Pokud sledujete můj podcast <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://concentratingonchromatography.com/">Concentrating on Chromatography</a>, víte, že neustále sleduji nejnovější trendy v oblasti separační vědě. Po letech rozhovorů s předními odborníky v oboru jsem dospěl k závěru, že <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.labrulez.com/companies/218">Multidimensional Chromatography Workshop</a> (MDCW) je bezesporu jednou z nejvýznamnějších nově vznikajících odborných akcí v našem oboru.Ačkoli jsem během posledního ročníku bohužel cestoval po Asii, mohl jsem díky skvělé práci portálu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/1">LabRulez&nbsp;</a>sledovat veškerý obsah. Velké poděkování patří Ivovi Novotnému a celému týmu LabRulez za zpřístupnění <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=zyN3L-93TAU&amp;list=PLg-M6fM-05MrGrDggkl_UKzzcHPWPmssh">videoprezentací</a> z této akce. Jejich <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/">portál </a>představuje neocenitelný zdroj pro každého, kdo potřebuje rychle a efektivně vyhledávat technické informace.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Organomation_MDCW_The_Premier_Up_and_Coming_Event_in_Chromatography_2_65b378bf01.jpg" alt="Organomation: MDCW: Významná perspektivní událost v oblasti chromatografie" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Organomation_MDCW_The_Premier_Up_and_Coming_Event_in_Chromatography_2_65b378bf01.jpg 245w," sizes="100vw" width="1044" height="455"><h3>Lidé stojící za touto iniciativou</h3>Měl jsem tu čest představit ve svém podcastu hlavní organizátory MDCW, mezi nimiž jsou Katelynn Perrault Uptmor, Dwight Stoll a Petr Vozka. Právě jejich snaha vytvořit prostor, kde se prolíná forenzní chemie, environmentální analýza a metabolomika, činí tento workshop tak jedinečným. Akce zároveň ukazuje, jak zásadní roli hrají multidimenzionální techniky – například GC×GC a 2D-LC – při řešení analýzy extrémně komplexních vzorků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Organomation_MDCW_The_Premier_Up_and_Coming_Event_in_Chromatography_265c9ec21e.jpg" alt="Organomation: MDCW: Významná perspektivní událost v oblasti chromatografie" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Organomation_MDCW_The_Premier_Up_and_Coming_Event_in_Chromatography_265c9ec21e.jpg 245w," sizes="100vw" width="792" height="230"><h3>Kde se příprava vzorků setkává s vysokorozlišovací analýzou</h3>Jak často zdůrazňujeme v Organomation, i ty nejpokročilejší chromatografické systémy jsou závislé na pečlivé přípravě vzorků. Dvě prezentace zařazené v playlistu LabRulez názorně ilustrují klíčovou roli <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-solvent-evaporation">odpařování rozpouštědel</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-sample-concentration">koncentrace vzorků</a>.<h3>Chemické otisky prstu: Emma Macturk a hledání skrytých informací</h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=1W5197sp6IY">Emma Macturk</a>, působící v laboratoři dr. Katelynn Perrault Uptmor, mění pohled na jednu z nejstarších forem forenzních důkazů: otisk prstu. Zatímco tradiční forenzní přístupy se opírají o fyzické vzory rýh a smyček, v reálných situacích bývají tyto často neúplné nebo rozmazané. Emmin výzkum se zaměřuje na chemické reziduum zanechané na povrchu, které může poskytnout důležité tzv. třídní charakteristiky, například biologické pohlaví nebo přibližný věk podezřelého.Její optimalizovaný analytický postup představuje ukázkový příklad práce se složitými biologickými matricemi. Rezidua jsou extrahována pomocí vatového tamponu, vzorky jsou následně odstředěny, zakoncentrovány <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/article/5392">odpařením rozpouštědla</a> (klíčový krok v každé stopové analýze) a nakonec<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-reconstitution"> rekonstituovány pro GC×GC-TOFMS</a>.Zvláště zajímavým – a pro čtenáře společnosti Organomation velmi relevantním – je identifikace antropogenních sloučenin. Emma detekovala UVB filtry, například oktokrylen, a různé hydratační složky skryté v přirozených sterolech a mastných kyselinách kůže. Multidimenzionální chromatografie umožňuje forenzním analytikům tyto externí „lifestylové“ markery odlišit od endogenních kožních látek, což může vést k mnohem detailnějšímu profilu podezřelého, než jaký poskytuje samotný fyzický otisk.<h3>„Zelená“ revoluce: Grace Saunders a budoucnost balistiky</h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=ClD4fjZMNtA">Grace Saunders</a> se ve svém výzkumu věnuje hrozící výzvě ve forenzní balistice – přechodu k tzv. „zelené munici“. Po desetiletí byl zlatým standardem pro detekci střeleckých zbytků (GSR) SEM-EDS, který identifikuje těžké kovy, jako jsou olovo, baryum a antimon. Současné environmentální a zdravotní požadavky však vedou výrobce k jejich eliminaci, což znamená, že tradiční metodiky přestávají být při identifikaci GSR u moderní munice účinné.Grace proto navrhuje dvojí přístup s využitím GC×GC pro stanovení organických střeleckých zbytků (OGSR). Její postup extrakce je velmi precizní: vzorky jsou extrahovány methanolem, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-evaporation-to-dryness">zakoncentrovány do sucha proudem dusíku</a> a následně rekonstituovány. Tím je zajištěna dostatečná koncentrace těkavých a polotěkavých nitroaromatických sloučenin, jako jsou nitroglycerin a difenylamin.Optimalizací parametrů, například modulační periody (2,5 s), a použitím vodíku jako nosného plynu se Grace podařilo tyto kritické markery oddělit od komplexního pozadí „šumu“ lidské kůže. Význam této práce však přesahuje samotnou analytickou chemii – jde i o právní relevanci. Jak Grace zdůraznila, forenzní metody musí splňovat kritéria stanovená pravidlem Federal Rule 702, aby byly soudně přípustné. Bez organického profilování, které její tým vyvíjí, by důkazy spojené s použitím „zelené“ munice nemusely být u soudu uznány.<h3>Budoucnost chromatografie</h3>Workshop rovněž představil vynikající řečníky, například <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=YJm_JwHbArE">Rylanda Giebelhause</a>, jehož výzkum metabolomiky expozice konopí během těhotenství ukazuje reálný dopad těchto technologií.MDCW není jen další konference; je to komunitou poháněná síla, která překlenuje propast mezi konceptem a praktickými aplikacemi. Ať už hledáte pokročilé strategie redukce dat nebo nejnovější trendy ve vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrii, tato akce stojí za pozornost.<blockquote>Pokud jste ji letos stejně jako já zmeškali, vřele doporučuji navštívit <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLg-M6fM-05MrGrDggkl_UKzzcHPWPmssh">portál LabRulez</a> a prohlédnout si celou šíři prezentovaného výzkumu!</blockquote>

