<p><strong>Ve Spojených státech vědci zaznamenali první případ, kdy sladkovodní ryby obsahovaly zbytky nových léčiv, používaných v humánní medicíně.</strong></p>
<p>Chemikové z Baylor University v severním Texasu testovali vzorky tkáně ryb z místní řeky Pecan Creek na přítomnost zbytků léčiv, nově používaných v humánní medicíně. K testování vyvinuli vlastní metodu, založenou na kombinaci kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Díky ní mohli vzorek poprvé testovat na přítomnost 25 druhů léčiv současně. Léčiva vybrali podle frekvence jejich výskytu v životním prostředí a podle jejich fyzikálních vlastností.</p>
<p>Chemikové v rybách identifikovali rezidua tří léčiv - jednoho &quot;bezpředpisového&quot; sedativa, jednoho léku na vysoký krevní tlak a jednoho antiepileptika. Podstatné je, že složky těchto léků zatím nikdy nebyly v rybách zjištěny. Kromě nich vědci objevili i zbytky antidepresiva fluoxetinu, což potvrdilo výsledky jejich předchozí studie.</p>
<p>Výčet produktů farmaceutického průmyslu, které se akumulují ve vodním prostředí, se tedy opět rozšířil. Vliv těchto látek zatím není zcela vyhodnocen, ale například složky antidepresiv prokazatelně způsobují změny v chování ryb, což nakonec ovlivňuje celý vodní ekosystém. </p>


