43. ročník mezinárodní konference v oblasti atomové, molekulové a hmotnostní spektrometrie „Colloquium Spectroscopicum Internationale (CSI)“ se uskutečnil společně s 5. ročníkem asijského sympozia o spektroskopii laserem buzeného plazmatu „Asian Symposium on Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (ASLIBS)“ v japonské Tokušimě na ostrově Šikoku na samém konci června, v termínu 26.-30. 6. 2023. Konference CSI probíhala pod taktovkou dvou předsedajících, kterými byli prof. Yoshihiro Deguchi z místní univerzity v Tokušimě a doc. Susumu Imashuku z Tohoku University. Hlavním organizátorem symposia ASLIBS byl prof. Tetsuo Sakka z univerzity v Kjótu.
Spojení dvou konferencí s blízkou tématikou je v současnosti celkem běžným jevem a stane se možná i trendem/nutností minimálně pro několik budoucích let. Jedná se totiž o jednu z možností, jak zajistit vědeckou konferenci v dnešní nejisté době nejen po stránce odborného programu a s dostatečným počtem účastníků, ale také ekonomicky. Ani konání dvou konferencí ve stejný čas na stejném místě nepřilákalo do dalekého Japonska více než 200 účastníků, kteří přicestovali ze dvaceti zemí. Celkem bylo na obou konferencích předneseno 87 přednášek a prezentováno 76 plakátových sdělení během dvou sekcí. Kromě 8 plenárních bylo předneseno i 46 vyzvaných přednášek, což je relativně vysoký podíl ze všech ústních příspěvků. Plenární přednášky byly společné pro auditoria obou konferencí. Další přednášky pak probíhaly ve dvou paralelních sekcích, z nichž jedna náležela konferenci CSI a druhá symposiu ASLIBS.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_43_CSI_a_ASLIBS_v_Japonsku_0858440ef1/SSJMM-43.-CSI-a-ASLIBS-v-Japonsku.jpg" alt="SSJMM: 43. CSI a ASLIBS v Japonsku"/>
Během konference byla udělena i dvě ocenění. Tradiční cena „CSI award“ byla udělena Dr. Alessandru D´Ulivovi (Institute of Chemistry of Organometallic Compounds, CNR Pisa, Itálie) za jeho celoživotní přínos v oblasti generování těkavých sloučenin a zejména vysvětlení složitých reakčních mechanismů vedoucích ke vzniku těkavých sloučenin analytu, jež mohou být s vysokou účinností a selektivitou zavedeny do spektrometrického detektoru. Ocenění „ASLIBS award“ pak získal prof. Zhe Wang z Tsinghua University v Pekingu, Čína za svůj dlouhodobý přínos k rozvoji LIBS komunity v Číně a využití metody LIBS v průmyslových aplikacích.
Společenský program konference zahrnoval úvodní „welcome party“ v pondělí večer, úterní posezení studentů a mladých vědeckých pracovníků a závěrečný banket ve čtvrtek. Pátek byl vyhrazený pro exkurze do okolí Tokušimy. Účastníci konference tak měli mimo jiné možnost navštívit jednu z nejstarších manufaktur vyrábějící saké v prefektuře Tokušima a také její výrobky ochutnat. Další zajímavou zastávkou bylo muzeum reprodukcí uměleckých děl nejvýznamnějších světových autorů (Otsuka Museum of Art).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Jake_byly_letosni_konference_43_CSI_a_ASLIBS_v_Japonsku_749bd0f98e/SSJMM-Jake-byly-letosni-konference-43.-CSI-a-ASLIBS-v-Japonsku.jpg" alt="SSJMM: Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku"/>
V příštím ročníku se konference CSI vrací do Evropy, 44. CSI se uskuteční v německém Ulmu v termínu 28.6.-1.8. 2025. Pro českou spektroskopickou komunitu je důležitý fakt, že shromáždění národních delegátů v Tokušimě zvolilo pořadatelskou zemi pro 45. ročník CSI v roce 2027, a tou se stala Česká republika. Zvítězil tak návrh předložený naší Spektroskopickou společností JMM, pečlivě připravovaný od května a na místě přednesený prof. J. Kaiserem z CEITEC VUT v Brně, dále podpořený mimo jiné rektory <a href="https://icpms.cz/companies/11">VŠCHT Praha</a>, <a href="https://icpms.cz/companies/254">VUT v Brně</a> i děkany <a href="https://icpms.cz/companies/16">PřF UK</a> a <a href="https://icpms.cz/companies/12">PřF MU</a>. Je potěšující, že CSI se vrátí do Prahy přesně po 50 letech a dá tak mimo jiné vzpomenout na předchozí úspěšnou konferenci. Doposud jediné CSI v Praze se totiž uskutečnilo na přelomu srpna a září 1977 a zůstalo v paměti mnohých díky vysokému počtu účastníků i bohatému programu včetně pre- a postsympozií. Úspěchem snažení <a href="https://icpms.cz/articles?search=Jozef+Kaiser">prof. J. Kaisera</a> a jeho týmu je pak dále zisk pořádání konference EMSLIBS (Euro-Mediterranean Symposium on Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) zaměřené na spektroskopii laserem buzeného plazmatu. Konference EMSLIBS 2027 navazuje na předchozí konferenci EMSLIBS 2019, která byla pořádána ve spolupráci prof. J. Kaisera (CEITEC VUT v Brně) a prof. V. Kanického (PřF MU) a organizační záštity SSJMM. 
Je plánováno, že obě konference, tedy CSI XLV a EMSLIBS 2027, budou pořádány SSJMM ve společném termínu v prostorách hotelu Diplomat v Praze, a to z důvodu výše diskutovaných výhod takové symbiózy. O podrobnostech ohledně příprav konference budou čtenáři bulletinu pravidelně informováni.

Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku?