MDCW: Významná perspektivní událost v oblasti chromatografie

Anna Vanluchene z Ústavu chemického inženýrství na VŠCHT Praha získala prestižní startovací grant Fondu Dagmar Procházkové. Finanční podporu pro vytvoření vlastního směru ale nezískala hned napoprvé. V rozhovoru popisuje, jak zpracovala deset verzí projektu Illuminating Flow, který spojuje fotokatalýzu s průtočnými reaktory pro farmaceutickou syntézu. Vysvětluje, proč považuje vytrvalost za klíčovou při žádostech o granty, jak mezinárodní zkušenosti ovlivnily její přístup k vedení týmu a jak její výzkum může snížit závislost chemického průmyslu na fosilních palivech a dovozu z Číny.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_2_5b7d63b8e9.jpg" alt="VŠCHT Praha/Tomáš Balický: Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_2_5b7d63b8e9.jpg 127w," sizes="100vw" width="1128" height="1387"><h5>Co pro vás znamenalo udělení grantu Fond Dagmar Procházkové?</h5>Považuji to za velký úspěch. Je to první injekce financí, která mi umožní skutečně se osamostatnit, založit vlastní výzkumnou skupinu a financovat studenty, abych mohla pořádně začít.<h5>Jaké byly vaše předchozí zkušenosti s granty?</h5>Během doktorátu jsem měla cotutelle (mezinárodní doktorát pod dvojím vedením) financovaný grantem francouzské vlády. Potom jsem pracovala na AV ČR a získala Marie Curie pro postdoc v zahraničí (MSCA – program Marie Skłodowska-Curie Actions). Samotná myšlenka projektu vznikla přibližně před dvěma lety a od té doby ji postupně zpracovávám a přizpůsobuji různým grantovým výzvám. Za tuto dobu jsem připravila zhruba deset různých verzí návrhu. Grant Fondu Dagmar Procházkové jsem loni nezískala, letos už byla žádost úspěšná.<h5>To asi vyžaduje velkou dávku trpělivosti a vytrvalosti.</h5>Určitě, zároveň úspěšnosti u většiny grantů dlouhodobě klesají. Ale jako motivační příklad uvedu příběh Timothyho Noela, belgického profesora chemie žijícího v Holandsku. O prestižní ERC grant (Evropská rada pro výzkum), který patří mezi nejžádanější v Evropě, žádal sedmkrát, žádný neúspěch ho však nezlomil a nakonec uspěl a otevřel dveře k masivnímu financování. Přitom už tehdy patřil ke světové špičce v oboru a svou cestu otevřeně popsal na svém <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.noelresearchgroup.com/2022/03/17/my-personal-story-to-obtain-an-erc-grant-7-submissions-4-interviews-and-6-heartbreaks/">blogu</a>.<h5>Jaké z toho plynou rady pro další uchazeče o granty a začínající výzkumníky?</h5>Začít včas, hodně číst, nevzdávat se a hlavně žádat opakovaně. Učit se z odmítnutí a překonat možnou frustraci z neúspěchů. A číst blogy a knihy úspěšných, kde najdete nejen oslavný výsledek jejich práce, ale také trnitost jejich celé cesty. Postavit svůj tým a laboratoř je samozřejmě bez financí nemožné. I já sama stále doufám, že se mi v budoucnu podaří dosáhnout na ještě větší granty.<h5>Jak vám mezinárodní zkušenosti ovlivnily vědecký přístup?</h5>Moc a v několika rovinách. Různé laboratoře učí dělat věci jinak, získáváte pestré zkušenosti s fungováním institucí. Vidíte pozitivní motivaci lidí, ambicióznost bez negativity, zapojení do institucionálních záležitostí, otevřenost a spolupráci s firmami (tech transfer, spin-offy). Důležité je především otevřít si obzory – vyjet do ciziny vnímám jako nutnost. Nejvíc si odnáším drive, velkou podporu a myšlenku, že výkon nemusí být jen o metrikách, ale třeba i o věrnosti tématu.<h5>Čím se zabývá projekt „Illuminating Flow: Transport Phenomena in Photocatalysis“ pro laika a v čem je unikátní?</h5>Většina dnešního chemického průmyslu je stále založena na tepelných procesech a fosilních palivech. Fotochemie umožňuje elektrifikaci, kdy zdrojem energie jsou fotony dodávané LED diodami, které mohou získávat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Současný výzkum se soustředí hlavně na chemické reakce a jejich mechanismy, já se však jako chemický inženýr zaměřuji na návrh procesů a reaktorů vhodných pro průmyslové využití. Ve vsádkových reaktorech světlo rychle slábne se vzdáleností od zdroje, takže se velká část reakční směsi neosvítí. Průtočné reaktory tento problém řeší, ale přinášejí nové výzvy, jako je práce s pevnými katalyzátory a následné škálování výroby a dosahování větší produkce požadovaných chemikálií v daném měřítku.Lze si to představit jako průhlednou trubku s katalyzátorem na stěnách, na které svítí světlo a kterou protékají reagující látky. Projekt je unikátní důrazem na inženýrské řešení a celkovou efektivitu procesu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_3_b978abf25c.jpg" alt="VŠCHT Praha/Tomáš Balický: Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_3_b978abf25c.jpg 241w," sizes="100vw" width="1228" height="799"><h5>K propojení fotokatalýzy s transportními jevy vás tedy inspirovala díra na trhu?</h5>Přesně tak. Propojuji své zkušenosti: mikrofluidiku, fotokatalytickou degradaci organických látek (AV ČR), syntézu na postdocu. Samotná myšlenka není nová a farmaceutické firmy mají o „zelenější“ fotochemii velký zájem, ale v praxi zatím často chybí odpovídající inženýrské řešení a aparatury pro průmyslové využití.<h5>Jaké jsou praktické aplikace a na jaké látky se zaměřujete?</h5>Převážně farmacie a na syntézu tzv. fine chemicals (speciální chemikálie), což jsou často stavební kameny pro výrobu léčiv. Má to i geopolitickou rovinu, tzn. méně závislosti na dovozu z Číny a udržitelná syntéza v Evropě tam, kde to dává ekonomický smysl.<h5>A jaké chemikálie to mohou konkrétně být?</h5>Například stavební bloky pro pokročilé syntézy, sloučeniny připravované trifluoromethylačními reakcemi nebo produkty oxidačních reakcí se singletovým kyslíkem. Zároveň se zaměřujeme na reakce, které jsou v klasickém provedení méně bezpečné nebo technologicky náročné a kde mohou nové přístupy, jako je fotochemie v průtočných reaktorech, přinést vyšší bezpečnost a lepší kontrolu procesu. Samozřejmě nejde o univerzální řešení pro všechny typy reakcí.