Ryby akumulují zbytky léčiv

<p>Neautorizovaný a needitovaný přepisu pořadu najdete v článku.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Doufám, milí posluchači, že trávíte příjemné dopoledne s Dvojkou Českého rozhlasu, že to dopoledne bude příjemné i dál, po jedenácté hodině nás navštíví herec Václav Vydra a teď budeme povídat o velezajímavém projektu, projektu Ústavu chemie a analýzy potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické Praha, tak a budeme mluvit o projektu Toxické látky v rybách. Tým paní profesorky Hajšlové vymyslel totiž novou unikátní metodu, jak odhalit, zda zůstávají toxické látky v tělech ryb. A já zdravím na Dvojce Českého rozhlasu paní inženýrku Lucii Drábovou, která je v týmu paní profesorky Hajšlové a po níž se vlastně ten projekt jmenuje, ne, není to tak? Paní inženýrko, co to je za projekt?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Dobrý den. Projekt se vlastně týká toxických látek, jak už tady bylo řečeno, které se nachází vlastně po ropné katastrofě v Mexickém zálivu v tělech ryb a mořských plodů. Je to vlastně metoda, která byla vyvinuta v rámci jednoho velkého projektu mezinárodního, který se nazývá Confidence a do této metody byly zahrnuty toxické látky jako jsou polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a bromované retardéry hoření, které jsou možné kontaminanty zrovna těch ryb a mořských plodů.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>To znamená, to jsou látky člověku nebezpečné, tak bychom to mohli shrnout?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Většina z těchto látek se považuje za lidské karcinogeny, to znamená látky způsobující nebo mohou způsobovat rakovinu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Rakovinu. Je to světově unikátní metoda, vy jste vlastně se zúčastnili soutěže a v té jste vyhráli, pochlubte se, prosím.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Vlastně my jsme v rámci toho projektu vyvinuli metodu, která byla následně zaslána do Ameriky na výzvu americké asociace sdružující analytické laboratoře, kam další metody poslalo dalších 30 laboratoří a mezi těmito 30 laboratořemi byla naše metoda vybrána jako nejvhodnější pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků jako residui, které zůstanou vlastně po té ropné havárii v tom Mexickém zálivu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak to blahopřejeme. Je to určitě také v praxi velmi prospěšná metoda, je to složité to zjišťovat, je to nákladné?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT  Praha</strong></h5>
<p>Právě, že výhodou té naší metody je, že tato metoda je velice jednoduchá, a to vlastně byl ten důvod, proč ta metoda byla vybrána, je jednoduchá a rychlá, nepotřebujeme k ní žádné extrémní laboratorní vybavení, takže ve výsledku vyšla daleko snadněji a rychleji než všechny zúčastněné metody.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak, milí posluchači Dvojky Českého rozhlasu, můžete se paní inženýrky Lucie Drábové na cokoliv zeptat, co se týče toxických látek v rybách, můžete jednak posílat maily jejakaje@rozhlas.cz, pak také SMSky na R2 mezera JEJAKAJE mezera a text na 9077704. No, a telefonní čísla sem do studia znáte, 221552525 a 221552424.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Na Dvojce Českého rozhlasu mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Dobrý den, zdravíme ve vysílání prvního volajícího posluchače. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Ano, posluchač z Mladé Boleslavi, dobrý den.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Já bych se chtěl zeptat jenom na dvě věci, a to na metodu, jakou používali k detekci těhle těch residuí, to znamená, polychlorovaných bifenylů a těch aromatických polycyklických uhlovodíků.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je vidět, že jste z oboru, tedy slyšet.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Pak bych prosím poprosil, jak se v tom Mexickém zálivu mohou vyskytovat ty uhlovodíkové bromované retardéry, odkud se tam vzaly, to je druhá otázka. Děkuju hezky za odpověď.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme. Děkujeme za otázku. Paní inženýrko, tak jaká je to metoda, můžeme ji popsat?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak detekční metoda je určitě metoda plynové chromatografie z hmotnostní detekcí pro všechny tři skupiny látek.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Mluvíte pro mě čínsky, ale určitě tomu ten pán bude rozumět.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Myslím, že ano. A na druhou otázku, co se týkalo těch bromovaných retardérů hoření, to nám tady došlo k nedorozumění, protože sice metoda je pro tyto tři skupiny látek, ale ta metoda, co jsme zasílali do AOAC se týkala pouze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, kdy ty se tam dostávají vlastně z té ropy. Ty bromované retardéry hoření se tam můžou dostat jako enviromentální kontaminant, to znamená kontaminant přírodního prostředí, který se vlastně vyskytuje všude kolem nás, ale víceméně tato metoda, o které se tady zrovna teď bavíme a která by byla úspěšná, je sice vhodná i pro tyto skupiny látek, ale přímo jich se jakoby netýká.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak musím říct, že posluchači to vzali trochu z praktické stránky, což je asi dobře, na jejakaje@rozhlas.cz přišel mail od Jany. Kupuju dětem rybu pangasius, je bez kostí, četla jsem, že žije ve vietnamských vodách něčím kontaminovaných. Jaké doporučujete kupovat ryby pro děti, které vody nejsou kontaminované, které druhy ryb jsou nejbezpečnější pro konzumaci. Je to složité, ale určitě to posluchači samozřejmě berou z té praktické stránky?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak tohle je vysoce praktická stránka a když se to vezme v pohledu, které ryby jsou a nejsou zdravé, tak v každé rybě se nějaký kontaminant určitě v nějakém malém ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Minimálním množství najde.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Množství najde. Takže říct úplně, která ryba z tohoto pohledu je nejčistší, je strašně složitá a je to vlastně, nedá se to říct ani tak druh po druhu, spíš je to opravdu lokalita toho výskytu těch daných ryb, takže na tuto otázku je velice složité takto jednoduše odpovědět.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A i ten pangasius, to tak bychom nechali u ledu? Dobře. A jaké vy dáváte jakým rybám přednost, paní inženýrko, spíš sladkovodním nebo spíš mořským?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já spíš těm mořským rozhodně, ty mám opravdu radši, ale když se jedná o mě, tak v mém jídelníčku se ty ryby zase tak často nevyskytují.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A věříte tomu, že ty mořské ryby budou mít těch látek, které nejsou příliš zdraví prospěšné méně?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky bych to neříkala tak souhrnně a neházela bych jako, že sladkovodní ryby jsou špatné, oproti těm mořským, to vůbec ne, tímto stylem bych to nedělila.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, 221552525 nebo 221552424, nebo můžete poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz a mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Paní inženýrko, kolik vás bylo v tom týmu a jak to dlouho trvalo, než jste vlastně na tuhle metodu, unikátní světovou metodu kápli?