„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. Od Univerzity Karlovy získal čestný titul doctor honoris causa.
<h5>Váš dědeček pocházel z moravského Slavkova. Vy sám jste Prahu poprvé navštívil v roce 1992. O čtyři roky později jste začal vědecky spolupracovat s profesorem Ivanem Raškou z 1. lékařské fakulty UK a od té doby navštěvujete Prahu pravidelně. Jak tuto dlouhodobou spolupráci hodnotíte, co vše se změnilo?</h5>
Vývoj během jedné generace je neuvěřitelný, opravdu impozantní. To se týká nejen Prahy, ale především vědeckého prostředí! Je skvělé spolupracovat s českými vědci a vědkyněmi. Jsem pravidelně zván do Prahy, abych zde přednášel, účastnil se konferencí nebo diskutoval o projektech. Ve své laboratoři také hostím mnoho českých studentů a výzkumníků.
Dnešní věda potřebuje kombinaci velmi odlišných názorů, vzdělání i způsobů myšlení. Pro mě jako vědce je jedním z nejdůležitějších aspektů, že sem jezdím a setkávám se s lidmi s různými zkušenostmi a způsoby myšlení.
<h5>Jak byste jako odborník na kryoelektronovou mikroskopii shrnul současný stav oboru pro laickou veřejnost? Jaké jsou nejzajímavější trendy?</h5>
Řekl bych, že tu jsou dva hlavní směry. Prvním z nich je snaha získat struktury proteinů a na základě toho pochopit, jak proteiny vypadají a na základě toho předpovídat jejich funkce.
Druhý směr, který je pro mě více vzrušující, je ten, že nám mikroskopie umožňuje nahlédnout dovnitř buněk. Je to jako trojrozměrné brýle ve velmi vysokém rozlišení, které nám umožňují nahlédnout a vidět, jak proteiny v buňkách fungují, aniž by byly narušeny. Takže si myslím, že to je největší příslib a také síla tohoto přístupu. Protože pokud se chcete dozvědět něco o nějaké nemoci, chcete vidět, co se děje, jak se mutace projevují.
<h5>V roce 2002 jste publikoval trojrozměrné mapy struktur proteinů uvnitř celých buněk. Tato práce byla označena za jeden z průlomových objevů roku 2002 a Vy jste se tak stal zakladatelem nového oboru, kterému se nyní říká strukturní biologie in situ. Co Vy osobně považujete za Vaše dosud nejzajímavější nebo možná nejpřekvapivější výsledky?</h5>
Tenhle byl jistě největší, ale je tu ještě několik dalších výsledků, na které jsem pyšný. Jeden z nich byl hned na začátku mé kariéry. Do oboru jsem se dostal shodou okolností. Chtěl jsem dělat něco v oblasti chemie těžkých kovů. Když jsem však přišel za svým tehdejším vedoucím, řekl mi, že má projekt, který se mu nedaří a navrhl, ať se na to podívám. A protože jsem původem chemik, velmi rychle jsem si uvědomil, že buňky jsou otrávené z povrchové úpravy před přípravou mikroskopického preparátu. Tak jsem udělal jednoduché pokusy, kdy jsem povrch ošetřil a problém byl vyřešen. 
Druhou bylo, že jsme ukázali, že se můžeme podívat přímo do jádra. A dokonce jsme pod jaderným obalem byli schopni vidět lamin – vláknitou strukturu, která je zodpovědná za mnoho, skutečně mnoho nemocí. Poprvé pozorovat tuto strukturu byl skutečný průlom v této oblasti.
A poslední objev, který bych rád zmínil, je opravdu nedávný. Ukázali jsme že, struktura intermediárních filament je velmi odlišná od všech ostatních cytoskeletů. Tato publikace byla přijata a bude brzy publikována v Nature Structural Biology. To je opravdu průlom, protože to ukazuje složitost tohoto filamentu ve srovnání s aktinem a mikrotubuly nebo jinými cytoskelety. Všechny tyto vzrušující objevy byly možné jen díky technickému rozvoji.
<h5>Jaké jsou Vaše další otázky, na které byste teď rád znal odpověď?</h5>
Jednou z otázek, které bychom v současné době rádi pochopili, je, proč máme tolik genů – asi sedmdesát – pro intermediární filamenta, jako je keratin a další proteiny. Mutace v těchto genech způsobují obrovské množství onemocnění a my nevíme proč potřebujeme tolik genů, když jsou si relativně podobné.
Další věc, které chci porozumět, je, jak genetický kód interaguje na periferii jádra, protože u filament, o kterých jsem se zmínil dříve, má jeden z proteinů 646 aminokyselin, z nichž známe asi 400 mutací způsobujících nemoci. Je tedy jasné, že tyto interakce s proteiny jsou klíčové, ale jak k nim dochází, proč způsobují tolik nemocí?
A třetí otázka je možná více technická. Chci vědět, jak moc můžeme tento přístup posunout, abychom získali strukturu tkáně s co nejvyšším rozlišením. Budeme jednou schopni skutečně získat atomovou mapu našich buněk? To je samozřejmě dlouhodobější cíl.
<h5>Jak vidíte budoucnost Vašeho oboru? Očekáváte v blízké budoucnosti nějaký velký technologický průlom?</h5>
Rád bych to věděl a dokázal to předpovědět. V posledních několika letech jsme byli svědky několika technologických posunů. Jeden z nich začal zhruba před devíti lety zdokonalením detektorů pro elektronovou mikroskopii a následným skokovým zvýšením rozlišení, což bylo v roce 2017 oceněno Nobelovou cenou.
Nyní však dochází k tomu, že si mnoho lidí uvědomuje, že chtějí přejít od studia proteinů k buňkám. Do tohoto oboru se zapojilo mnoho lidí a myslím, že právě proto očekávám technologický skok.
Věřím, že mnoho z vývoje bude založeno na umělé inteligenci, což náš obor rozhodně změní, protože jedním z problémů je, že když se podíváte do buňky, vidíte obrovskou složitost a rozmanitost forem. K pochopení dat, která jsme schopni shromáždit, potřebujete velmi sofistikovanou technologii a analytický program. A to zatím nemáme a pravděpodobně nám umělá inteligence velmi pomůže a změní náš obor. AI totiž umožňuje zpracovat obrovské množství dat a poskytnout analýzu a vytvořit závěry, což by pro nás jako lidi mohlo být velmi obtížné. AI by také mohla pomáhat například najít nové léky.
<h5>Co byste doporučil mladým vědcům a vědkyním?</h5>
Moje hlavní doporučení je, že pokud máte nápad, kterému věříte, prostě do toho jděte. Během své vědecké kariéry jsem udělal několik věcí, o kterých mi ostatní říkali, že nemají šanci na úspěch, ale já tomu věřil a prostě jsem to udělal. Někdy to možná nebude fungovat na sto procent nebo to bude trvat dlouho, ale je to lepší než neudělat nic.
Myslím, že také právě proto jsem úspěšný. Protože jsem se pustil do věcí, o kterých si lidé mysleli, že je to velmi těžké nebo dokonce nemožné. Ale díky tomu máte menší konkurenci a také, když to funguje, je to velký přínos. Myslím, že trik ve vědě spočívá v tom být jedinečný, přeci nechcete opakovat, co už někdo někdy udělal.
V dnešní době můžete mít publikaci v Science jen za objasnění struktury proteinu. V kontextu historie to ale bude jen jedna z mnoha struktur. Je mnohem zábavnější udělat něco skutečně nového, nebojte se témat, o kterých se příliš neví – změnte to. Tento přístup je samozřejmě riskantní, mnohem bezpečnější je udělat nějakou podobnou věc, která se už někomu podařila, a máte tak své články jisté. Ale mě by to takto nebavilo. Raději budu dělat věci, které nikdo jiný nedělá a jediným limitem je můj mozek.
<h5>Jak zůstat kreativní? Jak rozvíjíte svou kreativitu?</h5>
Lidé se řídí hlavně IQ – jak jste chytří, kreativita je další talent. Pro vědu jsou kreativita a komunikační schopnosti velmi důležité.
Myslím, že moje kreativita má hodně co do činění s tím, že jsem vyrůstal v Izraeli, kde to minimálně v té době bylo o tom především být inovativní. To je mimochodem ne vždy výhodou. Někdy prostě potřebujete dělat něco konkrétního, něco opakovat, ale prostě to pak neděláte rádi.
Během doktorátu jsem měl také kolegu, který byl super kreativní, a od něj jsem se hodně naučil. A vždycky jsem měl šéfy, kteří mi dávali volnost, a tím si vynucovali mou kreativitu. Jako školitel nikdy neříkám svým studentům, co mají nebo nemají dělat, pokud to není úplně špatně nebo tak drahé, že si to nemůžeme dovolit. Opravdu si myslím, že je to nejlepší způsob, jak podporovat kreativitu – dát jim svobodu.
<h5>Jak vypadá Váš typický pracovní den? Máte nějaké rituály, například začínáte den čtením novin nebo něčím podobným?</h5>
Svůj den začínám na kole, jezdím asi čtyřicet minut, až poté začínám svůj pracovní den. Další z každodenních rituálů je, že poté, co se vrátím kolem 18. nebo 19. hodiny domů, hodinu hraji na flétnu a pak pokračuji v práci.
<h5>Čím byste byl, kdybyste nebyl vědec?</h5>
To je těžká otázka! Pravděpodobně bych dělal něco se sportem. Mám rád atletiku, skákal jsem do výšky. Myslím, že jsem v Izraeli stále patnáctý. Skákal jsem hodně vysoko, dva metry...
Sport mě také naučil mnoho dovedností pro vědu. Když se vám nedaří, tak vás to ve výsledku zocelí. Sport mě také naučil vytrvalosti, která je ve vědě velmi důležitá.
To by si podle mě měla uvědomit i nová generace. Konkurence je stále tvrdší a tvrdší a cesta k úspěchu znamená především vytrvat! Většina lidí neuspěje, jen proto, že se přestane snažit. Pokud vytrváte, dosáhnete toho, co chcete. Může to trvat nějakou dobu, třeba rok nebo dva, ale prostě pokračujte.