<h5>Cíl projektu?</h5>Mám v plánu rozjet funkční laboratoř a výzkumný tým, vytvořit kvalitní experimentální data na vybraných molekulách a na jejich základě se snažit budovat spolupráci s průmyslem. Bez dat nelze za firmami přijít jen s myšlenkou. Během tří let bych chtěla mít výsledky, které bude možné reálně prezentovat a dále rozvíjet.<h5>Jaké jsou hlavní výzvy v transportních jevech během fotokatalýzy?</h5>Metodika pro opakovatelnost experimentů je ve fotochemii relativně náročná a dopředu neočekávatelné překážky při stavění aparatury. A pak scale-up z mikrolitrů na větší měřítko.<h5>Jaká bude metodologie a jak velké jsou mikroreaktory a jejich průtok?</h5>V návrhu metodologie mám dva rozdílné směry – mikroreaktory o velikosti laboratorního sklíčka. Pomocí laseru si uděláte strukturu, tu si musíte odlít a udělat mikroreaktor. Což umožňuje rychle upravovat geometrii reaktoru. Tato metoda samozřejmě není aplikovatelná v průmyslu, ale je ideální pro studium transportních jevů a přesná měření. Druhá část jsou reaktory, které jsou průtočné cely. Ty už jsou větší, přibližně 15 x 15 centimetrů, a jejich průtoky jsou v řádech mililitrů za hodinu. Jde o výchozí měřítko, které budeme v průběhu projektu dále zvětšovat.<h5>Průtok mikrolitrů za hodinu a průmyslové potřeby jsou velký rozdíl. Nebude to v provozu fungovat jinak?</h5>Při výzkumu nám půjde zatím o to, studovat samotné jevy, a škálování budeme řešit až později. Získaná experimentální data navíc budeme kombinovat s počítačovými simulacemi, které pomohou navrhnout vhodné podmínky pro větší měřítko. U některých vysoce hodnotných fine chemicals mohou být tato měřítka v kombinaci s kontinuálním provozem nebo paralelizací reaktorů již prakticky využitelná.<h5>Jaké katalyzátory budete používat a jak je budete uchycovat na stěnách reaktoru?</h5>Zaměřuji se na heterogenní fotokatalýzu a používat budeme především grafitický nitrid uhlíku a jeho pokročilejší modifikace. Jde o polovodičové materiály, které lze relativně jednoduše syntetizovat a jsou vhodné pro imobilizaci na skleněné stěny reaktorů. Klíčovou částí projektu je právě vytvoření stabilní katalytické vrstvy pro dlouhodobý průtočný provoz. Pro zvýšení kontaktu reagujících látek s katalyzátorem budeme zvažovat i vícefázové režimy, například probublávání plynu, abychom narušili jinak laminární tok.<h5>Proč jste si vybrala tento obor a Ústav chemického inženýrství?</h5>V době mého postdocu v Belgii byla na ústavu vypsaná pozice odborného asistenta, a to mě zaujalo a na pozici jsem se přihlásila. Vystudovala jsem zde od bakaláře po část doktorátu a ústav mám ráda. Na bakaláři jsem studovala obor Chemie.<h5>Máte s někým spolupráce?</h5>Máme spolupráci s VUT Brno, kteří se zaměřují na vytváření vrstev a imobilizaci katalyzátoru na skle, dále s Ústavem chemických procesů AV ČR. A co se týče organické syntézy, jsme propojeni s Gent University (stáže postdoc). Zároveň jsme s kolegyní Violou Tokárovou získaly GA ČR grant ve spolupráci s VUT Brno a Masarykovou univerzitou, přičemž naše část projektu se zaměřuje na využití průtočných reaktorů pro fotochemické reakce a na testování antibakteriálních vlastností fotokatalytických materiálů. A píšu další granty, kde se snažím o budování nových spoluprací.<h5>Jak vidíte budování samostatného výzkumného směru na VŠCHT?</h5>Začala jsem rekonstrukcí prostor, které mi byly přiděleny, a postupným budováním týmu. Důležité pro výzkum je mít Ph.D. studenty, jednoho už jsem přijala a další Ph.D. studenty budeme nabírat. Kromě budování skupiny si budu zajišťovat další financování skupiny do budoucna, takže psát další granty. Je důležité na financování skupiny myslet dostatečně dopředu.<h5>Jaký typ studentů hledáte?</h5>Laboratoř a tým, který buduji, bude velmi multidisciplinární, stejně jako oblast, které se věnuji. Proto hledám studenty, které láká opravdová multidisciplinarita. Pokud například mají znalosti z inženýrství, ale nevadí jim trochu čisté chemie. Jeden student nemusí a ani nemůže obsáhnout vše, tudíž budu ideálně mít tým složený z různých lidí s rozdílným odborným zázemím. Motivovaní DIY typ studentů, kteří raději než repetitivní měření něco sami nadšeně postaví nebo vymyslí. Organický nebo analytický chemik u nás ale také najde uplatnění. Pokud se studentů téma nějak dotýká, mohou se mi určitě ozvat a otevřená jsem i mezi fakultní spolupráci.<h5>Jak byste popsala svou cestu k fotokatalýze/chemickému inženýrství?</h5>Obor Chemie mi dal široký rozhled, postupně jsem vyřazovala a vybrala inženýrství. Zaujalo mě svou logičností a bylo to pro mě v tu dobu nejjednodušší na uchopení. Více než samotné studium mě ale vždy bavilo pracovat na projektech. Už na bakaláři mě velmi bavily a zaujaly projekty ve skupině profesora Štěpánka, kde jsem se ale věnovala něčemu naprosto odlišnému než nyní. K fotochemii jsem se dostala až během působení na Akademii věd ČR a následně jsem se na postdoktorandském pobytu věnovala elektrochemii. Současné zaměření je tak přirozeným propojením všech oblastí. Zároveň jsem vnímala silný důraz na nutnost osamostatnit se a vrátit se na ústav s vlastním odlišným výzkumným tématem, což je podle mě důležitá a správná podmínka pro založení vlastní výzkumné skupiny.<h5>Co je pro vás největší výzvou projektu?</h5>Přechod z postdoca na vedoucí pozici je pro mě velká změna, o které se podle mě málo mluví. Znamená to posun od vlastní experimentální práce k vedení týmu, plánování, delegování úkolů a motivaci studentů. Z praktického hlediska je pak jednou z hlavních výzev převod reakcí z mikroměřítek do funkčních systémů, konstrukce reaktorů, imobilizace katalyzátorů a vůbec potvrzení, že tento směr má dlouhodobý smysl a že je v něm budoucnost.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_1_66ac267e06.jpg" alt="VŠCHT Praha/Tomáš Balický: Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_1_66ac267e06.jpg 155w," sizes="100vw" width="830" height="839">

Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu

Když se řekne české pivo, většina lidí si představí půllitr se zlatavým mokem a bohatou pěnou. Poslední roky však přinesly do pivního světa tichou revoluci. Pivo bez alkoholu. A přestože kdysi bývalo na okraji zájmu, dnes se z „nealka“ stává plnohodnotná součást české pivní scény a český konzument, důvěrně spjatý s pivní kulturou, si začíná všímat rozdílů mezi značkami a styly.Ještě před několika lety jsme nealkoholické pivo drželi v ruce jen tehdy, když jsme před sebou měli cestu autem. Dnes už po něm ale saháme z jiných důvodů – pro jeho chuť, pro zdraví, kvůli sportu nebo prostě ze zvědavosti, kam až se může české pivovarnictví bez jediné kapky alkoholu posunout.<h4>Zrod nealkoholického piva</h4>První nealkoholické pivo na českém území vzniklo již v sedmdesátých letech 20. století. Důvodem pro jeho výrobu ovšem nebyl strach z dopadů alkoholu na lidské zdraví nebo úsilí o zvýšení pozitivních vlastností piva, nýbrž jen potřeba podpořit bezpečnost na silnicích. Název Pito pro tento produkt vznikl spojením slov „pivo“ a „auto“. Mezi lidmi koluje mýtus, že nealkoholické pivo je jen limonáda s pivní příchutí. Pravda však je, že je to stále plnohodnotné pivo, které se vaří ze sladu, z chmele, vody a kvasnic.Trik spočívá v řešení, jak omezit, nebo zcela odstranit alkohol, aniž zmizí autentická chuť piva. Nejjednodušší metodou výroby nealkoholického piva je uvařit nízkostupňovou mladinu, jež má na startu kvašení nízký obsah zkvasitelných cukrů, což je například takzvaná „sklářská osmička“. Pivo se proto nechá klasicky kvasit, ale v předem definované fázi se tento proces zastaví, aby nenarůstal obsah alkoholu. Kvašení lze ukončit zchlazením mladiny, nebo naopak jejím zahřátím, případně filtrací a podobně.<h4>Moderní technologie a chuť</h4>Ačkoliv zpočátku klasický český pivař nadále preferoval alkoholickou verzi národního nápoje, poptávka po chuťově kvalitní nealkoholické verzi od sedmdesátých let narůstala. V devadesátých letech se díky rozvíjející se pivovarské technologii již dařilo vařit piva s příjemným chuťovým profilem. Cílem bylo uvařit klasické pivo a alkohol z něj následně odstranit. K tomuto účelu se využívaly, a stále se využívají, postupy jako vakuová destilace, reverzní osmóza, dialýza a podobně.Jedním z úskalí, která u tohoto procesu mohou nastat, je zahuštění piva, proto je nezbytné produkt na konci procesu zpětně naředit vodou. To je také důvodem, proč mnoho pivařů namítá, že taková piva jsou „nudná“, „plochá“ či „nevýrazná“. Možnost vrátit pivům osobitost nabízejí jiné rody kvasinek, například Saccharomycodes ludwigii, které nezkvašují maltózu, což je hlavní cukr obsažený v pivovarské mladině. Zároveň do piva vnáší další chuťové a vonné látky jako estery a vyšší alkoholy, jež pomáhají maskovat „mladinovou“ chuť typickou pro některá jiná nealkoholická piva.Česko, země, kde pivo patří k národní identitě stejně jako hokej nebo hrady, se k nealkoholické revoluci pivních náhražkách nebo ovocných nealkoholických variantách, nýbrž po autentickém pivu, které má říz a charakter. I dnes někteří namítají, že nealkoholické pivo není pivo, případně že je to pošlapávání tradic a české pivní kultury.<h4>Nová kapitola pivovarnictví</h4>Sládci proto začali experimentovat s různými styly od ležáků po IPA, dokonce i s pšeničnými pivy bez promile. Výsledek? Sortiment nealkoholických piv se rozrostl, jejich kvalita se prudce zvýšila a chuť se stala i jejich silnou stránkou. Pokud se tedy rozvine produkce nealkoholických piv, rozhodně nepřijdeme o naše české „tekuté zlato“. Spíše společnosti umožníme získat nápoj bez škodlivého alkoholu při zachování pozitivních účinků na lidský organismus. Vždyť nealkoholické pivo dnes otevírají sportovci po tréninku, cyklisté na výletech i ti, kdo chtějí prostě zůstat ve formě. V zemi, kde se pivo prolíná s každodenním životem, je to vlastně přirozený vývoj – respekt k tradici, ale i schopnost změnit návyky v souladu s dobou. Češi dokazují, že i pivo bez promile může mít duši, a že „nealko“ není náhradou, ale dalším projevem naší pivní hrdosti.Lukáš Kučera pro National Geographic.