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak v týmu je nás, myslím, že 7 přímo zabývajících se tímto projektem a vývoj té metody zabral tak přibližně rok.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Jak připravujete vzorky pro analýzu, ptá se Vladimír, a přidává otázku mikrovlnným rozkladem?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Ne, ne, vzorky se nepřipravují mikrovlnným rozkladem, vzorky jsou jednoduše zhomogenizovány v mixeru, potom vlastně naváženy do extrakční /nesrozumitelné/ jsou vytřepány do organického rozpouštědla, takže víceméně nepoužíváme žádnou techniku, která by byla běžná pro tyto vzorky, jako je třeba /nesrozumitelné/ extrakce, kdy se vlastně vzorek vaří pod /nesrozumitelné/ chladičem nebo zrovna ten mikrovlnný ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tohle mi přijde skutečně velmi jednoduché.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tato metoda je velmi jednoduchá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Máme telefonát, dobrý den. Vítáme ve vysílání Dvojky, můžete se ptát.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Jsem to já?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, jste to vy, my vás vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Velice vás zdravím a omlouvám se za dotaz, maminka jedna přede mnou už podobný měla a mě by to teda velice zajímalo, protože děti mají hrozně rádi ryby, tak my se orientujeme spíš na kapříky, ale přece jenom v mořských rybách ten jód je a tabletkový podání se mi moc nelíbí. A já jsem chtěla poprosit, v těch, celkově tedy pro děti předškolního a lehce školního věku, jaký jsou ty rybičky vhodný, jestli by to šlo malinko jako upřesnit, protože kolikrát, když je na štítku Vietnam, tak to ve mě nebudí až tak moc velkou důvěru a těch ryb je dost.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz. Nevím, jestli paní inženýrka bude umět úplně odpovědět. Tak dobře, tak paní inženýrka tady to bohužel vám asi nezodpoví tento dotaz, protože myslíte, že spíš třeba z těch severních moří tam je to bezpečnější obecně řekněme?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Kdyby se to bralo vlastně, vzhledem k tomu, že já jsem dělala studii, která se zabývala spíš kontaminanty takových těch balených rybiček, co jsou v konzervách, tak, kdyby se to vzalo z tohoto pohledu, tak byl velký rozdíl třeba mezi rybičkama, který byly z Baltického moře a jenom způsobený tím, že vlastně okolo je velká koncentrace různých továren a prostě průmyslu, který může případně zkontaminovat vlastně tu vodu, ve které ty ryby žijí, ale neházela bych to prostě do jednoho pytle. Říct opravdu z této lokality ty ryby jsou hodně kontaminovaný, je to strašně složitý, protože u té ryby záleží na množství tuku, na stáří té ryby, na lokalitě, ve které ta ryby se vyskytuje. Opravdu těch faktorů je tam hodně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Faktorů je spousta. Máme další telefonát, dobrý den. Vítáme vás. Můžete se ptát. Ano.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Já jsem se chtěla zeptat na rybník, který je 100 metrů od silnice a dost frekventované, jak to je se sladkovodníma rybama, kapry a tak, když se tam chytají, jestli teda taky jsou nějak postižený?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Benzinem a podobně. Děkuju.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak teoreticky mohou být a nemusí, to taky, jak už jsem říkala, záleží na hodně faktorech a pokud třeba je tam nějaký únik té nafty do té vody, tak je možnost, nebo jestli třeba si tam lidi můžou mýt auta nebo nějakým způsobem to kontaminovat, tak samozřejmě možnost, že ty ryby budou kontaminované, tam je, ale zase na druhou stranu ta kontaminace nebude tak vysoká, že by to nějak ohrozilo zdraví.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Další posluchačka na telefonu. Vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Zdravím vás i celý kolektiv. Prosím vás, mám dotaz, teďko ztroskotala u italských břehů loď Costa Concordia a prakticky ty pohonný hmoty, nafta, to všechno tam ještě je, dlouho to asi bude trvat, to bude podobný takový incident jako tady v zálivu. Bohužel spotřebitelé, jak se můžou prostě bránit, když přijdou, koupěj si do domácnosti normální rybu v konzervě a ta konzerva praktiky není příliš dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Určitě rozumíme vašemu dotazu, ano. Já mám pocit, že zatím nebylo řečeno, že by nějaké ropné látky z té Costy Concordie unikly, čili tam by asi k nemělo k žádnému ohrožení dojít. Jak to vidíte, paní inženýrko?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky jsem neslyšela, že by unikla nějaká ropa do vlastně do toho moře po této katastrofě, ale zase jakoby to, že tam neunikla ta ropa, neznamená, že tam žádné toxické látky nejsou, ale když tam ta ropa unikne, tak taky neznamená, že ty ryby budou extrémně kontaminovaný více než byly původně, takže jakoby ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je to složité určitě. Zdravíme ještě jednoho posluchače, dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Tady Eva Stupková, Liberec. Já mám takový dojem, že paní inženýrka se vyhýbá odpovědi na tu otázku pangasia. Já jsem je kupovala do tý doby, než jsem se kdesi dozvěděla z rádia nebo z novin, že Vietnamci je živí výkaly. Je to pravda?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Je pravda, že paní inženýrka se vyhýbá této odpovědi, protože je to trošku problematické na to odpovědět. Pangas je brán jako ne příliš kvalitní ryba a říká se o ní, že je něco jakoby náš kapr, protože leží při dně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>No, ale nesahejte na našeho kapra.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já nemám nic proti našemu kapru, to vůbec ne. Ale jakoby domnívat se, že ta ryba musí být primárně jenom špatná kvůli tomu, že se o ní něco takového napíše, není zase asi správný pohled a vzhledem k tomu, že nemám jakoby podklady žádné číselné a koncentrační, co se v té rybě jakoby ve skutečnosti vyskytuje za kontaminanty a jestli je horší nebo lepší než ty ryby ostatní, tak nemůžu vyjádřit názor, jestli ta ryba je nebo není dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, budou ty metody, které jste vlastně používali při tomhle tom výzkumu, použity třeba i naší inspekcí, aby bylo jasné, jaké potraviny máme na pultě?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Určitě. Pokud tato metoda teda projde tou mezinárodní validací, což vypadá, že ano a dozvíme se to někdy koncem února, tak ta metoda bude přijata jako mezinárodní metoda pro stanovení těch polycyklických aromatických uhlovodíků v rybách, to znamená, když bude nějaká další katastrofa, případně když budou potřebovat nějaké kontrolní orgány nebo jiné instituce vyšetřit daný vzorek na tuhle tu skupinu látek, tak tuto metodu použijou.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, myslím, že za všechny posluchače nezbývá než blahopřát, protože jste uspěli mezi 30 z celého světa dalšími projekty a doufám, že se vám bude dařit i dál. Pozdravujte celý tým paní profesorky Hajšlové i paní profesorku a ať se vám daří, mluvili jsme o toxických látkách v rybách. No, a pokud jste směrovali některé dotazy na web, paní inženýrka Lucie Drábová zůstane ještě na chatu, na webu dvojka.rozhlas.cz. Mějte se hezky, ať se daří. Na slyšenou.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Na slyšenou.</p>