Ohad Medalia: Unikátnější projekt má i menší konkurenci

Dá se v medicinální chemii cílit na “necílitelné”? Stipendistka Nadace Experientia Karolína Vaňková chce na své zahraniční stáži v týmu prof. Crewse na Yale University dokázat, že ano. Ve svém výzkumu se bude společně s americkými kolegy soustředit na poškozený retinoblastomový protein. Ten má na svědomí nekontrolované dělení buněk ústící v rakovinu. „Naším cílem je vyvinout léčivo, které nebude poškozený protein likvidovat, ale které se ho pokusí opravit tak, aby byl zase plně funkční. Pokud se nám to skutečně povede, vznikne tak nová strategie pro boj s touto zákeřnou nemocí,“ vysvětluje mladá vědkyně.
<h5>Co se vám jako první vybaví, když se řekne Yale University?</h5>
Yale pro mě symbolizuje prestiž. Je to jedna z předních světových univerzit, na kterou přijímají jen opravdu ty nejlepší studenty. A navíc, když už je přijmou, nevyjde je to zrovna lacino. A já tam teď budu moci díky nadaci strávit celý rok.
<h5>Jaký je to pocit, že tam už za pár měsíců budete také pracovat?</h5>
Je to spíš směsice pocitů. Na jednu stranu je to úžasný pocit, protože se mi splní jeden velký sen. Zároveň jsou to ale i pocity obav z něčeho nového a neznámého.
<h5>Na co se těšíte nejvíc?</h5>
Těším se na prostředí univerzity, jsem zvědavá, jaké to tam bude. Ve skupině profesora Crewse biologové a organičtí chemici pracují bok po boku v jedné laboratoři na společných projektech. To je koncept, který není v Česku úplně obvyklý, a který se mi velmi zamlouvá. Věřím, že právě taková rozmanitost může vést ke vzniku mnoha zajímavých nápadů a zároveň mi i umožní přiučit se oboru, ve kterém se jinak nepohybuji. Těším se ale i na prostředí celé země a doufám, že zbude i nějaký čas na cestování.
<h5>Proč jste si vybrala právě Yale?</h5>
Věděla jsem, že chci na prestižní univerzitu, ale žádnou konkrétní jsem vybranou neměla. Vlastně jsem nejprve neměla ani představu o zemi, do které bych chtěla vycestovat. Hlavním kritériem pro mě byla výzkumná oblast, která se na pracovišti bude dělat. Věděla, že bych se chtěla i nadále věnovat medicinální chemii a v poslední době mě hodně zaujala tematika cílené degradace (likvidace) proteinů jako relativně nové odvětví s obrovským potenciálem v léčbě celé řady onemocnění. Proto má volba padla právě na laboratoř profesora Crewse, který je jedním z průkopníků a předních expertů v této oblasti.
<h5>Jak na vás prof. Crews zapůsobil?</h5>
Profesor Crews byl od samého začátku velice vstřícný. Nejprve jsem absolvovala dva pohovory přímo s ním a následně prostřednictvím videokonference i s velkou částí členů jeho laboratoře. Zároveň mi umožnil uskutečnit na Yale přednášku o mém současném výzkumu a hodně mi pomohl i v psaní a vymýšlení projektu v rámci žádosti o stipendium. To vše mě utvrdilo v tom, že jsem si vybrala správně.
<h5>Můžete přiblížit, čemu se skupina prof. Crewse věnuje?</h5>
Běžná léčiva, která známe, jako je třeba paralen, fungují tak, že snižují nebo blokují enzymovou aktivitu proteinu. Jenže enzymovou aktivitu má jen malá část proteinů. Ty ostatní ji buď nemají vůbec, a nebo mají například složitou strukturu, která znesnadňuje vazebnou interakci s léčivem. Tak či tak, tyto proteiny jsou obecně označovány jako „necílitelné“. To je velká škoda, protože řadě z těchto proteinů hraje zásadní roli v rozvoji celé řady onemocnění. Jednou z moderních strategií, která cílí na „necílitelné“, je technologie PROTACs. Ta umožňuje pomocí unikátního mechanismu, který je lidské buňce vlastní, selektivně zacílit a zlikvidovat poškozený protein. Díky tomu máme naději léčit nemoci, které jsou zatím považované za neléčitelné. Že se jedná o správnou cestu dokládá fakt, že v klinických testech se momentálně nachází více než 15 léčiv právě na bázi PROTACs.
<h5>Na čem budete v laboratoři prof. Crewse pracovat vy?</h5>
V mém projektu, který jsme nazvali PhosTACs, chceme zajít ještě dál. Také se budeme soustředit na poškozený protein, který už neplní svoji funkci a stojí tak za vznikem nějakého onemocnění. Místo toho abychom ho zlikvidovali, chceme ale vyvinout léčivo, které ho opraví. Protein tak bude jako nový a bude zase dělat to, co má. Naším cílem je konkrétně retinoblastomový protein. To je protein, který má každý z nás, a který je pro nás velmi důležitý, protože souvisí s buněčným dělením. Občas se ale stává, že se tento protein poškodí. Buňky se pak začnou nekontrolovaně dělit a to vyústí v rakovinu. K tomuto poškození dochází z důvodu nadměrné fosforylace, to znamená, že se na protein naváže velké množství fosfátových skupin. Naším cílem je vyvinout léčivo, které tyhle fosfátové skupiny odstraní a protein tak bude zase funkční. Pokud se nám to skutečně povede, vznikne tak nová strategie pro boj s touto zákeřnou nemocí.