Lukáš Kučera pro National Geographic: Tradice versus nová vlna

Osobnosti

Potraviny

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Video

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

New Food magazine

Separation Science

Agilent Technologies

Thermo Fisher Scientific

Wasson-ECE Instrumentation

Restek Corporation

SelectScience

Wiley

Waters Corporation

As we aim to make our environment safer, it is important to detect contaminations at very low levels. Hundreds of pesticides are routinely used for crop protection across the globe and most of these pesticides can leach into our water systems. Therefore it is important to monitor these compounds down to very low levels in both environmental and drinking water. European regulations are under constant review, one good example is the proposed amendments to the Directive 2008/105/EC.
Given the challenges brought in by the new regulations, it is becoming ever so important to have sensitive and robust methodologies. The growing target list now include multiple pesticides groups such as pyrethroids, organochlorines and organophosphorus. 
Our recommendation for the GC amenable pesticides analysis is APGC. This technology allows analysts to reach lower levels than ever before. The APGC ionization is considered ‘soft‘ when compared with techniques such as EI, which means that less fragmentation is observed for many compounds. Reduced fragmentation simplifies pre-cursor ion selection, subsequently resulting in higher sensitivity and specificity in MS/MS analyses.
Join our webinar to find out how APGC could improve your methods with: 
<ul>
<li>Sensitivity</li>
<li>Selectivity</li>
<li>Robustness</li>
</ul>
You will also hear from the industry experts about their experiences about APGC and how it helps to advance them further and stay in line (or exceed) regulatory limits, while also dealing with throughput demands.
<blockquote>
Presenter: Rhys Jones (Principal Consulting Scientist, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Rhys has worked for Waters in research and development for 20 years with a strong focus on gas chromatography mass spectrometry. ​The early part of his career was spent developing and supporting the AutoSpec magnetic sector instrument. ​One of his current responsibilities is the research, development and support of the atmospheric pressure gas chromatography (APGC) chemical ionization source, which has allowed the full range of Waters’ mass spectrometry techniques to be applied to GC analyses.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Janitha de Alwis (JD) (Senior Applications Chemist, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Janitha de Alwis (known as JD) is an applications chemist in the European demo lab, based in Wilmslow, UK. His main role focuses on application development work for the food and environmental sector. JD takes great pride in speaking to, and advising, many food and environmental customers. His position requires him to be reactive and proactive to the changes in the food industry, such as changing regulations, topical issues and food safety risks.
</blockquote>

Waters Corporation: Change the Game Part II - Pesticide Analysis with Atmospheric Pressure GC (APGC)

Change the Game Part II - Pesticide Analysis with Atmospheric Pressure GC (APGC)

Join our webinar to find out how APGC could improve your methods with: Sensitivity, Selectivity, Robustness.

Pesticide Analysis with Atmospheric Pressure GC (APGC)

This webinar will introduce the innovative use of Spatially Offset Raman Spectroscopy (SORS) for Raw Material Verification.
SORS provides an optimal solution for see-through verification, effectively penetrating challenging containers like amber glass and paper bags. The session will spotlight two instruments - Vaya, a handheld system, and Rapid, a portable system - both of which excel in assessing challenging materials. These devices offer a high-throughput, reliable, and convenient solution for RMV, aligning with the strict compliance requirements of the biopharmaceutical industry.
<blockquote>
Presenter: Yanqia Wang, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Yanqia Wang started working for Agilent Technologies Inc. as a FTIR application Engineer in 2013, providing pre-&amp;post-sale application support. The products he covers from Bench-top FTIR microscopes to various Mobile FTIR spectrometers. Dr. Wang received his PhD of analytical chemistry from Duke University in 2004, doing dynamic IR spectroscopy research. Then he joined Fitzpatrick Center for Photonics at Duke University, doing Tissue Raman spectrometer instrumentation. Since 2007, Dr. Wang worked for Avery Dennison Corp. as a spectroscopist, providing molecular analytical support to the research &amp; development.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Identification of Raw Materials by a Handheld Instrument in Amber Glass, Paper Bags, and Other Challenging Containers

Identification of Raw Materials by a Handheld Instrument in Amber Glass, Paper Bags, and Other Challenging Containers

Innovative use of Spatially Offset Raman Spectroscopy (SORS) for Raw Material Verification.