Určit lokality, kde jsou ryby nejvíce kontaminované, je prý hodně složité - 7. února

<p><strong>V Evropě je nejčastějším produktem recyklace plastů nový PET, který slouží pro výrobu lahví a vláken. Významná část odpadního PET je navíc chemicky recyklována opět na suroviny pro výrobu nového PET. Díky tomu, že je PET snadno dostupný a lze jej jednoduše separovat od ostatních upotřebených obalů, se z recyklovaného PET stala hodnotná druhotná surovina. Jeho recyklaci rozlišujeme na materiálovou a chemickou. Na otázku odpovídá Ing. Zdeněk Kruliš, CSc. z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.</strong></p>
<h3><strong>PET lahve</strong></h3>
<p>Pro materiálovou recyklaci odpadního PET z lahví na materiál pro opětovnou výrobu lahví je v Evropě využíváno několik postupů, které jsou souhrnně označovány jako B2B technologie (bottle-to-bottle). Všechny tyto postupy jsou založeny na důkladném vyčištění suroviny (PET-flakes) a jejím následném zpracování v tavenině tak, aby nedocházelo ke štěpení řetězců PET. Zde je nezbytné zmínit, že PET na výrobu lahví musí mít poměrně vysokou střední molární hmotnost, tedy dlouhé řetězce, aby z něho vůbec šly použitelné lahve vyrobit. PET je náchylný na štěpení řetězců účinkem vody a vysoké teploty, při které je v tavenině zpracováván.</p>
<p><em>Materiálová recyklace umožňuje nejúčinnější využití surovinového a energetického vkladu do panenského polymerního materiálu. Je založena na dodávce tepelné a mechanické energie a případně additiv nutných pro přetvoření odpadní suroviny na nový materiál s mechanickými i estetickými vlastnostmi blízkými panenskému polymeru. Kvalita recyklátu je silně závislá na charakteru vstupní suroviny.</em></p>
<p>Společným problémem všech postupů B2B jsou vysoké nároky na čistotu vstupní suroviny a třídění použitých lahví podle barev. Prakticky jsou technologiemi B2B zpracovávány jen čiré bezbarvé lahve. Průmyslově jsou v Evropě využívány čtyři procesy: VacuRema vyvinutý rakouskou společností Erema, Stehningův proces společnosti OHL Apparatebau &amp; Verfahrenstechnik GmbH z Limburgu, URRC proces vyvinutý společností United Resource Recovery Corporation v USA a proces Bühler švýcarské společnosti Bühler Group. V České republice není realizován žádný z postupů B2B, na Slovensku je v Kolárově od roku 2004 v provozu závod na B2B recyklaci společnosti Sledge Slovakia. Výsledným produktem všech těchto postupů je granulát pro vstřikování preforem, ze kterých se pak vyfukují lahve. Kvalita recyklátu se vyrovná kvalitě primárního PET.</p>
<h3><strong>Vlákna pro oblečení i výbavu automobilů</strong></h3>
<p>Pro zpracování recyklátu PET technologickými postupy výroby vláken není nutné, aby vstupní surovina byla ve formě granulátu. Plně postačující formou suroviny je vytříděná a dobře vypraná drť odpadního PET. Roku 1993 zavedla společnost Wellman (Spijk, Nizozemí) nový postup zpracování drti odpadního PET na střiž chráněný pod známkou Ecospun(tm). Tímto postupem je možné získat střiž v kvalitě vyhovující i pro textilní zpracování na oděvy. </p>
<p><em>Chemická recyklace využívá odpadní PET pouze jeho surovinový vklad. PET může být rozložen postupy využívajícími hydrolýzu, alkoholýzu nebo glykolýzu. Produkty chemické recyklace jsou vždy suroviny pro výrobu nového PET. Velkou výhodou chemické recyklace PET proti materiálové je necitlivost na kvalitu vstupního odpadního PET (znečištění, barva).</em></p>
<p>Největší množství recyklátu PET je však zpracováno na technické textilie, zvláště pak na netkané textilie a na vláknité výplně nacházející poměrně široké uplatnění jako čalounický materiál. Tyto výrobky se v široké míře uplatňují ve vnitřní výbavě automobilů. Kapacitně největší recyklační jednotka na zpracování odpadního PET na netkané textilie v ČR je ve společnosti Silon v Plané n. L.</p>
<p>Určitý podíl recyklátů je spotřebován též na výrobu „pásků“ pro technické tkaniny, koberce a provaznické výrobky. Tento způsob zpracování vyžaduje surovinu o vyšší střední molární hmotnosti. Spočívá v extruzi monoaxiálně orientované folie, která je následně řezána na úzké proužky.</p>
<h3><strong>Nejen potravinářské folie</strong></h3>
<p>Společnost ICI vyvinula postup zpracování recyklátu PET z lahví na folie chráněné pod známkou ECO(tm). Tyto folie jsou určeny pro výrobu tepelně tvářených obalů a některé typy jsou certifikovány i pro přímý kontakt s potravinami. Folie pro určené pro výrobu potravinářských obalů jsou rovněž vyráběny třívrstvou koextruzí, kde obě vnější vrstvy folie jsou z panenského PET, vnitřní je z recyklátu. V ČR není tento způsob recyklace zaveden.</p>
<h3><strong>Vstřikované výrobky</strong></h3>
<p>Mechanické vlastnosti vstřikovaného materiálu na bázi recyklátu jsou v porovnání se vstřikovaným panenským PET výrazně horší. Houževnatost recyklátu je možné zvýšit blendováním s reaktivními modifikátory. Vstřikovací termoplastické materiály na bázi modifikovaného recyklovaného PET jsou vyráběny společností DuPont pod označením Rynit(tm) a Nupet(tm). Podobným materiálem je Petra(tm) vyráběný společností Allied Signal.</p>