<h5>Je pro vás osobně aplikační potenciál vaší práce hodně důležitý?</h5>
Ano, možná aplikace je pro mě jednou z hlavních motivací proč ráno vstát, jít do práce a proč jsem se rozhodla právě pro tuto kariérní dráhu. Je to také jeden z důvodu to nevzdat a vytrvat, i když máme někdy v laboratoři neúspěch, protože máme vidinu, že můžeme něco změnit.
<h5>Medicinální chemií se zabýváte už od studií, co vás na ní fascinuje?</h5>
K medicinální chemii jsem se dostala poprvé už během studia na VŠCHT. Tam jsem pracovala v laborce na přípravě léčiva proti cukrovce, což byl výzkum, který financovala americká farmaceutická firma Gilead Sciences. Už v té době mě fascinovala myšlenka, že můžu vyvinout něco, co opravdu může někomu pomoci. Proto jsem si doktorát a teď i postdoc vybrala právě v této oblasti.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Hledame_nove_strategie_v_lecbe_rakoviny_Karolina_Vankova_fc2bdd2fd0/Nadace-Experientia-Hledame-nove-strategie-v-lecbe-rakoviny-Karolina-Vankova.jpg" alt="Nadace Experientia: Karolína Vaňková"/>
<blockquote>
<h4>Ing. Karolína Vaňková</h4>
</blockquote>
<blockquote>
Narodila se v roce 1996 v Praze. Zde také vystudovala na <a href="https://lcms.cz/companies/11">VŠCHT</a> bakalářský obor Biotechnologie léčiv na a následně i magisterský obor Chemie přírodních látek. V rámci magisterského studia strávila půl roku na Universidade de Aveiro v Portugalsku díky programu Erasmus. V současné době dokončuje doktorát pod vedením dr. Zlatka Janeby na <a href="https://lcms.cz/companies/62">ÚOCHB AV ČR</a>, kde se podílí na výzkumu nových acyklických nukleosid fosfonátů s antiparazitickou aktivitou. Díky stipendiu Nadace Experientia ve výši 1 250 000 Kč vycestuje v říjnu 2023 na roční stáž na Yale University do skupiny prof. Craiga Crewse.
</blockquote>
<h5>Vy jste odmalička věděla, že chcete být vědkyní?</h5>
To vůbec ne. Všechno začalo zamítnutou přihláškou na medicínu. Šla jsem na VŠCHT s tím, že tam strávím jen jeden rok a odcházím na medicínu. Když jsem ale začala pracovat v laborce docenta Parkana, ta práce mě nadchla. Přišlo mi neuvěřitelné, že pracuji na něčem, co ještě nikdo nedělal, že můžu připravovat látky, které přede mnou ještě nikdo nepřipravil. Přihlášku na medicínu už jsem si tak nikdy znovu nepodala.
<h5>Čemu vděčíte za to, že jste se v kariéře dostala až sem a získáváte prestižní stipendium Nadace Experientia?</h5>
Řekla bych, že nejvíce vděčím lidem, které jsem mohla během studia poznat, a kteří mě v mnoha směrech ovlivnili. Jedním z nich byla například doktorka Dana Hocková, která se pro mě stala velkým vzorem jak v osobním, tak profesním životě. Jsou to ale i další. Ve skupině docenta Parkana i doktora Janeby panovala vždy skvělá atmosféra a měli jsme dobrý kolektiv. Řada z těchto lidí se pro mě tak stala nejen kolegy, ale i kamarády, se kterými ráda sdílím svůj volný čas a koníčky.
<h5>Jaké to jsou?</h5>
Baví mě lezení. Dostala jsem se k němu díky semestrálnímu kurzu na VŠCHT, vlastně jen proto, že mi nejlépe zapadal do rozvrhu. A už jsem u něj zůstala. Teď chodím lézt třikrát týdně a víkendy trávím ve skalách, kde se častokrát probírá právě chemie a lezení. Je to taková lezecká konference.
<h5>Čím to podle vás je, že se tolik chemiků věnuje lezení?</h5>
Pro mě je to především skvělé odreagování. Řekla bych ale, že lezení a chemie má mnoho společného. Lezci často chodí do skal projektovat nějakou cestu, vrací se k ní znova a znova, vymýšlí, jaké kroky udělat, až ji konečně přelezou. A s chemií je to dost podobné. Když vám nefunguje nějaká reakce, zkoušíte další postupy a přicházíte s dalšími nápady, jen abyste ten vytoužený produkt připravili. Trpělivost je tak alfa omegou obou disciplín.
<h5>Jaké jsou vaše sny – ať už lezecké nebo chemické?</h5>
Co se týče lezení, moje letošní předsevzetí je vylézt úroveň 8 UIAA. A pokud jde o vědu, tak pokud bude příležitost, ráda bych si prodloužila stáž na Yale o další rok, dva. Určitě bych se nebránila ani možnosti vyzkoušet si práci v některé z větších farmaceutických firem.
Do budoucna bych se ale chtěla vrátit do Čech a nalézt balanc mezi rodinným životem a kariérou.
<h5>Co pro vás znamená, že jste získala stipendium Nadace Experientia?</h5>
Stipendium vnímám jako novou životní etapu a mám z toho samozřejmě obrovskou radost. Zároveň ale cítím i určitou zodpovědnost nezklamat ať už nadaci, která si vybrala podpořit právě můj projekt, nebo blízké, kteří ve mně věří a podporují mě. Vím ale, že do toho dám naprosto všechno.
<h5>Máte nějaký vzkaz pro uchazeče, kteří budou o naše stipendium žádat v dalších letech?</h5>
Vzkázala bych jim, ať jdou do toho, ať se nebojí. Důležité je hlavně přijít s originálním nápadem, vybrat si téma, které skutečně chtějí dělat a mířit vysoko, ale zároveň se nebát požádat o pomoc.

