve hůře, je vidět pokrok. Z hlediska počtu publikací sice můžeme pozorovat určitou stagnaci, ale jak už jsem zmínil, pozorujeme zvýšení kvality. Posun je také vidět z hlediska počtu získaných projektů či akreditací doktorského studia. U fakult, které se zaměřují spíše na aplikovaný výzkum, je zase vidět zvyšující se úspěšnost v projektech TA ČR, také se jim více daří svůj výzkum patentovat a licencovat. U fakult, které se zaměřují na základní výzkum, pak vnímám zvyšující se kvalitu tohoto výzkumu. Počet projektů je sice stále zhruba stejný, ale jde o projekty prestižnější. A to je mnohem důležitější.
<h5>Už jste trochu nakousl otázku spolupráce s průmyslovými partnery. Jak si v tomto jako univerzita stojíte?</h5>
Na univerzitní úrovni velmi dobře funguje Kancelář transferu technologií, která řídí veškerý transfer. Na fakultách pak operují tzv. technologičtí skauti, kteří vyhledávají možnosti transferu, sledují vědecké výsledky, radí se samotným procesem transferu, zprostředkovávají kontakt na Kancelář transferu technologií. Kancelář také školí zaměstnance univerzity v problematice ochrany duševního vlastnictví. Nedávno jsme revidovali procesní postup pro komercializaci výsledků. Máme tak srozumitelný návod k tomu, aby každý zaměstnanec univerzity, který má něco zajímavého s potenciálem aplikace či komercializace, věděl, na koho se obrátit a jak a s kým v tomto dále postupovat. O správu samotných výsledků se pak stará Kancelář transferu technologií.
<h5>Vnímáte nějaké slabiny v procesu transferu technologií a znalostí?</h5>
Nemyslím si, že máme slabiny v samotném procesu, ale celkově bychom v transferu mohli být lepší, aplikovaný výzkum dále podporovat a získávat více partnerů z komerční sféry. Je to pro nás výzva do budoucna. Od fakulty k fakultě je to různé. Například Přírodovědecká fakulta je zaměřená zejména na základní výzkum, přesto v poslední době měla pár nápadů a potenciálně aplikovatelných výsledků. Naopak zemědělská fakulta se silně zaměřuje na aplikovaný výzkum. Výsledky našeho aplikovaného výzkumu mají nyní spíše lokální dopad, a asi jako všichni bychom si přáli mít jednou něco velkého.
<h5>Již dlouhou dobu spolupracujete s Biologickým centrem AV ČR. Co vám tato spolupráce přináší a jaké mát plány do budoucna?</h5>
S Biologickým centrem AV ČR úzce spolupracuje především Přírodovědecká fakulta, a to doslova od nepaměti. Tato fakulta totiž vznikla z aktivity zaměstnanců tehdejších ústavů Akademie věd v Českých Budějovicích. Dalo by se tak skoro říct, že je Přírodovědecká fakulta dítětem Biologického centra. Není to jen spolupráce dvou institucí, obě instituce jsou doslova srostlé. Zaměstnanci centra učí na univerzitě, lidé z univerzity se podílejí na projektech Biologického centra a naopak, doktorandi mají v centru své školitele. Neodvedu si představit, že by tato spolupráce měla skončit, je tu obrovská synergie, pomoc materiální i myšlenková je veliká. Z trochou nadsázky jde o jeden organismus.
<h5>Spolupracujete také s dalšími ústavy Akademie věd?</h5>
Ano, s ústavy Akademie věd spolupracují i další fakulty. Filozofická fakulta například spolupracuje s Historickým ústavem, Fakulta rybářství a ochrany vod spolupracuje s Biotechnologickým ústavem, Přírodovědecká fakulta spolupracuje dále například s Botanickým ústavem. Nyní pracujeme na vytvoření školy doktorských studií, kde jedním ze základních kamenů bude právě spolupráce s Akademií věd při výchově doktorandů. Velmi si vážíme, že s námi do toho Akademie věd chce jít, a věříme, že projekt dále zvýší kvalitu doktorského studia na naší univerzitě.
<h5>Jako univerzita ale nespolupracujete jen s českými ústavy, ale fungujete i přeshraničně.</h5>
Přeshraniční spolupráce je u nás významná, spolupracujeme v přírodovědných i humanitních oborech, existuje řada společných projektů např. v programu Interreg. Výrazná je bezpochyby spolupráce kolem Národního parku Šumava a přilehlých oblastí Rakouska a Německa, například kůrovec nezná hranice. Spolupracujeme také s vysokými školami v Horním Rakousku a Bavorsku. Podíleli jsme se například na projektu na virtuální rekonstrukci osídlení v bavorsko-českém pohraničí či na projektu, jehož cílem je umožnit setkávání české a bavorské mládeže a zpracovávat témata z česko-německé historie na místech, kde se odehrála. 
Vy sám jste vědec, matematický biolog, máte vůbec ve své nové pozici čas se vědě věnovat? Jak se vám daří skloubit roli prorektora a vědce?
<h5></h5>
Stíhat vše, co bych chtěl, opravdu není jednoduché. Nedávno jsem se také stal členem skupiny <a href="https://www.bisop.eu/">BISOP</a>, jejímž cílem je modelování probíhající epidemie COVID-19 a prezentace výsledků tohoto modelování veřejné sféře. Práce v BISOP mi zabírá téměř veškerý další čas. V rámci této činnosti se mi však již podařilo připravit jeden vědecký článek a budeme připravovat další, takže to má pozitivní dopady i na moji vědeckou kariéru. Navíc bych rád takto získané zkušenosti předával dál i studentům, které učím či které vedu v kvalifikačních pracích z oblasti matematické biologie. Kromě toho se s kolegy snažím pracovat také na jiných tématech a snažím se také dále fungovat jako recenzent či oponent vědeckých nebo kvalifikačních prací. Není snadné vše skloubit, ale tak to má pravděpodobně většina z nás.
Děkujeme za rozhovor!
<blockquote>
Luděk Berec
</blockquote>
<blockquote>
Od dubna 2020 je prorektorem pro vědu a výzkum na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vystudoval obor Matematické inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde získal ve stejném oboru také doktorát. Habilitoval se na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Vyučuje matematickou analýzu a matematickou biologii, věnuje se matematickému modelování v ekologii, epidemiologii a evoluční biologii. Kromě toho je také členem skupiny BISOP, která vyvíjí matematické modely šíření epidemie COVID-19 a dopady možných scénářů boje proti ní. Baví ho vše kolem piva a rád lepí papírové modely.
</blockquote>