DOBA PLASTOVÁ: Co se vlastně vyrábí z recyklovaných PET lahví?

<p><strong>Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.</strong></p>
<p>Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené <strong>statistické údaje o milionech obyvatel</strong> České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.</p>
<p>Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. <em>„Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“</em> upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.</p>
<p>Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je <strong>spotřeba potravin</strong>, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. <em>„Podstatnou roli hraje také <strong>enormní plýtvání</strong>. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“</em> vysvětluje Kočí. <em>„Svérázným problémem jsou pak <strong>biopaliva první generace</strong> – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“</em> dodává.</p>
<p>Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. <em>„Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat <strong>určit hlavní ekologické škody</strong>, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“</em> odhaluje motivaci vědeckého týmu.</p>
<p>Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že <strong>odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem</strong>, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. <em>„Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“</em> říká Kočí.</p>
<p>V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.</p>


Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Český rozhlas

Nejstarší dosud vycházející český deník, založený v roce 1893, se dlouhodobě profiluje jako kvalitní celostátní zpravodajský list se speciálním zájmem o politiku, ekonomiku, kulturu a vzdělání.

Lidové noviny

Workshop: Automatizace analýz a kontrola kvality v potravinářském, krmivářském a farmaceutickém průmyslu

IV. Škola archeometrie 2026

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

The science of next-gen ingredients: fermentation, formulation and function

The Data Driven Plant; How AI Transforms Chemical Manufacturing

Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production

GCMS novinky se zaměřením na životní prostředí - strana 22