Hledáme nové strategie v léčbě rakoviny

Na data z měření jsme před dvaceti lety čekali hodiny, teď je to pár minut.
Vědkyně Pavlína Maloy Řezáčová, zástupkyně ředitele ÚOCHB popisuje ohromný technologický pokrok, který vědu posouvá dopředu. Uslyšíte v podcastu CHEmic Veroniky Sedláčkové.
„Když poznáme každou jednotlivou součást biologie, tak ji pochopíme jako celek....Je to základní přístup jako pochopit velké věci.. “ říká strukturní bioložka.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Podcast_CH_Emic_16_Z_latky_zastavujici_rakovinu_se_nemusi_stat_lek_rika_Pavlina_Maloy_Rezacova_cda6d5fdf1/Podcast-CHEmic-16-Z-latky-zastavujici-rakovinu-se-nemusi-stat-lek-rika-Pavlina-Maloy-Rezacova.jpg" alt="Podcast CHEmic #16 - Z látky zastavující rakovinu se nemusí stát lék, říká Pavlína Maloy Řezáčová"/>
<blockquote>
Podcast CHEmic představuje vědce a vědkyně z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jejich život v labech i mimo ně.
</blockquote>
<blockquote>
CHEmic najdete v podcastových aplikacích:
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li><a href="https://open.spotify.com/show/0ELIQTRkC3TFrVYnZgztsy?si=b4407e1f54824315&amp;nd=1">Spotify</a></li>
<li><a href="https://podcasts.apple.com/cz/podcast/podcast-chemic-1-riskovat-se-vyplat%C3%AD-ne%C3%BAsp%C4%9Bchu-se-nesm%C3%ADme/id1683797089?i=1000611870620">Apple Podcasts</a></li>
<li><a href="https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy9kZmFhNjA4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw">Podcasty Google</a></li>
</ul>
</blockquote>
<blockquote>
a na našem <a href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLFJNDHHAxyMszoY-Hm4BGJ6nN7zNLZXO-">YouTube kanálu</a>.
</blockquote>

Podcast CHEmic #16 - Z látky zastavující rakovinu se nemusí stát lék, říká Pavlína Maloy Řezáčová

Portál ALS Solutions poskytujeme zdarma všem našim zákazníkům
Díky webovému portálu ALS Solutions mají naši zákazníci a partneři zabezpečený přístup k datům po celém světě. Společnost ALS vyvinula tuto aplikaci, aby svým zákazníkům usnadnila řízení zakázek a projektů a také zpracování analytických dat poskytovaných laboratořemi ALS. Aplikace umožňuje přímé spojení s databází laboratorního informačního systému a obsahuje veškerá namě­řená data a informace o zakázkách v reálném čase. V systému není možné jakákoliv data měnit, ta jsou zajištěna proti úpravám a veškerý přístup je výhradně pro čtení.
Navržené a vybudované systémy poskytují zákazníkům přístup ke každé fázi procesu: od plánování a registrace vzorků až po analýzu výsledků, trendy a přizpůsobené výkazy v zabezpečeném prostředí.
<h5>Aplikace obsahuje několik modulů:</h5>
<ul>
<li>WebTrieve
</li>
<li>Centrum informací
</li>
<li>Školení
</li>
</ul>
<h5>WebTrieve je modul pro online nahlížení do průběhu zakázky, který má mnoho klíčových funkcí:</h5>
<ul>
<li>registrace (logování) vzorků včetně požadovaných analýz,
</li>
<li>online žádosti o služby (svozy vzorků, stanovení ceny, poptávka analýz),
</li>
<li>možnost náhledu do minulé i současné zakázky (v reálném čase),
</li>
<li>on-line porovnání výsledků s interními či legislativními limity, monitoring OOS výsledků a analýza trendů,
</li>
<li>přehledné vyhodnocení testů trvanlivosti potravin,
</li>
<li>nutriční značení dle klientem definovaných šablon,
</li>
<li>export výsledků pro zpracování dat v programu Excel,
</li>
<li>stahování dokumentů (předávací protokol, protokol s výsledky, faktura), výsledné protokoly je možné vystavit i v cizím jazyce,
</li>
<li>elektronické výstupy jsou k dispozici i pro odeslání většímu počtu adresátů.
</li>
<li>Modul Centrum informací a Školení jsou moduly zaměřené na zvýšení informovanosti našich zákazníků v oblasti novinek v legislativě a odborných laboratorních příspěvků:
</li>
<li>informace k jednotlivým analýzám a novinky z našich laboratoří,
</li>
<li>návody na odběr stěrů, spadů,
</li>
<li>odborné příspěvky týkající se dopadů na výrobce při změně legislativy,
</li>
<li>měsíční legislativní přehled,
</li>
<li>postup při zasílání vzorků do laboratoří ALS,
</li>
<li>nejčastější dotazy,
</li>
<li>záznamy webinářů, které řeší oblasti analýz z našich laboratoří ve vztahu k legislativě s praktických dopadem, videa z našich laboratoří, videomanuály a další.
</li>
</ul>
Jestliže Vám byl přístup do ALS Solutions již zřízen - WebTrieve, máte zároveň přístup i do ostatních modulů.
Chcete zjistit o naší online aplikaci více nebo zajistit přístup na ALS Solutions portál?
<h5>Prosím kontaktujte pracovnice zákaznického servisu:</h5>
<ul>
<li>POTRAVINY: +420 226 226 998, czsupport.food@alsglobal.com</li>
<li>ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: +420 226 226 228, info.cz@alsglobal.com</li>
</ul>