Luděk Berec: Chceme být regionálním hráčem a zároveň rozvíjet mezinárodní rozměr univerzity

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly i kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony.

Hasičský záchranný sbor ČR

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

GCMS novinky typu článek - strana 197

Luděk Berec: Chceme být regionálním hráčem a zároveň rozvíjet mezinárodní rozměr univerzity

GC a GCMS webináře - 6. týden

Kateřina Maštovská držitelkou ceny Harvey W. Wiley 2021

Rizika covidizace vědy

Průmysl a chemie - přehled aplikačního použití GC a GC/MS systémů 2020

Jak co nejméně škodit přírodě? Počítá se s mnoha faktory a metodu už máme

Chemici pražských hasičů mají nový plynový chromatograf s hmotnostní spektrometrií

Nejdiskutovanější vědecké články za rok 2020

Nejbližší akce

Setkání uživatelů přístrojů Agilent GC/MSD 2026

Praktický kurz Škola SW Chromeleon 7 při využití v LC/IC/GC/MS - online

VITATOX 2026

Webináře

Empower Tips: Ask Me Anything About Updates in Empower Software to Advance Your Compliance

Organic Contamination Analysis: A FIB-FTIR Workflow

AutoTwister and 4 New Twister Phases: Expanding the SBSE Capabilities