Identification of Raw Materials by a Handheld Instrument

Following up from our very successful previous sessions, we are delighted to offer another panel discussion in the ever popular “Ask the Agilent Experts” series.
Have you ever had a question about your GC/GCMS analysis and thought, “I have no idea what to do,” or that since the question seemed so simple, everyone must already know the answer and &quot;Am I the only one who doesn’t know what to do?” We can assure you that you are not alone. 
If you have a question, we can guarantee that you are not the first nor the last person to ask the question. Sometimes the simplest of questions can have the most complex answers. A question about the leaks on your mass spectrometer can lead to a discussion about selecting the proper filaments. A question about troubleshooting a bad injection can lead to a conversation about syringes, plungers, and even vial septa. There’s no such thing as an easy answer because the answer always &#39;depends&#39; on many different factors. 
We will discuss some of the most frequently asked questions about GC and GCMS that we have received, which may seem like simple questions, but they have anything but simple answers as well as new questions that we hope you will submit to us in advance with experts from Agilent as well as from the field.
By attending this presentation you will learn about:
<ul>
<li>Best practices with GC and GC/MS systems – from troubleshooting injections to how leaks can affect your mass spectrometer and why there is not always an easy answer to most GC(MS) questions
</li>
<li>Why different consumables are used for different applications - listen to Agilent scientists discuss the complexities of the most frequently asked questions they receive
</li>
<li>What backflush is and how to set it up
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Vanessa Abercrombie (MFS, GC Applications Chemist, Agilent Technologies)
</blockquote>
<blockquote>
Vanessa has a broad background in GC and GC/MS, including experience as an instrument chemist at Bode Technology in Virginia working under contract to the FBI’s Laboratory Division. Prior to that, Vanessa worked for ETS Labs in St. Helena, California as an Analytical Chemist where she researched and developed quantitative separations by GC/MS and UHPLC for beer, wine, and spirits. She holds a Masters of Forensic Science from The George Washington University and a Bachelor of Arts in Chemistry from Sonoma State University.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Samuel Haddad (Ph.D., Application Development Chemist, Agilent Technologies)
</blockquote>
<blockquote>
Samuel Haddad is a GC Application Development Chemist at Agilent Technologies in Wilmington, Delaware. Samuel specializes in GC and GCMS applications of trace analysis in environmental and heavy matrix samples. His specialty includes sample preparation techniques to separate analytes from matrix components and extraction from a wide variety of matrix including water, fish, aquatic life, soil, and complex fluids. Samuel holds a Ph.D. in Environmental Science from Baylor University and a B.S in Biology from Southern Illinois University Edwardsville.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Diane Turner (Director &amp; Senior Consultant, Anthias Consulting Ltd)
</blockquote>
<blockquote>
A Warwick University graduate, Diane completed her masters in Analytical Chemistry and started her career in environmental chemistry, later gaining significant experience as an Applications Chemist. Diane’s area of research through her PhD studies at The Open University was disease diagnosis. She has developed methods and given support and training for companies in most industries around the world for more than 20 years. Diane holds voluntary roles with The Royal Society of Chemistry and other scientific organizations.
</blockquote>

LabRulez/AI: Ask the Agilent Experts - Part 5: GC and GC/MS Scientists Discuss & Answer Your Most Frequently Questions

Ask the Agilent Experts - Part 5: GC and GC/MS Scientists Discuss & Answer Your Most Frequently Questions

Best practices with GC and GC/MS systems. Why different consumables are used for different applications. What backflush is and how to set it up...

GC and GC/MS Scientists Discuss & Answer Your Questions

Moving from Benchtop to Inline is the latest trend in the dairy industry and we want to help you understand the value, both from a quality and profit standpoint.
The ever-changing dairy industry requires new technologies and solutions to remain profitable. With the move to mega dairies, optimisation is required for processors to stay competitive. 
During this live webinar, we will discuss Bruker’s portfolio, the difference in technology from FT-IR vs. FT-NIR and how it works. We will explore applications from raw milk to finished products and where they may fit into your process. Bruker has the right solution to maximise profits and minimise process variation in your facility. 
Learning objectives:
<ul>
<li>Learn about new trends in the dairy processing industry to save you time and money
</li>
<li>Learn about a variety of applications to enhance your production and analysis
</li>
<li>Discuss these applications from raw milk to finished product to keep you competitive
</li>
<li>Listen to industry experts about how to minimise process variation and maximise profits – bring your questions!
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Shannon Conrad (Feed Business Development and SE Regional Sales Manager offering FT-NIR solutions into Agriculture, Bruker Optics)
</blockquote>
<blockquote>
Shannon Conrad is the North American Business Development and Key Account manager offering FT-NIR solutions into Agriculture for Bruker Optics. She graduated in 1997 with BS in Animal Science from University of Georgia and has been working in animal nutrition for the past 25 years. She worked for Purina Mills/Land O’Lakes in manufacturing &amp; operations for 10 years and has been in sales for the last 15, including owning her own Purina Dealership. Her multi-divisional background and experience in Agriculture drives her passion for helping customers solve opportunities and finding new, valuable solutions for the agricultural markets. 
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Cassandre Juzaitis-Boelter (Applications Specialist, Bruker Optics)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Juzaitis-Boelter earned both her Ph.D. in Poultry Science and her B.S.A. in Avian Biology from the University of Georgia. Academically trained as a monogastric nutritionist, Dr. Juzaitis-Boelter focuses upon FT-NIR solutions for Food and Agricultural systems and actively works to enhance the measures of quality control for raw materials and finished products in the FAS market through calibration maintenance and development.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Fernando Jose Munoz (Research Scientist)
</blockquote>
<blockquote>
After completing a four-year contract with the United States Air Force as a medical scientist, I joined the Daisy Brand Research and Development Department in 2006 as a Research Scientist responsible for developing wet and analytical chemistry testing. Early in 2023, I transitioned from the R&amp;D Department to the Quality Assurance Department responsible for overseeing all of Daisy Brand’s plant laboratory analytical instrumentation and improving testing laboratory efficiency.
</blockquote>