 ALS SOLUTIONS: Vaše data neustále online

<a href="https://gcms.cz/articles?search=mikroplasty">Mikroplasty</a> jsou velmi aktuálním tématem a už nějaký čas jsou v hledáčku vědců, kteří se snaží porozumět jejich výskytu v životním prostředí a také v potravním řetězci. Pro výzkum jsou zásadní analytické techniky, které umožní chemickou identifikaci mikroplastů a další charakterizaci jako je počet, tvar a celková hmota částic mikroplastů.
Agilent díky přístroji 8700 LDIR přináší nové řešení. Díky využití QCL (Quantum Cascade Laser) technologii přináší <a href="https://icpms.cz/products/719">Agilent 8700 LDIR</a> výrazné zjednodušení metodiky, její urychlení a možnost větší automatizace analytického postupu, než to bylo doposud možné u běžných analytických technik. Jednoduchost a rychlost jsou podstatné především pro možné využití v rutinním provozu.
<h3><a href="https://icpms.cz/products/719">Agilent 8700 LDIR chemický zobrazovací systém</a></h3>
Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) chemický zobrazovací systém poskytuje nový sofistikovaný přístup k chemickému imagingu a infračervené spektrální analýze. 8700 LDIR byl vyvinut pro použití jak experty, tak laiky a nabízí jednoduchý vysoce automatizovaný postup pro dosažení spolehlivých vysoce rozlišených chemických zobrazení jednotlivých povrchových složek.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Obr_1_Agilent_8700_LDIR_system_pro_chemicky_imaging_19f4f9f649/HPST-Obr.-1-Agilent-8700-LDIR-system-pro-chemicky-imaging.jpg" alt="Altium: Agilent 8700 LDIR systém pro chemický imaging"/>
<h3>Přehled dalších novinek od Altium International z oblasti mikroplastů na portálech LabRulez</h3>
<h5><a href="https://gcms.cz/article/2769">1. Stanovení mikroplastů. Kompletní řešení od Altium</a></h5>
Altium pro komplexní analýzu mikroplastů nabízí kombinace spektroskopického systému na principu laserové IČ analýzy (8700 LDIR) a pyrolýzy s plynovou chromatografií a hmotnostním detektorem (Py-GC/MSD).
<h5><a href="https://gcms.cz/article/3208">2. Stanovení mikroplastů - kompletní řešení z našeho portfolia produktů</a></h5>
Altium nabízí pro komplexní analýzu mikroplastů kombinace spektroskopického systému na principu laserové IČ analýzy (8700 LDIR) a pyrolýzy s plynovou chromatografií a hmotnostním detektorem (Py-GC/MSD). 
<h5><a href="https://gcms.cz/article/2030">3. Velké téma současnosti: výskyt mikroplastů v životním prostředí a jejich stanovení</a></h5>
Analýzou mikroplastů se zabývá mnoho výzkumných skupin po celém světě. Přinášíme Vám přehled různých technik a metodik vhodné pro kvalitativní i kvantitativní stanovení mikroplastů v naší nabídce.
<h5><a href="https://gcms.cz/article/2052">4. GC/MS charakterizace polymerů a analýza mikroplastů (záznám přednášky)</a></h5>
V přednášce Vás Michael Soll z FrontierLab seznámí s možnostmi a použitím pyrolyzérů pro rychlou charakterizaci materiálů a zaměří se na jejich spojení s GC/MS a analýzu mikroplastů.
<h4>Přehled nejnovějších aplikací se zaměřením na FTIR/LDIR spektroskopii od Agilent Technologies <a href="https://icpms.cz/library?from=2022&amp;instrumentationItems=89&amp;mainauthorItems=10&amp;publicationTypeItems=3-6-4-1&amp;search=LDIR&amp;to=2024">v knihovně LabRulezICPMS</a></h4>
<ul>
<li>Performance Attributes of the Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) Chemical Imaging System (Technické články | 2022)
</li>
<li>Benefits of Agilent 8700 LDIR with Onboard ATR for Microplastics Characterization (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Rapid, Large-Area, Analysis of Microplastics from Plastic Bottles Using Laser Direct Infrared Imaging (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Rapid, Large-Area, On-Filter Analysis of Microplastics from Plastic Bottles Using Laser Direct Infrared Imaging (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Accurate Microplastic Characterization in Infant Formula (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Characterization of Microplastics in Environmental Samples by Laser Direct Infrared Imaging and User-Generated Libraries (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Agilent 8700 LDIR Chemical Imaging System (Recent Publications) (Vědecké články | 2023)
</li>
<li>Accurate Microplastic Analysis of Bottled Drinking Water (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Analyzing Colored Microplastics with the Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) Chemical Imaging System (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Microplastic Analysis Using the Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) Chemical Imaging System (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Collecting and Preparing Microplastics for Analysis by the Agilent 8700 LDIR (Technické články | 2024)
</li>
<li>Best Practice for On-Filter Analysis of Microplastics Using the Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) Chemical Imaging System (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Getting the Most from Your Sample Data with the Agilent 8700 LDIR Chemical Imaging System (Technické články | 2024)
</li>
<li>Fast and Simple Material Identification of Plastic Debris Using FTIR Spectrometry (Aplikace | 2023)
</li>
</ul>

Analýza mikroplastů snadno a rychle (M. Háková) - NPI2023

Analytická metoda s vysokou propustností vzorků pro simultánní analýzu neutrálních (FTOH, FOSA) a iontových (PFCA, FTCA) per- a polyfluorovaných látek (PFAS) ve vzduchu pomocí termální desorpce ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií od Thermo Fisher Scientific.
<a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=PFAS">Per- a polyfluorované látky (PFAS)</a> obsahují jeden nebo více alkylových radikálů, u nichž jsou všechny vodíky nahrazeny atomy fluoru. Dvě skupiny PFAS byly tradičně nejvíce znepokojující a jsou předmětem kontroly a monitorování.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Pragolab_Analyza_neutralnich_i_iontovych_PFAS_v_ovzdusi_pomoci_TD_GC_MS_MS_619d0ce691/Pragolab-Analyza-neutralnich-i-iontovych-PFAS-v-ovzdusi-pomoci-TD-GC-MS-MS.jpg" alt="Pragolab: Analýza neutrálních i iontových PFAS v ovzduší pomocí TD-GC-MS-MS"/>
Do první skupiny patří iontové PFAS - perfluorokarboxylové kyseliny (nejznámější je kyselina perfluorooktanová (PFOA)) a perfluoroalkylsulfonáty (nejznámější je kyselina perfluorooktansulfonová (PFOS)), u nichž je nejčastěji volenou <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=32&amp;mainauthorItems=3&amp;search=PFOS+PFOA">analytickou technikou LC-MS-MS</a>.
Do druhé skupiny patří neutrální (nebo těkavé) PFAS - fluorotelomerní alkoholy (FTOH) a N-substituované fluoroalkylsulfonamidy (FOSA). Pro tuto skupinu je vhodnou <a href="https://gcms.cz/library?instrumentationItems=3&amp;mainauthorItems=3&amp;search=FTOH+FOSA">analytickou metodou GC-MS</a>.
Zjišťování koncentrací iontových i neutrálních PFAS v ovzduší je rozhodující pro měření distribuce emisí v atmosféře a potenciální expozice lidí. Na rozdíl od vodných a půdních matric zde existuje méně faktorů, které zpomalují rozptyl PFAS po uvolnění do okolního ovzduší. Tyto sloučeniny mohou cestovat tisíce kilometrů od původního místa emise, což mohou být místa chemické výroby, zařízení na tepelné zpracování odpadu nebo komerční aplikace PFAS.
<blockquote>
💡 Kompletní aplikační list: <a href="https://gcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_001715_gc_tsq_9610_td_gc_ms_ms_pfas_in_air_an001715_na_en_e9f3f6f5c7/an-001715-gc-tsq-9610-td-gc-ms-ms-pfas-in-air-an001715-na-en.pdf">High-throughput analysis of both neutral and ionic PFAS in ambient air using thermal desorption coupled to gas chromatography – mass spectrometry (TD-GC-MS/MS)</a>
</blockquote>
<a href="https://gcms.cz/library?instrumentationItems=3-8&amp;mainauthorItems=3">Termální desorpce (TD)</a> představuje vhodnou techniku pro analýzu organických kontaminantů v ovzduší, včetně ultratěkavých látek. Jako vzorkovací médium se používají nerezové trubice naplněné speciálními sorbenty, které slouží k předkoncentraci vzorků ze stovek litrů vzduchu. Tento inherentní prekoncentrační efekt bez nutnosti jakéhokoli ředění před analýzou znamená, že v kombinaci s GC-MS/MS s trojitým kvadrupólem lze měřit jednociferné koncentrace pg/m3 z &lt;500 l okolního vzduchu.
V této studii je popsána jediná, rychlá a výkonná metoda pro analýzu 19 cílových PFAS napříč čtyřmi funkčními skupinami, včetně iontových perfluoroalkylkarboxylových kyselin (PFCA) a fluorotelomerkarboxylových kyselin (FTCA) a neutrálních FTOH a FOSA, v okolním ovzduší za použití termální desorpce ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Pragolab_Chromatogram_smesneho_standardu_PFAS_o_koncentraci_500_pg_na_TD_trubicce_db50cdf6a8/Pragolab-Chromatogram-smesneho-standardu-PFAS-o-koncentraci-500-pg-na-TD-trubicce..jpg" alt="Pragolab: Chromatogram směsného standardu PFAS o koncentraci 500 pg na TD trubičce. Ve zvětšeném okně vidíme detailní pohled na chromatogram pro prvních pět sloučenin, které jsou perfluoroalkylkarboxylové kyseliny (PFCA). Separace PFBA a PFPeA na základní linii nebyla při počáteční teplotě pece 35 °C možná."/>
Při zde popsaných experimentech byl použit termální desorbér <a href="https://gcms.cz/products/97">Markes International TD100-xr</a> ve spojení s GC <a href="https://gcms.cz/products/486">Thermo Scientific TRACE 1610</a> a hmotnostním spektrometrem <a href="https://gcms.cz/products/485">Thermo Scientific TSQ 9610</a> s trojitým kvadrupólem a API (Advanced Electron Ionization) iontovým zdrojem. Chromatografické separace bylo dosaženo na kapilární koloně <a href="https://gcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=TraceGOLD+TG-200MS">Thermo Scientific TraceGOLD TG-200MS</a> (30 m × 0,25 mm × 1,0 μm, P/N 26084-2960). Trifluoropropylmethylpolysiloxanová stacionární fáze poskytuje výjimečnou inertnost pro lepší tepelnou stabilitu, nízký bleeding kolony a spolehlivou reprodukovatelnost. Experimentální podmínky pro TD100-xr a GC-MS/MS optimalizované v této studii a úplný seznam cílových sloučenin jsou podrobně uvedeny v <a href="https://gcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_001715_gc_tsq_9610_td_gc_ms_ms_pfas_in_air_an001715_na_en_e9f3f6f5c7/an-001715-gc-tsq-9610-td-gc-ms-ms-pfas-in-air-an001715-na-en.pdf">přiložené aplikaci</a>.
<blockquote>
Pro více informací nás neváhejte kontaktovat na eliasova@pragolab.cz
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Pragolab_XIC_okolni_ovzdusi_odebrane_v_oblasti_s_lehkym_prumyslem_A_a_SRM_prechody_pro_nektere_detekovane_slouceniny_B_1a58322696/Pragolab-XIC-okolni-ovzdusi-odebrane-v-oblasti-s-lehkym-prumyslem-(A)-a-SRM-prechody-pro-nektere-detekovane-slouceniny-(B)..jpg" alt="Pragolab: XIC okolní ovzduší odebrané v oblasti s lehkým průmyslem (A) a SRM přechody pro některé detekované sloučeniny (B)."/>
<h3>Přehled nejnovější GC/MS literatury od Thermo Fisher Scientific <a href="https://gcms.cz/library?from=2023&amp;instrumentationItems=3&amp;mainauthorItems=3&amp;to=2024">v knihovně LabRulezGCMS</a></h3>
<ul>
<li>Data-driven GC and GC-MS instrument monitoring with SmartStatus intelligent software (Technické články | 2023)
</li>
<li>Sustainable uncompromised performance: analysis of volatile organic compounds in drinking water with the ISQ 7610 GC-MS using HeSaver-H2 Safer technology (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Analysis of PFAS in indoor air using thermal desorption coupled to gas chromatography – mass spectrometry (TD-GC-MS/MS) (Aplikace | 2023)
</li>
<li>High-throughput analysis of both neutral and ionic PFAS in ambient air using thermal desorption coupled to gas chromatography – mass spectrometry (TD-GC-MS/MS) (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Reducing the helium consumption for analysis of VOCs in accordance with EPA Method 8260D without compromising performance using HeSaver-H2 Safer technology (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Reduction of helium usage for the analysis of pesticide residues in botanical dietary supplements using GC-MS/MS with the HeSaver-H2 Safer technology (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Staying ahead of regulations for the analysis of steroids in urine with GC-MS/MS (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Pyrolysis gas chromatography - high resolution Orbitrap mass spectrometry as a tool for Li-ion battery shred material forensics (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Rapid and cost-effective determination of Class 3 residual solvents in pharmaceutical products by HS-GC with hydrogen as carrier gas (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Using GC-MS/MS for analysis of off-flavors in wine (Prezentace | 2023)
</li>
<li>Determination of persistent organic pollutants in fish tissues by EXTREVA ASE system and GC-MS/MS (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Comprehensive workflow for solid and semi-solid samples (Ostatní | 2023)
</li>
<li>Pyrolysis gas chromatography - high resolution Orbitrap mass spectrometry as a tool for Li-ion battery shred material forensics (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Reduction of helium usage for the analysis of pesticide residues in botanical dietary supplements using GC-MS/MS with the HeSaver-H2 Safer technology (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Increasing productivity in pesticide residues analysis by GC-MS/MS with on-line automated micro solid phase extraction (μSPE) clean-up (Aplikace | 2023 )
</li>
</ul>