New Food: From FT-IR to FT-NIR: new technology drives a new future for dairy

From FT-IR to FT-NIR: new technology drives a new future for dairy

The difference in technology from FT-IR vs. FT-NIR and how it works.

From FT-IR to FT-NIR: new technology drives a new future

The air space between soil particles can be filled with a variety of gasses. Volatile organic compounds (VOCs) from contaminated soil or groundwater can diffuse into the soil gas.
Unlike in the atmosphere, soil gas cannot quickly diffuse out, resulting in potentially higher VOC concentrations than in ambient air. Further, groundwater flow can spread soil gas contamination over a large area, and soil gas migration can lead to vapor intrusion into buildings, exposing occupants to VOCs and related health hazards. 
This webinar will provide an overview of soil gas collection and analysis, including sampling techniques (e.g., canisters and thermal desorption tubes) and vapor intrusion testing basic strategies.
These topics will be presented on: 
<ul>
<li>Learn about soil gas and vapor intrusion monitoring.
</li>
<li>Understand the different techniques used for analysis.
</li>
<li>Learn how to collect and analyze these types of samples.
</li>
</ul>

Restek: Soil Gas and Vapor Intrusion Sampling

Soil Gas and Vapor Intrusion Sampling

Overview of soil gas collection and analysis, including sampling techniques and vapor intrusion testing basic strategies.

Join us in this live webinar, as our speakers take you on a virtual tour to our laboratories in Germany and Italy.
There is a myriad of analytical challenges when performing analysis with GC-MS and one of the first is configuring the correct GC instrumentation for the application at hand. You will get to learn the key aspects of selecting the right GC instrumentation for your application, the benefits of GC-MS, advantages of moving to GC-MS/MS as well as what high resolution Orbitrap GC-MS can offer. Theory and real-world data examples will be given to highlight the benefits and limitations of each technique. Analysis of pesticides, persistent organic pollutants (POPs) and PFAS will also be covered during this interactive session.
<blockquote>
Presenter: Daniel Kutscher (Application Manager, Thermo Fisher Scientific)
</blockquote>
<blockquote>
After graduation in Chemistry in 2007, Daniel obtained his PhD from the University of Oviedo in 2011. In the same year he joined Thermo Fisher Scientific and has had different roles in application development and marketing. Currently, he manages the Application Development for trace elemental analysis and GC/GC-MS products.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Nicholas Warner (Product Applications Specialist GC-MS, Thermo Fisher Scientific)
</blockquote>
<blockquote>
Nicholas is a product specialist with a strong scientific background in GC and GC-MS applications. Originally from Canada, he has worked as an environmental researcher for 14 years within Norway before moving to join the Thermo Fisher Scientific team in Bremen, Germany in 2021. With a background in Environmental/Analytical chemistry, he is a specialist in the analysis of emerging harmful substances in the environment using gas chromatography mass spectrometry and high-resolution mass spectrometry.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Giulia Riccardino (Senior Product Applications Specialist GC-MS, Thermo Fisher Scientific)
</blockquote>
<blockquote>
Giulia Riccardino is a senior applications specialist for the GC-GC/MS business unit. Before joining Thermo Fisher Scientific, she worked for more than 10 years as a biologist in a clinical and toxicology lab where she had an extensive experience with both gas and liquid chromatography. She started at Thermo Fisher Scientific as a product specialist for GC standalone and autosamplers and then joined the applications specialist team. Giulia holds a degree in Biology from the University of Milan with a further Specialization in Clinical Biochemistry.
</blockquote>

Thermo Scientific: Back to Basics – GCMS

Back to Basics – GCMS

Key aspects of selecting the right GC instrumentation for your application.

The most essential part of a GC×GC system is the modulator, so it is important to choose the right device for the application.
Join this webinar to hear from Dr. Laura McGregor, Product Marketing Manager at SepSolve Analytical, as she explores recent advances in GC×GC technology and how they are extending their capabilities from the niche to the mainstream.
Dr. McGregor will demonstrate the advantages of both flow and thermal modulation to help simplify the decision-making process. She will also show how robust and repeatable flow modulation allows GC×GC to be a productive member of high-throughput labs, while thermal modulation delivers the enhanced sensitivity and increased peak capacity for unparalleled characterisation of even the most challenging samples.
Furthermore, Dr. McGregor will share some examples of real-life applications that have benefited from the separating power of GC×GC using both flow and thermal modulation.
Key learning objectives
<ul>
<li>Understand the benefits of GC×GC and what it offers over and above standard GC
</li>
<li>Discover the advantages of both flow and thermal modulation
</li>
<li>Learn about the new INSIGHT-Thermal modulator for GC×GC
</li>
<li>Explore the latest GC×GC applications for both research and routine laboratories, including odor profiling, petrochemical fingerprinting and environmental monitoring
</li>
</ul>
Who should attend?
<ul>
<li>GC users who want to enhance their ability to analyse complex samples
</li>
<li>GC analysts who want to find out more about GC×GC
</li>
<li>GC×GC practitioners wanting to further their knowledge on recent advances in applications, hardware and software
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Dr. Laura McGregor (SepSolve Analytical)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Laura McGregor received an M.Chem in chemistry from the University of St Andrews, UK, followed by an M.Sc. in forensic science at the University of Strathclyde, UK. Her Ph.D. in environmental forensics, also at the University of Strathclyde, sparked her interest in GC×GC and she has been a strong advocate of the technique ever since. In her current role as Product Marketing Manager at SepSolve Analytical, she continues to apply GC×GC–TOF MS to challenging applications.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Jemima Arnold (Editorial Team, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Jemima studied Cellular and Molecular Medicine at the University of Bristol, UK, and as a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