TD-GC-MS/MS analýza neutrálních i iontových PFAS v ovzduší

V týdnu od 12. února na Vás čekají v oblasti plynné/pevné fáze a především GC, GC/MS, Raman a FTIR následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.gcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<blockquote>
👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi s více než 3 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři.
</blockquote>
<h5>1. SepSolve Analytical: A Celebration of Women In Science 2024</h5>
<ul>
<li>Po, 12.2.2024, 11:30 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3432">Registrace</a></li>
</ul>
Zaměříme se na GC×GC se třemi zajímavými prezentacemi o využití této techniky v celé řadě aplikací v oblasti chutí a vůní.
<h5>2. ALS Czech Republic: Riziková analýza výskytu pesticidních látek v České republice</h5>
<ul>
<li>Út, 13.2.2024, 10:00 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3448">Registrace</a></li>
</ul>
S velkým potěšením Vás zveme na náš nově připravovaný webinář s názvem &quot;Riziková analýza výskytu pesticidních látek (nejen) v České republice.&quot; Webinářem Vás provede ALS Czech Republic, Ing. Taťána Halešová.
<h5>3. GERSTEL: Sensory Directed Analysis: A Method for Identifying Key Sensory-Active Compounds</h5>
<ul>
<li>Út, 13.2.2024, 20:00 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3564">Registrace</a></li>
</ul>
Tento webinář popisuje použití analýzy ředění vůní a frekvenční detekce pro senzoricky zaměřené analýzy k identifikaci klíčových senzoricky aktivních látek v bourbonu a parfémech.
<h5>4. Waters Corporation: Reducing Human Errors with Empower 3.8.0</h5>
<ul>
<li>St, 14.2.2024, 11:00 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3517">Registrace</a></li>
</ul>
Empower 3.8.0 nabízí jedinečné funkce, které pracují speciálně se systémem Waters Alliance iS HPLC a mohou omezit běžné lidské chyby.
<h5>5. Agilent Technologies: Touch the Future: Total GC Control at Your Fingertips</h5>
<ul>
<li>Čt, 15.2.2024, 07:00 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3574">Registrace</a></li>
</ul>
Připojte se k nám, abychom prozkoumali inteligentní a intuitivní digitální rozhraní pro Agilent 8890 a Intuvo 9000 GC, a položte své dotazy během Q&amp;A diskuze.
<h5>6. Shimadzu Corporation: Fuelling a Sustainable Future: Solutions For Biofuels Analysis</h5>
<ul>
<li>Čt, 15.2.2024, 08:30 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3428">Registrace</a></li>
</ul>
Komplexní průvodce analýzou různých biopaliv, včetně bioplynu, bionafty a bioetanolu, abyste porozuměli tomuto velmi diskutovanému tématu.
<h5>7. Agilent Technologies: Find Your Perfect Match at Agilent’s Valentine Cyber Sale</h5>
<ul>
<li>Čt, 15.2.2024, 10:00 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3516">Registrace</a></li>
</ul>
V našem rozsáhlém portfoliu repasovaných analytických přístrojů, včetně chromatografie, spektroskopie, hmotnostní spektrometrie a automatizace, najdete chemii, které můžete důvěřovat.
<h5>8. Phenomenex: Introduction to Gas Chromatography and Method Development</h5>
<ul>
<li>Čt, 15.2.2024, 11:00 CET</li>
<li><a href="https://gcms.cz/webinar/3477">Registrace</a></li>
</ul>
Seznámíte se se základní teorií plynové chromatografie a se součástmi GC systém, jako jsou injektory, termostaty a detektory.

Webináře LabRulezGCMS týden 7/2024

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Jsme jedním z lídrů na českém a slovenském trhu v oblasti laboratorních zařízení a svým zákazníkům přinášíme špičkové přístroje z oboru analytické chemie a fyzikálních měření více než 25 let.

ALS SOLUTIONS: Vaše data neustále online

Hledáme nové strategie v léčbě rakoviny

Analýza mikroplastů snadno a rychle (M. Háková) - NPI2023

Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku?

Webináře LabRulezGCMS týden 7/2024

Podcast CHEmic #16 - Z látky zastavující rakovinu se nemusí stát lék, říká Pavlína Maloy Řezáčová

Ohad Medalia: Unikátnější projekt má i menší konkurenci

TD-GC-MS/MS analýza neutrálních i iontových PFAS v ovzduší

Nejbližší akce

ISC 2026 - the 35th International Symposium on Chromatography

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Webináře

Expert Answers: GC Troubleshooting and Method Development

Powering Energy Security and the Energy Transition: Advanced Analytical Solutions for Petroleum and Renewable Fuels

Basics. Principles of GC