SelectScience: Adapting GCxGC for every challenge

Adapting GCxGC for every challenge

Recent advances in GC×GC technology and how they are extending their capabilities from the niche to the mainstream.

Learn how to intelligently manage your risk by signing up for “How to Buy a GC”.
Presenter: John Wasson (Presindent)

How to Buy a GC

Learn how to intelligently manage your risk by signing up for “How to Buy a GC”.

Comparing MS spectra to libraries of reference spectra is one of the most widely used and successful methodologies in the identification of unknown mass spectra. Using this approach, access to an expansive, quality dataset is critical to achieving reliable results.
In this session we will introduce the latest release of the Wiley Registry / NIST Mass Spectral Library 2023, which combines the power of two trusted MS spectral libraries to provide comprehensive compound coverage and ensure identification across multiple use cases and a wide variety of analytes. In this session, we will also demonstrate through a series of live examples how this library can be used to successfully identify unknown spectra.
<blockquote>
Presenter: Dr. Nadia Laschuk (Product Manager, Software &amp; Databases – New Techniques, Wiley Science Solutions)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Nadia Laschuk is a Product Manager for Wiley Science Solutions, for which she manages new products and databases while supporting existing KnowItAll capabilities. Nadia previously completed her PhD in Materials Science from Ontario Tech University, where she performed research applying a wide array of instrumental techniques to analyze metal-organic coordination compounds. Nadia has since pursued cheminformatics and software, joining Wiley in 2022.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Michelle D&#39;Souza (Product Manager, Software Products, Wiley Science Solutions)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. D’Souza brings years of insight and knowledge in the area of spectral informatics with leadership roles at Wiley and Bio-Rad Laboratories. In addition to multiple years as a scientific researcher at Abbott (now AbbVie) and DuPont. She has a Ph.D. in Chemistry from Northern Illinois University and a Masters in Analytical Chemistry form the Chinese Academy of Preventative Medicine. She earned a BS degree from Chemistry Department of Beijing University.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Zille Huma (Senior Editor, Wiley Science Solutions)
</blockquote>
<blockquote>
Zille Huma is a senior editor for Wiley Science Solutions, where she supports new and existing database releases. Zille previously completed her bachelor&#39;s degree in chemistry at Rutgers University and has been with Wiley since 2018.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Birgit Foltas (Scientific Editor, Wiley)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Birgit Foltas is the editor-in-chief of Imaging &amp; Microscopy. She has worked at Wiley for more than 20 years as a scientific editor. She studied biology at the Technical University of Darmstadt, Germany, and received her PhD in cellular immunology from the German Cancer Research Center in Heidelberg, Germany.
</blockquote>

Wiley: Increase the Likelihood of MS Identification with the Wiley Registry / NIST Library

Increase the Likelihood of MS Identification with the Wiley Registry / NIST Library

We will introduce the latest release of the Wiley Registry / NIST Mass Spectral Library 2023, which combines the power of two trusted MS spectral libraries.

MS Identification with the Wiley Registry / NIST Library

Over the past decade, per- and polyfluorinated alkyl substances (PFAS) have been detected in groundwater and soil at hundreds of military sites as well as a number of industrial sites, raising questions as to the potential migration of PFAS vapor concentrations from the subsurface into nearby buildings.
In order to investigate the fate and transport of PFAS vapors in the environment, an analytical method using Thermal Desorption Gas Chromatography Tandem Mass Spectrometry has been developed to measure fluorotelomer alcohols and other volatile PFAS in soil vapor and indoor air. Data will be presented to demonstrate method performance and challenges of measuring PFAS in environmental vapor samples.
<blockquote>
Presenter: Heidi Hayes (Technical Director, Eurofins Air Toxics LLC)
</blockquote>
<blockquote>
Heidi Hayes is the Technical Director at Eurofins Air Toxics. Ms. Hayes has a MS in Chemistry from the Colorado School of Mines in Golden, CO, and over 27 years in the environmental laboratory industry with the last 25 years at Eurofins Air Toxics. In her role as Technical Director, Ms. Hayes oversees the development and validation of new media, protocols, and technology related to air phase measurements.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Róisín Murtagh (Editor, Wiley)
</blockquote>
<blockquote>
Róisín Murtagh has been an editor for Wiley Analytical Science since 2021. She holds a science degree from Maynooth University, Ireland, and an MSc in Medicinal Chemistry from the Open University, UK. With a background encompassing over 10 years of experience in analytical science, she has actively contributed to both industry and academic research.
</blockquote>

Wiley: Measuring PFAS in Air using Thermal Desorption Gas Chromatography Mass Spectrometry

Measuring PFAS in Air using Thermal Desorption Gas Chromatography Mass Spectrometry

TD-GC/MS data of volatile PFAS in soil vapor and indoor air will be presented to demonstrate method performance and challenges of measuring PFAS.